Fáze měsíce na porody nemají téměř žádný vliv, tvrdí rakouští vědci

Na rozdíl od všeobecného přesvědčení prakticky nehraje roli, jestli je při porodu novoluní, úplněk nebo půlměsíc. K takovému závěru dospěla studie vědců z Innsbrucku a Vídně, opírající se o data z celého Rakouska. Otiskl ji odborný časopis Birth a informoval o ní deník Der Standard.

Experti vycházeli z předpokladu, že během úplňku se v noci v organismu vyskytují výrazně nižší koncentrace melatoninu – hormonu, který napomáhá spánku, než během jiných lunárních fází. Během porodu by za úplňku mohla být také vyšší kontraktilita dělohy, tedy její schopnost se stahovat. Alespoň hypoteticky by tedy mohly mít fáze měsíce vliv na hormony.

Vědecká práce Karin Windspergerové z Lékařské univerzity ve Vídni a jejích spoluautorek se opírá o data z 462 947 porodů na všech 82 porodnických odděleních v Rakousku za osm let. Během dne (od 06:00 do 21:00) proběhlo 242 518 těchto porodů a 220 429 dětí se narodilo mezi 21:00 a 6:00. Zahrnuti byli novorozenci, kteří přišli na svět po alespoň 23 týdnech těhotenství a kteří vážili více než pět set gramů. Lunární fáze v každém datu byly klasifikovány jako novoluní, úplněk a „ostatní“.

Žádný vliv

Vědci primárně zjišťovali, zda lunární fáze měly vliv na standardizovanou míru porodnosti. Sekundárně byla vyhodnocena délka porodu a stav novorozence.

I když se předpokládá, že Měsíc může ovlivňovat procesy na Zemi, nehrál žádnou roli v parametrech uvažovaných ve vědecké studii. Příslušný podíl porodů se nelišil v závislosti na lunárních fázích. Například z nočních porodů se 7616 (3,5 procenta) událo během novoluní a 7560 (3,4 procenta) během úplňku. Zbývající porody (93,1 procenta) připadly na ostatní lunární fáze. Výkyvy se tedy podle autorů studie pohybovaly pouze v malém procentuálním rozmezí. Zjištěny nebyly ani žádné rozdíly ve stavu novorozeňat.

Pouze maximální celková doba trvání porodních bolestí vykazovala tendenci ke statisticky významnému prodloužení v nocích mimo úplňky a novoluní. Průměrná délka porodních bolestí ale byla stejná při všech měsíčních fázích, šest hodin přes den a pět hodin v noci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
před 18 hhodinami

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
před 19 hhodinami

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
24. 4. 2026

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026

Postižený papoušek se stal vládcem. Vymyslel totiž neporazitelný styl boje

Novozélandský papoušek, kterému dali vědci jméno Bruce, je takovou papouščí kombinací Stephena Hawkinga a Chucka Norrise. Přes vážné tělesné postižení dokáže díky své inteligenci v soubojích porazit jakéhokoliv nepřítele. Stal se tak dominantním samcem ve svém hejnu.
23. 4. 2026
Načítání...