Rakousko

Premiér Petr Fiala (ODS) trvá na svém výroku o dosažení německých mezd v Česku jako cíle pro další mandát vlády. Nedělní vyjádření předsedy vlády SPOLU a STAN kritizují ekonomové. Podle premiéra ale nešlo o populistický výrok, nýbrž o povzbuzení společnosti k vyššímu nasazení. Cíl je podle něj dosažitelný. Zmínil při tom český defétismus, tedy poraženectví. Češi jsou podle něj mistři ve zpochybňování a říkání toho, co nejde. Řekl to v rozhovoru na serveru Denik.cz.

Německo od ledna zvýší kontroverzní poplatek za tranzit plynu z nynějších 2,50 na 2,99 eura (téměř 76 korun) za každou megawatthodinu (MWh), oznámila společnost Trading Hub Europe (THE), která je správcem tamního trhu s plynem. Zda bude muset poplatek platit i Česko, není v tuto chvíli zcela jasné. Záleží na tom, zda Spolkový sněm stihne do konce roku schválit novelu energetického zákona. České ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) nadále počítá s úplným zrušením poplatku od příštího roku.

Až desítky kilometrů musí lidé v příhraničí dojíždět za pediatry nebo zubaři. Obce na jihu nebo západě Čech jsou totiž často daleko od větších měst, kde sídlí nemocnice nebo specializovaní doktoři. Kratší cestu za ošetřením by lidé absolvovali, kdyby se vydali do sousedního Německa nebo Rakouska. Jenže tam se jim zdravotní péče může nyní prodražit. Změnit to má novela, kterou schválila vláda.

Čím dál více Maďarů odchází za prací a lepšími ekonomickými podmínkami do jiných zemí Evropské unie – jen v loňském roce to bylo 35 tisíc lidí. Desetimilionovou zemi ovšem opouštějí nejen kvůli lepším mzdám, ale i politické situaci. Současnému premiérovi Viktoru Orbánovi totiž dávají za vinu nejen zhoršující se hospodářství, ale i příklon země k Východu, zejména k Rusku a Číně.

Ruská státní společnost Gazprom přestane od soboty od 06:00 SEČ dodávat zemní plyn do Rakouska. Gazprom to oznámil rakouské firmě OMV, která plyn odebírá. Postup Gazpromu je reakcí na krok OMV, která Gazpromu pozastavila platby, aby získala částku, jež jí byla přiznána v arbitráži.

Politici z celého světa gratulují republikánovi Donaldu Trumpovi, který podle projekcí zvítězil v amerických prezidentských volbách. Evropští státníci mluví o další spolupráci s Washingtonem, zaznívají ale i výzvy k tomu, aby starý kontinent začal usilovně pracovat na své obraně. Čína apeluje na vzájemný respekt, Kreml přislíbil možnost dialogu a Kyjev doufá, že Trumpova politika „síly“ přispěje k míru.

Před rokem vznikla v Berlíně akce Mama geht tanzen (Máma jde tančit) pro ženy na mateřské, které se také potřebují občas odreagovat, a brzy se rozšířila i do rakouských a švýcarských měst. Akce začínají už v osm hodin večer. „Všechny máme malé děti a osm večer je perfektní doba. Tatínci se mohou postarat o děti a my si můžeme s klidným svědomím povyrazit,“ uvedla jedna z návštěvnic Anja. Akce ale není uzavřená, ženy tak mohou přijít i s partnerem. V jedenáct hodin však zábava končí, jelikož účastnice se ráno vrací, s novou energií, ke svým povinnostem.

Znojmo chce zabránit výstavbě větrné elektrárny v rakouském Mailbergu, který je od jihomoravského města vzdálený sedmnáct kilometrů. Bojí se, že by turbíny zkazily historické panorama města. Negativní stanovisko zaslalo Znojmo dolnorakouskému hejtmanství a jedná s radním Retzu o možné podpoře.

Když bude Ukrajina silnější, bude silnější i Evropa, řekl v rozhovoru s novináři z projektu European Newsroom (ENR) předseda Evropské rady Charles Michel. EU podle něho musí urychlit vojenskou i finanční pomoc Ukrajině. Zapojení KLDR do konfliktu v oblasti považuje Michel za další eskalaci ze strany Ruska, která znamená jediné: Evropa musí dělat více a rychleji. EU by se podle něho také neměla bát nových cest, jak řešit nelegální migraci a měla by více komunikovat se zbytkem světa.

Evropská komise (EK) vyměřila pokutu 48,7 milionu eur (1,2 miliardy korun) Českým dráhám (ČD) a rakouské železniční společnosti ÖBB za to, že uzavřely tajnou dohodu o použitých osobních železničních vagonech, která poškozovala českého dopravce RegioJet. Obě společnosti porušily antimonopolní pravidla EU, uvedla Komise. ČD s rozhodnutím EK nesouhlasí, soukromého dopravce údajně nepoškodily. RegioJet uvedl, že se přihlásí o náhradu škody.

Potomci někdejších evropských protinacistických elit si v italských Dolomitech připomněli jednu z méně známých kapitol konce druhé světové války. Tehdy chtěli nacističtí pohlaváři vyměnit významná rukojmí za svou svobodu. Do věci se však vložili němečtí vojáci a italská hoteliérka a z plánů nacistů nakonec sešlo.

„Houbaření je u nás velmi rozšířené, ale v Evropě i ve světě najdeme řadu národů, kde je tomu stejně,“ řekl ředitel Etnologického ústavu Akademie věd České republiky Jiří Woitsch. Nejtypičtější pro vztah Čechů k houbaření je podle něj to, že se ze sběru hub stala volnočasová masová aktivita. „Jiné houbařící národy se věnují jejich sběru spíše proto, že je chtějí jíst. U nás chodíme do lesa na houby, protože nás to baví. A dost často chodí i lidé, kteří ani houby nejedí,“ dodal expert.

Budapešť jedná s ruským Gazpromem o dodatečných dodávkách plynu v roce 2025, řekl agentuře RIA šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó. Pohrozil také, že jeho země by vetovala unijní sankce vůči Moskvě, pokud by přišla o výjimku na nákup ruské ropy. Maďarsko spolu se Slovenskem a Rakouskem musejí hledat alternativu k plynu z potrubí vedoucího přes Ukrajinu. Kyjev totiž odmítá prodloužit smlouvu s Moskvou, která proti němu vede už třetím rokem válku. Problém je, že náhradní trasy se státům významně prodraží, upozorňuje server Politico.

Rakušané ani dva týdny po volbách nemají jasno o budoucí vládě. Vítězní Svobodní (FPÖ) totiž chtějí post kancléře a hledají koaliční partnery. Další strany ale účast ve vládě pod vedením šéfa FPÖ Herberta Kickla odmítají a ze svých slibů nechtějí ustoupit. První kolo rozhovorů tak posun nepřineslo a prezident vyzývá strany k dalším jednáním. Než se ale Rakousko dočká vlády, může to trvat i dlouhé měsíce.

Historický úspěch Svobodné strany Rakouska (FPÖ) a dramatická prohra vládních lidovců (ÖVP), bilancují výsledek nedělních voleb do rakouské Národní rady tamní média. Sociální demokraty (SPÖ) čeká podle nich zřejmě další restart a pro malé strany není v parlamentu místo. Rakouské úřady v noci na pondělí oficiálně zveřejnily výsledky hlasování, o nichž se píše napříč Evropou. Například francouzský ekonomický server Les Échos je označil za politické zemětřesení.

Ve volbách v Rakousku podle prvních oficiálních předběžných výsledků zvítězila Svobodná strana Rakouska (FPÖ). Bylo by to vůbec poprvé ve volbách do Národní rady, dolní komory rakouského parlamentu. Rakouský lidovecký kancléř Karl Nehammer již uznal volební porážku a vítězství FPÖ. Šéf Svobodných Herbert Kickl prohlásil, že jeho strana je připravena vést vládu.

Velké drama mohou přinést nedělní rakouské volby. Rakušané vyberou nové složení dolní komory parlamentu, takzvané Národní rady. Vůbec poprvé může zvítězit populistická Svobodná strany Rakouska (FPÖ). Ta je nyní v opozici, případnou účast ve vládě má ale nejistou. Parlamentní strany se vládní spolupráce s FPÖ straní. Výjimkou je největší volební konkurent Svobodných – lidovci (ÖVP) ze současné vlády.

Rakušané si v neděli zvolí nový parlament a podle průzkumů by mohla poprvé v poválečné historii sestavovat vládu pravicová strana Svobodní (FPÖ). O prvenství soupeří s vládnoucími lidovci (ÖVP), sondáže zvěstují těsný souboj. Pokud lidovci získají post kancléře, mohli by upřednostnit spolupráci s FPÖ před trojkoalicí. Lídr Svobodných Herber Kickl se netají kritikou EU, oblibou nacistické symboliky a náklonností k Rusku.

Státy střední Evropy zasažené povodněmi budou moci využít deset miliard eur (250 miliard korun) z unijního fondu soudržnosti, řekla ve čtvrtek v polské Vratislavi šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Prohlásila, že je nutné postiženým zemím umožnit, aby mohly peníze použít co nejrychleji a co nejjednodušeji. Česko při jednání s von der Leyenovou a premiéry středoevropských zemí zastupoval ministerský předseda Petr Fiala (ODS).

Hlavní povodňová vlna dosáhla polské Vratislavi, městský protipovodňový systém její nápor udržel, uvedl podle listu Gazeta Wyborcza starosta města Jacek Sutryk. Polský premiér Donald Tusk ale ještě ráno varoval před „neopodstatněnou úlevou“ a zdůraznil, že je stále brzy na to, aby bylo možné prohlásit záplavy za překonané. Právě ve Vratislavi se sešla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová s premiéry Polska, Česka, Slovenska a Rakouska. Po jednání uvedla, že státy střední Evropy budou moci využít deset miliard eur z unijních fondů soudržnosti. Hladina Labe v Drážďanech kulminovala, v Braniborsku se připravují na povodňovou vlnu z Odry.

Povodňová vlna na řece Odře dorazila do polského města Olawa v Dolnoslezském vojvodství, připravuje se na ni Vratislav i další města. V polském městě Žagaň se kvůli kulminující řece Bobr evakuovaly některé ulice. Na povodňovou vlnu na Odře se připravují i v Braniborsku, v Drážďanech dosáhlo Labe třetího stupně. Na vysoké úrovni zůstává v Bratislavě Dunaj. V Maďarsku jeho kulminaci očekávají v pátek nebo sobotu. V Rakousku hladiny řek klesají. V Itálii se utopil hasič, který při povodních pomáhal.

Povodně, které v minulých dnech zasáhly střední Evropu, vyvolaly výjimečně silné srážky způsobené souhrou několika meteorologických jevů. Přestože se jednalo v mnoha ohledech o historicky jedinečnou událost, dokázaly ji meteorologické modely velice přesně předpovědět.

Rumunsko a Polsko jsou co do počtu obětí nejpostiženějšími zeměmi současných záplav. Polský premiér Donald Tusk mluví o dramatické situaci. V Dolních Rakousích úřady evakuovaly sedm vesnic a obcí, v Sasku pomalu stoupá hladina Labe, v bavorském Pasově platí na Dunaji druhý nejvyšší povodňový stupeň. V Bratislavě Dunaj kulminoval, povodňovou vlnu čeká Budapešť.

Extrémní deště způsobily povodně kromě Česka také v Rakousku, Rumunsku a Polsku, kde už podle médií zemřelo nejméně deset lidí. Situace je kritická především v Dolnoslezském vojvodství na jihu Polska. Poplach vyhlásilo město Opole, na kulminaci Odry se připravuje Vratislav. Ve Varšavě v pondělí mimořádně zasedla vláda, která v zasažených lokalitách vyhlásila stav živelní katastrofy. V Dolním Rakousku se čekají srážky až do poloviny týdne, hrozí zhroucení hrází. V regionu zemřeli při záplavách patrně už čtyři lidé. Dopravní problémy hlásí Vídeň. Na Slovensku je nejhorší situace na Dunaji.