Milan Brunclík

Jde o výzbroj, která vyjde v součtu dráž než zatím rekordní nákup letounů F-35 – posílit má celá protivzdušná obrana. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) schválil příslušné vojenské doporučení, s rozvojem počítá příštích minimálně deset let. Ochranu před vzdušným napadením považuje za prioritu i opozice. Upozorňuje ale, že tomu neodpovídá rozpočet – a bez navyšování obranných výdajů to podle ní nepůjde.

Premiér Andrej Babiš (ANO) v pátek nepotvrdil, že jeho vláda chce do roku 2035 směřovat k naplnění závazku postupně zvyšovat obranné a související infrastrukturní výdaje až na pět procent HDP. Ve čtvrtek, po jednání s šéfem NATO Markem Ruttem, přitom řekl, že Česko udělá vše pro splnění závazku. Rutte upozornil, že růst těchto výdajů ze strany spojenců je klíčový. Poslanci už v dubnu 2023 schválili zákon, podle kterého má stát každý rok dávat na obranu aspoň dvě procenta HDP, vláda však letos plánuje poslat na čistě vojenské výdaje o téměř 0,3 procenta HDP méně. Dvou procent vláda dosáhne jen díky bezmála dvaceti miliardám investovaných do dopravních staveb. Podíl čistě vojenských výdajů na HDP proto letos mírně klesne, což kritizuje sněmovní opozice. Babiš už oznámil, že kabinet plánuje zvýšit výdaje na obranu v příštím roce. O přesné částce se má rozhodnout v září při jednání o státním rozpočtu.

Ministerstvo pro místní rozvoj zveřejnilo mapu akceleračních zón pro obnovitelné zdroje energie, které mají v budoucnu urychlit výstavbu větrných a solárních elektráren. Napříč Českem jde o 94 oblastí, což je o 16 méně oproti původnímu záměru. Podle vládních představitelů jde zatím pouze o pracovní návrh, ke kterému se ještě mohou vyjádřit kraje, obce i veřejnost.

Zhruba dvě stě záchranářů z Evropy a Izraele debatovalo v Praze o tom, jak zvládnout krizové události, jako jsou teroristické útoky, střelba v budovách či dopady extrémního počasí. Připravenost na mimořádné události vyhodnocovali po zkušenostech z uplynulých let. Při práci jim výrazně pomáhají i unikátní velkokapacitní vozy, se kterými zasahovali třeba u požáru v Hřensku, po tornádu na Moravě nebo u střelby na filozofické fakultě v Praze.

Systém emisního obchodování v Unii čeká po dvou dekádách revize. Víc povolenek má zůstávat v rezervě, což má zvýšit stabilitu a předvídatelnost cen. S komplexním návrhem by měla Evropská komise přijít v létě. Na změny tlačí deset států včetně Česka, další jsou ale proti.

Zavedení emisních povolenek v silniční dopravě a pro vytápění budov v rámci systému ETS 2 vyjde podle nejnovější studie domácnosti na stovky korun měsíčně. Evropská unie změnu chystá s odkladem od roku 2028, česká vláda ale systém odmítá. Analýza tvrdí, že většina rodin pocítí jen malé změny a těm potřebným může stát pomoct penězi, které získá.

Dotace na revitalizace toků a budování tůní se tenčí. Jde o poslední peníze na opatření, jak udržet vodu v krajině. Možnost žádat o podporu skončí v červnu. A nejde jen o ně. Ministerstvo životního prostředí už také rozdělilo víc než tři čtvrtiny prostředků, které má z unijních fondů k dispozici.

Dohodu o průmyslové spolupráci na pořízení 24 amerických letounů páté generace F-35 pro českou armádu podepsal ve středu s firmou Lockheed Martin poslední z jedenácti českých subjektů, společnost Ray Service. Její vedení to považuje za „skok kupředu", znamená to pro ni investice do nových kapacit. Další firma, PBS Group, se na vylepšení stíhačky podílí už druhým rokem. Na začátku přitom bylo její důsledné prověření výrobcem. O nákupu stíhaček rozhodla před třemi lety minulá vláda, výcvik prvních českých pilotů má začít v roce 2029. Plná bojeschopnost je nyní plánována na rok 2035. Pořízení letounů a úpravy infrastruktury mají vyjít na 150 miliard korun.

Letošní plán armády je získat 2100 nových vojáků z povolání. Už teď v březnu hlásí, že se jí to z větší části daří. Na rozdíl od minulých let, kdy byl nábor slabší. Podle generálního štábu pomáhá jednodušší příjem nováčků, růst platů, ale i větší povědomí o možnostech služby. Třeba tento víkend se vojsko prezentuje i na festivalu Comic-Con v Praze.

Nová zelená úsporám (NZÚ) bude pokračovat, program se ale dočká změn. Zájemci třeba budou potřebovat takzvaný renovační pas. Odborníci v tomto dokumentu popíší, jaký je stav budovy a co s ní udělat. Stát již většinově nebude energeticky úsporné přestavby dotovat, pouze zajistí bezúročný úvěr. Na dotace budou mít nárok jen nízkopříjmové domácnosti.

V čele Ředitelství speciálních sil ministerstva obrany bude od 1. března stát plukovník Tomáš Krampla. Ten u nich dlouhodobě působil a za nasazení v Afghánistánu dostal medaili Za hrdinství. Jednotky má přebudovat tak, aby dokázaly reagovat na aktuální hrozby. Krampla ve funkci nahradí Miroslava Hofírka.

Stát letos čeká výrazně méně peněz z prodeje emisních povolenek – možná i pod pět miliard. To komplikuje například budoucnost programu Nová zelená úsporám. Resort životního prostředí zatím tyto tržby nasměroval jinam. Propad způsobuje to, že povolenek nyní bude k dispozici méně i proto, že emise klesly. Aktuální cena povolenky je asi 1800 korun za tunu. V posledních letech byla turbulentní, přesto výnosy vycházely vždy od třinácti do devatenácti miliard korun ročně.

Armáda přezbrojuje a s ní i vojenští hasiči. Za zhruba půl miliardy korun pořídili celkem 37 cisteren, většinu v klasické červené barvě, ale čtyři jsou rovněž v armádní zelené. Chrání s nimi armádní základny, muniční sklady a výcvikové prostory. Stejně jako ostatní civilní stroje vozí vodu, hadice a vyprošťovací zařízení. Část vozidel má ale navíc například protichemické sady nebo zdravotnické vybavení. A specialitou všech jsou ve střeše zabudované termokamery. Hasiči u armády dostali také nové obleky, béžové, aby víc odrážely teplo, a se speciálními úpravami. Modernizací této části armády se zabývala Zóna ČT24.

V příští dekádě má v Evropě sloužit přes pět set bojových letounů F-35 a dva tucty jich pořizuje i Česko. Loni za ně zaplatilo dalších téměř pět miliard, výrazně méně než předloni. Letos na jaře pak má začít modernizace základny Čáslav, odkud mají víceúčelové bitevníky v budoucnu startovat. Protivzdušná obrana dle ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) patří k prioritám. Poslancům na branném výboru v týdnu řekl, že projekt amerických letounů pokračuje.

Armáda je schopna předat Ukrajině až čtyři letouny L-159, citoval náčelník generálního štábu Karel Řehka stanovisko vzdušných sil. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) předtím v pátek uvedl, že je armáda prodat nemůže, přičemž se odkazoval na loňský nález Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) a dřívější stanoviska Řehky. Prezident Petr Pavel uvedl, že armáda letouny postrádat může. Premiér Andrej Babiš (ANO) následně řekl, že kvůli názoru vojáků na letouny L-159 brzy pojede na základnu v Čáslavi.

Koalice ANO, SPD a Motoristů odmítla prodej letounů L-159 Ukrajině. Podle ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) potřebuje letadla česká armáda. S odvoláním na vyjádření šéfa resortu obrany to uvedl premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání lídrů vládních uskupení. O prodeji letounů informoval prezident Petr Pavel při návštěvě Ukrajiny. Podle šéfa diplomacie Petra Macinky (Motoristé) to ale předem neoznámil vládě. Spor mezi Hradem a Černínským palácem může podle expertů uškodit Česku u zahraničních partnerů.

Dohoda o vzájemné spolupráci Policie ČR, Fotbalové asociace (FAČR) a Ligové fotbalové asociace (LFA) posílí roli kontaktních osob pro fanoušky (Supporter Liaison Officer – SLO). Jejich pozice je v dohodě nově zakotvena jako povinný prvek pro všechny prvoligové kluby. Důležitou aktualizací je zároveň zavedení pravidelných školení hlavních pořadatelů jednotlivých klubů ze strany fotbalových asociací. Novou podobu dohody, která vstoupí v platnost se začátkem jarní části sezony, podepsali zástupci FAČR, LFA a policie v budově Policejního prezidia ČR v Praze.

Stát musí Liboru Dolákovi z Brna-Bosonoh zaplatit 150 tisíc korun jako odškodnění za to, že musel kvůli rozhodnutí jihomoravské krajské hygienické stanice snášet zvýšený hluk z dopravy. Hygienici totiž v roce 2016 vydali pro silnici druhé třídy, která vede paralelně s dálnicí D1 na okraji Brna, hlukovou výjimku. Brněnský soud ji ale o dva roky později jako nezákonnou zrušil.

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.

Tuzemská armáda chce posílit protivzdušnou obranu. Nejen navýšením kapacit, ale i novými prostředky dalekého dosahu, které by chránily Česko před balistickými střelami. Vojáci to uvádějí v doporučení, jak systémy proti vzdušným hrozbám rozvíjet po roce 2030. Materiál právě dokončují. Reagují v něm na ruskou válku na Ukrajině i na požadavky NATO.

Ministerstvo životního prostředí představilo pravidla, která mají zajistit větší ochranu půdy před erozí způsobenou kromě vody i větrem. Agrární komoře vadí, že s ní resort změny dostatečně neprojednal a není ani úplně jasné, jak se budou posuzovat jednotlivé případy. Vyhlášku kritizují i Motoristé. Nová pravidla mají platit od července.

Armáda navrhuje zavést administrativní odvody a těm, kteří by chtěli sloužit v případě krize se zbraní, poskytnout výcvik. Počítá s tím v nově zpracované mobilizační koncepci, kterou reaguje na zhoršenou bezpečnostní situaci a na to, že jí ubývají povinné rezervy a chybí přehled o nejmladší generaci. Plošné odvody skončily v roce 2004. Vyztužit své armády hlavně silami dobrovolníků se momentálně snaží i další evropské země.

Energetická skupina Sev.en miliardáře Pavla Tykače ukončí provoz uhelných elektráren Počerady a Chvaletice a elektrárny s teplárnou v Kladně v prosinci 2026, nejpozději v březnu 2027, uvedla firma na svém webu. Elektrárny, jejichž provoz skončí, mají podle webu skupiny Sev.en instalovaný výkon téměř 2400 megawattů (MW), kladenský zdroj navíc tepelný výkon více než 950 MW. Vypnutí neohrozí české domácnosti, uvedl pro ČT ministr průmyslu v demisi Lukáš Vlček (STAN).

Armáda České republiky (AČR) buduje nové prapory územní obrany, reaguje tak na bezpečnostní situaci a nové úkoly v NATO. Prapory vznikly v krajích z pěších rot aktivní zálohy a budou chránit území a kritickou infrastrukturu. AČR proto pořádá cvičení. Jedno z nich, nazvané Hradba, právě skončilo.