Světlo

Světelné znečištění, nazývané hovorově také jako světelný smog, je uměle vytvořené světlo, které zvyšuje přirozenou úroveň světla ve venkovním prostředí. Množství tohoto umělého světla v nočním prostředí se za posledních třicet let zvýšilo o více než sto procent. Má přitom negativní vliv na ekosystém, lidské zdraví i ekonomiku.

Izraelští vědci našli, prostudovali a popsali pravěkou sošku, která zobrazuje ženskou postavu, jíž na zádech sedí husa. Podle archeologů je zcela mimořádná jak zpracováním, tak i příběhem.

Čeští vědci udělali další krok v cestě k plně autonomním strojům velkým jako pouhé molekuly.

Jen v Mléčné dráze by mohlo být až sto miliard obyvatelných planet, říkají astronomové. A přesto se jim nepodařilo narazit za desítky let hledání na jediný náznak existence inteligentního života na nich. Hledají pro to vysvětlení.

Obyčejný bramborový škrob svými optickými vlastnostmi předčí i nanomateriály. Škrobové zrno díky své struktuře funguje jako mikročočka, která dokáže optický svazek současně zaostřit, změnit jeho polarizaci a ještě ho roztočit do světelného víru, zjistili vědci z Vysokého učení technického v Brně (VUT) a Univerzity Palackého v Olomouci.

Když začala nově odhalená černá díra pohlcovat hmotu ve své galaxii, byl vesmír starý pouhé půl miliardy let, z hlediska jeho existence byl ještě v plenkách. Starší černou díru vědci dosud nikdy nespatřili.

Pozoruhodná oblaka, jež jsou nyní občas vidět na soumračné obloze, nejsou obyčejné mraky. Jedná se o astronomicko-meteorologický fenomén, který vzniká vysoko v atmosféře za extrémních podmínek.

Teoreticky by tuleni neměli být schopní orientovat se v temných hlubinách moří zrakem. Přesto to dělají. Biologové teď pomocí inovativního experimentu popsali jak.

Festival světla a umění Blik Blik slaví desáté výročí. Letošním tématem jsou Kontrasty, které propojují technologii a historii přímo v ulicích Plzně. Návštěvníci si mohou prohlédnout rekordních dvacet instalací, jež představují rozmanité přístupy k práci se světlem. Festival pravidelně přináší současné digitální umění a atraktivní světelné expozice od tvůrců z celého světa.

Tým složený z vědců z několika národů se pustil do řešení dávných filozofických otázek: nakolik individuální je lidské vnímání barev? Co kdyby každý lidský mozek překládal barevné vzorce, které vnímá, odlišně? Vědcům se podle jejich závěrů podařilo na tento mimořádně obtížně řešitelný problém najít odpověď.

Města jako Praha, Brno nebo Kutná Hora evidují desítky stížností od lidí na veřejné osvětlení. Nejčastěji lidem vadí nové LED lampy, které jim svítí většinou bílým světlem do bytu a v noci ruší spánek. Někde už radnice vyměnily tyto lampy za tlumenější oranžové, někde je opatřily stínítky. Odborníci upozorňují, že výrazné osvětlení v noci může mít negativní vliv na zdraví i přírodu.

Přestože je fotosyntéza jedním z nejdůležitějších přírodních procesů na Zemi, věda ji stále ještě úplně nechápe. Nové světlo na ni vrhl výzkum, který probíhal během polární noci v Arktidě.

Podle odhadů ministerstva školství se do škol vypraví kolem sto osmnácti tisíců prvňáků včetně těch, kteří dříve dostali odklad. Nástup do první třídy někdy odborníci přirovnávají k nástupu dospělého do prvního zaměstnání. Na nový školní režim si ale po prázdninách musí zvykat i děti na druhém stupni a středoškoláci. „Důležitá je pravidelnost,“ radí vedoucí centra výzkumu spánku a chronobiologie Jana Kopřivová. Podle ní jde při změně spánkového režimu nejlépe pracovat se světelnou synchronizací.

Podle výzkumu agentury YouGov je modrá barva tou nejoblíbenější ze všech ve většině zkoumaných zemí světa. Vědci si to vysvětlují především tím, jak drahá a tedy i výjimečná byla historicky v umění. Vzácná je i v přírodě – mnohem výrazněji, než by se na první pohled mohlo zdát.

Lidem v okolí pardubického fotbalového stadionu vadí jeho osvětlení. Reflektory, které osvětlují hrací plochu, jim totiž svítí do oken bytů, a údajně velmi intenzivně. Město chce teď zjistit, jestli nedochází k porušování stanovených norem a ke zvyšování světelného smogu. Pokud se to potvrdí, světla bude muset přenastavit.

Evropu trápí světelný smog. Noci, které by měly být tmavé, už zdaleka tak tmavé nejsou. Může za to umělé osvětlení. Až 99 procent obyvatel Evropy žije pod osvětlenou oblohou. Situaci zhoršuje i trend posledních let, kdy obce a města ve snaze ušetřit za energie instalují LED osvětlení. Kvůli tomu se ale na řadě míst svítí příliš, a to i tam, kde to není potřeba. Navíc se často svítí nevhodným bílým světlem, což ruší biologické rytmy člověka a ohrožuje druhovou rozmanitost.

Lidem z blízkosti nového dálničního obchvatu Frýdku-Místku vadí hluk a také světla z kamionů, která jim v noci září do oken. Je to proto, že na části D48 nejsou protihlukové zdi. Místní obyvatelé se obrátili se stížností na ministerstvo dopravy, které ale uvedlo, že se o případné dostavbě stěn teprve rozhodne, až bude dálnice v provozu delší dobu.

Lidé po staletí tušili, že úplněk na obloze vyvolává u lidí záhadné změny. Teď psychiatři z Indiana University School of Medicine potvrdili, že během úplňku se s lidskou psychikou nejspíš opravdu něco zvláštního děje, protože v této době přibývá úmrtí v důsledku sebevražd.

Po prvních odehraných utkáních si začali sousedé nově opraveného pardubického stadionu stěžovat na jeho osvětlení. Tvrdí, že lampy jim svítí přímo do bytů. Vedení města sice prý žádnou oficiální stížnost nedostalo, slibuje ale, že se bude situací zabývat. Od projektanta chce ujištění, že osvětlení neporušuje normy.

Podobně revoluční změnu, jakou kdysi způsobil vynález žárovky, by mohl jednou přinést výzkum brněnských vědců z Loschmidtových laboratoří. Na molekulární úrovni nyní popsali a objasnili mechanismus svícení mořského žahavce renily fialové. Tento mechanismus by se dal napodobit i uměle. O výzkumu informoval odborný časopis Nature Catalysis.

Nové girlandy v centru Brna nefungují správně. Aktuálně mají zobrazovat padající sněhové vločky, ne na všech těchto zařízeních je to ale vidět. Některé girlandy nesvítí vůbec, jiné třeba problikávají. Podle autorů a provozovatelů je to tím, že jsou zatím ve zkušebním provozu. Přiznávají potíže se signálem i s technologií.

Klimatické změny ovlivní lidskou společnost ve 21. století zcela zásadním způsobem, většinou k horšímu. Shodují se na tom všechny klimatické modely. Nový výzkum ale přece jen našel drobné pozitivum – v řadě oblastí zřejmě přibude duh.

Před spaním zatáhněte žaluzie, závěsy a zhasněte všechna světla, doporučují autoři nového výzkumu. Popsali totiž, že i vystavení mírnému okolnímu osvětlení během nočního spánku poškozuje kardiovaskulární funkce a zvyšuje inzulinovou rezistenci následující ráno.

Implantáty, které vyvíjejí vědci z CEITEC VUT v Brně, budou moci v budoucnu nahradit například běžné kardiostimulátory. Dobíjet by se měly červeným světlem. Výzkum je krytý prestižním grantem Evropské výzkumné rady, která podporuje projekty posouvající hranice stávajícího poznání.