Tři nové studie ukazují, jaký vliv má na šíření a rozsah požárů klimatická změna

Klimatická změna, která přináší oteplování planety a na většině míst větší sucho, hraje značnou negativní roli ve změnách výskytu a šíření požárů. Potvrdily to tři na sobě nezávislé vědecké studie, na něž upozornil Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR CzechGlobe ve svém časopise. Vychází z nich, že požáry jsou v průměru rozsáhlejší než dříve, že jejich počet roste v subtropických oblastech a že průměrná rychlost šíření se zvyšuje.

První ze studií se zaměřila na vliv oteplování a změny krajiny na globální rozlohu požárů. Potvrdila, že fragmentace lesů na zastavěné a zemědělské plochy ve 20. století znamenaly na jedné straně pokles rozlohy požárů o pětinu, na druhé straně celková rozloha shořelé plochy narostla kvůli teplejšímu klimatu o 16 procent.

„Navzdory celkovému mírnému poklesu rozlohy jednotlivých požárů jejich celková rozloha regionálně vzrostla v jihovýchodní části Jižní Ameriky až o 29 procent, o něco méně v severní Austrálii, o 18 procent na západní Sibiři, a o 15 procent na západě Severní Ameriky,“ shrnul CzechGlobe výsledky studie.

Studie také pomůže při modelování emisí z lesních požárů, které má na svědomí člověk. Dosud se ve výpočtech globálních emisí oxidu uhličitého braly emise z požárů jako přirozené, nikoli vyprodukované člověkem. „Rekordní lesní požáry v Kanadě v roce 2023 do atmosféry uvolnily emise rovnající se ekvivalentu globální spotřeby fosilních paliv za téměř pět dní,“ uvedli vědci.

V další studii vědci za pomoci strojového učení určili, ve kterých částech světa a proč se zvýšily četnost a rozsah lesních požárů v období 2001 až 2023. Největší nárůst byl v subtropických oblastech, kde je klíčovým hybatelem podnebí, přičemž počet požárů mírně poklesl v tropických oblastech, kde je hlavním hybatelem lidská činnost.

Až ztrojnásobení množství emisí z požárů bylo způsobeno počasím, které bylo vhodnější pro šíření požárů. Naopak pokles plochy požárů v tropech byl způsoben zejména fragmentací a využitím lesů pro zemědělské a jiné účely. „Celkově za posledních 23 let došlo ke zvýšení emisí z lesních požárů až o 60 procent, jelikož ze všech ekosystémů právě lesy uskladňují nejvíce nadzemní biomasy na jednotku plochy,“ uvedli vědci.

Ve třetí studii autoři analyzovali přes 60 tisíc požárů v letech 2001 až 2020 s pomocí satelitních snímků. Zjistili, že téměř polovina sledovaných regionů zaznamenala rychlost šíření požáru více než 1620 hektarů za den a pojmenovali je jako rychlé požáry. Právě ty mají na svědomí největší škody a oběti na životech. Maximální rychlost šíření požárů se od roku 2001 více než zdvojnásobila.

Studie zdůraznila, že kvůli oteplování se zvyšuje potenciál k výskytu destruktivnějších požárů, než jaké jsme dosud zažili.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejstarší vanilku v Evropě našli vědci na Pražském hradě

Pražský hrad byl v době Rudolfa II. centrem evropské kultury, obchodu i umění. Dokládá to i nový objev přímo ve Vladislavském sále. Archeologové tam našli vůbec nejstarší důkaz o použití vanilky v Evropě.
před 10 hhodinami

Dva týdny extrémů. Světem se prohnala mimořádná vlna horka

Tropické noci v březnu, teploty vyšší oproti průměru až o sedm stupňů a pokoření stovek teplotních rekordů v Evropě i Asii. Uplynulá vlna veder byla mimořádná rozsahem i výkyvy teplot.
před 18 hhodinami

Zemětřesení v Asii mohlo připravit o život až sto tisíc lidí, ukazuje model

Zemětřesení, které zasáhlo v pátek jihovýchodní Asii, postihlo podle geologa a seismologa Aleše Špičáka nečekaně velkou oblast. V kombinaci s jeho silou to znamená velké materiální i lidské škody. Model Americké geologické služby zatím odhaduje očekávaná úmrtí na deset až sto tisíc. Pravděpodobnost, že počet obětí přesáhne sto tisíc, je v tuto chvíli dle modelu 22procentní.
před 18 hhodinami

Univerzity čelí špionážím ve výzkumu

S kybernetickými útoky, pokusy o krádež počítačů nebo špionáží ve výzkumu mají zkušenosti univerzity po celém světě, především ty technologické. Vysoké školy v Nizozemsku proto spolupracují s bezpečnostními experty, kteří jim radí, jak postupovat při zkoumání žádostí nebo například během cest do zahraničí. Zkušenost se špionáží mají i další evropské instituce.
před 22 hhodinami

Studii o údajné souvislosti mezi očkováním a autismem má vést muž označovaný za antivaxera

Přestože byla souvislost mezi očkováním dětí a autismem mnohokrát vyvrácena, rozhodla se vláda prezidenta USA Donalda Trumpa ještě jednou tento fenomén prozkoumat. Americká média teď informují o muži, který má kontroverzní výzkum vést.
27. 3. 2025

Český test umí odhalit rakovinu slinivky z kapky krve. Získal patent v USA

Česká metoda na odhalení rakoviny slinivky z krve získala patent ve Spojených státech. Vyvinuli ji vědci z Univerzity Pardubice, cesta k patentu jim trvala téměř pět let.
27. 3. 2025

Stačila injekce upravených buněk a ochrnutý Japonec začal chodit

Japonský výzkum dokázal vrátit dlouhá léta ochrnutému muži schopnost postavit se na vlastní nohy. Pokročilá studie přinesla natolik pozitivní výsledek, že vědci chtějí v bádání pokračovat.
27. 3. 2025

Benátky neodolají změnám klimatu, jejich ochrana nakonec selže, varuje studie

Italské Benátky by nejpozději do konce století mohly zůstat bez účinné obrany před extrémními projevy počasí. Uvádí to nová studie italského Národního ústavu geofyziky a vulkanologie (INGV). Při bouřích a přílivech by moře mohlo překonat systém Mose, který v současnosti chrání město před vzestupy vodní hladiny. Podle vědců za nepříznivým výhledem do budoucna stojí stoupání hladiny moře způsobené změnami klimatu a také klesání podloží staveb, takzvaná subsidence.
27. 3. 2025
Načítání...