Začíná sezona oblačných pavučinek

Pozoruhodná oblaka, jež jsou nyní občas vidět na soumračné obloze, nejsou obyčejné mraky. Jedná se o astronomicko-meteorologický fenomén, který vzniká vysoko v atmosféře za extrémních podmínek.

V okamžicích, kdy se den ještě neodhodlal odejít a noc váhá vstoupit, se na červnové a červencové obloze objevují pozoruhodné závoje světla. Připomínají stříbřité prachové krajky, které se třpytí vysoko nad zemí.

A přesně tam, až osmdesát kilometrů nad zemí, fenomén nočních svítících oblaků vzniká. Září i ve dne, ale v tu dobu je k nim lidstvo slepé, svit Slunce je totiž mnohem silnější. Až se soumrakem (anebo při úsvitu) se lidem otevřou oči a na krátký čas tento poeticky vypadající meteorologicko-astronomický jev uvidí. A stojí to za to.

V té době jsou pod správným úhlem nasvětlená Sluncem, které je tou dobou hluboko pod obzorem. Oblaka tak lze vidět jako bělavé, stříbřité či elektricky modré závoje nízko nad severním obzorem oproti tmavé obloze, popisuje astronom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě.

Noční svítící oblaka
Zdroj: Petr Horálek

Noční svítící oblaka se dají nejlépe pozorovat v týdnech okolo letního slunovratu, který letos připadá na 21. června. „Pokud jsou výrazná, dají se zaznamenat i na aparáty chytrých telefonů,“ doplnil Horálek.

Téměř neviditelný fenomén

Noční svítící oblaka jsou natolik prchavý jev, že jejich první pozorování pocházejí až z konce 19. století. Díky rozvoji digitální fotografické techniky je ale hlavně v posledních letech zaznamenávají pozorovatelé po celém světě. „Noční oblaka vznikají nabalováním ledových krystalků na prachové částice, které v této výšce zanechal meteorický prach, sopečné erupce nebo i průmyslová činnost lidí,“ vysvětluje jejich původ Horálek.

Noční oblaka totiž sama o sobě přímo nesvítí, ale pouze rozptylují záření ze Slunce nacházejícího se pod obzorem. „V našich zeměpisných šířkách je můžeme v červnu a první polovině července vyhlížet mezi 22:00 a půlnocí nebo ráno mezi 02:00 a 04:00,“ vybízí k pozorování opavský astronom.

Výskyt jevu se ale podle něj nikdy nedá předpovědět dopředu. „Je tedy nutné v tomto období a ve zmíněných časech vyhlížet do směrů, kde se mohou objevit. Je také nutné mít co nejlépe odkrytý severní obzor,“ zakončuje Horálek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
před 17 hhodinami

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
před 20 hhodinami

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
před 23 hhodinami

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
18. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.