Měsíc

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) oznámil, že s návratem svých astronautů na Měsíc počítá nejdříve v roce 2027. Plánované vyvrcholení svého programu Artemis s cílem dopravit posádku na Měsíc více než 50 let po přistání mise Apollo 12 tak odložil oproti dosavadním plánům o další zhruba rok.

Astronauti poletí na Měsíc zřejmě v kombinéze, pod kterou je podepsaná také známá italská módní společnost Prada. Ta se s firmou Axiom Space podílí na přípravě skafandrů, které využijí astronauti v misi Artemis III, kterou plánuje americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) vyslal k jednomu z Jupiterových měsíců sondu Europa Clipper. Míří k měsíci Europa, kterému podle dosavadních měření dominuje obří oceán ukrytý pod vrstvou ledu. Sonda má proto zjistit, zda na Europě panují podmínky potřebné pro vznik života. Původně mělo těleso startovat 10. října, NASA však svou největší misi k cizím planetám kvůli hurikánu Milton odložila.

Ve středu ze 17. na 18. září nastalo částečné zatmění Měsíce v superúplňku, kdy je Měsíc na své eliptické dráze nejblíže Zemi a působí o něco větší a jasnější. Tento úkaz byl viditelný zejména nad západními částmi Afriky a Evropy, jižní a východní částí Severní Ameriky, celou Jižní Amerikou a částí Antarktidy. Částečné zatmění nastává, když Země zastíní část povrchu svého přirozeného satelitu. Podobné jevy se vyskytují zřídka, tudíž mají pro astronomy i pozorovatele nebeských úkazů zvláštní význam.

Ve středu nad ránem nastane částečné zatmění Měsíce, které bude sice malé, ale velmi dobře viditelné i pouhým okem. Pro jeho pozorování budou příznivé podmínky. Úkaz bude možné vidět prakticky po celou dobu jeho trvání, neboť zatmění začne, když Měsíc bude stále nad obzorem. Informoval o tom Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.

Tři malé skleněné kuličky, které čínská sonda získala na povrchu Měsíce a v roce 2020 přivezla zpět na Zemi, jsou důkazem, že na přirozené zemské družici soptily vulkány ještě v době, kdy na Zemi vládli dinosauři. S odkazem na novou studii zveřejněnou v odborném časopise Science o tom informovala agentura AP.

První superúplněk roku 2024 uhranul pozorovatele ze všech koutů světa. Nejednalo se však jen o něj, ale i o takzvaný „modrý Měsíc“. Tato kombinace je vzácným jevem. Superúplněk nastává, když je Měsíc na své dráze nejblíže Zemi, takže se na noční obloze jeví výrazně větší a jasnější. Podle agentury NASA tato událost představuje první ze čtyř po sobě jdoucích superúplňků, které se letos očekávají. Termín „modrý Měsíc“ pak neodkazuje na barvu, ale na výskyt – podle NASA je to buď třetí úplněk v období, které má čtyři úplňky, nebo druhý v jednom kalendářním měsíci. Tentokrát se jedná o první případ. Doba mezi supermodrými Měsíci může být podle NASA až dvacet let.

Nebe nad střední Evropou bude tento týden zaplavené spoustou zajímavých kosmických jevů – přičemž většina z nich se bude dát pozorovat pouhým okem. A navíc nebude svítit Měsíc, který jinak tyto zajímavosti svých jasem přebije.

Vzorky hornin, které na Měsíci odebrala čínská sonda Čchang-e 5, obsahují stopy vody. Tato sonda se vrátila na Zemi na konci roku 2020 po přistání na přivrácené straně Měsíce.

Americký astronaut Neil Armstrong se před 55 lety stal prvním člověkem, který se prošel po Měsíci. Někdejší zkušební pilot byl velitelem mise Apollo 11, která 20. července 1969 krátce po deváté večer středoevropského času úspěšně přistála na povrchu přirozené družice Země. O čtyři hodiny později pak Armstrong sestoupil po žebříku k šedavému měsíčnímu povrchu a pronesl slavnou větu: „Je to malý krok pro člověka, ale velký skok pro lidstvo.“ Na cestu se Armstrong spolu s Edwinem Aldrinem a Michaelem Collinsem vydal o čtyři dny dříve.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil vývoj robotického vozítka VIPER, které mělo na Měsíci pátrat po vodě a dalších zdrojích. Důvodem jsou hlavně rostoucí náklady projektu, odkládání startu, ale také možné ohrožení jiných projektů, shrnula NASA.

Když se rozpouští led na pólech, mění to i rozložení hmoty na zemském povrchu. Vědci z curyšské univerzity teď poprvé popsali, jak se to reálně projevuje. Dopady jsou zatím malé, ale jejich důsledky mohou časem nabrat na významu.

Svět si připomíná 55 let od začátku mise Apollo 11, při níž lidé vstoupili na povrch Měsíce. Mise trvala osm dní, tři hodiny, 18 minut a 35 sekund. Na Měsíci strávili Neil Armstrong a Buzz Aldrin 21 hodin a 36 minut. Z toho asi dvě a půl hodiny ve skafandrech přímo na povrchu. Nejvíc času věnovali odběru geologických vzorků. Naopak na Měsíci nechali křemíkový disk o něco větší než padesátikoruna. Na něm jsou vzkazy od lídrů 73 zemí světa. Tehdejší Československo mezi nimi nebylo.

Na povrchu Měsíce je jeskyně, která by v budoucnu mohla sloužit jako útočiště pro průzkumníky či výstavbu lunární základny, oznámil v časopise Nature Astronomy vědecký tým vedený Italy. Poměrně rozlehlá jeskyně je patrně přístupná z největší dosud známé propasti v Moři klidu. Je asi 400 kilometrů vzdálená od místa, kde před 55 lety přistáli američtí astronauti Neil Armstrong a Buzz Aldrin.

Američtí experti vyvinuli část skafandru pro misi Artemis III na Měsíc. Je inspirovaná sci-fi ságou Duna, konkrétně takzvanými filtršaty, které v ní používal národ Fremenů. Stejně jako románová předloha se i skafandr vyznačuje schopností zachytávat tělesné tekutiny astronauta a měnit je na pitnou vodu. Podle autorů návrhu by to mělo umožnit bezprecedentně dlouhý pobyt na misích.

Vědci z celého světa mohou požádat o možnost studovat vzorky hornin z odvrácené strany Měsíce, které na Zemi dopravila čínská sonda Čchang-e 6, oznámil Čínský národní úřad pro vesmír. Zároveň poznamenal, že spolupráce má svá omezení, především pokud jde o Spojené státy.

Na Zemi se v úterý kolem osmé ranní vrátila čínská lunární sonda Čchang-e 6. V rámci téměř osmitýdenní mise přistála na odvrácené straně Měsíce, kde vyvrtala a odebrala vzorky půdy, pořídila fotografie krajiny a umístila čínskou vlajku. Bezpečně přistála ve vnitřním Mongolsku.

Přistávací modul čínské sondy Čchang-e 6 úspěšně odstartoval z odvrácené strany Měsíce ke zpátečnímu letu na Zemi i s odebranými vzorky hornin, oznámila v úterý čínská státní média. Úspěšný odlet znamená, že se Čína přiblížila tomu, aby se stala prvním státem, který získá vzorky ze strany Měsíce trvale odvrácené vůči Zemi, poznamenala agentura Reuters.

Neobvyklý vesmírný systém popsal tým výzkumníků z Německa, který analyzoval snímky americké sondy Lucy. Ta už loni odeslala na Zemi obrázky maličké planetky zvané Dinkinesh, okolo které obíhá zvláštní přirozená družice rozdělená na dvě části, které pohromadě drží slabá gravitace. Podobnou oběžnici dosud vědci ve vesmíru nepozorovali, píše agentura DPA.

Japonský miliardář Jusaku Maezawa zrušil misi dearMoon, která měla být první soukromě financovanou okružní cestou kolem Měsíce a v jejíž posádce vybrané z přibližně milionu uchazečů měl být také český choreograf Yemi A.D. Ten o zrušení cesty informoval ve videu na svém instagramovém profilu.

Čína v pátek úspěšně vypustila sondu Čchang-e 6, která se jako první na světě pokusí získat vzorky z odvrácené strany Měsíce a přepravit je zpátky na Zemi. Sondu vynesla krátce před 11:30 SELČ raketa Dlouhý pochod 5 z kosmodromu Wen-čchang na jihočínském ostrově Chaj-nan. Jedná se o další čínský krok v rámci přípravy na let, jenž dopraví na Měsíc lidskou posádku. Toho chce Peking dosáhnout do roku 2030.

Americký prezident Joe Biden oznámil prohloubení vojenské spolupráce s Japonskem. V jejím rámci se asijská velmoc dočká dvou astronautů v rámci amerických kosmických misí.

Severní Amerika si v průběhu pondělí užije zatmění Slunce. Míří za ním statisíce lidí, kteří si chtějí užít podívanou, která se člověku nabídne mnohdy jen jednou za život. A někdy ani to ne. V současnosti se zatmění chápe většinou už jen jako velký spektákl, ale v minulosti tato událost doslova „psala dějiny“.

NASA vybrala tři společnosti, které budou pracovat na konceptu lunárního vozítka, jež by fungovalo na Měsíci v rámci plánované mise Artemis.