Lidé po staletí tušili, že úplněk na obloze vyvolává u lidí záhadné změny. Teď psychiatři z Indiana University School of Medicine potvrdili, že během úplňku se s lidskou psychikou nejspíš opravdu něco zvláštního děje, protože v této době přibývá úmrtí v důsledku sebevražd.
„Chtěli jsme prověřit, jestli je něco na povídačce, že v období kolem úplňku dochází ke zvýšenému počtu sebevražd. A zjistit tak, jestli by v tomto období měli být pacienti s vyšším rizikem více sledováni,“ poznamenal Alexander Niculescu, který výzkum vedl.
Niculescu a jeho tým zkoumali údaje o sebevraždách z okresu Marion v americké Indianě v letech 2012 až 2016. Zjistili, že počet úmrtí v důsledku sebevraždy výrazně vzrostl v týdnu úplňku, přičemž u lidí starších 55 let byl nárůst výraznější.
Podívali se také na denní dobu a měsíce, kdy k sebevraždám docházelo, a zjistili, že krizový čas je mezi patnáctou a šestnáctou hodinou. Měsícem, kdy docházelo k nejvíce sebevraždám, bylo září, popsali autoři v odborném žurnálu Discover Mental Health.
„Z klinického hlediska a z hlediska veřejného zdraví jsme v této studii našli několik důležitých poznatků,“ řekl Niculescu. „Vysoce rizikoví pacienti by se možná měli pečlivěji sledovat právě v týdnu kolem úplňku, během pozdních odpoledních hodin a možná i v měsíci září.“
Vliv světla
Niculescu a jeho tým už dříve vyvinuli testy krevních biomarkerů pro jiné duševní poruchy (úzkost, deprese a posttraumatická stresová porucha) a pro bolest. Na základě krevních vzorků, které byly dříve odebrány některým lidem, mohl tým zjistit, které biomarkery byly přítomny.
„Testovali jsme seznam hlavních krevních biomarkerů sebevražednosti, které jsme identifikovali v předchozích studiích,“ vysvětluje Niculescu. „Zdá se, že biomarkery pro sebevražednost, které předpovídají úmrtí v důsledku sebevraždy, jsou geny, které regulují vnitřní hodiny těla, tedy takzvané cirkadiánní rytmy. Pomocí biomarkerů jsme také zjistili, že v těchto obdobích mohou být více ohroženi lidé s poruchami způsobenými užíváním alkoholu nebo depresemi.“
Podle Niculesca je pravděpodobné, že právě cirkadiánní rytmy jsou zásadní i jako příčina vyššího počtu sebevražd během úplňku. Pro cirkadiánní rytmus těla totiž hraje okolní světlo významnou roli a nadměrně silné měsíční světlo by mohlo ovlivňovat lidi v době, kdy by mělo být temněji.
„Vliv okolního světla a tělesných hodin při sebevraždě je třeba podrobněji studovat spolu s tím, jak lidé spí a jak jsou vystaveni světlu,“ vysvětluje Niculescu. „Změny světla mohou ve spojení s dalšími rizikovými faktory ovlivnit zranitelné osoby.“
Každý večer úplněk v ruce
Niculescu také poznamenal, že vyšší množství sebevražd od patnácti do šestnácti hodin může souviset se stresory v průběhu dne a také s tím, že v této době začíná docházet k poklesu světla, což způsobuje nižší expresi genů cirkadiánních hodin a kortizolu. A v září zase spousta lidí vstřebává konec letních prázdnin, což by mohlo způsobovat stres, navíc v tomto ročním období ubývá denního světla.
„Naše práce ukazuje, že úplněk, podzimní období a pozdní odpoledne jsou časovými okny zvýšeného rizika sebevražd – zejména u osob, které trpí depresí nebo poruchami způsobenými užíváním alkoholu,“ dodává Niculescu.
Vědec doufá, že v budoucnu bude zkoumat, jestli v současné době nemá větší vliv to, že jsou lidé (zejména mladí) vystaveni v noci obrazovkám. „Někteří lidé mají každý večer v ruce úplněk,“ doplňuje Niculescu. „Je to oblast, kterou rozhodně musíme dále studovat.“
