Moderní letadla ohřívají planetu víc než stará. Soukromé tryskáče obzvlášť, zjistila studie

Moderní letadla vypouštějí méně uhlíku než ta starší. Jejich výrobci do toho investují značné zdroje, ale tyto letouny přesto mohou více přispívat ke změně klimatu prostřednictvím kondenzačních stop. Tvrdí to studie vědců z britské Imperial College v Londýně. Současně tento výzkum poukázal na nadměrný dopad soukromých tryskáčů na klima: produkují totiž více kondenzačních stop, než se dříve předpokládalo.

Kondenzační stopy, jimž se také říká kondenzační pruhy nebo contrails, jsou tenké pruhy oblaků vytvářené výfukovými plyny letadel. Ke globálnímu oteplování přispívají tím, že zadržují teplo v atmosféře. Přestože jejich přesný vliv na oteplování není zatím dokonale popsaný, vědci se domnívají, že je větší než oteplování způsobené emisemi uhlíku z leteckého paliva.

Vědci pro tento výzkum využili umělou inteligenci, které dali za úkol analyzovat víc než 64 tisíc snímků kondenzačních stop z různých letadel nad severním Atlantikem. Výsledky byly nečekané: moderní letadla, která létají ve výšce nad dvanáct kilometrů (tedy například Airbus A350 či Boeing 787) vytvářejí víc contrails než starší komerční letadla.

Méně, ale déle

Jak je to možné? Aby se snížila spotřeba leteckého paliva, jsou moderní letadla konstruována tak, aby létala ve výškách, kde je vzduch řidší, a má tedy menší aerodynamický odpor ve srovnání se staršími komerčními letadly, která obvykle létají v o něco níže v „pouhých“ jedenácti kilometrech.

To znamená, že moderní stroje produkují méně emisí uhlíku na jednoho cestujícího, ale současně vytvářejí kondenzační stopy, jejichž rozptýlení trvá déle. A to vytváří oteplovací efekt po delší dobu.

„Všeobecně se už ví, že létání není pro klima dobré,“ komentuje výsledky Edward Gryspeerdt, který výzkum vedl. „Většina lidí si ale neuvědomuje, že contrails a emise uhlíku z leteckého paliva způsobují oteplování klimatu rovnou dvěma způsoby.“ Podle něj jsou výsledky jeho výzkumu pro letecký průmysl krajně nepříznivé.

„Novější letadla létají stále výše v atmosféře, aby zvýšila účinnost paliva a snížila emise uhlíku. Nezamýšleným důsledkem toho ale je, že tato letadla létající nad severním Atlantikem nyní vytvářejí více kondenzační stopy s delší životností, které zachycují další teplo v atmosféře a zvyšují dopad letectví na klima,“ vysvětluje vědec. „To neznamená, že efektivnější letadla jsou špatná – to zdaleka ne, protože mají nižší emise uhlíku na jeden kilometr. Naše studie ale odráží problémy, kterým letecký průmysl čelí při snižování svého dopadu na klima.“

Řešením je méně sazí

Studie potvrdila, že ke zkrácení životnosti kondenzačních stop pomůže ještě více snížit množství sazí vypouštěných z leteckých motorů, které vznikají při neefektivním spalování paliva. Moderní letecké motory jsou konstruovány tak, aby byly čistější a obvykle vypouštěly méně částic sazí, což zkracuje životnost kondenzačních pruhů.

Zatímco jiné studie s využitím modelů tento jev předpověděly, nově zveřejněná práce je první, která ho potvrdila na základě pozorování v reálném světě. To znamená, že tento jev v praxi velmi dobře funguje – a pokud by se používala ještě čistější paliva v ještě kvalitnějších motorech, mělo by se to na rozměrech contrails odrazit.

„Z jiných studií víme, že počet částic sazí ve výfukových plynech letadel hraje klíčovou roli ve vlastnostech nově vznikajících contrails. Předpokládali jsme, že to bude mít vliv i na to, jak dlouho budou tyto čáry existovat. Naše studie přináší první důkaz, že emise menšího počtu částic sazí vede k tomu, že tyto pruhy mizí z oblohy dříve než ty ze starších, špinavějších motorů,“ doplňují autoři.

Problém soukromých tryskáčů

Zásadní je podle vědců ještě jeden poznatek, který se týká malých soukromých tryskáčů. Ty totiž vytvářejí kondenzační stopy ještě častěji, než se dosud předpokládalo.

I když jsou soukromá letadla menší a spotřebovávají tedy logicky méně paliva než velké stroje, vytvářejí podobné stopy jako mnohem větší komerční letouny. Je to tím, že létají výše, kde je menší letecký provoz. Ale podobně jako moderní komerční letadla vytvářejí více contrails ve srovnání se staršími typy, které se pohybují níže.

„Přesto, že mají tyto tryskáče menší rozměry, vytvářejí kondenzační pruhy stejně často jako mnohem větší letadla. Už víme, že vytvářejí obrovské množství emisí uhlíku na jednoho cestujícího, aby superbohatí lidé mohli pohodlně létat. Naše výsledky jsou dalším podkladem k obavám z dopadu soukromých letadel na klima,“ dodávají autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 20 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 22 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...