Moderní letadla ohřívají planetu víc než stará. Soukromé tryskáče obzvlášť, zjistila studie

Moderní letadla vypouštějí méně uhlíku než ta starší. Jejich výrobci do toho investují značné zdroje, ale tyto letouny přesto mohou více přispívat ke změně klimatu prostřednictvím kondenzačních stop. Tvrdí to studie vědců z britské Imperial College v Londýně. Současně tento výzkum poukázal na nadměrný dopad soukromých tryskáčů na klima: produkují totiž více kondenzačních stop, než se dříve předpokládalo.

Kondenzační stopy, jimž se také říká kondenzační pruhy nebo contrails, jsou tenké pruhy oblaků vytvářené výfukovými plyny letadel. Ke globálnímu oteplování přispívají tím, že zadržují teplo v atmosféře. Přestože jejich přesný vliv na oteplování není zatím dokonale popsaný, vědci se domnívají, že je větší než oteplování způsobené emisemi uhlíku z leteckého paliva.

Vědci pro tento výzkum využili umělou inteligenci, které dali za úkol analyzovat víc než 64 tisíc snímků kondenzačních stop z různých letadel nad severním Atlantikem. Výsledky byly nečekané: moderní letadla, která létají ve výšce nad dvanáct kilometrů (tedy například Airbus A350 či Boeing 787) vytvářejí víc contrails než starší komerční letadla.

Méně, ale déle

Jak je to možné? Aby se snížila spotřeba leteckého paliva, jsou moderní letadla konstruována tak, aby létala ve výškách, kde je vzduch řidší, a má tedy menší aerodynamický odpor ve srovnání se staršími komerčními letadly, která obvykle létají v o něco níže v „pouhých“ jedenácti kilometrech.

To znamená, že moderní stroje produkují méně emisí uhlíku na jednoho cestujícího, ale současně vytvářejí kondenzační stopy, jejichž rozptýlení trvá déle. A to vytváří oteplovací efekt po delší dobu.

„Všeobecně se už ví, že létání není pro klima dobré,“ komentuje výsledky Edward Gryspeerdt, který výzkum vedl. „Většina lidí si ale neuvědomuje, že contrails a emise uhlíku z leteckého paliva způsobují oteplování klimatu rovnou dvěma způsoby.“ Podle něj jsou výsledky jeho výzkumu pro letecký průmysl krajně nepříznivé.

„Novější letadla létají stále výše v atmosféře, aby zvýšila účinnost paliva a snížila emise uhlíku. Nezamýšleným důsledkem toho ale je, že tato letadla létající nad severním Atlantikem nyní vytvářejí více kondenzační stopy s delší životností, které zachycují další teplo v atmosféře a zvyšují dopad letectví na klima,“ vysvětluje vědec. „To neznamená, že efektivnější letadla jsou špatná – to zdaleka ne, protože mají nižší emise uhlíku na jeden kilometr. Naše studie ale odráží problémy, kterým letecký průmysl čelí při snižování svého dopadu na klima.“

Řešením je méně sazí

Studie potvrdila, že ke zkrácení životnosti kondenzačních stop pomůže ještě více snížit množství sazí vypouštěných z leteckých motorů, které vznikají při neefektivním spalování paliva. Moderní letecké motory jsou konstruovány tak, aby byly čistější a obvykle vypouštěly méně částic sazí, což zkracuje životnost kondenzačních pruhů.

Zatímco jiné studie s využitím modelů tento jev předpověděly, nově zveřejněná práce je první, která ho potvrdila na základě pozorování v reálném světě. To znamená, že tento jev v praxi velmi dobře funguje – a pokud by se používala ještě čistější paliva v ještě kvalitnějších motorech, mělo by se to na rozměrech contrails odrazit.

„Z jiných studií víme, že počet částic sazí ve výfukových plynech letadel hraje klíčovou roli ve vlastnostech nově vznikajících contrails. Předpokládali jsme, že to bude mít vliv i na to, jak dlouho budou tyto čáry existovat. Naše studie přináší první důkaz, že emise menšího počtu částic sazí vede k tomu, že tyto pruhy mizí z oblohy dříve než ty ze starších, špinavějších motorů,“ doplňují autoři.

Problém soukromých tryskáčů

Zásadní je podle vědců ještě jeden poznatek, který se týká malých soukromých tryskáčů. Ty totiž vytvářejí kondenzační stopy ještě častěji, než se dosud předpokládalo.

I když jsou soukromá letadla menší a spotřebovávají tedy logicky méně paliva než velké stroje, vytvářejí podobné stopy jako mnohem větší komerční letouny. Je to tím, že létají výše, kde je menší letecký provoz. Ale podobně jako moderní komerční letadla vytvářejí více contrails ve srovnání se staršími typy, které se pohybují níže.

„Přesto, že mají tyto tryskáče menší rozměry, vytvářejí kondenzační pruhy stejně často jako mnohem větší letadla. Už víme, že vytvářejí obrovské množství emisí uhlíku na jednoho cestujícího, aby superbohatí lidé mohli pohodlně létat. Naše výsledky jsou dalším podkladem k obavám z dopadu soukromých letadel na klima,“ dodávají autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
před 21 hhodinami
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.