TÉMA

Měsíc

Částečné zatmění Měsíce lákalo napříč kontinenty

Ve středu ze 17. na 18. září nastalo částečné zatmění Měsíce v superúplňku, kdy je Měsíc na své eliptické dráze nejblíže Zemi a působí o něco větší a jasnější. Tento úkaz byl viditelný zejména nad západními částmi Afriky a Evropy, jižní a východní částí Severní Ameriky, celou Jižní Amerikou a částí Antarktidy. Částečné zatmění nastává, když Země zastíní část povrchu svého přirozeného satelitu. Podobné jevy se vyskytují zřídka, tudíž mají pro astronomy i pozorovatele nebeských úkazů zvláštní význam.
18. 9. 2024|

Ve středu nad ránem dojde k zatmění Měsíce. Bude vidět pouhým okem

Ve středu nad ránem nastane částečné zatmění Měsíce, které bude sice malé, ale velmi dobře viditelné i pouhým okem. Pro jeho pozorování budou příznivé podmínky. Úkaz bude možné vidět prakticky po celou dobu jeho trvání, neboť zatmění začne, když Měsíc bude stále nad obzorem. Informoval o tom Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.
17. 9. 2024|

Na Měsíci byly aktivní sopky ještě v době, kdy Zemi vládli dinosauři

Tři malé skleněné kuličky, které čínská sonda získala na povrchu Měsíce a v roce 2020 přivezla zpět na Zemi, jsou důkazem, že na přirozené zemské družici soptily vulkány ještě v době, kdy na Zemi vládli dinosauři. S odkazem na novou studii zveřejněnou v odborném časopise Science o tom informovala agentura AP.
9. 9. 2024|

Vzácnou měsíční kombinaci pozorovali lidé napříč světem

První superúplněk roku 2024 uhranul pozorovatele ze všech koutů světa. Nejednalo se však jen o něj, ale i o takzvaný „modrý Měsíc“. Tato kombinace je vzácným jevem. Superúplněk nastává, když je Měsíc na své dráze nejblíže Zemi, takže se na noční obloze jeví výrazně větší a jasnější. Podle agentury NASA tato událost představuje první ze čtyř po sobě jdoucích superúplňků, které se letos očekávají. Termín „modrý Měsíc“ pak neodkazuje na barvu, ale na výskyt – podle NASA je to buď třetí úplněk v období, které má čtyři úplňky, nebo druhý v jednom kalendářním měsíci. Tentokrát se jedná o první případ. Doba mezi supermodrými Měsíci může být podle NASA až dvacet let.
20. 8. 2024|

Obloha nad Českem nabídne všechno: konjunkci planet, dva meteorické roje, „vláček“ a možná i polární záři

Nebe nad střední Evropou bude tento týden zaplavené spoustou zajímavých kosmických jevů – přičemž většina z nich se bude dát pozorovat pouhým okem. A navíc nebude svítit Měsíc, který jinak tyto zajímavosti svých jasem přebije.
30. 7. 2024|

Čínští vědci nalezli ve vzorcích z Měsíce stopy vody

Vzorky hornin, které na Měsíci odebrala čínská sonda Čchang-e 5, obsahují stopy vody. Tato sonda se vrátila na Zemi na konci roku 2020 po přistání na přivrácené straně Měsíce.
24. 7. 2024|

K velkému skoku pro lidstvo Armstrong vykročil levou

Americký astronaut Neil Armstrong se před 55 lety stal prvním člověkem, který se prošel po Měsíci. Někdejší zkušební pilot byl velitelem mise Apollo 11, která 20. července 1969 krátce po deváté večer středoevropského času úspěšně přistála na povrchu přirozené družice Země. O čtyři hodiny později pak Armstrong sestoupil po žebříku k šedavému měsíčnímu povrchu a pronesl slavnou větu: „Je to malý krok pro člověka, ale velký skok pro lidstvo.“ Na cestu se Armstrong spolu s Edwinem Aldrinem a Michaelem Collinsem vydal o čtyři dny dříve.
20. 7. 2024|

NASA zrušila projekt vozítka za miliardy, nabídne ho průmyslu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil vývoj robotického vozítka VIPER, které mělo na Měsíci pátrat po vodě a dalších zdrojích. Důvodem jsou hlavně rostoucí náklady projektu, odkládání startu, ale také možné ohrožení jiných projektů, shrnula NASA.
18. 7. 2024|

Oteplování Země mění osu a rotaci planety

Když se rozpouští led na pólech, mění to i rozložení hmoty na zemském povrchu. Vědci z curyšské univerzity teď poprvé popsali, jak se to reálně projevuje. Dopady jsou zatím malé, ale jejich důsledky mohou časem nabrat na významu.
17. 7. 2024|

Apollo 11 zamířilo k Měsíci před 55 lety

Svět si připomíná 55 let od začátku mise Apollo 11, při níž lidé vstoupili na povrch Měsíce. Mise trvala osm dní, tři hodiny, 18 minut a 35 sekund. Na Měsíci strávili Neil Armstrong a Buzz Aldrin 21 hodin a 36 minut. Z toho asi dvě a půl hodiny ve skafandrech přímo na povrchu. Nejvíc času věnovali odběru geologických vzorků. Naopak na Měsíci nechali křemíkový disk o něco větší než padesátikoruna. Na něm jsou vzkazy od lídrů 73 zemí světa. Tehdejší Československo mezi nimi nebylo.
16. 7. 2024|

Vědci objevili na Měsíci jeskyni. Mohla by lidstvu posloužit jako útočiště

Na povrchu Měsíce je jeskyně, která by v budoucnu mohla sloužit jako útočiště pro průzkumníky či výstavbu lunární základny, oznámil v časopise Nature Astronomy vědecký tým vedený Italy. Poměrně rozlehlá jeskyně je patrně přístupná z největší dosud známé propasti v Moři klidu. Je asi 400 kilometrů vzdálená od místa, kde před 55 lety přistáli američtí astronauti Neil Armstrong a Buzz Aldrin.
16. 7. 2024|

Skafandr inspirovaný Dunou filtruje moč. Může pomoci s dobýváním Měsíce

Američtí experti vyvinuli část skafandru pro misi Artemis III na Měsíc. Je inspirovaná sci-fi ságou Duna, konkrétně takzvanými filtršaty, které v ní používal národ Fremenů. Stejně jako románová předloha se i skafandr vyznačuje schopností zachytávat tělesné tekutiny astronauta a měnit je na pitnou vodu. Podle autorů návrhu by to mělo umožnit bezprecedentně dlouhý pobyt na misích.
15. 7. 2024|

Čína nabídla dalším zemím studium vzorků z Měsíce. S výjimkou USA

Vědci z celého světa mohou požádat o možnost studovat vzorky hornin z odvrácené strany Měsíce, které na Zemi dopravila čínská sonda Čchang-e 6, oznámil Čínský národní úřad pro vesmír. Zároveň poznamenal, že spolupráce má svá omezení, především pokud jde o Spojené státy.
27. 6. 2024|

Čínská sonda se vrátila z odvrácené strany Měsíce se vzácnými vzorky

Na Zemi se v úterý kolem osmé ranní vrátila čínská lunární sonda Čchang-e 6. V rámci téměř osmitýdenní mise přistála na odvrácené straně Měsíce, kde vyvrtala a odebrala vzorky půdy, pořídila fotografie krajiny a umístila čínskou vlajku. Bezpečně přistála ve vnitřním Mongolsku.
25. 6. 2024|

Čínská sonda odstartovala z Měsíce ke zpátečnímu letu na Zemi

Přistávací modul čínské sondy Čchang-e 6 úspěšně odstartoval z odvrácené strany Měsíce ke zpátečnímu letu na Zemi i s odebranými vzorky hornin, oznámila v úterý čínská státní média. Úspěšný odlet znamená, že se Čína přiblížila tomu, aby se stala prvním státem, který získá vzorky ze strany Měsíce trvale odvrácené vůči Zemi, poznamenala agentura Reuters.
4. 6. 2024|

Neobvyklý měsíc planetky „Dinky“ má dvě oddělené půlky. U sebe je drží gravitace

Neobvyklý vesmírný systém popsal tým výzkumníků z Německa, který analyzoval snímky americké sondy Lucy. Ta už loni odeslala na Zemi obrázky maličké planetky zvané Dinkinesh, okolo které obíhá zvláštní přirozená družice rozdělená na dvě části, které pohromadě drží slabá gravitace. Podobnou oběžnici dosud vědci ve vesmíru nepozorovali, píše agentura DPA.
3. 6. 2024|

Japonský miliardář zrušil cestu kolem Měsíce, jíž se měl účastnit Yemi A.D.

Japonský miliardář Jusaku Maezawa zrušil misi dearMoon, která měla být první soukromě financovanou okružní cestou kolem Měsíce a v jejíž posádce vybrané z přibližně milionu uchazečů měl být také český choreograf Yemi A.D. Ten o zrušení cesty informoval ve videu na svém instagramovém profilu.
1. 6. 2024|

Čína vypustila sondu Čchang-e 6. Má získat vzorky z odvrácené strany Měsíce

Čína v pátek úspěšně vypustila sondu Čchang-e 6, která se jako první na světě pokusí získat vzorky z odvrácené strany Měsíce a přepravit je zpátky na Zemi. Sondu vynesla krátce před 11:30 SELČ raketa Dlouhý pochod 5 z kosmodromu Wen-čchang na jihočínském ostrově Chaj-nan. Jedná se o další čínský krok v rámci přípravy na let, jenž dopraví na Měsíc lidskou posádku. Toho chce Peking dosáhnout do roku 2030.
3. 5. 2024|

Na Měsíc poletí s NASA Japonec. Spojené státy mu daly přednost před Evropanem

Americký prezident Joe Biden oznámil prohloubení vojenské spolupráce s Japonskem. V jejím rámci se asijská velmoc dočká dvou astronautů v rámci amerických kosmických misí.
11. 4. 2024|

Když zatmění měnilo dějiny. Tři příběhy, v nichž temnota ve dne ovlivnila historii

Severní Amerika si v průběhu pondělí užije zatmění Slunce. Míří za ním statisíce lidí, kteří si chtějí užít podívanou, která se člověku nabídne mnohdy jen jednou za život. A někdy ani to ne. V současnosti se zatmění chápe většinou už jen jako velký spektákl, ale v minulosti tato událost doslova „psala dějiny“.
8. 4. 2024|

NASA vybírá měsíční vozítko. Má tři zájemce, kteří ho chtějí vyrobit a dodat

NASA vybrala tři společnosti, které budou pracovat na konceptu lunárního vozítka, jež by fungovalo na Měsíci v rámci plánované mise Artemis.
4. 4. 2024|

Na Měsíci má platit sjednocený lunární čas

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) dostal za úkol do konce roku 2026 ve spolupráci s dalšími americkými a mezinárodními agenturami vytvořit jednotný systém měření času na Měsíci. Takzvaný koordinovaný lunární čas (LTC) má pomoci s budoucími misemi v rámci závodů o dobývání přirozené zemské družice, napsala agentura Reuters.
4. 4. 2024|

Zemřel Thomas Stafford. Astronaut , který v kosmu nabídl přátelskou ruku Sovětům

Ve věku 93 let po dlouhé nemoci zemřel někdejší astronaut amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Thomas Stafford, který byl zapojený do programů Apollo a Gemini. Rodák z Oklahomy čtyřikrát letěl do vesmíru, z toho jednou na oběžnou dráhu Měsíce, a v roce 1975 se v době vrcholící studené války ve vesmíru na palubách kosmických lodí Sojuz a Apollo setkal se sovětskými kosmonauty. O jeho úmrtí s odvoláním na šéfa NASA informoval veřejnoprávní rozhlas NPR.
19. 3. 2024|

Japonský modul SLIM se na Měsíci po dlouhé noci nečekaně probudil a obnovil spojení se Zemí

Modul SLIM japonské vesmírné agentury JAXA, který v lednu přistál na Měsíci, přečkal měsíční noc a obnovil spojení se Zemí. Japonský úřad přitom už dříve uvedl, že modul nebyl navržen tak, aby na přirozené zemské družici přestál noc, kdy panují extrémně nízké teploty.
26. 2. 2024|