Desítky let byla půda v okolí ukrajinského Černobylu považována za nevyužitelnou kvůli havárii reaktoru jaderné elektrárny v roce 1986. Nový výzkum ale naznačuje, že by se dala bezpečně využívat pro zemědělství.
Když došlo v černobylské jaderné elektrárně k nehodě, museli lidé, kteří zde žili, celou oblast opustit. Vylidněné domy, opuštěná stavení, ladem ležící půda a divoká zvířata místo těch hospodářských – to je už téměř čtyřicet let realita tohoto místa. Už brzy se to ale může změnit.
Podle nového výzkumu se totiž celé tisíce hektarů zemědělské půdy na severu Ukrajiny, které byly zasaženy explozí v Černobylu, mohou bezpečně vrátit k pěstování plodin. A to přesto, že pole byla dlouho považována za příliš nebezpečná pro obdělávání. Na studii spolupracovali experti z Portsmouthské univerzity a Ukrajinského institutu zemědělské radiologie. K výše uvedenému zjištění dopěli díky nové metodě schopné tuto půdu spolehlivě analyzovat.
„Černobylská zóna“ má asi 4200 kilometrů čtverečních, je tedy velká asi jako celý Pardubický kraj. Zůstává neobydlenou a stala se tak jednou z největších evropských přírodních rezervací. Hospodářsky se ale využívat nemůže, tamní půda byla označena za příliš nebezpečnou pro zemědělství. Kromě ní ale existuje ještě její menší „sestra“ – takzvaná zóna povinného přesídlení je velká asi dva tisíce kilometrů čtverečních. Tam sice žijí lidé, mají zde obchody a školy, ale ani tam se půda využívat nesmí.
Půda a radioaktivita
Půda je sice kontaminovaná radioaktivním cesiem a stronciem, ale od konce devadesátých let minulého století někteří vědci tvrdí, že situace už není tak vážná a že by se mohla začít opět využívat. Doposud tomu bránily politické překážky, nicméně několik zemědělců tato pravidla ignoruje a neoficiálně tam už hospodaří. Nová studie potvrzuje, že tito zemědělci měli pravdu – ve většině oblastí lze totiž opravdu plodiny bezpečně pěstovat.
Vědci k tomu dospěli díky tomu, že na stohektarovém testovacím pozemku v Žytomyrské oblasti vyvinuli jednoduchý, ale spolehlivý protokol pro vyhodnocení úrovně kontaminace, který také umí předpovídat, kolik radioaktivity se dostane do běžných zemědělských plodin, jako jsou brambory, obiloviny, kukuřice a slunečnice.
Analýzou vzorků půdy a měřením vnějšího gama záření potvrdili, že dávka záření pro zemědělské pracovníky je hluboko pod ukrajinským národním bezpečnostním prahem a výrazně nižší než úrovně radiace, které se přirozeně vyskytují po celém světě.
Černobylské zemědělství?
Výsledky neznamenají, že se v Černobylu začne pěstovat obilí. Ukazují sice, že při řádném monitorování a dodržování ukrajinských předpisů o bezpečnosti potravin lze v těchto dříve omezených zónách bezpečně pěstovat mnoho druhů plodin, ale vědci o tom nemohou rozhodovat. To musí udělat politici a úředníci, kteří se však mohou doporučeními vědců řídit.
„Tento výzkum je důležitý pro komunity postižené černobylskou katastrofou,“ uvedl Jim Smith z Portsmouthské univerzity, který výzkum vedl. „Od roku 1986 se o rizicích radiace z Černobylu šířilo mnoho dezinformací, což mělo negativní dopad na lidi, kteří stále žijí v opuštěných oblastech. Teď máme k dispozici ověřený, vědecky podložený přístup, jak vrátit cennou zemědělskou půdu do oficiální produkce a zároveň prokázat bezpečnost pro spotřebitele i pracovníky,“ dodal.
Tým doufá, že tento protokol může sloužit jako vzor pro další oblasti po celém světě, které se potýkají s dlouhodobým radioaktivním zamořením. Výzkumníci se domnívají, že při pečlivém provádění a zapojení komunity by Ukrajina mohla bezpečně zrekultivovat až 20 tisíc hektarů zemědělské půdy, což by přispělo k potravinové bezpečnosti a rozvoji venkova. „Nejde jen o Černobyl,“ zakončil Smith. „Jde o využití vědy a důkazů k zajištění ochrany lidí a zároveň o to, aby půda zbytečně nepřišla nazmar.“
