Životní prostředí strana 3 z 5

Plzeňská teplárenská připravuje projekt odklonu od uhlí k plynu a vodíku. Jde o dosud největší investici v její historii asi za sedm miliard korun. Důvody jsou hlavně ekonomické, tedy razantní růst výdajů za emisní povolenky, ale také ekologické. Stavět se bude za plného provozu, hotovo bude do roku 2029, řekl generální ředitel teplárny Václav Pašek. Největšího dodavatele tepla na západě Čech vlastní většinově Plzeň a z 35 procent skupina EPH miliardáře Daniela Křetínského.

Indická metropole Dillí kvůli nepolevujícímu znečištění ovzduší o týden prodloužila uzavření základních škol. Děti se do nich nevrátí před 10. listopadem. Vedení středních škol si může samo zvolit, zda upřednostní distanční výuku nebo zůstane u prezenční, napsala agentura AFP.

První průmyslový elektrolyzér na výrobu zeleného vodíku v Česku uvedla v Napajedlech na Zlínsku do provozu společnost Solar Global. Plyn vyrobený pomocí fotovoltaické elektrárny za podpory větrné energie se uplatní při dlouhodobé akumulaci elektřiny z čistých zdrojů. V areálu také vznikne plnicí stanice pro vozy s vodíkovým pohonem.

Za největší znečišťovatele loňského roku označily ekologické organizace Arnika, Hnutí Duha a Greenpeace uhelné elektrárny. Kromě emisí skleníkových plynů podle ekologů vypouštějí do životního prostředí i toxické kovy včetně rtuti. Nejvýznamnějším znečišťovatelem je podle nich elektrárna Chvaletice, na prvních místech ale nadále zůstává i Spolana Neratovice a elektrárna Počerady. Ekologové představili žebříčky, které čerpají z dat Integrovaného registru znečišťování (IRZ).

Hasiči zabránili tomu, aby se do řeky Bystřice v Olomouci dostala kyselina dusičná, která unikla v průmyslovém areálu v Chválkovicích. Část ze 150 litrů chemikálie se dostala do kanalizace, kvůli úniku zasahovaly tři hasičské jednotky.

Meandr řeky Olše se v Bystřici na Třinecku blíží nedávno zprovozněnému obchvatu města. Silnice je zároveň hlavním tahem na Slovensko. Dlouhodobý sesuv urychluje každá povodeň. Podle starosty Bystřice, kde problém řeší, může být situace do budoucna velmi nebezpečná. Věcí se tak zabývají Ředitelství silnic a dálnic i Povodí Odry.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová odmítla jmenovat kandidáta nacionalistické Slovenské národní strany (SNS) Rudolfa Huliaka ministrem životního prostředí ve vládě vznikající po zářijových parlamentních volbách. Zdůvodnila to kromě jiného tím, že uchazeč podle ní neuznává existenci klimatické krize. SNS podle médií na Huliakově nominaci na post ministra životního prostředí trvá. Robert Fico, předseda Smeru – sociálna demokracia (SD), který je kandidátem na premiéra, představil kandidáty své strany na ministry.

Obec Rožná na Žďársku nesouhlasí s průzkumem území kvůli zjišťování výskytu lithia. O stanovení průzkumného území pro prozkoumání ložisek vyhrazeného nerostu požádala ministerstvo životního prostředí firma Geomin. Vyplývá to z webu obce. Český rozhlas Vysočina, který na záležitost upozornil, uvedl, že by resort mohl vydat rozhodnutí v prvním čtvrtletí příštího roku. V okolí Rožné, kde bydlí asi 760 lidí, se šedesát let dobývala uranová ruda, těžba skončila v roce 2017. Lithium se používá k výrobě baterií.

Lesy ČR ještě do konce roku začnou s obnovou další části Ždánického lesa, který je na pomezí Hodonínska a Vyškovska. Půjde celkem o 15 hektarů. Podnik kritizují ochránci přírody, podle nich se kácí příliš vzrostlých stromů a v lokalitě zůstaly na řadě míst jen vykácené plochy. Kritizují i současné plány státního podniku.

Na území České republiky je šestnáct nebezpečných skládek, informuje o tom ministerstvo životního prostředí. Dvě takové jsou v Brně, a to v Tuřanech a Černovicích. Město situaci monitoruje, tvrdí, že skládky pro obyvatele nebezpečné nejsou a jejich sanaci neplánuje. Podle odborníků ale hrozí kontaminace podzemních vod. Další skládky, které resort považuje za nebezpečné, jsou například i ve Slavičíně ve Zlínském kraji, v Bělotíně na Přerovsku nebo u Dolní Březinky na Vysočině.

Těžba lithia má podle ústeckého hejtmana Jana Schillera (ANO) podporu kraje, ale je potřeba, aby vláda o záměru dopodrobna informovala. Těžba byla jedním z hlavních témat výjezdního zasedání vlády v Kadani i dalšího programu jejích členů. Premiér Petr Fiala (ODS) řekl již před jednáním kabinetu, že vláda dělá vše pro to, aby se těžba lithia mohla spustit. Dobývání suroviny, které se používá k výrobě autobaterií, vnímá jako strategické a zásadní pro restart Česka. Plán ale vyvolává obavy místních ze zhoršení kvality života, dopadů na krajinu či vlivu na podzemní vody.

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) prohlásil, že původní návrh nového emisního nařízení Euro 7 platit nebude. Originální předloha by totiž podle něj mohla nejen ublížit automobilkám, ale také životnímu prostředí, které má chránit. Řekl to v pondělních Událostech, komentářích. Původní návrh normy označil za nerealistický – a stejně o něm hovořil i europoslanec Ondřej Knotek (ANO). Podle europoslance Mikuláše Peksy (Piráti) je debata o přenastavení některých limitů legitimní.

„Česko si je plně vědomo své globální odpovědnosti,“ řekl prezident Petr Pavel na summitu OSN o udržitelném rozvoji v New Yorku. Na něm země hodnotí pokrok v plnění cílů stanovených před osmi lety v rámci takzvané Agendy 2030. Ta měla podpořit ekonomickou prosperitu, sociální spravedlnost a také ochranu životního prostředí. Pavel vystoupil na plénu jménem skupiny 46 zemí, takzvaných Pathfinders, a zavázal se k naplnění Pařížské dohody.

Co by se stalo, kdyby z lesů zmizeli ptáci? Rozsáhlá experimentální studie českých vědců v pralesích na Papui Nové Guineji sledovala fungování potravních sítí mezi hmyzem, ptáky a netopýry a přinesla znepokojivé odpovědi. Ukázala, že dlouhodobý úbytek ptáků a netopýrů může mít vážné dopady na životní prostředí a fungování lesů. Důležité to je hlavně pro oblasti, kde dochází k masivní těžbě dřeva, a tím i k velkému poklesu populací ptáků.

Broumovská diakonie vymyslela způsob, jak využít staré poničené oblečení. Z nevyužitého textilu, který charita dostává od lidí pro potřebné, chce po rozdrcení vyrábět stavební desky. Ty by potom mohly stavební firmy využívat například pro stavbu domů. Diakonie už na to má patent a shání peníze na nákup výrobní linky.

V Londýně začalo od úterý platit rozšíření nízkoemisní zóny (ULEZ) na prakticky celé hlavní město. A to navzdory kritikům, podle kterých opatření zhorší krizi rostoucích životních nákladů, napsala agentura Reuters. Vjezd do zóny je zatížen denním poplatkem 12,50 liber (v přepočtu 352 korun) pro vozidla, která nesplňují přísné emisní požadavky.

Evropská směrnice o udržitelnosti uloží podnikům povinnost zveřejňovat, jak na tom jsou v odpovědnosti vůči životnímu prostředí, zaměstnancům i celé společnosti. Součástí má být i kalkulace uhlíkové stopy. Do budoucna budou tato data hrát roli při získávání úvěrů nebo oslovování investorů.

Pelhřimovská nemocnice má nový Pavilon péče o rodinu. Veřejnosti se otevře v pátek, zatím však jen pro prohlídky. Zdravotníci tam začnou přemisťovat pacienty od 4. září, první přijde na řadu gynekologie a porodnice. Stěhování jednotlivých oddělení bude probíhat za provozu, nepřetržitá péče však bude zajištěna, řekla mluvčí nemocnice Alexandra Knapová. Pavilon péče o rodinu přišel na 700 milionů korun.

Soukromé rezervace mohou být dalším příspěvkem k ochraně biodiverzity. Vedle státem prohlášených oblastí mohou pomoci naplnit unijní Nařízení o obnově přírody. Chystaný předpis počítá kromě jiného s rozšířením chráněných území.

Osm latinskoamerických států se v úterý dohodlo na společné alianci proti odlesňování amazonského pralesa. Společné datum konce ničení tohoto ekosystému však prohlášení amazonského summitu v brazilském Belému neobsahuje, uvedl brazilský tisk. Státy také chtějí spolupracovat na tom, aby amazonský prales nezačal vypouštět do vzduchu více oxidu uhličitého, než dokáže pohltit.

Evropu trápí světelný smog. Noci, které by měly být tmavé, už zdaleka tak tmavé nejsou. Může za to umělé osvětlení. Až 99 procent obyvatel Evropy žije pod osvětlenou oblohou. Situaci zhoršuje i trend posledních let, kdy obce a města ve snaze ušetřit za energie instalují LED osvětlení. Kvůli tomu se ale na řadě míst svítí příliš, a to i tam, kde to není potřeba. Navíc se často svítí nevhodným bílým světlem, což ruší biologické rytmy člověka a ohrožuje druhovou rozmanitost.

Solární elektrárny se po otřesech na trhu s energiemi staly vyhledávanou a dostupnou alternativou, která je šetrnější k životnímu prostředí. S jejich rozšířením ale zároveň vyvstává otázka nad jejich osudem poté, co doslouží. Nově vznikající společnosti teď hledají pro vysloužilé solární panely ekologické využití. Některé se podaří opravit, jiné slouží třeba jako zdroj skla k pískování.

Krkonošské boudy v okolí Pece pod Sněžkou se ještě během léta připojí na centrální kanalizaci a vodovod. Bude to znamenat konec vyvážení septiků a zároveň i jistotu zásobování pitnou vodou. Vybudovat přípojky v chráněné oblasti nebylo vůbec jednoduché, pravidla se totiž řídí okolními biotopy, které je třeba chránit.

Zhruba tunu ryb v řece Odře na česko-polském pomezí u Bohumína nejspíš minulý týden neotrávila nebezpečná látka. Podle České inspekce životního prostředí (ČIŽP) za úhyn může nedostatek kyslíku ve vodě. Podrobné laboratorní výsledky úřad zveřejní zřejmě až příští týden.