Změny klimatu zabíjejí hlavně mladé, ukázala studie

Až doposud se předpokládalo, že globální oteplování přinese více úmrtí seniorů. Podle nového výzkumu, který zkoumal reálná data, nikoliv modely, ale hůř dopadá na mladé.

Klima na Zemi se za posledních 150 let výrazně oteplilo a příčinou je zejména lidská aktivita. A tato změna má v mnoha ohledech na lidstvo negativní dopad. To je základ, ze kterého se lze odrazit pro popis konkrétního problému – a tím je nadúmrtnost, kterou způsobují vedra spojená s oteplováním.

Předpokládané dopady klimatických změn řeší vědci z mnoha oborů, včetně těch medicínských. Vliv horka na lidský organismus má totiž negativní dopady na zdraví. Celá řada studií, které se tomuto tématu věnovaly, uvádí, že extrémními vedry jsou a budou ohroženi zejména senioři. Jenže nový výzkum, který sledoval reálná data, zjistil pravý opak.

Studie vznikla v Mexiku a sledovala data o hospitalizacích a úmrtích v této zemi. Ukázala, že 75 procent úmrtí v důsledku horka připadá na mladší 35 let, přičemž významný podíl tvoří lidé v „nejlepším věku“ mezi osmnácti až 35 lety.

„Je to překvapení. Jedná se o fyziologicky nejodolnější lidi v populaci,“ prohlásil spoluautor studie Jeffrey Shrader z Centra pro ekonomiku a politiku životního prostředí, které je součástí Klimatické školy Kolumbijské univerzity.

Práce i sport

Analýza zjistila, že v letech 1998 až 2019 v zemi ročně zemřelo v důsledku horka přibližně 3300 lidí. Z toho téměř třetina připadala na osoby ve věku osmnáct až 35 let, což je číslo, které zdaleka neodpovídá předpokladům. Velmi ohrožené jsou také děti mladší pěti let, zejména kojenci. Překvapivě nejméně úmrtí v důsledku horka utrpěli lidé ve věku padesát až sedmdesát let.

„Předpokládáme tak, že s oteplováním klimatu bude úmrtí v důsledku horka stoupat a nejvíce budou trpět mladí lidé,“ konstatoval spoluautor studie R. Daniel Bressler z Kolumbijské univerzity.

Podle vědců může mít tento nečekaný výsledek rovnou několik příčin. Mladí dospělí totiž nejčastěji pracují venku, a to v oborech, kde je nejvíc fyzické práce – tedy v zemědělství a stavebnictví. A to znamená, že právě oni jsou nejvíc vystaveni dehydrataci a úpalu. V Mexiku chybí v řadě továren klimatizace, takže i tamní podmínky představují zdravotní hrozbu.

Mladí dospělí se také častěji věnují namáhavým venkovním sportům, dodávají vědci.

Zranitelnost kojenců a malých dětí byla pro autory už menším překvapením. Rychleji absorbují teplo a nemají tak vyvinutou schopnost ochlazovat se pocením; stačí jim tedy kratší pobyt na slunci nebo v extrémním horku a jejich organismus to nezvládne.

Navíc nemají tak vyvinutý imunitní systém, takže hůře zvládají nemoci spojené s vedrem.

Načítání...

Starší umírali spíše na mírný chlad

Na základě stejných údajů o denních teplotách a úmrtnosti vědci zjistili, že starší lidé neumírali převážně na horko, ale spíše na mírný chlad. Mexiko totiž sice je převážně tropické a subtropické, ale má mnoho klimatických pásem včetně oblastí s vysokou nadmořskou výškou, kde může být relativně chladno.

Přes veškerou pozornost, která je věnována nebezpečí globálního oteplování, tento rozsáhlý výzkum ukázal, že v současné době je na světě stále hlavní příčinou úmrtí způsobeného teplotou chlad, nikoliv teplo. Podíl úmrtí v důsledku horka ale stoupá a očekává se, že tento trend bude pokračovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Jižním Súdánu umírají lidé na choleru. Chybí tam zrušená americká pomoc

Omezení peněz pro americkou rozvojovou agenturu USAID se už začíná negativně projevovat. Podle humanitární organizace Save the Children zemřelo v Jižním Súdánu osm lidí nakažených cholerou. Nedostalo se jim totiž lékařské péče, která byla až donedávna financovaná právě Spojenými státy. Obavy panují také o pokles dostupnosti vakcín proti dalším nakažlivým nemocem jako ebola nebo AIDS.
před 13 hhodinami

AI ovlivní víc než dvě pětiny pracovních míst v Česku, říká analýza

Pracovní trh v České republice projde v dalších letech zásadními změnami; hlavní vliv bude mít stále větší využívání takzvané generativní umělé inteligence (AI). Česká populace ale bude stárnout tak rychle, že k péči o seniory bude zapotřebí stále nových pracovních míst. A to by mělo dopady AI minimálně kompenzovat.
před 17 hhodinami

Britská vláda pracuje na AI systému, který má předvídat vraždy

Britská vláda ve spolupráci s vědci vyvíjí systém, jehož cílem je s pomocí umělé inteligence předpovědět, kdo by se mohl dopustit vážných násilných trestných činů včetně vražd, a to za pomoci analýzy dat policie a vězeňské služby. Píše to server deníku The Guardian. Kritici se obávají toho, že systém bude Brity nespravedlivě profilovat na základě citlivých osobních údajů.
před 18 hhodinami

Invazní žravý sumeček znepokojuje české přírodovědce

Sumeček černý má sice jméno, které naznačuje, že jde o drobnou rybku, ale v tomto případě je název nevýstižný. Jde o více než půl metru velkého predátora, který má navíc vysoký potenciál způsobovat jako invazní druh velké problémy. A to i v Česku, kde se podle přírodovědců stává hrozbou.
9. 4. 2025

Digitální dvojče Titanicu přineslo příběh posledních minut posádky

Podrobná analýza digitálního skenu Titanicu ukazuje nový pohled na poslední hodiny zaoceánského plavidla, které od svého ztroskotání v roce 1912 leží na dně severního Atlantiku. Poskytuje například nový pohled na kotelnu a potvrzuje výpovědi svědků, že strojníci pracovali až do konce, aby udrželi na palubě elektřinu a světlo, napsala stanice BBC, která se odvolává na nový dokument společností National Geographic a Atlantic Productions.
9. 4. 2025

Dozvuky nákazy.⁠ Co se Evropa naučila z pandemie covidu-19

Pět let poté, co Světová zdravotnická organizace vyhlásila šíření covidu-19 za celosvětovou pandemii, Evropa stále bilancuje, co se změnilo a co nikoli. Tato reportáž a interaktivní mapa od projektu A European Perspective* sleduje, jak veřejnoprávní média na celém kontinentu reflektují dopad pandemie –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ptá se: Mohou nové hrozby Evropu zastihnout stejně zranitelnou?
9. 4. 2025

Dítě, zvířata a absence artefaktů ve výjimečném brněnském hrobě matou archeology

Archeologie je věda založená na hledání podobností. Vědci na základě podobných znaků hledají souvislosti, datují a vysvětlují. Jenže občas narazí na objev, který se nepodobá ničemu. A právě takový teď popsali archeologové v Brně.
8. 4. 2025

Kosmická loď Sojuz se dvěma Rusy a jedním Američanem se připojila k ISS

Ruská kosmická loď Sojuz MS-27 se dvěma Rusy a jedním Američanem se v úterý po třech hodinách od startu připojila k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Informovala o tom ruská vesmírná agentura Roskosmos a americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).
8. 4. 2025
Načítání...