Copernicus

Díra v ozonové vrstvě nad Antarktidou se zacelila 1. prosince. Uvedla to unijní služba Copernicus, podle níž tento každoroční fenomén letos skončil nejdříve od roku 2019. Letošní ozonová díra byla také už druhý rok po sobě relativně malá ve srovnání s velkými a déle trvajícími stavy v letech 2020 až 2023. To podporuje naděje, že se ozonovou díru nad Antarktidou daří uzavírat.

Pouhých padesát hodin po startu do vesmíru začal nový evropský satelit Sentinel posílat data o Zemi. Díky špičkovému radaru přináší vědcům zásadní informace o změnách světa.

Podle deváté zprávy o stavu oceánů evropského programu Copernicus je v současnosti každá část oceánu zasažena takzvanou trojitou planetární krizí v podobě změny klimatu, úbytku biologické rozmanitosti a znečištění. Zpráva, kterou každoročně vydává organizace Copernicus Marine Service, dokumentuje rozsáhlé změny v oceánech, jež mají dopad na ekosystémy, produkci potravin, ekonomiku, životy lidí a jejich zdroje obživy.

Rok 2024 překonal několik teplotních rekordů: byl nejteplejší v historii a jeho léto bylo také dosud nejteplejší. A podle nové studie také přinesl v Evropě vysoký počet úmrtí.

Emise z lesních požárů v Evropské unii a Británii jsou nejvyšší za posledních 23 let, odkdy se tento údaj sleduje. Uvedlo to oddělení monitoringu ovzduší unijní služby Copernicus. Podle nového odhadu emise způsobené požáry dosáhly hodnoty 12,9 milionu tun oxidu uhličitého, píše AFP. Největší podíl připadá na masivní srpnové požáry v Portugalsku a Španělsku. Dým z požárů v Evropě a Kanadě navíc přispěl ke zhoršení kvality ovzduší na kontinentu.

Nově vypuštěný satelit MTG-S1 umí měřit teploty vzduchu v různých výškách, takže by mohl přinést úplně novou rovinu do přesností předpovědí. Největší prospěch z něj bude mít Evropa, která ho financovala.

Kouř z lesních požárů v Kanadě překonal Atlantik a v posledních dnech se dostal do Evropy, uvedla agentura EU pro sledování atmosféry a klimatických změn Copernicus, podle níž se v nadcházejících dnech očekávají nad evropským kontinentem další oblaka kouře. Ten by ale podle předpovědí unijní meteorologické služby neměl mít výraznější dopad na kvalitu ovzduší v přízemní vrstvě atmosféry.

Loňský rok byl pro Evropu nejteplejším v historii s rekordními teplotami na téměř polovině kontinentu a s rozsáhlými záplavami zejména v jeho západní části. Ve zprávě o stavu klimatu v Evropě to v úterý uvedla meteorologická služba Evropské unie Copernicus.

Letošní březen byl vůbec nejteplejším v Evropě, celosvětově pak dosáhly průměrné teploty druhé nejvyšší hodnoty v historii měření, informovala meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Její satelity také zaznamenaly nejmenší březnovou plochu arktického ledu za 47 let od začátku jejího monitorování.

Světový rozsah mořského ledu dosáhl na začátku února rekordního minima, informovala meteorologická služba Evropské unie Copernicus. A také únorová data u arktického ledu byla za tento měsíc dosud nejnižší. Uplynulý měsíc byl podle služby Copernicus navíc i třetím nejteplejším únorem v historii měření.

Úvodní měsíc letošního roku byl celosvětově nejteplejším lednem v historii měření. Průměrná teplota vzduchu na povrchu dosáhla 13,23 stupně Celsia, což je o 0,79 stupně více, než činí lednový průměr z let 1991 až 2020, a o 1,75 stupně nad průměrem z předindustriálního období. Informovala o tom meteorologická služba Evropské unie Copernicus.

Rok 2024 byl celosvětově nejteplejším v historii měření, průměrná globální teplota dosáhla 15,10 stupně Celsia. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Loňský rok byl zároveň prvním kalendářním rokem, kdy byla průměrná globální teplota o 1,5 stupně vyšší než v předindustriálním období.

Letošní rok bude prakticky jistě nejteplejším rokem v historii měření a prvním rokem s teplotou o více než 1,5 stupně Celsia vyšší než v předindustriálním období. Informovala o tom ve čtvrtek meteorologická služba Evropské unie Copernicus, která zároveň ve svém pravidelném měsíčním bulletinu uvedla, že letošní říjen byl druhý nejteplejší v historii, hned za tím loňským.

Povodně, které zasáhly střední Evropu, mají tak velký rozsah, že jsou viditelné i na záběrech družic, které sledují Zemi z vesmíru.

Svět i Evropa zažily letos nejteplejší léto od začátku měření. Letošní srpen byl zároveň stejně jako ten loňský dosud celosvětově nejteplejším osmým měsícem roku, informovala meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Vyplývá to z dat ze souboru ERA5 zahrnujícího miliardy měření ze satelitů, lodí, letadel a meteorologických stanic po celém světě.

Letošní červenec byl celosvětově druhým nejteplejším měsícem od začátku měření. Tepleji bylo už jen před rokem, informovala ve čtvrtek meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Vychází z dat ze souboru ERA5 zahrnujícího miliardy měření ze satelitů, lodí, letadel a meteorologických stanic po celém světě.

Červen byl dvanáctým měsícem po sobě s globální průměrnou teplotou nejméně 1,5 stupně Celsia nad předindustriálním průměrem z let 1850 až 1900, informovala meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Zároveň šlo o nejteplejší červen, jaký kdy ukázala data ze souboru ERA5, který využívá miliardy měření ze satelitů, lodí, letadel a meteorologických stanic po celém světě.

Rychlost oteplování Země dosáhla v roce 2023 historického maxima, spočítala skupina 57 vědců. Za přibližně 92 procent loňského rekordního tepla jsou podle nich zodpovědní lidé a jejich aktivita.

Letošní duben se jako jedenáctý měsíc v řadě stal nejteplejším v historii měření. V prohlášení to uvedla meteorologická služba Evropské unie Copernicus, podle které průměrná dubnová teplota u zemského povrchu činila 15,03 stupně Celsia, a byla tak o 0,67 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020.

V roce 2023 se dopady změny klimatu podle nové zprávy projevovaly v celé Evropě. Miliony lidí byly postiženy extrémními výkyvy počasí, říká souhrnná zpráva Copernicus Climate Change Service (C3S) a Světové meteorologické organizace (WMO).

Březen letošního roku byl nejteplejší v historii měření, uvedla meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Je to už desátý nejteplejší měsíc v řadě. Průměrná teplota vzduchu při zemském povrchu v březnu dosahovala hodnoty 14,14 stupně Celsia.

Letošní únor byl celosvětově nejteplejší v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus, podle které průměrná únorová teplota u zemského povrchu činila 13,54 stupně Celsia, a byla tak o 0,81 stupně Celsia nad průměrem z let 1991 až 2020. Průměrné denní teploty na hladině světových oceánů minulý měsíc také pokořily rekordy.

Posledních dvanáct měsíců v řadě bylo poprvé průměrně o více než 1,5 stupně Celsia tepleji než v době před průmyslovou revolucí, oznámila ve čtvrtek meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Letošní leden byl navíc s průměrnou teplotou 13,14 stupně nejteplejším v dějinách měření, a zapsal se tak do stále delší řady rekordně teplých měsíců.

Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) ve výroční zprávě popsal klimatické změny v Arktidě. Studie zdůraznila zejména rozsah rekordních požárů v Kanadě a tání grónských ledovců. Jde o další z řady letošních zpráv o rekordních teplotních měřeních včetně té od unijní agentury Copernicus, která předpověděla, že letošek bude globálně nejteplejším rokem.