Globální teplota byla loni poprvé o 1,5 stupně vyšší než v předprůmyslové době

Rok 2024 byl celosvětově nejteplejším v historii měření, průměrná globální teplota dosáhla 15,10 stupně Celsia. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Loňský rok byl zároveň prvním kalendářním rokem, kdy byla průměrná globální teplota o 1,5 stupně vyšší než v předindustriálním období.

Výroční zpráva služby Copernicus představuje obecné shrnutí nejvýznamnějších klimatických extrémů za rok 2024 a hlavních faktorů, které za nimi stojí, ať už jde o koncentrace skleníkových plynů, jev El Niňo či další přirozené výkyvy.

„Rok 2024 byl nejteplejším rokem v globálních teplotních rekordech, které sahají až do roku 1850. Celosvětová průměrná teplota byla 15,10 stupně Celsia, což je o 0,72 stupně nad průměrem let 1991 až 2020 a o 0,12 stupně více než v roce 2023, což byl podle záznamů předchozí nejteplejší rok,“ shrnuli meteorologové z unijní služby.

Série rekordních roků

„Loňský rok tak byl o 1,60 stupně teplejší než předindustriální období v letech 1850 až 1900,“ dodali. Srovnání s dobou před průmyslovou revolucí klimatologové používají k dokreslení globálního oteplování.

Teplotní anomálie vzduchu během roku 2024
Zdroj: Copernicus

„Každý rok v posledním desetiletí byl nejteplejším v historii. Vysoké globální teploty spolu s rekordními globálními hladinami atmosférických vodních par v roce 2024 přinesly bezprecedentní vlny veder a vydatné srážky, které způsobily utrpení milionů lidí,“ zdůraznila Samantha Burgessová ze služby Copernicus.

„Všechny mezinárodní záznamy o globální teplotě ukazují, že rok 2024 byl nejteplejším od začátku měření v roce 1850. Lidstvo je samo zodpovědné za svůj osud, naše reakce na klimatické výzvy by ale měla být založena na důkazech,“ doplnil její kolega z unijní služby Carlo Buontempo. „Budoucnost máme v našich rukou – rychlá a rozhodná akce ještě stále může změnit trajektorii našeho budoucího klimatu.“

Podle záznamů bylo loni 22. července rovněž dosaženo nového rekordu pro denní globální průměrnou teplotu, a sice 17,16 stupně Celsia. Rok 2024 byl nejteplejším rokem pro všechny kontinentální oblasti kromě Antarktidy a Australasie, stejně jako pro značné části oceánu, zejména pro Severní Atlantský oceán, Indický oceán a západ Tichého oceánu.

Teplotní anomálie mořské vody během roku 2024
Zdroj: Copernicus

I v Evropě byly v loňském roce teploty nadprůměrné. Rok 2024 byl nejteplejším v historii Evropy s průměrnou teplotou 10,69 stupně Celsia, což je 1,47 stupně nad průměrem za referenční období mezi lety 1991 až 2020 a o 0,28 stupně více než předchozí rekord z roku 2020.

Srovnání měsíčních teplot roku 2024 s těmi v minulosti
Zdroj: Copernicus

„V roce 2024 bylo celosvětově pozorováno extrémní počasí od silných bouří a záplav až po vlny veder, sucha a lesní požáry,“ uvádí rovněž zpráva. „Narůstající frekvence a intenzita takových událostí představují značné riziko pro živobytí obyvatel po celém světě,“ dodávají meteorologové.

Program Copernicus je součástí vesmírného programu Evropské unie, který je financován z unijních prostředků. Zveřejněná data obyvatelům EU poskytují aktuální informace týkající se planety Země a jejího životního prostředí. Program koordinuje a řídí Evropská komise a je realizován ve spolupráci s členskými státy, Evropskou kosmickou agenturou (ESA), Evropskou organizací pro využívání meteorologických družic (EUMETSAT), Evropským střediskem pro střednědobou předpověď počasí (ECMWF) a dalšími agenturami EU.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
před 2 hhodinami

Hnědí trpaslíci, psychometrie i výzkum covidu. Mladí čeští vědci dostali Prémii Otto Wichterleho

Mimořádný talent na počátku vědecké dráhy – tak označila Akademie věd České republiky 23 mladých vědců a vědkyň, kterým ve středu udělila ocenění Prémie Otto Wichterleho.
před 3 hhodinami

Absolutní český teplotní rekord může padnout v neděli

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svých sociálních sítích uvedl, že v neděli může padnout rekord pro vůbec nejteplejší den v dějinách tuzemského měření – dosavadní zaznamenané maximum je 40,4 stupně Celsia. „Na základě aktuálních dat lze říct, že nás čeká extrémně teplý víkend bez ohledu na to, zda bude rekord překonán, nebo ne,“ napsal ČHMÚ. V dalších dnech bude předpověď dále zpřesňovat a reagovat výstrahami.
před 7 hhodinami

Čína technologicky pokořila USA. Nejrychlejší superpočítač mají v Šen-čenu

Nejvýkonnější, oficiálně známý počítač mají poprvé od roku 2017 v Číně. Nachází se v Národním superpočítačovém centru v Šen-čenu. Z prvního místa tak sesadil americký superpočítač El Capitan. Vyplývá to z žebříčku pěti set nejrychlejších počítačů na světě, který se zveřejňuje dvakrát do roka.
před 8 hhodinami

LSD se posunulo jako možný lék proti depresi do „nadějné“ fáze

Psychedelika se zmiňují v souvislosti s léčbou vážných duševních nemocí stále častěji – řada výsledků vypadá velmi nadějně, ale zatím chyběla kvalitnější potvrzení jejich účinnosti prostřednictvím velkých dlouhodobých studií. Teď jedna taková vyšla a naznačuje, že potenciál těchto substancí je nemalý.
včera v 16:27

Do Česka přiteče přes sto milionů na špičkovou vědu. ERC granty mají dva projekty

ERC granty jsou způsob, jak Evropská unie podporuje vědu v členských zemích. Pečlivě vybrané projekty mohou takto získat financování, které posune výzkum dál. V úterý byly zveřejněny ERC granty v kategorii Advanced (Pokročilý). Získaly je rovnou dva tuzemské projekty – jeden z Olomouce, druhý z Prahy.
včera v 12:01

Stromy vyhrály evoluční závod, protože se nejlépe přizpůsobily suchu

Na otázku, jak se stalo, že vznikly stromy a co jim umožnilo stát se jedněmi z největších a nejdéle žijících organismů na Zemi, se pokusil odpovědět velký mezinárodní výzkum, ve kterém hráli významnou roli i experti z Česka.
včera v 09:54

Lesy má sledovat „Velký bratr“. Drony, AI a senzory jim mohou dát šanci proti změně klimatu

Technologie umělé inteligence (AI) by v budoucnu mohla pomoci z fotek velmi podrobně analyzovat stav lesů. Nástroj, na jehož vývoji se podílí tým vědců z brněnského pracoviště Výzkumného ústavu pro krajinu, propojuje drony, laserové skenování objektů, AI a pokročilé modely růstu lesních porostů. Výsledkem má být systém schopný vyhodnocovat stav lesa až na úroveň jednotlivých stromů. A současně má předvídat jeho budoucí vývoj v podmínkách měnícího se klimatu.
včera v 07:30
Načítání...