Klimatická změna, která přináší oteplování planety a na většině míst větší sucho, hraje značnou negativní roli ve změnách výskytu a šíření požárů. Potvrdily to tři na sobě nezávislé vědecké studie, na něž upozornil Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR CzechGlobe ve svém časopise. Vychází z nich, že požáry jsou v průměru rozsáhlejší než dříve, že jejich počet roste v subtropických oblastech a že průměrná rychlost šíření se zvyšuje.
První ze studií se zaměřila na vliv oteplování a změny krajiny na globální rozlohu požárů. Potvrdila, že fragmentace lesů na zastavěné a zemědělské plochy ve 20. století znamenaly na jedné straně pokles rozlohy požárů o pětinu, na druhé straně celková rozloha shořelé plochy narostla kvůli teplejšímu klimatu o 16 procent.
„Navzdory celkovému mírnému poklesu rozlohy jednotlivých požárů jejich celková rozloha regionálně vzrostla v jihovýchodní části Jižní Ameriky až o 29 procent, o něco méně v severní Austrálii, o 18 procent na západní Sibiři, a o 15 procent na západě Severní Ameriky,“ shrnul CzechGlobe výsledky studie.
Studie také pomůže při modelování emisí z lesních požárů, které má na svědomí člověk. Dosud se ve výpočtech globálních emisí oxidu uhličitého braly emise z požárů jako přirozené, nikoli vyprodukované člověkem. „Rekordní lesní požáry v Kanadě v roce 2023 do atmosféry uvolnily emise rovnající se ekvivalentu globální spotřeby fosilních paliv za téměř pět dní,“ uvedli vědci.
V další studii vědci za pomoci strojového učení určili, ve kterých částech světa a proč se zvýšily četnost a rozsah lesních požárů v období 2001 až 2023. Největší nárůst byl v subtropických oblastech, kde je klíčovým hybatelem podnebí, přičemž počet požárů mírně poklesl v tropických oblastech, kde je hlavním hybatelem lidská činnost.
Až ztrojnásobení množství emisí z požárů bylo způsobeno počasím, které bylo vhodnější pro šíření požárů. Naopak pokles plochy požárů v tropech byl způsoben zejména fragmentací a využitím lesů pro zemědělské a jiné účely. „Celkově za posledních 23 let došlo ke zvýšení emisí z lesních požárů až o 60 procent, jelikož ze všech ekosystémů právě lesy uskladňují nejvíce nadzemní biomasy na jednotku plochy,“ uvedli vědci.
Ve třetí studii autoři analyzovali přes 60 tisíc požárů v letech 2001 až 2020 s pomocí satelitních snímků. Zjistili, že téměř polovina sledovaných regionů zaznamenala rychlost šíření požáru více než 1620 hektarů za den a pojmenovali je jako rychlé požáry. Právě ty mají na svědomí největší škody a oběti na životech. Maximální rychlost šíření požárů se od roku 2001 více než zdvojnásobila.
Studie zdůraznila, že kvůli oteplování se zvyšuje potenciál k výskytu destruktivnějších požárů, než jaké jsme dosud zažili.
