Moderní letadla ohřívají planetu víc než stará. Soukromé tryskáče obzvlášť, zjistila studie

Moderní letadla vypouštějí méně uhlíku než ta starší. Jejich výrobci do toho investují značné zdroje, ale tyto letouny přesto mohou více přispívat ke změně klimatu prostřednictvím kondenzačních stop. Tvrdí to studie vědců z britské Imperial College v Londýně. Současně tento výzkum poukázal na nadměrný dopad soukromých tryskáčů na klima: produkují totiž více kondenzačních stop, než se dříve předpokládalo.

Kondenzační stopy, jimž se také říká kondenzační pruhy nebo contrails, jsou tenké pruhy oblaků vytvářené výfukovými plyny letadel. Ke globálnímu oteplování přispívají tím, že zadržují teplo v atmosféře. Přestože jejich přesný vliv na oteplování není zatím dokonale popsaný, vědci se domnívají, že je větší než oteplování způsobené emisemi uhlíku z leteckého paliva.

Vědci pro tento výzkum využili umělou inteligenci, které dali za úkol analyzovat víc než 64 tisíc snímků kondenzačních stop z různých letadel nad severním Atlantikem. Výsledky byly nečekané: moderní letadla, která létají ve výšce nad dvanáct kilometrů (tedy například Airbus A350 či Boeing 787) vytvářejí víc contrails než starší komerční letadla.

Méně, ale déle

Jak je to možné? Aby se snížila spotřeba leteckého paliva, jsou moderní letadla konstruována tak, aby létala ve výškách, kde je vzduch řidší, a má tedy menší aerodynamický odpor ve srovnání se staršími komerčními letadly, která obvykle létají v o něco níže v „pouhých“ jedenácti kilometrech.

To znamená, že moderní stroje produkují méně emisí uhlíku na jednoho cestujícího, ale současně vytvářejí kondenzační stopy, jejichž rozptýlení trvá déle. A to vytváří oteplovací efekt po delší dobu.

„Všeobecně se už ví, že létání není pro klima dobré,“ komentuje výsledky Edward Gryspeerdt, který výzkum vedl. „Většina lidí si ale neuvědomuje, že contrails a emise uhlíku z leteckého paliva způsobují oteplování klimatu rovnou dvěma způsoby.“ Podle něj jsou výsledky jeho výzkumu pro letecký průmysl krajně nepříznivé.

„Novější letadla létají stále výše v atmosféře, aby zvýšila účinnost paliva a snížila emise uhlíku. Nezamýšleným důsledkem toho ale je, že tato letadla létající nad severním Atlantikem nyní vytvářejí více kondenzační stopy s delší životností, které zachycují další teplo v atmosféře a zvyšují dopad letectví na klima,“ vysvětluje vědec. „To neznamená, že efektivnější letadla jsou špatná – to zdaleka ne, protože mají nižší emise uhlíku na jeden kilometr. Naše studie ale odráží problémy, kterým letecký průmysl čelí při snižování svého dopadu na klima.“

Řešením je méně sazí

Studie potvrdila, že ke zkrácení životnosti kondenzačních stop pomůže ještě více snížit množství sazí vypouštěných z leteckých motorů, které vznikají při neefektivním spalování paliva. Moderní letecké motory jsou konstruovány tak, aby byly čistější a obvykle vypouštěly méně částic sazí, což zkracuje životnost kondenzačních pruhů.

Zatímco jiné studie s využitím modelů tento jev předpověděly, nově zveřejněná práce je první, která ho potvrdila na základě pozorování v reálném světě. To znamená, že tento jev v praxi velmi dobře funguje – a pokud by se používala ještě čistější paliva v ještě kvalitnějších motorech, mělo by se to na rozměrech contrails odrazit.

„Z jiných studií víme, že počet částic sazí ve výfukových plynech letadel hraje klíčovou roli ve vlastnostech nově vznikajících contrails. Předpokládali jsme, že to bude mít vliv i na to, jak dlouho budou tyto čáry existovat. Naše studie přináší první důkaz, že emise menšího počtu částic sazí vede k tomu, že tyto pruhy mizí z oblohy dříve než ty ze starších, špinavějších motorů,“ doplňují autoři.

Problém soukromých tryskáčů

Zásadní je podle vědců ještě jeden poznatek, který se týká malých soukromých tryskáčů. Ty totiž vytvářejí kondenzační stopy ještě častěji, než se dosud předpokládalo.

I když jsou soukromá letadla menší a spotřebovávají tedy logicky méně paliva než velké stroje, vytvářejí podobné stopy jako mnohem větší komerční letouny. Je to tím, že létají výše, kde je menší letecký provoz. Ale podobně jako moderní komerční letadla vytvářejí více contrails ve srovnání se staršími typy, které se pohybují níže.

„Přesto, že mají tyto tryskáče menší rozměry, vytvářejí kondenzační pruhy stejně často jako mnohem větší letadla. Už víme, že vytvářejí obrovské množství emisí uhlíku na jednoho cestujícího, aby superbohatí lidé mohli pohodlně létat. Naše výsledky jsou dalším podkladem k obavám z dopadu soukromých letadel na klima,“ dodávají autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
19. 12. 2025

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025
Doporučujeme

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...