Armáda na letošní rok naplánovala více než 160 cvičení doma i v zahraničí. A v příštím roce výcvik ještě zintenzivní, připravuje jich totiž přes dvě stě. Podle generálního štábu jde o poznatky ze současných konfliktů, ale i o novou techniku. Armáda totiž letos také pokračuje v přezbrojování. Převzala tanky, transportní letoun a další stroje, které resort obrany objednal už v minulosti.
Aktuálně vojáci trénují třeba s drony u Vyškova. A další manévry pořádají na Doupově na západě Čech. Tam příslušníci armády trénují například zaminování prostoru, které zpomalí protivníka a dá čas obráncům na přípravu. „Můžeme minovat od pěti set metrů až do tří kilometrů. Mechanizované jednotky potom mají prostor třeba pro obnovu dalšího útoku,“ vysvětlil velitel roty bojové ženijní podpory 151. ženijního praporu Jan Kosík.
Útočit zkouší vojáci s kolovými obrněnci Pandur. V rámci přípravy trénují červení proti modrým, kteří mají prostor ubránit. Součástí soupeřského cvičení je i to, jak tvořit a odstraňovat překážky. S tím pomůže čtyři sta kilogramů výbušniny.
V Doupovských horách cvičí 41. mechanizovaný prapor ze Žatce se ženisty a dělostřelci. A všeho se účastní také příslušníci aktivní zálohy. „Sledujeme, jakým způsobem se pohybují jednotlivá vozidla, jestli využívají terén maximálním způsobem, to znamená jestli se terénem kryjí. Pokud se musí přesouvat, tak co nejrychleji. To je smyslem toho cvičení,“ popsal velitel 41. mechanizovaného praporu Jiří Pazděra.
„Člověk se pořád má co učit. Každá situace je nová a zažívá si ji znovu. Pokaždé je jiné počasí, pokaždé je to svým způsobem něčím jiné,“ dodal příslušník aktivní zálohy Jakub Knotek.
S hodnocením výsledků výcviku pomáhají čidla
Přehled o tom, jak si jednotky vedou, dávají čidla, kterými jsou vybavení vojáci i vozidla. Hned je jasné, kdo by dostal zásah. „Každý voják má osazenou přilbu, která má čidla vepředu i vzadu. A zároveň má na sobě i vestu, která vyhodnocuje, co se stalo. A každá zbraň je osazená naopak laserovým vysílačem,“ přiblížil Pazděra, podle něhož je cílem cvičení absolvovat a na konci si říci, co do příště zlepšit.
Právě 41. mechanizovaný prapor byl v létě roku 2022 první stálou jednotkou, kterou armáda poslala na Slovensko, aby tam vytvořil mnohonárodní bojové uskupení. Šlo o reakci Severoatlantické aliance na plnohodnotnou ruskou invazi na Ukrajinu. Na východním křídle působili vojáci ze Žatce znovu i loni. Napřesrok mají vést bojové uskupení Evropské unie. Do výcviku zařazují aktuální taktiku.
„To znamená, pokud na nás bude nepřítel útočit, snažíme se ho ničit prvně drony, využívat dělostřelectvo, tak aby ho (nepřítele) náš voják viděl až v poslední instanci,“ uvedl Pazděra. Další cvičení vojáky čeká ještě během podzimu. Přípravou ale projdou i jednotky, které čeká nasazení v zahraničních operacích.
Přezbrojování se týká tanků, transportních letounů i systémů protivzdušné obrany
Armáda zároveň pokračuje v přezbrojování. Týká se to třeba tanků. Než dorazí ty nejmodernější, dostali vojáci k dispozici starší tanky Leopard 2 A4 ze zásob v Evropě. Jednotky z Přáslavic už převzaly všech 42 strojů. Část dostalo Česko darem od Německa za pomoc Ukrajině a minulá vláda pak rozhodla, že další ještě dokoupí. Tyto stroje nahradily tanky sovětské koncepce.
„Proti tankům T-72, kde zásahovost byla, řekl bych, skoro mizerná, bych si u tanku Leopard dovolil říct, že máme zásahovost 95 procent. A těch (zbývajících) pět procent, to je většinou chyba střelce,“ sdělil v létě velitel čety 73. tankového praporu Ondřej Hradil.
Na základně ve Kbelích už také přistál první ze dvou Embraerů C-390 Millennium. Střední transportní letoun umožní přepravit výrazně větší náklad než stávajících šest letounů Casa a má i větší dolet. „Maximální je osm tisíc kilometrů s přídavnými nádržemi. Standardní dolet je kolem pěti tisíc kilometrů. Je to pro nás skok do nového století, do 21. století,“ zdůraznil v červenci zástupce velitele 24. křídla dopravního letectva Radim Ulrich. I o tomto nákupu rozhodovala už předchozí vláda. Druhý stroj by měl přiletět do konce příštího roku.
Systém protivzdušné obrany Spyder pořizoval dokonce ještě předminulý kabinet. Konkrétně jde o čtyři baterie skoro za čtrnáct miliard korun. Podle ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) už jsou všechny v Česku, prošly vojskovými zkouškami a armáda je zavádí do výzbroje.
„Rozdíl je to samozřejmě generační. Může bránit podstatně větší území a současně může i využít více střel najednou na několik různých cílů,“ popsal vloni v dubnu velitel 25. protiletadlového raketového pluku Jaroslav Daverný. A nemuselo by zůstat jen u čtyř baterií. Vláda jedná o nákupu dalších čtyř systémů Spyder All-in-One. Nejisté jsou naopak dodávky děl Caesar, které měli vojáci už používat. Zatím ale nedošlo ani na zkoušky.
