Česká televize ve čtvrtek večer vysílala debatu zástupců subjektů ucházejících se o hlasy voličů v Ostravě. Diskutovali kandidáti z osmi uskupení, která mají dle průzkumu agentury Kantar pro ČT nejvyšší volební potenciál. Pozvání do debaty moderované Danielem Takáčem přijali Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), Jan Dohnal (srdcOVA – ODS, Lidovci, TOP 09 a nestraníci), Martina Dušková (Piráti), Matěj Gregor (Motoristé), Peter Harvánek (SPD), Martin Juroška (Stačilo! a nezávislí Ostraváci), Lukáš Semerák (Ostravak) a Richard Vereš (ANO).
Volební potenciál ukazuje, kolik procent hlasů by politická strana, hnutí či koalice mohla v současnosti hypoteticky získat ve volbách do zastupitelstva města, pokud by se k ní či k jejím kandidátům přiklonili všichni lidé, kteří tuto volbu reálně zvažují a nevylučují svou účast u voleb. Suma volebních potenciálů není sto procent. Člověk, který vážně zvažuje volbu stran X a Y, je potenciálním voličem obou z nich. Ukazatel aktuálního volebního potenciálu je nutno chápat pro každou stranu odděleně.
Zdroj: Kantar
Stárnutí obyvatel
Úvodní část debaty se věnovala stárnutí populace a péči o seniory. Diskutující hovořili o domovech pro seniory, terénní péči i nedostatku pracovníků v sociálních službách.
Boháč sdělil, že se Starostové pro Ostravu rádi zavážou k výstavbě domovů pro seniory. „My je chceme mít v každé části Ostravy, protože tam ti lidé vyrostli, byli tam celý život, mají tam rodinné příslušníky a nemusí za nimi nikdo dojíždět přes celou Ostravu,“ zdůraznil.
Nejde ale podle něj jen o domovy. „Já mám za to, že je potřeba hodně běžných míst pro seniory,“ poznamenal a zmínil malometrážní byty, které jsou bezbariérové a moderní. To je podle něho důležité proto, že většina lidí chce na stáří zůstat doma. „Nepotřebují být závislí na péči, a dokud jim to zdravotní stav dovolí, tak tam chtějí být,“ doplnil Boháč s tím, že se tímto postupem řeší i bytová politika.
Současný primátor Dohnal (srdcOVA – ODS, Lidovci, TOP 09 a nestraníci) zmínil i konkrétní čísla. „Aktuálně máme 2300 lůžek v domovech pro seniory,“ uvedl a dodal, že v optimálním stavu by město mělo nabízet zhruba tři tisíce míst. Na příštím zastupitelstvu se podle něj bude schvalovat nový komunitní plán, který počítá s rozšířením o dalších 250 lůžek. „Takže se tomu stavu pomalu blížíme a jsou připravovány další a další projekty,“ dodal.
Dohnal mluvil také o terénní sociální službě. Touto činností se podle něj zabývá 285 lidí. Upozornil ale na limity trhu práce. „Na terénní službu, tak abychom ji byli schopni pokrýt, potřebujeme 31 míst,“ doplnil. Zmínil také, že problém není v tom, že by město neumělo postavit domov pro seniory. „Problém je ve financování provozu,“ zdůraznil a prohlásil, že na dofinancování sociálních služeb na území města je ze strany státu výpadek ve výši 140 milionů korun.
„Co se týká sociálních služeb, které jsou určeny pro seniory (…), tak tu nabídku u nás v Ostravě máme širokou. Netýká se to jenom pobytových služeb,“ uvedla Dušková (Piráti), která poukázala na to, že sociální služby většinou poskytují neziskové organizace. Nedostatek sociálních pracovníků by podle ní mohla pomoci vyřešit větší atraktivita práce v těchto nestátních, neziskových organizacích. „Mohli bychom tomu pomoci i my politici, kdybychom o nich nemluvili ošklivě,“ domnívá se.
V rámci problematiky chybějících sociálních pracovníků Dušková poukázala i na jejich příjmy. „Myslím si, že plat běžných sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách by se neměl pohybovat pod hranicí průměrného platu v České republice,“ zdůraznila. Zároveň upozornila na zátěž, které čelí rodiny a pečující, a vyzvala k posílení terénních i odlehčovacích služeb.
Tématice chybějících pracovníků v sociálních službách se věnoval i Gregor (Motoristé), který poukázal na „velmi nízký“ zájem studovat příslušné obory. „Pokud nebudou studenti, je to velký problém. To znamená, že musíme posílit vzdělávání, musíme do toho lidi motivovat. Město se do toho musí se školami zapojit a pomoci jim,“ sdělil. Poukázal mimo jiné na zázemí škol. „Je problém shánět pro žáky praxe, je problém shánět vybavení, je problém dostávat je do terénu. S tím může město pomoci,“ míní.
Sdělil také, že v rámci městských obvodů se na zařízeních pro seniory pracuje. „Každý obvod nějaký pečovatelský dům má a je to vždycky priorita,“ sdělil Gregor. V minulosti ale tato oblast podle něj pro město prioritou nebyla. Občanům Ostravy vzkázal, že pokud bude jeho strana ve vedení města, tak nebudou nechávat zátěž jen na městských obvodech.
Podle Harvánka (SPD) má stárnoucí populace dvě strany mince. Na jedné straně jde podle něj o samotné stárnutí a na straně druhé o odchod mladých lidí. V souvislosti se stárnoucím obyvatelstvem zmínil nutnost stavět domovy pro seniory. „Je ale potřeba si uvědomit, že to není jen o domovech pro seniory. Je to o pečovatelských a terénních službách,“ zdůraznil.
Poukázal na to, že starší lidé rádi důstojně žijí doma. „A až ve chvíli, kdy je zdraví přinutí, tak využívají tyto služby,“ míní. Podobně jako další diskutující poukázal na nedostatek pracovníků v sociálních službách. „A nejde je sehnat ze dne na den. My je musíme připravit, musíme aktivovat lidi, aby se na ty obory vůbec hlásili,“ poznamenal Harvánek. V té souvislosti rovněž uvedl, že nejde jen o prestiž, ale také o psychickou zátěž, které jsou tito pracovníci vystaveni.
Juroška (Stačilo! a nezávislí Ostraváci) kritizoval dosavadní vedení města. Tvrdí například, že kapacity v domovech pro seniory jsou nedostatečné. Domnívá se rovněž, že v uplynulých dvanácti letech nebyla tato oblast pro město prioritou. Podotkl také, že Ostrava si ponechává obrovskou část daňových příjmů. Tyto prostředky pak podle něj nejdou na městské obvody.
Řešením je podle Jurošky stavět kapacity. „Jednak domovy a jednak malometrážní byty pro seniory. Protože ne všichni potřebují domov a chtějí akorát menší bezbariérový byt,“ uvedl. Důležité je podle něj také podporovat sousedskou pomoc prostřednictvím takzvaných asistentů sociální péče. „O těch se málo ví, a to by město mohlo koordinovat,“ dodal.
Podle Semeráka (Ostravak) je důležitá kombinace přístupů. „Určitě musíme navýšit kapacitu pobytových služeb a musíme dbát na zvýšení mobilních pečovatelských služeb,“ zdůraznil s tím, že důležitá je i kvalita služeb. Řešením podle něj ale určitě není říci, že dojde ke zdvojnásobení kapacity. „Protože bychom neměli zaměstnance. My to nejsme schopni obsloužit,“ poznamenal s tím, že není dostatek pečovatelů.
Semerák také souhlasí s Gregorem v tom, že je potřeba pomáhat školám. Zároveň doplnil, že společenská prestiž sociální práce není příliš vysoká. Mzdová politika je podle něj věcí státu. „Ale jako město můžeme těm pracovníkům (…) pomoci s bydlením. Jako třeba motivujeme mladé lékaře nebo hasiče,“ poznamenal s tím, že to je jeden ze způsobů, kde může pomáhat přímo Ostrava.
„Seniorů stále přibývá a přibývat jich bude. Realizovala se spousta projektů. Ať už komunitního bydlení pro seniory, nebo nové byty v domě s pečovatelskou službou,“ uvedl Vereš (ANO). Podle něj je potřeba budovat domovy pro seniory, ale hlavně je podle něj nutné usilovat o to, aby senioři co nejdéle zůstali soběstační. „To znamená – musíme se vydat spíše cestou komunitního bydlení pro seniory (…), kde mohou využít právě terénní služby, které jsou v Ostravě na velmi vysoké úrovni,“ dodal.
Vereš zároveň zdůraznil, že „každému seniorovi, který je v takové situaci, že potřebuje pomoci, se jí má dostat hned“. „Je jasné, že nemusí být hned volná kapacita domova pro seniory, ale musíme mít připravené ty ostatní služby. To znamená – dočasně mu poskytnout například odlehčovací pobytovou nebo terénní pečovatelskou službu,“ upřesnil.
Atraktivita města pro mladé lidi
V druhé polovině pořadu kandidáti diskutovali, jak město zatraktivnit mladým lidem. Ostrava se totiž poslední čtvrtstoletí potýká s odlivem obyvatelstva, zejména mladšího. Jen mezi lety 2000 a 2021 přišla čistou migrací o více než 25 tisíc lidí. Počet příchozích do Ostravy nad odchozími převyšoval jen v letech 2022 a 2023, a to díky přílivu ukrajinských uprchlíků. V dalších letech se čísla opět propadla do záporných hodnot.
Boháč (Starostové pro Ostravu) za klíčové pro udržení mladé generace považuje, aby měla kde bydlet a vznikly moderní pracovní příležitosti s dobře placenými místy. Na podporu bydlení a opravu bytového fondu se však podle něj dosud nenacházel dostatek peněz. Jako důležité vnímá i urychlení sanací brownfieldů.
„Pokud půjdeme ještě více do hloubky, do vysokých škol a financování v rámci České republiky, Moravskoslezský kraj a Ostrava jsou diskriminovány z hlediska peněz, které jdou na vysoké školy, a z hlediska počtu studentů, které můžeme mít,“ komentoval Boháč. Ve věci obecně nicméně zdůraznil, že se podařilo proměnit životní prostředí města, se kterým souvisí zdraví lidí.
Podle Jurošky (Stačilo! a nezávislí Ostraváci) k tomu, aby se lidé rozhodovali v Ostravě zůstávat, stačí jen „pár detailů“. „Chceme znovu nastartovat bytovou výstavbu, jednat s Heimstadenem, to jsou bývalé byty OKD, abychom vykoupili byty od nich a dostali se k nim co nejrychleji, opravili je a zajistili důstojné bydlení,“ prohlásil.
Městské obvody podle Jurošky mají potřebné projekty připravené, ale město ne. Zmínil i modernitu škol a jízdné pro děti zadarmo, k němuž podle něj radnice dosud „byla hluchá“.
„Potřebujeme dobře placenou práci a vzdělání. Lidé z Ostravy nemusí jenom odjíždět, ale mohou i přijíždět,“ uvedl Gregor (Motoristé). I podle něj by bylo možné urychlit sanace, aby brownfieldy byly připravené pro investory.
Město má podle Gregora také ve spolupráci s krajem připravit systém lepších investičních pobídek. „Myslím si, že se to bude točit kolem automatizace průmyslu, výroby čipů, protože to vždy musí vyrábět a obsluhovat člověk,“ sdělil. Ostravská univerzita pak podle něj má zajistit podmínky pro důstojný studentský život, a to urychlením posilování kapacit studentského bydlení a zřízením menzy s finančně dostupným jídlem. Novou lékařskou fakultu v Ostravě označil za velký úspěch.
„Je to kombinace tří věcí,“ nastínil Vereš (ANO), jak z Ostravy udělat jedno z ekonomických center Česka. Jako první zmínil bydlení, jež podle něj nemá být jen dostupné, ale i kvalitní, moderní a v zajímavých lokalitách. Následně jmenoval kvalitní vzdělání. „Musíme velmi intenzivně jednat se státem, aby se navýšily kapacity. Aby k tomu došlo, kapacity se musí někde jinde ubrat. Je to nepopulární krok, ale městu by to velmi pomohlo,“ řekl.
V poslední řadě Vereš, podobně jako předřečníci, uvedl potřebu dobře placených pracovních míst. „Myslím si, že by se Ostrava neměla vzdávat těžkého průmyslu,“ dodal.
Dle Harvánka (SPD) město neudrží mladého člověka jen dostupným bydlením, ačkoliv se nad tímto označením pozastavil. „Developeři staví, já je podporuju, ale nestaví se dostupné bydlení. Když si to vezmeme z ekonomického pohledu, tak šedesátimetrový starší byt v tuto chvíli vychází na čtyři miliony,“ kritizoval.
Náklady spojené s koupí bytu jsou podle Harvánka pro mladou rodinu vysoké. Rozvíjet je potřeba průmysl i high-tech technologie, sdělil. Daří se podle něj též kulturně kreativnímu odvětví.
„Musíme pracovat na zlepšení bezpečnosti ve veřejném prostoru,“ domnívá se Semerák (Ostravak). Taktéž vnímá nutnost zlepšovat image města ve společnosti. K tomu slouží podle něj třeba pořádané hudební festivaly nebo divadlo Mír.
„Sice jsme přišli o jednu generaci lidí, jsou to dnešní padesátníci, kteří se odstěhovali za Ostravu v devadesátkách, jejich děti ale dnes ve velké míře nechtějí bydlet za městem v domku za plotem a do Ostravy jezdit vlakem hodinu,“ uvedl Semerák s tím, že Ostrava má šanci o ně „zabojovat“.
Podle Duškové (Piráti) Ostravě pomůže koncepce bydlení, kterou podle ní již přijala rada a podle Dohnala už i zastupitelstvo. „Jsou tam i cíle, že by se během jednoho roku mělo postavit až sto nových bytů a více než tisíc bytů za deset let,“ řekla.
„Ostrava má velkou síť sídlišť i rodinné domy, ale chybí bytová výstavba – něco mezi tím – družstevní bydlení a menší bytové domy. To, co občané potřebují od obecního bydlení, je jistota nájmu. Kromě toho, že má stavět obec, přichází na řadu i spolupráce s developery,“ vyzdvihla Dušková.
Koncepce podle Dohnala (srdcOVA – ODS, Lidovci, TOP 09 a nestraníci) předpokládá investici 350 milionů ročně, situaci ale označuje za dobrou už nyní. „Ostrava má aktuálně poměrně velký bytový fond vzhledem k městům podobné velikosti – máme necelých deset procent všech bytů ve městě, což je přes třináct tisíc bytů,“ sdělil s tím, že v Ostravě je 140 tisíc domácností.
Neobydlených obecních bytů je přes osm set, podle Dohnala ale musí projít rekonstrukcí. Bydlení nicméně nepovažuje za „samospásné“, také zmínil nutnost kvalitních pracovních míst.
