Milan Brunclík

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.

Stavby větrných elektráren, které mohou pomoci snížit emise skleníkových plynů a omezit změnu klimatu, měly rozhýbat akcelerační zóny. Stát označil 94 míst, kde by je nebo fotovoltaiky mělo jít vybudovat snáz a rychleji. Zhruba tři desítky teď chce kabinet, jehož někteří členové reagovat na změnu klimatu odmítají, vyřadit nebo zmenšit. A to i kvůli nesouhlasu samospráv i výhradám armády.

Česká armáda už před polovinou roku splnila letošní náborový cíl, který počítal s přijetím 2250 mužů a žen. Podle velení směřuje k tomu, že letos získá až 3300 nových vojáků, což by bylo nejvíc od profesionalizace. V minulých letech byl přitom zájem o službu nižší a zároveň přibývalo těch, kteří z armády odcházeli. Podle vojska pomohly mírnější podmínky, jednodušší přijímací proces i vyšší platy a benefity.

Společnost ČEZ vybuduje za osm miliard korun na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku, sdělil její generální ředitel a předseda představenstva Daniel Beneš. V tuzemsku jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří ČEZu.

Resort obrany připravuje další velkou zakázku. Půjde o přezbrojení střední brigády, která by měla dostat nová kolová bojová vozidla pěchoty. Potvrdil to ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Armáda chce nahradit stávající obrněnce Pandur, které už podle ní nevyhovují aktuálním potřebám. Soutěž na nové má být otevřená.

Návrh akceleračních zón se kromě krajů a obcí nelíbí ani zástupcům sektoru, kterému měly pomoci. Kromě odstupu od obydlí se jedná také například o regulaci výšky větrných elektráren. Komora obnovitelných zdrojů chce podobu zón ještě přepracovat, anebo jejich vyhlášení odložit. Vládní koalice o podobě zón a možných úpravách dále jedná, podle opozice v tom dělá zmatek. V pondělí končí lhůta, ve které stát čeká připomínky veřejnosti.

Nové plány NATO na obranu východního křídla – jak v krizi aktivovat záložní jednotky a odstrašit protivníka – má prověřit cvičení. Součástí jsou rychlé přesuny napříč Evropou. Manévrů na Slovensku pod španělským velením se zúčastní skoro tři tisíce vojáků ze sedmi zemí. Česká armáda tam vyslala prapor z Tábora. Kolony doprovází vojenská policie, přesto řidiči pandurů musí dávat pozor, aby stihli včas zabrzdit. Aliance posílila jednotky podél celého východního křídla. Té na Slovensku velí Španělé, Česko tam má s pandury aktuálně druhý nejsilnější kontingent.

Novým náčelníkem Generálního štábu Armády ČR by se měl stát generálporučík Miroslav Hlaváč, první zástupce dosavadního náčelníka Karla Řehky. Návrh ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) schválila vláda, řekl premiér Andrej Babiš (ANO) na tiskové konferenci po jejím jednání. Zůna pro něj nehlasoval, ostatní ministři ano. Návrh vlády musí ještě projednat sněmovní výbor pro obranu. Náčelníka generálního štábu poté jmenuje prezident. Hlaváč by měl vystřídat Řehku ve funkci v létě.

Přezbrojení dělostřelectva české armády se komplikuje. Výroba a dodávky nových děl Caesar mají totiž zpoždění. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) řekl České televizi, že v současné chvíli není jasné, kdy k jejich převzetí dojde. Vojáci je přitom měli přebírat od dubna. Nepodařilo se zatím odstranit všechny nedostatky. Česko už zaplatilo na zálohách přes sedm miliard, tedy většinu ceny.

Baterií u domácích fotovoltaik přibývá. V poslední době si ji pořizovalo osmdesát až devadesát procent domácností, které se rozhodly pro energii ze slunce. Celkem jich je asi dvě stě tisíc. V souvislosti s tím se ale objevují také otázky, co s vysloužilými bateriemi. Společnost Ecobat, která se o jejich sběr stará, upozorňuje, že chybí peníze na povinnou recyklaci. Část dodavatelů je totiž neplatila vůbec nebo v nedostatečné výši. Prodejci velkých baterií si dosud mohli vybrat. Buď se zapojit do kolektivního systému, nebo sběr a recyklaci řešit sami. Ne všichni na to ale podle společnosti Ecobat myslely a některé firmy i zkrachovaly. Nově má být zapojení do kolektivního systému povinné. Jasná pravidla zavede podle ministerstva životního prostředí novela o výrobcích s ukončenou životností. Ta je v současnosti podle mluvčí resortu před prvním čtením v Poslanecké sněmovně.

Nekonečný boj s odpadky – i to je podle správců silnic a dálnic nedílnou součástí jejich práce. Ať už na odpočívkách nebo podél autostrád odpadu přibylo – za pět let o čtvrtinu. Poslední dobou se úklidové čety často setkávají i s nebezpečným materiálem, třeba akumulátory. Výjimkou není ani to, že se následně ve sběrném dvoře vznítí. Pracovníci Ředitelství silnic a dálnic sesbírali podél komunikací a na odpočívkách 2600 tun komunálního odpadu – o 500 tun víc než před pěti lety. Že je kupící se smetí podél silnic stále větším problémem, upozorňuje i Český svaz ochránců přírody. Obzvlášť v místech, kam se pravidelná údržba nedostane. Celkově nejvíce odpadu pochází ze staveb a demolic – 40 procent. Přibližně dvě pětiny komunálního odpadu končí na skládkách. Čtrnáct procent pak jde do spaloven.

Ministerstvo životního prostředí představilo renovační pas, který energetičtí specialisté začnou vydávat od čtvrtka. Tento dokument zhodnotí stav budovy a navrhne renovaci, aby byla účelná. Bude sloužit těm, kteří budou chtít žádat o podporu z Nové zelené úsporám.

Jde o výzbroj, která vyjde v součtu dráž než zatím rekordní nákup letounů F-35 – posílit má celá protivzdušná obrana. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) schválil příslušné vojenské doporučení, s rozvojem počítá příštích minimálně deset let. Ochranu před vzdušným napadením považuje za prioritu i opozice. Upozorňuje ale, že tomu neodpovídá rozpočet – a bez navyšování obranných výdajů to podle ní nepůjde.

Premiér Andrej Babiš (ANO) v pátek nepotvrdil, že jeho vláda chce do roku 2035 směřovat k naplnění závazku postupně zvyšovat obranné a související infrastrukturní výdaje až na pět procent HDP. Ve čtvrtek, po jednání s šéfem NATO Markem Ruttem, přitom řekl, že Česko udělá vše pro splnění závazku. Rutte upozornil, že růst těchto výdajů ze strany spojenců je klíčový. Poslanci už v dubnu 2023 schválili zákon, podle kterého má stát každý rok dávat na obranu aspoň dvě procenta HDP, vláda však letos plánuje poslat na čistě vojenské výdaje o téměř 0,3 procenta HDP méně. Dvou procent vláda dosáhne jen díky bezmála dvaceti miliardám investovaných do dopravních staveb. Podíl čistě vojenských výdajů na HDP proto letos mírně klesne, což kritizuje sněmovní opozice. Babiš už oznámil, že kabinet plánuje zvýšit výdaje na obranu v příštím roce. O přesné částce se má rozhodnout v září při jednání o státním rozpočtu.

Ministerstvo pro místní rozvoj zveřejnilo mapu akceleračních zón pro obnovitelné zdroje energie, které mají v budoucnu urychlit výstavbu větrných a solárních elektráren. Napříč Českem jde o 94 oblastí, což je o 16 méně oproti původnímu záměru. Podle vládních představitelů jde zatím pouze o pracovní návrh, ke kterému se ještě mohou vyjádřit kraje, obce i veřejnost.

Zhruba dvě stě záchranářů z Evropy a Izraele debatovalo v Praze o tom, jak zvládnout krizové události, jako jsou teroristické útoky, střelba v budovách či dopady extrémního počasí. Připravenost na mimořádné události vyhodnocovali po zkušenostech z uplynulých let. Při práci jim výrazně pomáhají i unikátní velkokapacitní vozy, se kterými zasahovali třeba u požáru v Hřensku, po tornádu na Moravě nebo u střelby na filozofické fakultě v Praze.

Systém emisního obchodování v Unii čeká po dvou dekádách revize. Víc povolenek má zůstávat v rezervě, což má zvýšit stabilitu a předvídatelnost cen. S komplexním návrhem by měla Evropská komise přijít v létě. Na změny tlačí deset států včetně Česka, další jsou ale proti.

Zavedení emisních povolenek v silniční dopravě a pro vytápění budov v rámci systému ETS 2 vyjde podle nejnovější studie domácnosti na stovky korun měsíčně. Evropská unie změnu chystá s odkladem od roku 2028, česká vláda ale systém odmítá. Analýza tvrdí, že většina rodin pocítí jen malé změny a těm potřebným může stát pomoct penězi, které získá.

Dotace na revitalizace toků a budování tůní se tenčí. Jde o poslední peníze na opatření, jak udržet vodu v krajině. Možnost žádat o podporu skončí v červnu. A nejde jen o ně. Ministerstvo životního prostředí už také rozdělilo víc než tři čtvrtiny prostředků, které má z unijních fondů k dispozici.

Dohodu o průmyslové spolupráci na pořízení 24 amerických letounů páté generace F-35 pro českou armádu podepsal ve středu s firmou Lockheed Martin poslední z jedenácti českých subjektů, společnost Ray Service. Její vedení to považuje za „skok kupředu", znamená to pro ni investice do nových kapacit. Další firma, PBS Group, se na vylepšení stíhačky podílí už druhým rokem. Na začátku přitom bylo její důsledné prověření výrobcem. O nákupu stíhaček rozhodla před třemi lety minulá vláda, výcvik prvních českých pilotů má začít v roce 2029. Plná bojeschopnost je nyní plánována na rok 2035. Pořízení letounů a úpravy infrastruktury mají vyjít na 150 miliard korun.

Letošní plán armády je získat 2100 nových vojáků z povolání. Už teď v březnu hlásí, že se jí to z větší části daří. Na rozdíl od minulých let, kdy byl nábor slabší. Podle generálního štábu pomáhá jednodušší příjem nováčků, růst platů, ale i větší povědomí o možnostech služby. Třeba tento víkend se vojsko prezentuje i na festivalu Comic-Con v Praze.

Nová zelená úsporám (NZÚ) bude pokračovat, program se ale dočká změn. Zájemci třeba budou potřebovat takzvaný renovační pas. Odborníci v tomto dokumentu popíší, jaký je stav budovy a co s ní udělat. Stát již většinově nebude energeticky úsporné přestavby dotovat, pouze zajistí bezúročný úvěr. Na dotace budou mít nárok jen nízkopříjmové domácnosti.

V čele Ředitelství speciálních sil ministerstva obrany bude od 1. března stát plukovník Tomáš Krampla. Ten u nich dlouhodobě působil a za nasazení v Afghánistánu dostal medaili Za hrdinství. Jednotky má přebudovat tak, aby dokázaly reagovat na aktuální hrozby. Krampla ve funkci nahradí Miroslava Hofírka.

Stát letos čeká výrazně méně peněz z prodeje emisních povolenek – možná i pod pět miliard. To komplikuje například budoucnost programu Nová zelená úsporám. Resort životního prostředí zatím tyto tržby nasměroval jinam. Propad způsobuje to, že povolenek nyní bude k dispozici méně i proto, že emise klesly. Aktuální cena povolenky je asi 1800 korun za tunu. V posledních letech byla turbulentní, přesto výnosy vycházely vždy od třinácti do devatenácti miliard korun ročně.