Plavební stupeň Děčín by se měl začít stavět mezi zářím a říjnem 2029, řekl po jednání českých a saských ministrů šéf resortu životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Stavba má zajistit celoroční splavnost Labe v úseku od Ústí nad Labem k hranici s Německem. Náklady se pohybují mezi šesti a osmi miliardami korun. Z toho čtvrtina je podle Červeného určena na opatření, která mají kompenzovat dopady na životní prostředí.
Plavební podmínky na Labi jsou nyní podle Ředitelství vodních cest značně nepředvídatelné a po většinu roku není zajištěn dostatečný ponor. To znemožňuje dlouhodobé plánování vodní dopravy a vede k přesunu nákladů na silnice a železnici. „Železniční doprava je ovšem ne vždy vhodná. Musíme rozvíjet i lodní dopravu,“ poznamenal Červený.
Pro saskou stranu je znovuotevření projektu velká pozitivní novinka. „My jsme si zvykali, že Labe je stále méně splavné. Projekt nám přináší novou možnost, kterou chceme využít,“ řekl saský ministr životního prostředí a zemědělství Georg-Ludwig von Breitenbuch. Záměr vnímá pozitivně z pohledu hospodářství i turistiky.
Stavba plavebního stupně by podle Červeného mohla začít na podzim roku 2029 a do provozu by mohl být uveden o čtyři roky později. Dokumentaci k vlivu stavby na životní prostředí (EIA) chce ministerstvo předložit na přelomu září a října a kompenzační opatření uskutečnit v roce 2028.
Plavební podmínky
Původně se počítalo s jezy v Děčíně a v Malém Březně na Ústecku. V posledních letech se pracuje jen s děčínskou komorou. „S jezem v Malém Březně se už nepracuje,“ řekl ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD), podle kterého pomůže jez s přenesením nákladní dopravy ze silniční na vodní cestu. Snížit emise z kamionové dopravy je podle Bednárika důležitým cílem projektu. „Hlavní benefit je dekarbonizace. Je to správný krok, který uvolní silnice. Investice se prostě vyplatí,“ dodal.
Součástí projektu je rovněž vodní elektrárna, která by podle ministra Červeného mohla pokrýt až třetinu energetické spotřeby Děčína a přispět k levnějším dodávkám energie pro město.
Celoroční splavnost Labe mezi Ústím a hranicí s Německem zajistí jez v případě roku s průměrnými srážkami. Pokud budou srážky podprůměrné, jako tomu je letos a v minulých suchých letech, splavnost se sníží podle Bednárika z 345 dní v roce odhadem na dvě stě, ale i tak to bude více, než je tomu nyní.
Splavněním Labe se Ředitelství vodních cest zabývá od svého vzniku v roce 1998. Stát dosud na vodních cestách vybudoval 24 plavebních stupňů, další tři chybějí. Jedním z nich je právě stupeň v Děčíně. Příprava podkladů pro jeho výstavbu dosud vyšla zhruba na 600 milionů korun.
Podle předběžných statistik ministerstva dopravy přepravili čeští rejdaři v prvním čtvrtletí letošního roku po vnitrozemských vodních cestách 116 tisíc tun nákladu, meziročně o 61 100 tun méně. Za celý rok 2025 přepravili 785 531 tun nákladu, zatímco o rok dříve to bylo 976 600 tun.
Ekologické organizace se obávají o biotopy
Proti stavbě plavebního stupně dlouhodobě vystupují ekologické organizace. „Plavební stupeň by zaplavil část mezinárodně chráněné lokality Labské údolí v soustavě Natura 2000. Zlikvidoval by štěrkové lavice, tedy chráněný typ stanoviště a nevratně poškodil populace proudomilných druhů ryb. Pro lososa obecného a úhoře říčního by představoval zásadní migrační překážku,“ upozornila v dubnu ekologická organizace Arnika.
Plavební stupeň by podle Arniky tok řeky narušil natolik, že by Labe přišlo o dynamiku, proudění, přirozené zaplavování i další procesy, které z řeky dělají řeku. Místo živého vodního toku by vznikla spíš síť na sebe navazujících rybníků.
Dřívější studie Národního parku České Švýcarsko uváděla, že vybudování jezu by zničilo vzácné bahnité náplavy, jejichž zánik nijak kompenzovat nelze.
„Ministerstva životního prostředí, zemědělství a dopravy pracují na hloubkové studii kompenzačních opatření. Rybáři se nebudou muset bát, počítá se s oboustranným rybím přechodem. Dva biotopy budou přesunuty po řece na jiné místo. Je tu ještě malý kousek lesa, který už víme, kam máme přesunout,“ ujistil Červený. „Víme, jak to udělat, aby zásah lidského díla do přírody byl minimální,“ dodal.
Podle Červeného půjde až čtvrtina rozpočtu na kompenzační ekologická opatření. „Rozpočet šest až osm miliard vypovídá o tom, že o přírodu bude postaráno,“ míní.
Aktuální projekt není podle ředitele Ředitelství vodních cest Lubomíra Fojtů pouze o samotné výstavbě plavebního stupně Děčín, ale jde i o soubor opatření mimo takzvané vzdutí. „Je to velkorysý rybí přechod nebo kompenzační opatření na takzvané bahnité náplavy, mělkovodní pobřežní bazény pro živočichy a tak dále,“ vyjmenoval.
To vše je podle něj součástí projektu v mnohem větší míře, než tomu bylo dříve. „Došlo ke snížení profilu toho jezu. Původně se počítalo až se sedmimetrovým, dnes je to asi čtyři a půl metru,“ řekl.
Tok řeky opatření podle Fojtů nezpomalí. „Pokud by to byla přehrada fixní, tak jako je to třeba v Ústí nad Labem, tak dojde k výraznému zpomalení toku, ale my počítáme s tím, že jezy budou sklopné, vyhrazovat (zvedat) se budou pouze při nízkých vodních stavech,“ vysvětlil.
Stavba bude mít podle něj pozitivní ekologický dopad i v podobě zvýšení hladiny podzemní vody, která je v poslední době také problémem.
