Životní prostředí

Lesní požár kolem brazilského hlavního města Brasília zničil za dva dny už pětinu vegetace, sdělili hasiči. Dým zahalil ulice metropole, podle úřadů se ale daří dostat plameny pod kontrolu. Vyšetřovatelé se domnívají, že za požár mohou žháři. S plameny se snaží hasiči vypořádat i v jiných částech jihoamerické země. Například ve státě Sao Paulo je nejvíce ohnisek za posledních dvacet let.

Kabinet odsouhlasil sadu opatření, která mají podnikatelům usnadnit provoz a z velké části je zbavit byrokracie. Část se dotkne i veřejnosti – jde například o digitální účtenky. Zákazníci by je mohli dostávat zhruba od poloviny příštího roku. Papírové by pak zůstaly jen na vyžádání. Novinkou má být i možné vyplácení mezd v cizí měně.

Zemědělce stále trápí přílišná byrokracie a levné dovozy zemědělských komodit. V březnu vyjely do ulic tisíce traktorů. Na podzim se mohou protesty opakovat. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) v pořadu Zkraje farmáře ujistil, že vláda připravuje opatření v podobě novel zákona, které byrokracii sníží. Obrovským problémem je podle hostů pořadu také klimatická změna.

Specializovaná firma AZ Geo musela v Chlumci na Ústecku přerušit průzkumný vrt pro budoucí trať vysokorychlostní železnice. Podle chlumecké radnice totiž plánovaný, zhruba 90 metrů hluboký vrt firma neoznámila na příslušné úřady a nezajistila ani průzkumy studen v okolí. Právě ty byly podmínkou pro zahájení prací.

U Dačic na Jindřichohradecku na Moravské Dyji uhynuly stovky ryb. Zřejmě je otrávily splašky, které se dostaly do vody. Ryby zemřely především na dvou až třech kilometrech řeky, v nižších pasážích toku už není úhyn výrazný, řekli Lukáš Skořepa z odboru životního prostředí dačického městského úřadu a jednatel místní organizace rybářského svazu Dačice Lukáš Polena. Rybáři a hasiči se snaží vodu čeřit.

Největší město Indonésie, Jakarta, ztratí podle plánu v polovině srpna svůj titul hlavního města tohoto ostrovního státu. Jeho roli má nově zaujmout Nusantara, město budované v džungli u východního pobřeží ostrova Borneo, jehož výstavba bude stát asi 32 miliard dolarů a které má být dvakrát větší než americký New York. Důvodem pro tak významnou změnu je fakt, že se kvůli zvedající se hladině oceánů Jakarta ocitne z větší části do několika desetiletí pod vodou. Projekt Nusantary ale provázejí komplikace a zdržení.

V platnost během srpna vstoupí unijní nařízení o obnově přírody. Vychází z toho, že Evropa umí chránit tu nejcennější v rezervacích a parcích. Ale do pořádku je potřeba dát i tu přírodu úplně obyčejnou v lesích, na polích nebo ve městech, tedy zastavit pokles biodiverzity a připravit se na změnu klimatu. Konkrétními cíli je třeba vysadit v Unii tři miliardy stromů, neztrácet městskou zeleň, zvrátit úbytek motýlů a ptáků nebo rozvolnit 25 tisíc kilometrů řek.

Společnost KMK Granit chce začít v Krušných horách těžit živec. Už se obrátila na Karlovarský kraj s oznámením záměru stanovení dobývacího prostoru a hornické činnosti na ložisku Potůčky. Proti těžbě se vyslovilo vedení obce a přidaly se i občanské a ekologické spolky. Podle nich by hornická činnost měla špatný vliv na přírodu a rozmáhající se turistický ruch v Krušných horách.

Ekosystémy Galapág jsou kvůli poloze tohoto souostroví značně zranitelné rychlými změnami klimatu. Vědci pozorují, co oteplování s tímto prostředím dělá.

V šesti obcích na Opavsku vznikla petice proti zasypání starého lomu v Mladecku. Lidem se nelíbí, že do něj chce soukromá firma navézt stavební odpad, tvrdí, že to znečistí podzemní vodu, na které jsou závislé zhruba čtyři tisícovky obyvatel. Na petiční listině je momentálně skoro patnáct set podpisů. Majitel lomu ale tvrdí, že pouze postupuje podle schváleného plánu jeho rekultivace. To ale zástupci obcí odmítají, naopak tvrdí, že plány společnosti jsou s původním záměrem v rozporu.

Více zeleně dělá život ve městech během veder snesitelnějším, rozsáhlejší výsadba se ale ani tak nedaří prosadit, uvedl v Událostech, komentářích předseda České komory architektů Jan Kasl. Zeleň podle něj vytlačují developerské projekty, doprava, kabely i rozhodnutí památkářů.

Ústavní soud (ÚS) vyhověl stížnosti datového novináře Jana Cibulky z Českého rozhlasu, který před deseti lety požadoval od Zeměměřického úřadu kompletní digitální model reliéfu Česka páté generace. Úřad po něm za to požadoval poplatek tři miliony korun. Správní orgány a soudy všechny stížnosti a žaloby zamítly, nyní ÚS konstatoval, že daná částka představuje ekonomickou bariéru s odrazujícím účinkem a pro novinářovu činnost šlo o částku nepřiměřenou. Cibulka rozhodnutí i odůvodnění ocenil. Zeměměřický úřad sdělil, že zatím nemá nález k dispozici, nebude se tedy vyjadřovat.

Ministerstvo životního prostředí zřejmě ještě v létě vyhlásí záměr na vyhlášení Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Krušné hory. Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK), která proces připravuje, dospěla s naprostou většinou obcí ke kompromisu, jakých území by se budoucí CHKO měla dotknout. Pokud by CHKO Krušné hory byla vyhlášena, šlo by o největší CHKO v Česku s rozlohou okolo dvanácti set kilometrů čtverečních, řekl v Jáchymově ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Výrobcům nápojů s koncem června vypršela lhůta, dokdy měli vymyslet způsob, jak upevnit víčka k plastovým lahvím. Zákazníci by se tak měli v blízké budoucnosti setkávat už jenom s lahvemi s víčky „napevno“ na poutku. Opatření má snížit množství plastového odpadu v přírodě.

Už od roku 2026 by mohli Češi nosit do obchodů zálohované plastové lahve a plechovky. Ministerstvo životního prostředí si od toho slibuje zvýšení recyklace. Šéf resortu Petr Hladík (KDU-ČSL) v Otázkách Václava Moravce řekl, že současný systém nefunguje, průzkum ukázal, že do recyklace zamíří ze žlutých kontejnerů jen asi 19 procent PET lahví. S tím nesouhlasí bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), podle kterého jsou lidé na systém barevných popelnic zvyklí a funguje dobře. Zmíněná studie je podle něj „partyzánština“.

Hoření haldy Heřmanice v Ostravě má v budoucnu zabránit ochranný sarkofág. Práce potrvají zhruba deset let a měly by stát minimálně 2,3 miliardy korun, oznámili zástupci vlády a státního podniku Diamo, který bude sanaci provádět. Zástupci města i kraje ocenili, že stát na sanaci haldy uvolní peníze. Stejná metoda byla použita i při sanaci hořícího odvalu dolu Schoeller v Libušíně na Kladensku.

Umělé inteligence (AI) mohou představovat vážnou hrozbu pro životní prostředí kvůli své energetické náročnosti a dopadu na klima. S nárůstem jejich využívání a popularity se bude dále zvyšovat i spotřeba zdrojů v datových centrech, která tyto systémy provozují, upozornili čeští experti. Další oponují, že AI může naopak mít mnoho přínosů a benefitů pro ekologii, a tudíž takzvaně dokáže splatit svůj dluh.

V půdě do hloubky čtyřiceti centimetrů už není sucho. Začátkem června je to v Česku poprvé za posledních deset let, informovali odborníci z projektu Intersucho. Větší množství vláhy potvrzují i lesníci, podle kterých je to v přírodě vidět na první pohled. Podle vodohospodářů je dostatek vody i v řekách. S narůstajícími teplotami se ale může situace zhoršit.

Třetina školáků v Česku nemá žádnou výuku venku. Mimo třídy se více učí mladší žáci. Ve volném čase chodí denně jen tak ven zhruba desetina dětí. Školák v Česku přitom tráví denně na čerstvém vzduchu zhruba dvě hodiny, což je zhruba stejně jako před devíti lety. Ukázal to průzkum agentury STEM pro Nadaci Karel Komárek Family Foundation.

„Nebudou oceány, nebude život. Nebudou oceány, nebudeme my,“ říká Sylvia Earleová, která bojuje desítky let za záchranu oceánů. Je oceánoložka, průzkumnice, mořská bioložka a také bývalá hlavní vědkyně amerického úřadu pro oceány a atmosféru.

Potápěči Světového fondu na ochranu přírody a dalších nevládních organizací odstraňovali rybářské sítě uvázlé na dně Jaderského moře u Chorvatského ostrovu Molat. Pomáhají tím tamním volně žijícím živočichům, kteří mohou v sítích uváznout a zahynout.

V exkluzivní celoevropské debatě kandidátů na budoucího šéfa nebo šéfku Evropské komise se potkalo pět kandidátů. O druhý mandát ve funkci se uchází současná šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová, která je kandidátkou Evropské lidové strany. Za Stranu evropských socialistů je pak takzvaným spitzenkandidátem současný eurokomisař pro práci a sociální věci Nicolas Schmit z Lucemburska. Diskuse se účastnil i Rakušan Walter Baier za Stranu evropské levice, Ital Sandro Gozi za liberální Renew Europe Now a Němka Terry Reintkeová za Evropské zelené. Pozvání odmítly frakce Evropští konzervativci a reformisté a Identita a demokracie, které nenominovaly hlavního kandidáta.

Zranitelní zákazníci budou do budoucna lépe chráněni před náhlým odpojením dodávek elektřiny. Týkat se to bude lidí, kteří jsou ze zdravotních důvodů závislí na stálém přívodu elektrické energie. Příslušné nařízení schválila vláda, řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Ministři rovněž podpořili novelu zavádějící nepřetržitý monitoring emisí škodlivých látek.

Obyvatelé okrajové části Hradce Králové nesouhlasí s plánovanou stavbou obchvatu. Členové spolku Zdravé Plotiště v úterý přišli dát najevo svůj nesouhlas přímo na zasedání zastupitelstva města. Obávají se hluku, světelného smogu i znečištění ovzduší. Vedení Hradce Králové naopak slibuje, že stavba nulté tangenty severního obchvatu města uleví dopravě v centru.