Fáze měsíce na porody nemají téměř žádný vliv, tvrdí rakouští vědci

Na rozdíl od všeobecného přesvědčení prakticky nehraje roli, jestli je při porodu novoluní, úplněk nebo půlměsíc. K takovému závěru dospěla studie vědců z Innsbrucku a Vídně, opírající se o data z celého Rakouska. Otiskl ji odborný časopis Birth a informoval o ní deník Der Standard.

Experti vycházeli z předpokladu, že během úplňku se v noci v organismu vyskytují výrazně nižší koncentrace melatoninu – hormonu, který napomáhá spánku, než během jiných lunárních fází. Během porodu by za úplňku mohla být také vyšší kontraktilita dělohy, tedy její schopnost se stahovat. Alespoň hypoteticky by tedy mohly mít fáze měsíce vliv na hormony.

Vědecká práce Karin Windspergerové z Lékařské univerzity ve Vídni a jejích spoluautorek se opírá o data z 462 947 porodů na všech 82 porodnických odděleních v Rakousku za osm let. Během dne (od 06:00 do 21:00) proběhlo 242 518 těchto porodů a 220 429 dětí se narodilo mezi 21:00 a 6:00. Zahrnuti byli novorozenci, kteří přišli na svět po alespoň 23 týdnech těhotenství a kteří vážili více než pět set gramů. Lunární fáze v každém datu byly klasifikovány jako novoluní, úplněk a „ostatní“.

Žádný vliv

Vědci primárně zjišťovali, zda lunární fáze měly vliv na standardizovanou míru porodnosti. Sekundárně byla vyhodnocena délka porodu a stav novorozence.

I když se předpokládá, že Měsíc může ovlivňovat procesy na Zemi, nehrál žádnou roli v parametrech uvažovaných ve vědecké studii. Příslušný podíl porodů se nelišil v závislosti na lunárních fázích. Například z nočních porodů se 7616 (3,5 procenta) událo během novoluní a 7560 (3,4 procenta) během úplňku. Zbývající porody (93,1 procenta) připadly na ostatní lunární fáze. Výkyvy se tedy podle autorů studie pohybovaly pouze v malém procentuálním rozmezí. Zjištěny nebyly ani žádné rozdíly ve stavu novorozeňat.

Pouze maximální celková doba trvání porodních bolestí vykazovala tendenci ke statisticky významnému prodloužení v nocích mimo úplňky a novoluní. Průměrná délka porodních bolestí ale byla stejná při všech měsíčních fázích, šest hodin přes den a pět hodin v noci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
včera v 11:25

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...