Je ekologičtější vlak, nebo letadlo? Odpověď není jednoznačná, odhalila studie

Rychlovlaky jsou výrazně ekologičtějším dopravním prostředkem než letadlo při vysokém vytížení tratě. Uvádí to studie španělské státní společnosti Ineco, o které informoval deník El País. Studie se zaměřila na srovnání emisí mezi některými železničními a leteckými spoji ve Španělsku. U vysokorychlostní železnice velká část emisí připadá na výstavbu infrastruktury, zatímco u letecké dopravy převážnou část znečištění způsobuje provoz letadel samotných.

Podle odhadu Ineco u vysokorychlostních tratí tvoří 95 procent celkových emisí výstavba, čtyři procenta provoz vlaků a jedno procento údržba. Čím více se trať používá, tím rychleji se podaří počáteční emise amortizovat. U letišť je situace přesně opačná. Jen tři procenta emisí v životním cyklu připadají na fázi budování infrastruktury, zbytek pak na provoz a údržbu.

„Cestovat ve vlaku je ekologičtější než letadlem, ale vybudování sítě letišť vytváří nižší dopad na životní prostředí a méně emisí než vybudování sítě vysokorychlostní železnice,“ uvedl šéf Ineco Sergio Vázquez.

Co rozhoduje

Dopad na životní prostředí tak u železnice výrazně ovlivňuje vytíženost tratě a také terén, kudy vede. Emise při výstavbě totiž výrazně zvyšují některé inženýrské stavby, například tunely. Ineco se proto snaží i odhadnout, ve kterých případech se vlak stává na střední a dlouhé vzdálenosti ekologičtějším dopravním prostředkem než letadlo.

„Když je poptávka nízká nebo terén hodně členitý, tak tento bod zlomu (ve prospěch vlaku) nemusí vůbec nastat,“ upozornila jedna z autorek studie María Lópezová Mateosová.

Studie společnosti přináší také srovnání emisí mezi některými vnitrostátními vysokorychlostními tratěmi a leteckými spoji na střední vzdálenost. V případě trati z Madridu do Sevilly, která funguje od začátku 90. let, průměrná emise na cestujícího ve vlaku je zhruba poloviční ve srovnání s letadlem – a to díky délce provozu trati i její velké vytíženosti. U spojení z Madridu do Barcelony, kde trať začala plně fungovat v roce 2008 a zároveň snížila letecký provoz mezi oběma městy, je průměrná emise na cestujícího ve vlaku stále o deset procent vyšší než u letadla. Badatelé ale předpokládají, že díky vysoké vytíženosti trati se brzy tento poměr obrátí ve prospěch železnice.

Snížit znečištění vytvářené dopravou podle studie vyžaduje zaměřit se na oblasti, které generují největší množství emisí. U vysokorychlostních tratí to je využití materiálů a postupů s nižšími emisemi skleníkových plynů, u letadel pak zavádění ekologičtějších paliv a motorů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 13 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 15 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 18 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 18 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 20 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
před 23 hhodinami

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025

Borelie jsou mazané. Čeští vědci popsali první okamžiky infekce

Tým vědců z Biologického centra Akademie věd přinesl nové zásadní poznatky o tom, jak probíhá první fáze infekce lymské boreliózy těsně po přenosu z klíštěte.
3. 12. 2025
Načítání...