Změny klimatu zabíjejí hlavně mladé, ukázala studie

Až doposud se předpokládalo, že globální oteplování přinese více úmrtí seniorů. Podle nového výzkumu, který zkoumal reálná data, nikoliv modely, ale hůř dopadá na mladé.

Klima na Zemi se za posledních 150 let výrazně oteplilo a příčinou je zejména lidská aktivita. A tato změna má v mnoha ohledech na lidstvo negativní dopad. To je základ, ze kterého se lze odrazit pro popis konkrétního problému – a tím je nadúmrtnost, kterou způsobují vedra spojená s oteplováním.

Předpokládané dopady klimatických změn řeší vědci z mnoha oborů, včetně těch medicínských. Vliv horka na lidský organismus má totiž negativní dopady na zdraví. Celá řada studií, které se tomuto tématu věnovaly, uvádí, že extrémními vedry jsou a budou ohroženi zejména senioři. Jenže nový výzkum, který sledoval reálná data, zjistil pravý opak.

Studie vznikla v Mexiku a sledovala data o hospitalizacích a úmrtích v této zemi. Ukázala, že 75 procent úmrtí v důsledku horka připadá na mladší 35 let, přičemž významný podíl tvoří lidé v „nejlepším věku“ mezi osmnácti až 35 lety.

„Je to překvapení. Jedná se o fyziologicky nejodolnější lidi v populaci,“ prohlásil spoluautor studie Jeffrey Shrader z Centra pro ekonomiku a politiku životního prostředí, které je součástí Klimatické školy Kolumbijské univerzity.

Práce i sport

Analýza zjistila, že v letech 1998 až 2019 v zemi ročně zemřelo v důsledku horka přibližně 3300 lidí. Z toho téměř třetina připadala na osoby ve věku osmnáct až 35 let, což je číslo, které zdaleka neodpovídá předpokladům. Velmi ohrožené jsou také děti mladší pěti let, zejména kojenci. Překvapivě nejméně úmrtí v důsledku horka utrpěli lidé ve věku padesát až sedmdesát let.

„Předpokládáme tak, že s oteplováním klimatu bude úmrtí v důsledku horka stoupat a nejvíce budou trpět mladí lidé,“ konstatoval spoluautor studie R. Daniel Bressler z Kolumbijské univerzity.

Podle vědců může mít tento nečekaný výsledek rovnou několik příčin. Mladí dospělí totiž nejčastěji pracují venku, a to v oborech, kde je nejvíc fyzické práce – tedy v zemědělství a stavebnictví. A to znamená, že právě oni jsou nejvíc vystaveni dehydrataci a úpalu. V Mexiku chybí v řadě továren klimatizace, takže i tamní podmínky představují zdravotní hrozbu.

Mladí dospělí se také častěji věnují namáhavým venkovním sportům, dodávají vědci.

Zranitelnost kojenců a malých dětí byla pro autory už menším překvapením. Rychleji absorbují teplo a nemají tak vyvinutou schopnost ochlazovat se pocením; stačí jim tedy kratší pobyt na slunci nebo v extrémním horku a jejich organismus to nezvládne.

Navíc nemají tak vyvinutý imunitní systém, takže hůře zvládají nemoci spojené s vedrem.

Načítání...

Starší umírali spíše na mírný chlad

Na základě stejných údajů o denních teplotách a úmrtnosti vědci zjistili, že starší lidé neumírali převážně na horko, ale spíše na mírný chlad. Mexiko totiž sice je převážně tropické a subtropické, ale má mnoho klimatických pásem včetně oblastí s vysokou nadmořskou výškou, kde může být relativně chladno.

Přes veškerou pozornost, která je věnována nebezpečí globálního oteplování, tento rozsáhlý výzkum ukázal, že v současné době je na světě stále hlavní příčinou úmrtí způsobeného teplotou chlad, nikoliv teplo. Podíl úmrtí v důsledku horka ale stoupá a očekává se, že tento trend bude pokračovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
před 23 hhodinami

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
12. 6. 2026

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
12. 6. 2026

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
11. 6. 2026

Google zodpovídá za obsah a pravdivost svých AI shrnutí, rozhodl německý soud

Soud v Bavorsku rozhodl, že Google je přímo zodpovědný za obsah a pravdivost souhrnů ve výsledcích vyhledávání, které společnost sestavuje pomocí umělé inteligence (AI) a předkládá uživatelům. Současně přikázal nejpoužívanějšímu vyhledávači světa, aby skrze tato AI shrnutí přestal poškozovat pověst dvou společností. Byly to právě ony, kdo se na soud obrátil.
11. 6. 2026
Načítání...