Měsíc

Při náročném experimentu vědci umístili mech na vnější stranu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Když ho po devíti měsících vrátili na Zemi, očekávali, že budou studovat, jakým způsobem zahynul. Jenže drtivá většina spor bez problémů přežila, a dokonce se dokázala rozmnožovat.

Schopnosti Mayů popisovat a předvídat astronomické jevy vypadají v očích mnoha lidí záhadně. Teď vědci tento úspěch zaniklé civilizace vysvětlili: Mayové si vedli záznamy, které zpětně upravovali.

Měsíc Enceladus, který obíhá kolem Saturnu, je už dvě desítky let podezřelý, že by mohl v oceánu pod svým ledovým povrchem skrývat život. Nový výzkum přináší další náznaky, že by to mohla být pravda.

Helium-3 je forma helia, která sice na Zemi téměř není, ale Měsíc je jí plný. Dá se využít například na chlazení kvantových počítačů, proto je o něj takový zájem, že vznikají plány na jeho získávání právě z přirozeného satelitu planety.

Na rozdíl od všeobecného přesvědčení prakticky nehraje roli, jestli je při porodu novoluní, úplněk nebo půlměsíc. K takovému závěru dospěla studie vědců z Innsbrucku a Vídně, opírající se o data z celého Rakouska. Otiskl ji odborný časopis Birth a informoval o ní deník Der Standard.

Za soumraku nastalo úplné zatmění Měsíce, bylo pozorovatelné i z území Česka. Lidé ho mohli vidět po 20:30, kdy se projevilo jako rumělkově červený úplněk nad východním obzorem. Šlo o první úplné zatmění Měsíce pozorovatelné z Česka po více než šesti letech, další bude k vidění za tři roky. Lidé ho pozorovali na kopcích i hvězdárnách.

Na obloze se možná rozkládá obří kosmické mračno, které je při pohledu ze Země větší než Slunce i Měsíc. Ale protože je tvořené temnou hmotou, je neviditelné. Astrofyzici to popisují v nové studii, která zatím vyšla v předběžném přístupu a teď prochází recenzním řízením.

Z kosmodromu Starbase v Texasu v úterý večer místního času (ve středu v 01:30 SELČ) po dřívějších opakovaných odkladech odstartovala k desátému zkušebnímu letu loď Starship společnosti SpaceX. Loď se po zhruba třech minutách letu úspěšně oddělila od nosné rakety Super Heavy, která následně dopadla do vln Mexického zálivu. Samotná loď na závěr letu dopadla podle plánu do vod Indického oceánu, kde provedla simulované přistání.

Americký astronaut Andrew Feustel, který čerstvě dosáhl šedesátin, je spojen s Českem. Do vesmíru vynesl mimo jiné Krtečka, a to dokonce dvakrát. Z české kultury se nekonečného universa dotkla ale také symfonie Novosvětská a řada nebeských útvarů nese jméno některé tuzemské osobnosti – od Jana Amose Komenského po Járu Cimrmana.

Vědci objevili za použití teleskopu Jamese Webba další měsíc planety Uran, oznámil americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Jde v pořadí o devětadvacátý identifikovaný měsíc této planety, zřejmě ale není poslední. Při předchozích pozorováních vědci měsíc nezaznamenali zřejmě kvůli jeho malým rozměrům.

Úterní večer nabídne na obloze dva zajímavé astronomické jevy současně. Jednak slavný roj Perseidy, ale současně i konjunkci dvou výrazných planet.

Zemřel astronaut James Lovell, kapitán letu Apollo 13, informovala agentura AP s odvoláním na vyjádření amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Jeho posádku směřující k Měsíci se v roce 1970 jen těsně podařilo zachránit před katastrofou. Bylo mu 97 let.

Spojené státy chtějí na Měsíci do roku 2030 vybudovat jaderný reaktor jako součást snahy o výstavbu trvalé základny, v níž by na přirozené oběžnici Země mohli žít lidé, píše server BBC News. Zároveň ale upozorňuje, že je otázka, jak realistický tento cíl je i vzhledem k výrazným škrtům v rámci amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA).

Americká vesmírná agentura NASA přijde o přibližně 3900 zaměstnanců. Má jít o součást rozsáhlé snahy prezidenta Donalda Trumpa o snížení počtu federálních zaměstnanců. Rozpočet agentury by se měl podle agentury AFP zaměřit hlavně na dva cíle, které prezident prosazuje – pilotované mise na Měsíc a Mars.

Rotace Země se od začátku měření stále zrychluje. Za celou tu dobu se kolem své osy nikdy neotáčela tak rychle jako v posledních několika letech. Délka dne se kvůli tomu nepatrně zkracuje a ve hře je takzvaná negativní sekunda. Její zavedení může mít dalekosáhlé důsledky kvůli způsobu, jak funguje výpočetní technika a jakým spolu komunikují počítače po celém světě.

Blížil se konec tisíciletí, doba chrlila převratné vynálezy a lidé se obávali konce světa. A do toho se na nebi objevila do té doby neznámá kometa, která byla vidět pouhým okem. Vyvolala obrovské pozdvižení nejen mezi vědci, ale také u široké veřejnosti. První si jí všimli dva amatérští astronomové v noci na 23. července 1995.

Sovětský svaz měl na počátku snah o cestování k Marsu před Spojenými státy obrovský náskok díky svým předchozím úspěchům. U rudé planety mu ale štěstí nepřálo, naopak Američané dokázali uspět – zejména díky misi Mariner před šedesáti lety.

Z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) kvůli snižování počtu zaměstnanců odejde kolem 2150 vysoce postavených pracovníků, napsal server Politico, podle něhož by to mohlo připravit NASA o desítky let zkušeností. Zkomplikovat by to mohlo i politiku Bílého domu, který usiluje o to, aby se USA vrátily na Měsíc. Ve středu prezident Donald Trump jmenoval prozatímním ředitelem NASA nynějšího ministra dopravy Seana Duffyho.

Dvojice evropských družic vytvořila první umělé zatmění Slunce. Letěla v přesné a efektní formaci, kdy jeden satelit zaclonil hvězdu a druhý ji pak přes tento zákryt pozoroval. Experiment poskytl vědcům celé hodiny zatmění na vyžádání.

Japonský modul Resilience, který měl ve čtvrtek večer dosednout na Měsíci, se při pokusu o přistání pravděpodobně zřítil na měsíční povrch, uvedla japonská společnost ispace. Tento neúspěch přišel dva roky po selhání první mise.

V Číně v noci na čtvrtek odstartovala raketa Dlouhý pochod 3B se sondou Tchien-wen 2. Jejím úkolem je získat vzorky hned ze dvou vesmírných těles. Pokud se to podaří, bude Čína po Japonsku a USA třetí zemí, která bude vlastnit horniny z asteroidů a komet. Vědci si od mise slibují posun v chápání vzniku Sluneční soustavy.

Společnost SpaceX miliardáře Elona Muska v úterý vyslala na devátý zkušební let svou kosmickou loď Starship, informují světové agentury. Největší a nejsilnější raketa na světě, měřící 123 metrů, odstartovala z kosmodromu v jižním Texasu v úterý v 18:35 místního času (01:35 SELČ). Zhruba po půl hodině nad ní ale SpaceX ztratila kontrolu.

V sobotu nastane částečné zatmění Slunce, které bude pozorovatelné i z Česka. Měsíc zakryje až 22 procent slunečního disku, přičemž nejvýraznější zatmění bude patrné na severozápadě Čech. Úkaz začne krátce před půl dvanáctou dopoledne a potrvá zhruba do jedné hodiny odpoledne. Půjde o jedno z nejlépe pozorovatelných zatmění v posledních letech, protože Slunce bude v době maxima vysoko nad obzorem, uvedl Pavel Suchan z České astronomické společnosti.

Společnost SpaceX miliardáře Elona Muska podnikla ve čtvrtek osmý zkušební let své kosmické lodi Starship, který ale skončil stejně neúspěšně jako předchozí lednový. Největší a nejsilnější raketa na světě, měřící 123 metrů, odstartovala z kosmodromu Boca Chica na jihu Texasu poblíž hranic s Mexikem. Ale po několika minutách společnost oznámila, že ztratila kontakt s druhým stupněm, vesmírnou lodí.