Fáze měsíce na porody nemají téměř žádný vliv, tvrdí rakouští vědci

Na rozdíl od všeobecného přesvědčení prakticky nehraje roli, jestli je při porodu novoluní, úplněk nebo půlměsíc. K takovému závěru dospěla studie vědců z Innsbrucku a Vídně, opírající se o data z celého Rakouska. Otiskl ji odborný časopis Birth a informoval o ní deník Der Standard.

Experti vycházeli z předpokladu, že během úplňku se v noci v organismu vyskytují výrazně nižší koncentrace melatoninu – hormonu, který napomáhá spánku, než během jiných lunárních fází. Během porodu by za úplňku mohla být také vyšší kontraktilita dělohy, tedy její schopnost se stahovat. Alespoň hypoteticky by tedy mohly mít fáze měsíce vliv na hormony.

Vědecká práce Karin Windspergerové z Lékařské univerzity ve Vídni a jejích spoluautorek se opírá o data z 462 947 porodů na všech 82 porodnických odděleních v Rakousku za osm let. Během dne (od 06:00 do 21:00) proběhlo 242 518 těchto porodů a 220 429 dětí se narodilo mezi 21:00 a 6:00. Zahrnuti byli novorozenci, kteří přišli na svět po alespoň 23 týdnech těhotenství a kteří vážili více než pět set gramů. Lunární fáze v každém datu byly klasifikovány jako novoluní, úplněk a „ostatní“.

Žádný vliv

Vědci primárně zjišťovali, zda lunární fáze měly vliv na standardizovanou míru porodnosti. Sekundárně byla vyhodnocena délka porodu a stav novorozence.

I když se předpokládá, že Měsíc může ovlivňovat procesy na Zemi, nehrál žádnou roli v parametrech uvažovaných ve vědecké studii. Příslušný podíl porodů se nelišil v závislosti na lunárních fázích. Například z nočních porodů se 7616 (3,5 procenta) událo během novoluní a 7560 (3,4 procenta) během úplňku. Zbývající porody (93,1 procenta) připadly na ostatní lunární fáze. Výkyvy se tedy podle autorů studie pohybovaly pouze v malém procentuálním rozmezí. Zjištěny nebyly ani žádné rozdíly ve stavu novorozeňat.

Pouze maximální celková doba trvání porodních bolestí vykazovala tendenci ke statisticky významnému prodloužení v nocích mimo úplňky a novoluní. Průměrná délka porodních bolestí ale byla stejná při všech měsíčních fázích, šest hodin přes den a pět hodin v noci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mise Artemis překonala rekordní vzdálenost lidí od Země

Posádka mise Artemis II zlomila dosavadní rekord v největší dosažené vzdálenosti lidí od Země. Potvrdil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Čtyři astronauti v kosmické lodi Orion v pondělí překonali hranici 400 171 kilometrů od Země, kam se dostala posádka mise Apollo 13 v roce 1970.
20:29Aktualizovánopřed 14 mminutami

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
včera v 08:00

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
4. 4. 2026

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026
Načítání...