Fáze měsíce na porody nemají téměř žádný vliv, tvrdí rakouští vědci

Na rozdíl od všeobecného přesvědčení prakticky nehraje roli, jestli je při porodu novoluní, úplněk nebo půlměsíc. K takovému závěru dospěla studie vědců z Innsbrucku a Vídně, opírající se o data z celého Rakouska. Otiskl ji odborný časopis Birth a informoval o ní deník Der Standard.

Experti vycházeli z předpokladu, že během úplňku se v noci v organismu vyskytují výrazně nižší koncentrace melatoninu – hormonu, který napomáhá spánku, než během jiných lunárních fází. Během porodu by za úplňku mohla být také vyšší kontraktilita dělohy, tedy její schopnost se stahovat. Alespoň hypoteticky by tedy mohly mít fáze měsíce vliv na hormony.

Vědecká práce Karin Windspergerové z Lékařské univerzity ve Vídni a jejích spoluautorek se opírá o data z 462 947 porodů na všech 82 porodnických odděleních v Rakousku za osm let. Během dne (od 06:00 do 21:00) proběhlo 242 518 těchto porodů a 220 429 dětí se narodilo mezi 21:00 a 6:00. Zahrnuti byli novorozenci, kteří přišli na svět po alespoň 23 týdnech těhotenství a kteří vážili více než pět set gramů. Lunární fáze v každém datu byly klasifikovány jako novoluní, úplněk a „ostatní“.

Žádný vliv

Vědci primárně zjišťovali, zda lunární fáze měly vliv na standardizovanou míru porodnosti. Sekundárně byla vyhodnocena délka porodu a stav novorozence.

I když se předpokládá, že Měsíc může ovlivňovat procesy na Zemi, nehrál žádnou roli v parametrech uvažovaných ve vědecké studii. Příslušný podíl porodů se nelišil v závislosti na lunárních fázích. Například z nočních porodů se 7616 (3,5 procenta) událo během novoluní a 7560 (3,4 procenta) během úplňku. Zbývající porody (93,1 procenta) připadly na ostatní lunární fáze. Výkyvy se tedy podle autorů studie pohybovaly pouze v malém procentuálním rozmezí. Zjištěny nebyly ani žádné rozdíly ve stavu novorozeňat.

Pouze maximální celková doba trvání porodních bolestí vykazovala tendenci ke statisticky významnému prodloužení v nocích mimo úplňky a novoluní. Průměrná délka porodních bolestí ale byla stejná při všech měsíčních fázích, šest hodin přes den a pět hodin v noci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Jiří Grygar slaví 90 let. Desítky let popularizuje vědu a chrání ji před pavědou

Astrofyzik a popularizátor vědy Jiří Grygar je věřícím skeptikem, který bojuje proti pavědeckému tmářství, často oponuje kupříkladu paranormálním jevům či astrologii. Autor mnoha knih, oblíbený řečník a někdejší náruživý cyklista nechal generacím diváků nahlížet na hvězdy v televizních Oknech vesmíru dokořán. V úterý slaví devadesáté narozeniny.
před 1 hhodinou

Čeští vědci popsali nový druh rypoše. Je to specialista na přežití

Čeští vědci popsali nový druh rypoše, drobného afrického hlodavce, který se vyznačuje dlouhověkostí a dobře snáší nedostatek kyslíku. Studii, na které se podíleli odborníci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, publikoval časopis Communications Biology.
před 2 hhodinami

Mozek dětí bez horní končetiny se dokáže handicapu přizpůsobit

Mozek dětí, které se narodily bez dlaně nebo i celé paže, je schopen se handicapu v raném věku přizpůsobit. Mezinárodní tým vědců s českou účastí dokázal, že u takových dětí dochází k rozsáhlé reorganizaci mozkové mapy těla.
před 5 hhodinami

Einsteinův teleskop za 61 miliard může vyrůst nedaleko českých hranic

Že v Evropě vznikne velký podzemní detektor gravitačních vln, je už rozhodnuté. Právě v těchto dnech se řeší, kde by mohl fungovat. O zařízení, jemuž se říká Einsteinův teleskop, se ucházejí tři lokality, definitivně se rozhodne na začátku příštího roku.
před 6 hhodinami
Načítání...