Copernicus

Letošní rok bude prakticky jistě nejteplejším rokem v historii měření a prvním rokem s teplotou o více než 1,5 stupně Celsia vyšší než v předindustriálním období. Informovala o tom ve čtvrtek meteorologická služba Evropské unie Copernicus, která zároveň ve svém pravidelném měsíčním bulletinu uvedla, že letošní říjen byl druhý nejteplejší v historii, hned za tím loňským.

Povodně, které zasáhly střední Evropu, mají tak velký rozsah, že jsou viditelné i na záběrech družic, které sledují Zemi z vesmíru.

Svět i Evropa zažily letos nejteplejší léto od začátku měření. Letošní srpen byl zároveň stejně jako ten loňský dosud celosvětově nejteplejším osmým měsícem roku, informovala meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Vyplývá to z dat ze souboru ERA5 zahrnujícího miliardy měření ze satelitů, lodí, letadel a meteorologických stanic po celém světě.

Letošní červenec byl celosvětově druhým nejteplejším měsícem od začátku měření. Tepleji bylo už jen před rokem, informovala ve čtvrtek meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Vychází z dat ze souboru ERA5 zahrnujícího miliardy měření ze satelitů, lodí, letadel a meteorologických stanic po celém světě.

Červen byl dvanáctým měsícem po sobě s globální průměrnou teplotou nejméně 1,5 stupně Celsia nad předindustriálním průměrem z let 1850 až 1900, informovala meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Zároveň šlo o nejteplejší červen, jaký kdy ukázala data ze souboru ERA5, který využívá miliardy měření ze satelitů, lodí, letadel a meteorologických stanic po celém světě.

Rychlost oteplování Země dosáhla v roce 2023 historického maxima, spočítala skupina 57 vědců. Za přibližně 92 procent loňského rekordního tepla jsou podle nich zodpovědní lidé a jejich aktivita.

Letošní duben se jako jedenáctý měsíc v řadě stal nejteplejším v historii měření. V prohlášení to uvedla meteorologická služba Evropské unie Copernicus, podle které průměrná dubnová teplota u zemského povrchu činila 15,03 stupně Celsia, a byla tak o 0,67 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020.

V roce 2023 se dopady změny klimatu podle nové zprávy projevovaly v celé Evropě. Miliony lidí byly postiženy extrémními výkyvy počasí, říká souhrnná zpráva Copernicus Climate Change Service (C3S) a Světové meteorologické organizace (WMO).

Březen letošního roku byl nejteplejší v historii měření, uvedla meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Je to už desátý nejteplejší měsíc v řadě. Průměrná teplota vzduchu při zemském povrchu v březnu dosahovala hodnoty 14,14 stupně Celsia.

Letošní únor byl celosvětově nejteplejší v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus, podle které průměrná únorová teplota u zemského povrchu činila 13,54 stupně Celsia, a byla tak o 0,81 stupně Celsia nad průměrem z let 1991 až 2020. Průměrné denní teploty na hladině světových oceánů minulý měsíc také pokořily rekordy.

Posledních dvanáct měsíců v řadě bylo poprvé průměrně o více než 1,5 stupně Celsia tepleji než v době před průmyslovou revolucí, oznámila ve čtvrtek meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Letošní leden byl navíc s průměrnou teplotou 13,14 stupně nejteplejším v dějinách měření, a zapsal se tak do stále delší řady rekordně teplých měsíců.

Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) ve výroční zprávě popsal klimatické změny v Arktidě. Studie zdůraznila zejména rozsah rekordních požárů v Kanadě a tání grónských ledovců. Jde o další z řady letošních zpráv o rekordních teplotních měřeních včetně té od unijní agentury Copernicus, která předpověděla, že letošek bude globálně nejteplejším rokem.

Rok 2023 je zřejmě nejteplejším rokem v historii měření. Během středy to po zveřejnění dat za říjen v předstihu oznámila unijní služba Copernicus. Minulý měsíc byl přitom nejteplejším říjnem v měřených dějinách s průměrnou teplotou vzduchu při povrchu země 15,30 stupně Celsia.

Británie se vrátí k některým společným projektům s Evropskou unií, oznámil premiér Rishi Sunak. Na pozadí sbližování se ovšem mezi Londýnem a Bruselem rozhořel spor mnohem symboličtější – o vlajku Evropské unie. Její vyvěšování je totiž v zemi po brexitu zakázané.

Středozemní moře dosáhlo tento týden nejvyšší zaznamenané denní teploty. S odvoláním na výzkum španělského Institutu mořských věd (ICM) o tom  informovala agentura AFP. Podle ní se tak děje v době mimořádně silné vlny veder ve velké části Středozemního moře, které je zároveň jedním z epicenter globálního oteplování.

Program Copernicus sleduje, co se děje na naší planetě. A to i v Česku – jeho očí vidí nejen Prahu, Brno či Ostravu. Z orbity často přicházejí klíčová data. Ta využívají například zemědělci, kteří díky nim mohou optimalizovat množství používané vody, hnojiv nebo postřiků a přesto mít stejné či vyšší výnosy. Pohledy z družic pomáhají i při přírodních katastrofách. Využívali je například němečtí hasiči při zásahu u požáru v Českém Švýcarsku. Program Copernicus (dříve jako iniciativa GMES) má 25 let.

Ozonová díra nad Antarktidou trvá v posledních třech letech déle, než tomu bylo v předchozím období. Uvedla to evropská satelitní služba Copernicus, která tento fenomén každoročně pozoruje. Trvání ozonové díry se od roku 2020 prodloužilo téměř o měsíc. Proč se tak děje, vědci zkoumají, mezi možnými vysvětleními jsou změny klimatu. Stav ozonové vrstvy se ale v posledních desetiletích díky regulacím výrazně zlepšil.

Severní polokouli naší planety na jaře a na počátku léta zasáhlo mnoho intenzivních požárů. Hořelo i za polárním kruhem na Aljašce, na jihozápadě Spojených států a začátkem léta také v Evropě – ve Španělsku, ve Francii a v Německu. Upozornila na to evropská agentura pro sledování atmosféry Copernicus Atmosphere Monitoring Service neboli CAMS.

Pohyby ruských vojsk, zejména těžké raketové techniky, může sledovat každý. Prozrazují je totiž radarové odrazy na veřejně dostupných satelitních mapách.

Na oběžné dráze se odmlčel jeden ze satelitů evropského programu Copernicus, který celoročně dodává podrobná data o atmosféře, klimatu a monitoruje území celé planety. Družice Sentinel-1B přestala komunikovat už 23. prosince a všechny dosavadní pokusy řídicího střediska ji zprovoznit zatím byly neúspěšné, uvedl šéf Evropské kosmické agentury (ESA) Josef Aschbacher.

V částech Sibiře, USA a Turecka, které se potýkaly s požáry, letos uniklo do atmosféry dosud nejvyšší množství emisí oxidu uhličitého od roku 2003, oznámila evropská monitorovací služba Copernicus. Zvláště silné ohně, často podporované klimatickými změnami, pak po celém světě uvolnily do ovzduší 1,76 miliardy tun skleníkových plynů, dvakrát více, než kolik za rok vypustí Německo.

Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) označil červenec jako nejteplejší měsíc v historii pozorování, tedy za 142 let. Podle programu Copernicus, spravovaného Evropskou komisí, byl červenec 2021 třetím nejteplejším na planetě a druhým nejteplejším v rámci Evropy.

Turecké pobřeží Egejského moře sužují požáry, které se již rozšířily i k některým letoviskům, z nichž se musely evakuovat tisíce lidí. Někteří přitom museli uniknout z hotelů obklíčených ohněm na lodích. Kvůli živlu již v zemi přišlo o život šest lidí a stovky jich musely být ošetřeny, informovala agentura AP. České ministerstvo zahraničí varovalo turisty, kteří mířili do oblasti. S požáry se potýká také Itálie, zejména ostrov Sicílie, a Řecko. Situace se v příštích dnech zřejmě nezlepší, v jižní Evropě bude pokračovat výjimečná vlna veder.

Země Evropské unie by měly sáhnout ke koordinovanému vypovídání ruských diplomatů v reakci na kauzu Vrbětice a vyostřenou situaci mezi Českem a Ruskem. Požadují to v návrhu rezoluce hlavní politické skupiny v Evropském parlamentu. O vztazích mezi EU a Ruskem a dalším postupu vůči Moskvě debatovali ve středu europoslanci s šéfem unijní diplomacie Josepem Borrellem. O nezávazném usnesení bude europarlament hlasovat ve čtvrtek.