Globální teplota byla loni poprvé o 1,5 stupně vyšší než v předprůmyslové době

Rok 2024 byl celosvětově nejteplejším v historii měření, průměrná globální teplota dosáhla 15,10 stupně Celsia. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Loňský rok byl zároveň prvním kalendářním rokem, kdy byla průměrná globální teplota o 1,5 stupně vyšší než v předindustriálním období.

Výroční zpráva služby Copernicus představuje obecné shrnutí nejvýznamnějších klimatických extrémů za rok 2024 a hlavních faktorů, které za nimi stojí, ať už jde o koncentrace skleníkových plynů, jev El Niňo či další přirozené výkyvy.

„Rok 2024 byl nejteplejším rokem v globálních teplotních rekordech, které sahají až do roku 1850. Celosvětová průměrná teplota byla 15,10 stupně Celsia, což je o 0,72 stupně nad průměrem let 1991 až 2020 a o 0,12 stupně více než v roce 2023, což byl podle záznamů předchozí nejteplejší rok,“ shrnuli meteorologové z unijní služby.

Série rekordních roků

„Loňský rok tak byl o 1,60 stupně teplejší než předindustriální období v letech 1850 až 1900,“ dodali. Srovnání s dobou před průmyslovou revolucí klimatologové používají k dokreslení globálního oteplování.

Teplotní anomálie vzduchu během roku 2024
Zdroj: Copernicus

„Každý rok v posledním desetiletí byl nejteplejším v historii. Vysoké globální teploty spolu s rekordními globálními hladinami atmosférických vodních par v roce 2024 přinesly bezprecedentní vlny veder a vydatné srážky, které způsobily utrpení milionů lidí,“ zdůraznila Samantha Burgessová ze služby Copernicus.

„Všechny mezinárodní záznamy o globální teplotě ukazují, že rok 2024 byl nejteplejším od začátku měření v roce 1850. Lidstvo je samo zodpovědné za svůj osud, naše reakce na klimatické výzvy by ale měla být založena na důkazech,“ doplnil její kolega z unijní služby Carlo Buontempo. „Budoucnost máme v našich rukou – rychlá a rozhodná akce ještě stále může změnit trajektorii našeho budoucího klimatu.“

Podle záznamů bylo loni 22. července rovněž dosaženo nového rekordu pro denní globální průměrnou teplotu, a sice 17,16 stupně Celsia. Rok 2024 byl nejteplejším rokem pro všechny kontinentální oblasti kromě Antarktidy a Australasie, stejně jako pro značné části oceánu, zejména pro Severní Atlantský oceán, Indický oceán a západ Tichého oceánu.

Teplotní anomálie mořské vody během roku 2024
Zdroj: Copernicus

I v Evropě byly v loňském roce teploty nadprůměrné. Rok 2024 byl nejteplejším v historii Evropy s průměrnou teplotou 10,69 stupně Celsia, což je 1,47 stupně nad průměrem za referenční období mezi lety 1991 až 2020 a o 0,28 stupně více než předchozí rekord z roku 2020.

Srovnání měsíčních teplot roku 2024 s těmi v minulosti
Zdroj: Copernicus

„V roce 2024 bylo celosvětově pozorováno extrémní počasí od silných bouří a záplav až po vlny veder, sucha a lesní požáry,“ uvádí rovněž zpráva. „Narůstající frekvence a intenzita takových událostí představují značné riziko pro živobytí obyvatel po celém světě,“ dodávají meteorologové.

Program Copernicus je součástí vesmírného programu Evropské unie, který je financován z unijních prostředků. Zveřejněná data obyvatelům EU poskytují aktuální informace týkající se planety Země a jejího životního prostředí. Program koordinuje a řídí Evropská komise a je realizován ve spolupráci s členskými státy, Evropskou kosmickou agenturou (ESA), Evropskou organizací pro využívání meteorologických družic (EUMETSAT), Evropským střediskem pro střednědobou předpověď počasí (ECMWF) a dalšími agenturami EU.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Geologové přinesli další důkazy, že se Afrika roztrhne

Podoba kontinentů není neměnná. Před miliardami let byla Země jediným světadílem, od té doby se mnohokrát tvář světa proměnila. Tyto procesy probíhají i nadále, ale jsou nesmírně pomalé, proto se jen špatně odhalují. Teď se to podařilo oxfordským vědcům v případě Afriky.
před 10 hhodinami

Mrkání černých děr popsal brněnský student

V odborném časopise Astronomy and Astrophysics vyšla vědecká studie, kterou napsali brněnští vědci. Analyzovali v ní pozoruhodné „pomrkávání“ aktivních galaktických jader, jež může nabídnout pohled do míst, kam se jinak astronomům dívá zatím jen nesmírně obtížně.
před 13 hhodinami

Šéf Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv končí, oznámil Trump

Ve funkci šéfa vlivného amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) končí Marty Makary. O jeho rezignaci informoval americký prezident Donald Trump. Agentura AFP podotýká, že Makaryho konci v čele úřadu předcházelo několik týdnů politického chaosu v nejvyšších patrech instituce.
včera v 00:09

Česko spustilo svou AI Factory. Pomůže firmám i státu

V národním superpočítačovém centru IT4Innovations v Ostravě zahájil provoz první český uzel evropské infrastruktury pro umělou inteligenci a superpočítače (CZAI). Nabídne výpočetní kapacity i podpůrné služby pro firmy, vědce nebo veřejnou správu. Součástí projektu za zhruba miliardu korun bude také pořízení nového superpočítače.
12. 5. 2026
Načítání...