Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.
Dosud nejvyšší červencové teploty byly zaznamenány především v zemích Sahelu, Latinské Ameriky a Evropy, konkrétně ve Francii, ve Španělsku a Británii. Rekordní červenec zažily podle agentury oblasti, kde žije na 900 milionů lidí.
Průměrná teplota v západní Evropě za červen a červenec činila 21,62 stupně Celsia. Překonala tak dosavadní maximum z roku 2022. Průměrná teplota povrchu moře mimo polární oblasti v červenci vystoupala na 20,96 stupně Celsia, čímž překonala předchozí rekord z roku 2023. To znamená, že v západní Evropě tyto teploty byly o 2,79 stupně vyšší, než je dlouhodobý průměr.
Sucho bylo v červenci výrazné zejména ve Francii, Španělsku, Rakousku a Maďarsku, ale také v Británii, Irsku a části Islandu. Hladiny a průtoky řek, zvláště Seiny, Rýna a Dunaje, byly neobvykle nízké, což zasáhlo například dopravu, zavlažování a výrobu energie. Horké a suché podmínky zároveň přispěly k rozsáhlým požárům. Francie a Španělsko se letos potýkají s jedněmi z nejhorších požárů za poslední desetiletí.
Rekordní – tedy v dějinách měření nejvyšší – teploty vědci zaznamenali také u povrchové vody oceánů. To má dopady na celou řadu dalších jevů – chlazení přímořských jaderných elektráren, bujení sinic, horší podmínky pro ekosystémy, ale i nesnadné ochlazování lidí v přímořských oblastech.
Čím vyšší teploty vody, tím nasycenější je vzduch vodní parou a tím více energie moře a oceány mají – což pak může zvyšovat pravděpodobnost extrémních jevů, jakou jsou silné bouře.
Vliv El Niño cítí hlavně Tichý oceán
K vysokým teplotám ve světě (nikoliv v Evropě) přispívá silný klimatický jev El Niño. Je to přirozený klimatický jev spojený s neobvyklým oteplením povrchových vod v tropické části Tichého oceánu. Ovlivňuje proudění vzduchu a srážky po celém světě a může způsobovat extrémní vedra, sucha, ale i silné deště. Zároveň může přispívat k oteplování planety. Právě vliv tohoto jevu na povrchovou teplotu oceánů je zásadní.
Celosvětově byl letošní červenec podle služby Copernicus druhým nejteplejším za dobu měření, společně s červencem 2024. Průměrná teplota vzduchu u zemského povrchu dosáhla 16,9 stupně Celsia, což bylo 1,47 stupně nad průměrem z předindustriálního období let 1850 až 1900. Letošní rok je zatím podle dostupných údajů třetím nejteplejším za dobu měření, po letech 2024 a 2025. Posledních jedenáct let je zároveň nejteplejších za dobu měření.
Planeta se tak stále více blíží k symbolické hranici oteplení 1,5 stupně, kterou se lidstvo zavázalo snažit nepřekročit v Pařížské dohodě. Podle realistických scénářů se do konce století planeta průměrně oteplí o 2,6 stupně Celsia – Evropa se přitom otepluje přibližně dvakrát rychleji než zbytek planety.
Copernicus při sledování klimatu využívá miliardy měření ze satelitů a meteorologických stanic na pevnině i na moři. Jeho databáze sahá do roku 1940.
