Globální teplota byla loni poprvé o 1,5 stupně vyšší než v předprůmyslové době

Rok 2024 byl celosvětově nejteplejším v historii měření, průměrná globální teplota dosáhla 15,10 stupně Celsia. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Loňský rok byl zároveň prvním kalendářním rokem, kdy byla průměrná globální teplota o 1,5 stupně vyšší než v předindustriálním období.

Výroční zpráva služby Copernicus představuje obecné shrnutí nejvýznamnějších klimatických extrémů za rok 2024 a hlavních faktorů, které za nimi stojí, ať už jde o koncentrace skleníkových plynů, jev El Niňo či další přirozené výkyvy.

„Rok 2024 byl nejteplejším rokem v globálních teplotních rekordech, které sahají až do roku 1850. Celosvětová průměrná teplota byla 15,10 stupně Celsia, což je o 0,72 stupně nad průměrem let 1991 až 2020 a o 0,12 stupně více než v roce 2023, což byl podle záznamů předchozí nejteplejší rok,“ shrnuli meteorologové z unijní služby.

Série rekordních roků

„Loňský rok tak byl o 1,60 stupně teplejší než předindustriální období v letech 1850 až 1900,“ dodali. Srovnání s dobou před průmyslovou revolucí klimatologové používají k dokreslení globálního oteplování.

Teplotní anomálie vzduchu během roku 2024
Zdroj: Copernicus

„Každý rok v posledním desetiletí byl nejteplejším v historii. Vysoké globální teploty spolu s rekordními globálními hladinami atmosférických vodních par v roce 2024 přinesly bezprecedentní vlny veder a vydatné srážky, které způsobily utrpení milionů lidí,“ zdůraznila Samantha Burgessová ze služby Copernicus.

„Všechny mezinárodní záznamy o globální teplotě ukazují, že rok 2024 byl nejteplejším od začátku měření v roce 1850. Lidstvo je samo zodpovědné za svůj osud, naše reakce na klimatické výzvy by ale měla být založena na důkazech,“ doplnil její kolega z unijní služby Carlo Buontempo. „Budoucnost máme v našich rukou – rychlá a rozhodná akce ještě stále může změnit trajektorii našeho budoucího klimatu.“

Podle záznamů bylo loni 22. července rovněž dosaženo nového rekordu pro denní globální průměrnou teplotu, a sice 17,16 stupně Celsia. Rok 2024 byl nejteplejším rokem pro všechny kontinentální oblasti kromě Antarktidy a Australasie, stejně jako pro značné části oceánu, zejména pro Severní Atlantský oceán, Indický oceán a západ Tichého oceánu.

Teplotní anomálie mořské vody během roku 2024
Zdroj: Copernicus

I v Evropě byly v loňském roce teploty nadprůměrné. Rok 2024 byl nejteplejším v historii Evropy s průměrnou teplotou 10,69 stupně Celsia, což je 1,47 stupně nad průměrem za referenční období mezi lety 1991 až 2020 a o 0,28 stupně více než předchozí rekord z roku 2020.

Srovnání měsíčních teplot roku 2024 s těmi v minulosti
Zdroj: Copernicus

„V roce 2024 bylo celosvětově pozorováno extrémní počasí od silných bouří a záplav až po vlny veder, sucha a lesní požáry,“ uvádí rovněž zpráva. „Narůstající frekvence a intenzita takových událostí představují značné riziko pro živobytí obyvatel po celém světě,“ dodávají meteorologové.

Program Copernicus je součástí vesmírného programu Evropské unie, který je financován z unijních prostředků. Zveřejněná data obyvatelům EU poskytují aktuální informace týkající se planety Země a jejího životního prostředí. Program koordinuje a řídí Evropská komise a je realizován ve spolupráci s členskými státy, Evropskou kosmickou agenturou (ESA), Evropskou organizací pro využívání meteorologických družic (EUMETSAT), Evropským střediskem pro střednědobou předpověď počasí (ECMWF) a dalšími agenturami EU.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vlna veder připravila v Evropě o život nejméně 10 tisíc lidí, ukazují první data o nadúmrtích

Evropské země zaznamenaly na konci června, kdy vrcholila vlna veder, přes 10 tisíc úmrtí navíc oproti obvykle očekávanému počtu, vyplývá z údajů zveřejněných organizací EuroMOMO, což je síť podporovaná Evropským centrem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Světovou zdravotnickou organizací (WHO). V drtivé většině, u více než devíti tisíc úmrtí, se to týkalo lidí starších než 65 let.
před 18 hhodinami

Archeologové na Děvičkách odkryli základy zřejmě bývalé strážnice

Úlomky keramiky z šestnáctého století, zvířecí kosti nebo základy pravděpodobné strážnice zatím odhalili archeologové při průzkumu na zřícenině hradu Děvičky u Pavlova na Břeclavsku. Jeho hlavním cílem je odkrytí původních konstrukcí hradu, které byly dosud ukryté pod zemí. Mezi nimi by mohly být například základy bývalé zvonice. Průzkum má hrad připravit na odvodnění a generální opravu sklepů.
před 18 hhodinami

Experti vyzývají k opatřením kvůli ekonomickým dopadům AI

Více než dvě stě výzkumníků a ekonomů, včetně šestnácti nositelů Nobelovy ceny a odborníků ze společností OpenAI, Anthropic a Google, vyzvalo vlády a představitele technologického sektoru, aby urychleně vytvořili pravidla a instituce, které se budou zabývat ekonomickými dopady umělé inteligence (AI). Ve společném prohlášení varují, že AI může vyvolat větší ekonomickou transformaci než průmyslová revoluce, ale v mnohem kratším časovém období.
13. 7. 2026

Astronomové začínají chápat, jak vypadá rozmnožování černých děr

Černé díry typicky vznikají tím, že se gravitačně zbortí masivní hvězda. Jenže mohou mít i odlišný původ. Nová černá díra může vzniknout také spojením dvou „rodičovských“ černých děr. Nové studie ukazují, že tímto způsobem vzniká více těchto objektů, než se zdálo.
13. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.