Měsíc

Společnost SpaceX miliardáře Elona Muska podnikla ve čtvrtek osmý zkušební let své kosmické lodi Starship, který ale skončil stejně neúspěšně jako předchozí lednový. Největší a nejsilnější raketa na světě, měřící 123 metrů, odstartovala z kosmodromu Boca Chica na jihu Texasu poblíž hranic s Mexikem. Ale po několika minutách společnost oznámila, že ztratila kontakt s druhým stupněm, vesmírnou lodí.

Světový rozsah mořského ledu dosáhl na začátku února rekordního minima, informovala meteorologická služba Evropské unie Copernicus. A také únorová data u arktického ledu byla za tento měsíc dosud nejnižší. Uplynulý měsíc byl podle služby Copernicus navíc i třetím nejteplejším únorem v historii měření.

Na Měsíci v neděli přistál modul Blue Ghost americké společnosti Firefly Aerospace, který se tak stal teprve druhým takovým zařízením soukromé firmy, které úspěšně dosedlo na povrch přirozené družice Země. Stroj bude sbírat vzorky měsíčního prachu, měřit teplotu pod povrchem a provádět další experimenty pro americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).

Vztah nového amerického prezidenta Donalda Trumpa a miliardáře Elona Muska, který povede úřad pro efektivitu, komentoval v pořadu 90' ČT24 redaktor Deníku N Petr Koubský. Podle něj je vztah obou mužů těžko odhadnutelný, protože oba jsou velmi nepředvídatelní, rychle se rozhodují a „často velmi zvláštně.“ Trumpovo obklopení podnikateli z technologického světa Koubský vnímá jako jejich snahu zajistit si přízeň vlády kvůli státním zakázkám.

Sedmý zkušební let kosmické lodi Starship společnosti SpaceX miliardáře Elona Muska skončil neúspěchem. Krátce po startu, který se uskutečnil ve čtvrtek pozdě večer SEČ, společnost ztratila kontakt s kosmickou lodí, která měla na palubě deset maket simulujících satelity Starlink. Nosná raketa se však vrátila na odpalovací rampu v areálu Boca Chica u mexických hranic, což se při předchozím testu nepodařilo. Podle agentury AP se jednalo o zatím nejsložitější testovací let systému.

Raketa New Glenn americké kosmické společnosti Blue Origin ve čtvrtek po několika odkladech úspěšně odstartovala z floridského mysu Canaveral k prvnímu letu do vesmíru. Prvnímu stupni nosné rakety se několik minut po startu nepodařilo přistát na plošině Jacklyn v Atlantiku, jak bylo původně plánováno. Společnost však zdůraznila, že základním cílem bylo, aby testovací družice dosáhla oběžné dráhy.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) oznámil, že s návratem svých astronautů na Měsíc počítá nejdříve v roce 2027. Plánované vyvrcholení svého programu Artemis s cílem dopravit posádku na Měsíc více než 50 let po přistání mise Apollo 12 tak odložil oproti dosavadním plánům o další zhruba rok.

Astronauti poletí na Měsíc zřejmě v kombinéze, pod kterou je podepsaná také známá italská módní společnost Prada. Ta se s firmou Axiom Space podílí na přípravě skafandrů, které využijí astronauti v misi Artemis III, kterou plánuje americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) vyslal k jednomu z Jupiterových měsíců sondu Europa Clipper. Míří k měsíci Europa, kterému podle dosavadních měření dominuje obří oceán ukrytý pod vrstvou ledu. Sonda má proto zjistit, zda na Europě panují podmínky potřebné pro vznik života. Původně mělo těleso startovat 10. října, NASA však svou největší misi k cizím planetám kvůli hurikánu Milton odložila.

Ve středu ze 17. na 18. září nastalo částečné zatmění Měsíce v superúplňku, kdy je Měsíc na své eliptické dráze nejblíže Zemi a působí o něco větší a jasnější. Tento úkaz byl viditelný zejména nad západními částmi Afriky a Evropy, jižní a východní částí Severní Ameriky, celou Jižní Amerikou a částí Antarktidy. Částečné zatmění nastává, když Země zastíní část povrchu svého přirozeného satelitu. Podobné jevy se vyskytují zřídka, tudíž mají pro astronomy i pozorovatele nebeských úkazů zvláštní význam.

Ve středu nad ránem nastane částečné zatmění Měsíce, které bude sice malé, ale velmi dobře viditelné i pouhým okem. Pro jeho pozorování budou příznivé podmínky. Úkaz bude možné vidět prakticky po celou dobu jeho trvání, neboť zatmění začne, když Měsíc bude stále nad obzorem. Informoval o tom Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.

Tři malé skleněné kuličky, které čínská sonda získala na povrchu Měsíce a v roce 2020 přivezla zpět na Zemi, jsou důkazem, že na přirozené zemské družici soptily vulkány ještě v době, kdy na Zemi vládli dinosauři. S odkazem na novou studii zveřejněnou v odborném časopise Science o tom informovala agentura AP.

První superúplněk roku 2024 uhranul pozorovatele ze všech koutů světa. Nejednalo se však jen o něj, ale i o takzvaný „modrý Měsíc“. Tato kombinace je vzácným jevem. Superúplněk nastává, když je Měsíc na své dráze nejblíže Zemi, takže se na noční obloze jeví výrazně větší a jasnější. Podle agentury NASA tato událost představuje první ze čtyř po sobě jdoucích superúplňků, které se letos očekávají. Termín „modrý Měsíc“ pak neodkazuje na barvu, ale na výskyt – podle NASA je to buď třetí úplněk v období, které má čtyři úplňky, nebo druhý v jednom kalendářním měsíci. Tentokrát se jedná o první případ. Doba mezi supermodrými Měsíci může být podle NASA až dvacet let.

Nebe nad střední Evropou bude tento týden zaplavené spoustou zajímavých kosmických jevů – přičemž většina z nich se bude dát pozorovat pouhým okem. A navíc nebude svítit Měsíc, který jinak tyto zajímavosti svých jasem přebije.

Vzorky hornin, které na Měsíci odebrala čínská sonda Čchang-e 5, obsahují stopy vody. Tato sonda se vrátila na Zemi na konci roku 2020 po přistání na přivrácené straně Měsíce.

Americký astronaut Neil Armstrong se před 55 lety stal prvním člověkem, který se prošel po Měsíci. Někdejší zkušební pilot byl velitelem mise Apollo 11, která 20. července 1969 krátce po deváté večer středoevropského času úspěšně přistála na povrchu přirozené družice Země. O čtyři hodiny později pak Armstrong sestoupil po žebříku k šedavému měsíčnímu povrchu a pronesl slavnou větu: „Je to malý krok pro člověka, ale velký skok pro lidstvo.“ Na cestu se Armstrong spolu s Edwinem Aldrinem a Michaelem Collinsem vydal o čtyři dny dříve.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil vývoj robotického vozítka VIPER, které mělo na Měsíci pátrat po vodě a dalších zdrojích. Důvodem jsou hlavně rostoucí náklady projektu, odkládání startu, ale také možné ohrožení jiných projektů, shrnula NASA.

Když se rozpouští led na pólech, mění to i rozložení hmoty na zemském povrchu. Vědci z curyšské univerzity teď poprvé popsali, jak se to reálně projevuje. Dopady jsou zatím malé, ale jejich důsledky mohou časem nabrat na významu.

Svět si připomíná 55 let od začátku mise Apollo 11, při níž lidé vstoupili na povrch Měsíce. Mise trvala osm dní, tři hodiny, 18 minut a 35 sekund. Na Měsíci strávili Neil Armstrong a Buzz Aldrin 21 hodin a 36 minut. Z toho asi dvě a půl hodiny ve skafandrech přímo na povrchu. Nejvíc času věnovali odběru geologických vzorků. Naopak na Měsíci nechali křemíkový disk o něco větší než padesátikoruna. Na něm jsou vzkazy od lídrů 73 zemí světa. Tehdejší Československo mezi nimi nebylo.

Na povrchu Měsíce je jeskyně, která by v budoucnu mohla sloužit jako útočiště pro průzkumníky či výstavbu lunární základny, oznámil v časopise Nature Astronomy vědecký tým vedený Italy. Poměrně rozlehlá jeskyně je patrně přístupná z největší dosud známé propasti v Moři klidu. Je asi 400 kilometrů vzdálená od místa, kde před 55 lety přistáli američtí astronauti Neil Armstrong a Buzz Aldrin.

Američtí experti vyvinuli část skafandru pro misi Artemis III na Měsíc. Je inspirovaná sci-fi ságou Duna, konkrétně takzvanými filtršaty, které v ní používal národ Fremenů. Stejně jako románová předloha se i skafandr vyznačuje schopností zachytávat tělesné tekutiny astronauta a měnit je na pitnou vodu. Podle autorů návrhu by to mělo umožnit bezprecedentně dlouhý pobyt na misích.

Vědci z celého světa mohou požádat o možnost studovat vzorky hornin z odvrácené strany Měsíce, které na Zemi dopravila čínská sonda Čchang-e 6, oznámil Čínský národní úřad pro vesmír. Zároveň poznamenal, že spolupráce má svá omezení, především pokud jde o Spojené státy.

Na Zemi se v úterý kolem osmé ranní vrátila čínská lunární sonda Čchang-e 6. V rámci téměř osmitýdenní mise přistála na odvrácené straně Měsíce, kde vyvrtala a odebrala vzorky půdy, pořídila fotografie krajiny a umístila čínskou vlajku. Bezpečně přistála ve vnitřním Mongolsku.

Přistávací modul čínské sondy Čchang-e 6 úspěšně odstartoval z odvrácené strany Měsíce ke zpátečnímu letu na Zemi i s odebranými vzorky hornin, oznámila v úterý čínská státní média. Úspěšný odlet znamená, že se Čína přiblížila tomu, aby se stala prvním státem, který získá vzorky ze strany Měsíce trvale odvrácené vůči Zemi, poznamenala agentura Reuters.