Moderní letadla ohřívají planetu víc než stará. Soukromé tryskáče obzvlášť, zjistila studie

Moderní letadla vypouštějí méně uhlíku než ta starší. Jejich výrobci do toho investují značné zdroje, ale tyto letouny přesto mohou více přispívat ke změně klimatu prostřednictvím kondenzačních stop. Tvrdí to studie vědců z britské Imperial College v Londýně. Současně tento výzkum poukázal na nadměrný dopad soukromých tryskáčů na klima: produkují totiž více kondenzačních stop, než se dříve předpokládalo.

Kondenzační stopy, jimž se také říká kondenzační pruhy nebo contrails, jsou tenké pruhy oblaků vytvářené výfukovými plyny letadel. Ke globálnímu oteplování přispívají tím, že zadržují teplo v atmosféře. Přestože jejich přesný vliv na oteplování není zatím dokonale popsaný, vědci se domnívají, že je větší než oteplování způsobené emisemi uhlíku z leteckého paliva.

Vědci pro tento výzkum využili umělou inteligenci, které dali za úkol analyzovat víc než 64 tisíc snímků kondenzačních stop z různých letadel nad severním Atlantikem. Výsledky byly nečekané: moderní letadla, která létají ve výšce nad dvanáct kilometrů (tedy například Airbus A350 či Boeing 787) vytvářejí víc contrails než starší komerční letadla.

Méně, ale déle

Jak je to možné? Aby se snížila spotřeba leteckého paliva, jsou moderní letadla konstruována tak, aby létala ve výškách, kde je vzduch řidší, a má tedy menší aerodynamický odpor ve srovnání se staršími komerčními letadly, která obvykle létají v o něco níže v „pouhých“ jedenácti kilometrech.

To znamená, že moderní stroje produkují méně emisí uhlíku na jednoho cestujícího, ale současně vytvářejí kondenzační stopy, jejichž rozptýlení trvá déle. A to vytváří oteplovací efekt po delší dobu.

„Všeobecně se už ví, že létání není pro klima dobré,“ komentuje výsledky Edward Gryspeerdt, který výzkum vedl. „Většina lidí si ale neuvědomuje, že contrails a emise uhlíku z leteckého paliva způsobují oteplování klimatu rovnou dvěma způsoby.“ Podle něj jsou výsledky jeho výzkumu pro letecký průmysl krajně nepříznivé.

„Novější letadla létají stále výše v atmosféře, aby zvýšila účinnost paliva a snížila emise uhlíku. Nezamýšleným důsledkem toho ale je, že tato letadla létající nad severním Atlantikem nyní vytvářejí více kondenzační stopy s delší životností, které zachycují další teplo v atmosféře a zvyšují dopad letectví na klima,“ vysvětluje vědec. „To neznamená, že efektivnější letadla jsou špatná – to zdaleka ne, protože mají nižší emise uhlíku na jeden kilometr. Naše studie ale odráží problémy, kterým letecký průmysl čelí při snižování svého dopadu na klima.“

Řešením je méně sazí

Studie potvrdila, že ke zkrácení životnosti kondenzačních stop pomůže ještě více snížit množství sazí vypouštěných z leteckých motorů, které vznikají při neefektivním spalování paliva. Moderní letecké motory jsou konstruovány tak, aby byly čistější a obvykle vypouštěly méně částic sazí, což zkracuje životnost kondenzačních pruhů.

Zatímco jiné studie s využitím modelů tento jev předpověděly, nově zveřejněná práce je první, která ho potvrdila na základě pozorování v reálném světě. To znamená, že tento jev v praxi velmi dobře funguje – a pokud by se používala ještě čistější paliva v ještě kvalitnějších motorech, mělo by se to na rozměrech contrails odrazit.

„Z jiných studií víme, že počet částic sazí ve výfukových plynech letadel hraje klíčovou roli ve vlastnostech nově vznikajících contrails. Předpokládali jsme, že to bude mít vliv i na to, jak dlouho budou tyto čáry existovat. Naše studie přináší první důkaz, že emise menšího počtu částic sazí vede k tomu, že tyto pruhy mizí z oblohy dříve než ty ze starších, špinavějších motorů,“ doplňují autoři.

Problém soukromých tryskáčů

Zásadní je podle vědců ještě jeden poznatek, který se týká malých soukromých tryskáčů. Ty totiž vytvářejí kondenzační stopy ještě častěji, než se dosud předpokládalo.

I když jsou soukromá letadla menší a spotřebovávají tedy logicky méně paliva než velké stroje, vytvářejí podobné stopy jako mnohem větší komerční letouny. Je to tím, že létají výše, kde je menší letecký provoz. Ale podobně jako moderní komerční letadla vytvářejí více contrails ve srovnání se staršími typy, které se pohybují níže.

„Přesto, že mají tyto tryskáče menší rozměry, vytvářejí kondenzační pruhy stejně často jako mnohem větší letadla. Už víme, že vytvářejí obrovské množství emisí uhlíku na jednoho cestujícího, aby superbohatí lidé mohli pohodlně létat. Naše výsledky jsou dalším podkladem k obavám z dopadu soukromých letadel na klima,“ dodávají autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
včera v 13:54

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
včera v 11:44

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
včera v 10:47

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24
Načítání...