Moderní letadla ohřívají planetu víc než stará. Soukromé tryskáče obzvlášť, zjistila studie

Moderní letadla vypouštějí méně uhlíku než ta starší. Jejich výrobci do toho investují značné zdroje, ale tyto letouny přesto mohou více přispívat ke změně klimatu prostřednictvím kondenzačních stop. Tvrdí to studie vědců z britské Imperial College v Londýně. Současně tento výzkum poukázal na nadměrný dopad soukromých tryskáčů na klima: produkují totiž více kondenzačních stop, než se dříve předpokládalo.

Kondenzační stopy, jimž se také říká kondenzační pruhy nebo contrails, jsou tenké pruhy oblaků vytvářené výfukovými plyny letadel. Ke globálnímu oteplování přispívají tím, že zadržují teplo v atmosféře. Přestože jejich přesný vliv na oteplování není zatím dokonale popsaný, vědci se domnívají, že je větší než oteplování způsobené emisemi uhlíku z leteckého paliva.

Vědci pro tento výzkum využili umělou inteligenci, které dali za úkol analyzovat víc než 64 tisíc snímků kondenzačních stop z různých letadel nad severním Atlantikem. Výsledky byly nečekané: moderní letadla, která létají ve výšce nad dvanáct kilometrů (tedy například Airbus A350 či Boeing 787) vytvářejí víc contrails než starší komerční letadla.

Méně, ale déle

Jak je to možné? Aby se snížila spotřeba leteckého paliva, jsou moderní letadla konstruována tak, aby létala ve výškách, kde je vzduch řidší, a má tedy menší aerodynamický odpor ve srovnání se staršími komerčními letadly, která obvykle létají v o něco níže v „pouhých“ jedenácti kilometrech.

To znamená, že moderní stroje produkují méně emisí uhlíku na jednoho cestujícího, ale současně vytvářejí kondenzační stopy, jejichž rozptýlení trvá déle. A to vytváří oteplovací efekt po delší dobu.

„Všeobecně se už ví, že létání není pro klima dobré,“ komentuje výsledky Edward Gryspeerdt, který výzkum vedl. „Většina lidí si ale neuvědomuje, že contrails a emise uhlíku z leteckého paliva způsobují oteplování klimatu rovnou dvěma způsoby.“ Podle něj jsou výsledky jeho výzkumu pro letecký průmysl krajně nepříznivé.

„Novější letadla létají stále výše v atmosféře, aby zvýšila účinnost paliva a snížila emise uhlíku. Nezamýšleným důsledkem toho ale je, že tato letadla létající nad severním Atlantikem nyní vytvářejí více kondenzační stopy s delší životností, které zachycují další teplo v atmosféře a zvyšují dopad letectví na klima,“ vysvětluje vědec. „To neznamená, že efektivnější letadla jsou špatná – to zdaleka ne, protože mají nižší emise uhlíku na jeden kilometr. Naše studie ale odráží problémy, kterým letecký průmysl čelí při snižování svého dopadu na klima.“

Řešením je méně sazí

Studie potvrdila, že ke zkrácení životnosti kondenzačních stop pomůže ještě více snížit množství sazí vypouštěných z leteckých motorů, které vznikají při neefektivním spalování paliva. Moderní letecké motory jsou konstruovány tak, aby byly čistější a obvykle vypouštěly méně částic sazí, což zkracuje životnost kondenzačních pruhů.

Zatímco jiné studie s využitím modelů tento jev předpověděly, nově zveřejněná práce je první, která ho potvrdila na základě pozorování v reálném světě. To znamená, že tento jev v praxi velmi dobře funguje – a pokud by se používala ještě čistější paliva v ještě kvalitnějších motorech, mělo by se to na rozměrech contrails odrazit.

„Z jiných studií víme, že počet částic sazí ve výfukových plynech letadel hraje klíčovou roli ve vlastnostech nově vznikajících contrails. Předpokládali jsme, že to bude mít vliv i na to, jak dlouho budou tyto čáry existovat. Naše studie přináší první důkaz, že emise menšího počtu částic sazí vede k tomu, že tyto pruhy mizí z oblohy dříve než ty ze starších, špinavějších motorů,“ doplňují autoři.

Problém soukromých tryskáčů

Zásadní je podle vědců ještě jeden poznatek, který se týká malých soukromých tryskáčů. Ty totiž vytvářejí kondenzační stopy ještě častěji, než se dosud předpokládalo.

I když jsou soukromá letadla menší a spotřebovávají tedy logicky méně paliva než velké stroje, vytvářejí podobné stopy jako mnohem větší komerční letouny. Je to tím, že létají výše, kde je menší letecký provoz. Ale podobně jako moderní komerční letadla vytvářejí více contrails ve srovnání se staršími typy, které se pohybují níže.

„Přesto, že mají tyto tryskáče menší rozměry, vytvářejí kondenzační pruhy stejně často jako mnohem větší letadla. Už víme, že vytvářejí obrovské množství emisí uhlíku na jednoho cestujícího, aby superbohatí lidé mohli pohodlně létat. Naše výsledky jsou dalším podkladem k obavám z dopadu soukromých letadel na klima,“ dodávají autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 42 mminutami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 10 hhodinami

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
před 17 hhodinami

Archeologové nově přiblížili příběh lékaře, který zahynul v Pompejích

Stále existuje mnoho příběhů, které čekají na to, až budou vyprávěny, a které se vynořují z obrovského množství nálezů, jež pod vrstvami sopečných vyvrženin zůstaly v Pompejích. A řadu příběhů rozvíjí a zpřesňují opakovaná prostudování. Teď se to podařilo v jednom z nejlépe prozkoumaných míst – slavné Zahradě utečenců. Výpočetní tomografie pomohla vědcům přiblížit příběh lékaře.
před 20 hhodinami

Kamenný vrták, nemocný neandertálec a párátko. Experti popsali první operaci zubu

První známý zubařský zákrok se odehrál asi před šedesáti tisíci lety. Provedl ho neandertálec na jiném neandertálci – podle nové studie britských a ruských vědců „určitě úspěšně“.
před 23 hhodinami

NASA: Části mexického hlavního města se propadají o dva centimetry měsíčně

Některé části mexického hlavního města Mexico City se propadají o více než dva centimetry měsíčně, uvedl americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) s odkazem na nové měření z vesmíru.
17. 5. 2026

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
17. 5. 2026

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
16. 5. 2026
Načítání...