Záření

Pátrání po podivné formě hmoty, kterou vědci označují jako temnou, je možná na začátku nové kapitoly. Výzkum japonského fyzika Tomonoriho Totaniho totiž naznačuje, že ji odhalil, a to na místě, kde by jí mělo být spíše méně.

Kvůli jaderným zbraním nebo nehodám atomových elektráren se radioaktivita často vnímá jako neviditelná, ale smrtící hrozba. Má přitom celou řadu praktických, ověřených a bezpečných využití, bez kterých by se moderní společnost neobešla.

Witwatersrandská univerzita v Jihoafrické republice zahájila kampaň proti pytláctví, kdy vstřikuje do nosorožčích rohů radioaktivní izotopy. Ty jsou podle vědců pro lichokopytníky neškodné, mohou je ale odhalit detektory celníků na letištích a v mezinárodních přístavech.

Pozoruhodná oblaka, jež jsou nyní občas vidět na soumračné obloze, nejsou obyčejné mraky. Jedná se o astronomicko-meteorologický fenomén, který vzniká vysoko v atmosféře za extrémních podmínek.

Desítky let byla půda v okolí ukrajinského Černobylu považována za nevyužitelnou kvůli havárii reaktoru jaderné elektrárny v roce 1986. Nový výzkum ale naznačuje, že by se dala bezpečně využívat pro zemědělství.

Nadměrná vyšetření metodou CT – neboli výpočetní tomografie – mohou být původcem každého dvacátého případu rakoviny v USA. Do budoucna před tím varuje nová studie, která pracovala s výsledky více než 60 milionů pacientů. V Česku je počet těchto vyšetření nižší a studie slouží především jako varování, míní přednosta Kliniky zobrazovacích metod 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol Lukáš Lambert.

Vědci poprvé prokázali, že některé druhy lišejníků mohou přežít podmínky podobné těm na Marsu. A to včetně smrtícího ionizujícího záření, které těmto odolným organismům nedokázalo zabránit, aby téměř normálně rostly.

Vědci z univerzity v italské Ferraře zkoumali, jak se vyvíjela pigmentace kůže, očí a vlasů Evropanů v průběhu posledních 45 tisíc let. Světlejší pigment se podle výzkumu objevoval postupně a nelineárně. Tmavá pleť přitom přetrvávala u mnoha populací až do doby měděné a železné.

Kuriózní případ řešili na čerpací stanici na Břeclavsku celníci. Při kontrole tam zachytili ionizující záření. Podle odborníků za to mohl onkologický pacient, který se tam zřejmě vymočil. Výjezdů kvůli výskytu radiace řeší Státní úřad pro jadernou bezpečnost zhruba dvacítku ročně.

Podle nového přehledu celosvětově dostupných publikovaných důkazů, který zveřejnila Světová zdravotnická organizace (WHO), neexistuje žádná souvislost mezi používáním mobilních telefonů a zvýšeným rizikem rakoviny mozku. Výsledky by mohly definitivně vyvrátit obavy, které se objevují od doby, co mobilní technologie existují.

V horkém červnu roku 1963 se dva američtí fyzici potýkali s nepříjemným problémem. Něco jim rušilo signál. Nakonec se ukázalo, že to nebyli obtížní holubi, jak předpokládali, ale zbytky záření spojeného s Velkým třeskem.

Mezinárodní tým, v kterém byli i čeští vědci, pomocí dalekohledů zachytil a popsal jeden z nejjasnějších gama záblesků. Světlo pocházelo ze zdroje vzdáleného od Země deset miliard světelných let. Pozorovaný záblesk podle vědců mohla způsobit masivní hvězda v situaci, kdy se dostala do závěrečné fáze svého vývoje a zhroutila se vlastní gravitací. Výsledky vyšly v květnovém čísle žurnálu Nature Astronomy.

Zatím největší záblesk gama záření, který prošel Sluneční soustavou loni v říjnu a detekovalo ho mnoho kosmických sond, pozorovala také nejmenší astrofyzikální družice GRBAlpha. Za analýzu dat z minidružice je zodpovědná výzkumná skupina astrofyziky vysokých energií z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Malá družice díky svým vlastnostem rozšířila zjištění velkých kosmických misí.

Evoluce umí být velmi rychlá, když je to nutné. Ukazuje to výzkum rosniček, který probíhal v těch nejradioaktivnějších oblastech černobylské elektrárny. I když se zkoumání zaměřilo na žáby, lidem by mohly poznatky z něj v budoucnu posloužit například při zkoumání vesmíru nebo nakládání s radioaktivním odpadem.

NASA vyšle do vesmíru nelidské astronauty. Figuríny Helga a Zohar, které byly vymodelovány podle ženského těla, se vydají na cestu kolem Měsíce v rámci mise, která bude zkoumat radiační rizika pro astronautky. Jedna z figurín bude během letu vybavena nově vyvinutou ochrannou vestou proti radiaci, druhá poletí bez ochranného prvku. Mise Artemis 1 má podle plánů odstartovat ještě letos.

Mezinárodní tým vědců s českou účastí popsal v žurnálu Science zatím neznámý proces, kterým se rakovinné buňky snaží bránit dopadům radioterapie, tedy ozařování. Zjistil, že jednou z obranných strategií buněk je to, že si samy způsobí další poškození DNA a svůj cyklus pozastaví před začátkem dělení. To jim poskytne čas na opravu vážnějších poškození způsobených radioterapií.

Dvě různá zařízení vědců z České republiky umístěná v jedné družici ve čtvrtek odpoledne vynesla na oběžnou dráhu raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. VZLUSat-2 měl původně letět do vesmíru už před rokem, start zpomalily administrativní problémy.

Před padesáti lety byl světové veřejnosti představený přístroj, který zachránil desítky milionů lidských životů, ale pomáhá i napříč mnoha dalšími obory. Klinický výpočetní tomograf začali jako první používat 1. října 1971 zdravotníci ve Velké Británii.

Astrofyzici pozorovali pomocí menšího detektoru gravitačních vln dva velmi zvláštní signály. Vědci si zatím nejsou jistí, co vlastně sledovali – určitě je to ale něco zcela exotického. V úvahu připadají například interakce temné hmoty s černými dírami, vibrace doby těsně po vzniku vesmíru či zcela nová fyzika. Autoři objevu jsou proto zatím v popisu velmi opatrní.

Malá družice, kterou sestavil mezinárodní tým kolem astrofyzika Norberta Wernera z Masarykovy univerzity v Brně, poprvé od vyslání na oběžnou dráhu zaznamenala záblesk gama záření. Zapsala se tak do historie jako první astronomický nanosatelit kategorie CubeSat, kterému se to podařilo. Tento vesmírný jev zatím pozorovaly jen velké a tedy mnohonásobně dražší družice.

Když padá plyn do černé díry, uvolňuje přitom obrovské množství energie a chrlí elektromagnetické záření do všech směrů, proto takové objekty patří k těm nejjasnějším v celém známém vesmíru. Astronomové ale byli až doposud schopní pozorovat světlo a další záření ze supermasivní černé díry jen tehdy, když zářila přímo směrem k našim teleskopům – cokoli zpoza ní bylo vždy zakryté a tedy neviditelné. Až dosud.

Vědci z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě navrhli metodu, kterou lze využít ke zvážení černých děr. Přestože tyto kosmické objekty jsou samy o sobě neviditelné, vědci k zjištění jejich hmotnosti využili specifické záření uvolněné v jejich okolí. Podařilo se jim tak určit hmotnost jedné z dosud nejtěžších pozorovaných černých děr ve vesmíru.

Zdroje různých proudů slunečního větru sledoval mezinárodní tým z Vysokého učení technického v Brně (VUT) a Havajské univerzity. Využil při tom snímky sluneční koróny pořizované během let po celém světě při zatměních Slunce. Nové poznatky vědci shrnuli v článku pro časopis Astrophysical Journal Letters. Článku si na svém webu všímá také americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).

Podle řady studií se v dějinách lidského druhu v době před 100 tisíci až 60 tisíci lety stalo cosi zvláštního – kosterní nálezy nasvědčují, že šlo o tragédii obřích rozměrů. Věda zná více hypotéz a mezinárodní výzkumný tým nyní přišel s dalším možným vysvětlením. Domnívá se, že se udál katastrofální pokles hladiny ozonu v tropických oblastech, který byl způsoben erupcí supervulkánu Toba nacházejícího se v dnešní Indonésii.