Globální teplota byla loni poprvé o 1,5 stupně vyšší než v předprůmyslové době

Rok 2024 byl celosvětově nejteplejším v historii měření, průměrná globální teplota dosáhla 15,10 stupně Celsia. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Loňský rok byl zároveň prvním kalendářním rokem, kdy byla průměrná globální teplota o 1,5 stupně vyšší než v předindustriálním období.

Výroční zpráva služby Copernicus představuje obecné shrnutí nejvýznamnějších klimatických extrémů za rok 2024 a hlavních faktorů, které za nimi stojí, ať už jde o koncentrace skleníkových plynů, jev El Niňo či další přirozené výkyvy.

„Rok 2024 byl nejteplejším rokem v globálních teplotních rekordech, které sahají až do roku 1850. Celosvětová průměrná teplota byla 15,10 stupně Celsia, což je o 0,72 stupně nad průměrem let 1991 až 2020 a o 0,12 stupně více než v roce 2023, což byl podle záznamů předchozí nejteplejší rok,“ shrnuli meteorologové z unijní služby.

Série rekordních roků

„Loňský rok tak byl o 1,60 stupně teplejší než předindustriální období v letech 1850 až 1900,“ dodali. Srovnání s dobou před průmyslovou revolucí klimatologové používají k dokreslení globálního oteplování.

Teplotní anomálie vzduchu během roku 2024
Zdroj: Copernicus

„Každý rok v posledním desetiletí byl nejteplejším v historii. Vysoké globální teploty spolu s rekordními globálními hladinami atmosférických vodních par v roce 2024 přinesly bezprecedentní vlny veder a vydatné srážky, které způsobily utrpení milionů lidí,“ zdůraznila Samantha Burgessová ze služby Copernicus.

„Všechny mezinárodní záznamy o globální teplotě ukazují, že rok 2024 byl nejteplejším od začátku měření v roce 1850. Lidstvo je samo zodpovědné za svůj osud, naše reakce na klimatické výzvy by ale měla být založena na důkazech,“ doplnil její kolega z unijní služby Carlo Buontempo. „Budoucnost máme v našich rukou – rychlá a rozhodná akce ještě stále může změnit trajektorii našeho budoucího klimatu.“

Podle záznamů bylo loni 22. července rovněž dosaženo nového rekordu pro denní globální průměrnou teplotu, a sice 17,16 stupně Celsia. Rok 2024 byl nejteplejším rokem pro všechny kontinentální oblasti kromě Antarktidy a Australasie, stejně jako pro značné části oceánu, zejména pro Severní Atlantský oceán, Indický oceán a západ Tichého oceánu.

Teplotní anomálie mořské vody během roku 2024
Zdroj: Copernicus

I v Evropě byly v loňském roce teploty nadprůměrné. Rok 2024 byl nejteplejším v historii Evropy s průměrnou teplotou 10,69 stupně Celsia, což je 1,47 stupně nad průměrem za referenční období mezi lety 1991 až 2020 a o 0,28 stupně více než předchozí rekord z roku 2020.

Srovnání měsíčních teplot roku 2024 s těmi v minulosti
Zdroj: Copernicus

„V roce 2024 bylo celosvětově pozorováno extrémní počasí od silných bouří a záplav až po vlny veder, sucha a lesní požáry,“ uvádí rovněž zpráva. „Narůstající frekvence a intenzita takových událostí představují značné riziko pro živobytí obyvatel po celém světě,“ dodávají meteorologové.

Program Copernicus je součástí vesmírného programu Evropské unie, který je financován z unijních prostředků. Zveřejněná data obyvatelům EU poskytují aktuální informace týkající se planety Země a jejího životního prostředí. Program koordinuje a řídí Evropská komise a je realizován ve spolupráci s členskými státy, Evropskou kosmickou agenturou (ESA), Evropskou organizací pro využívání meteorologických družic (EUMETSAT), Evropským střediskem pro střednědobou předpověď počasí (ECMWF) a dalšími agenturami EU.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 1 hhodinou

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 16 hhodinami

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
před 22 hhodinami

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
včera v 14:15

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
včera v 13:09

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
včera v 11:27

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
včera v 10:09

Rusko přiznalo, že Bajkonur bude opravovat nejméně čtvrt roku

Ruská kosmická agentura Roskosmos počítá s opravou klíčové startovací rampy na kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu tak, aby byla připravena k prvnímu startu na konci zimy. Uvedla to ruská média s odvoláním na náměstka ředitele agentury Dmitrije Baranova.
16. 12. 2025
Načítání...