Globální teplota byla loni poprvé o 1,5 stupně vyšší než v předprůmyslové době

Rok 2024 byl celosvětově nejteplejším v historii měření, průměrná globální teplota dosáhla 15,10 stupně Celsia. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Loňský rok byl zároveň prvním kalendářním rokem, kdy byla průměrná globální teplota o 1,5 stupně vyšší než v předindustriálním období.

Výroční zpráva služby Copernicus představuje obecné shrnutí nejvýznamnějších klimatických extrémů za rok 2024 a hlavních faktorů, které za nimi stojí, ať už jde o koncentrace skleníkových plynů, jev El Niňo či další přirozené výkyvy.

„Rok 2024 byl nejteplejším rokem v globálních teplotních rekordech, které sahají až do roku 1850. Celosvětová průměrná teplota byla 15,10 stupně Celsia, což je o 0,72 stupně nad průměrem let 1991 až 2020 a o 0,12 stupně více než v roce 2023, což byl podle záznamů předchozí nejteplejší rok,“ shrnuli meteorologové z unijní služby.

Série rekordních roků

„Loňský rok tak byl o 1,60 stupně teplejší než předindustriální období v letech 1850 až 1900,“ dodali. Srovnání s dobou před průmyslovou revolucí klimatologové používají k dokreslení globálního oteplování.

Teplotní anomálie vzduchu během roku 2024
Zdroj: Copernicus

„Každý rok v posledním desetiletí byl nejteplejším v historii. Vysoké globální teploty spolu s rekordními globálními hladinami atmosférických vodních par v roce 2024 přinesly bezprecedentní vlny veder a vydatné srážky, které způsobily utrpení milionů lidí,“ zdůraznila Samantha Burgessová ze služby Copernicus.

„Všechny mezinárodní záznamy o globální teplotě ukazují, že rok 2024 byl nejteplejším od začátku měření v roce 1850. Lidstvo je samo zodpovědné za svůj osud, naše reakce na klimatické výzvy by ale měla být založena na důkazech,“ doplnil její kolega z unijní služby Carlo Buontempo. „Budoucnost máme v našich rukou – rychlá a rozhodná akce ještě stále může změnit trajektorii našeho budoucího klimatu.“

Podle záznamů bylo loni 22. července rovněž dosaženo nového rekordu pro denní globální průměrnou teplotu, a sice 17,16 stupně Celsia. Rok 2024 byl nejteplejším rokem pro všechny kontinentální oblasti kromě Antarktidy a Australasie, stejně jako pro značné části oceánu, zejména pro Severní Atlantský oceán, Indický oceán a západ Tichého oceánu.

Teplotní anomálie mořské vody během roku 2024
Zdroj: Copernicus

I v Evropě byly v loňském roce teploty nadprůměrné. Rok 2024 byl nejteplejším v historii Evropy s průměrnou teplotou 10,69 stupně Celsia, což je 1,47 stupně nad průměrem za referenční období mezi lety 1991 až 2020 a o 0,28 stupně více než předchozí rekord z roku 2020.

Srovnání měsíčních teplot roku 2024 s těmi v minulosti
Zdroj: Copernicus

„V roce 2024 bylo celosvětově pozorováno extrémní počasí od silných bouří a záplav až po vlny veder, sucha a lesní požáry,“ uvádí rovněž zpráva. „Narůstající frekvence a intenzita takových událostí představují značné riziko pro živobytí obyvatel po celém světě,“ dodávají meteorologové.

Program Copernicus je součástí vesmírného programu Evropské unie, který je financován z unijních prostředků. Zveřejněná data obyvatelům EU poskytují aktuální informace týkající se planety Země a jejího životního prostředí. Program koordinuje a řídí Evropská komise a je realizován ve spolupráci s členskými státy, Evropskou kosmickou agenturou (ESA), Evropskou organizací pro využívání meteorologických družic (EUMETSAT), Evropským střediskem pro střednědobou předpověď počasí (ECMWF) a dalšími agenturami EU.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 2 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 12 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...