Změny klimatu zabíjejí hlavně mladé, ukázala studie

Až doposud se předpokládalo, že globální oteplování přinese více úmrtí seniorů. Podle nového výzkumu, který zkoumal reálná data, nikoliv modely, ale hůř dopadá na mladé.

Klima na Zemi se za posledních 150 let výrazně oteplilo a příčinou je zejména lidská aktivita. A tato změna má v mnoha ohledech na lidstvo negativní dopad. To je základ, ze kterého se lze odrazit pro popis konkrétního problému – a tím je nadúmrtnost, kterou způsobují vedra spojená s oteplováním.

Předpokládané dopady klimatických změn řeší vědci z mnoha oborů, včetně těch medicínských. Vliv horka na lidský organismus má totiž negativní dopady na zdraví. Celá řada studií, které se tomuto tématu věnovaly, uvádí, že extrémními vedry jsou a budou ohroženi zejména senioři. Jenže nový výzkum, který sledoval reálná data, zjistil pravý opak.

Studie vznikla v Mexiku a sledovala data o hospitalizacích a úmrtích v této zemi. Ukázala, že 75 procent úmrtí v důsledku horka připadá na mladší 35 let, přičemž významný podíl tvoří lidé v „nejlepším věku“ mezi osmnácti až 35 lety.

„Je to překvapení. Jedná se o fyziologicky nejodolnější lidi v populaci,“ prohlásil spoluautor studie Jeffrey Shrader z Centra pro ekonomiku a politiku životního prostředí, které je součástí Klimatické školy Kolumbijské univerzity.

Práce i sport

Analýza zjistila, že v letech 1998 až 2019 v zemi ročně zemřelo v důsledku horka přibližně 3300 lidí. Z toho téměř třetina připadala na osoby ve věku osmnáct až 35 let, což je číslo, které zdaleka neodpovídá předpokladům. Velmi ohrožené jsou také děti mladší pěti let, zejména kojenci. Překvapivě nejméně úmrtí v důsledku horka utrpěli lidé ve věku padesát až sedmdesát let.

„Předpokládáme tak, že s oteplováním klimatu bude úmrtí v důsledku horka stoupat a nejvíce budou trpět mladí lidé,“ konstatoval spoluautor studie R. Daniel Bressler z Kolumbijské univerzity.

Podle vědců může mít tento nečekaný výsledek rovnou několik příčin. Mladí dospělí totiž nejčastěji pracují venku, a to v oborech, kde je nejvíc fyzické práce – tedy v zemědělství a stavebnictví. A to znamená, že právě oni jsou nejvíc vystaveni dehydrataci a úpalu. V Mexiku chybí v řadě továren klimatizace, takže i tamní podmínky představují zdravotní hrozbu.

Mladí dospělí se také častěji věnují namáhavým venkovním sportům, dodávají vědci.

Zranitelnost kojenců a malých dětí byla pro autory už menším překvapením. Rychleji absorbují teplo a nemají tak vyvinutou schopnost ochlazovat se pocením; stačí jim tedy kratší pobyt na slunci nebo v extrémním horku a jejich organismus to nezvládne.

Navíc nemají tak vyvinutý imunitní systém, takže hůře zvládají nemoci spojené s vedrem.

Starší umírali spíše na mírný chlad

Na základě stejných údajů o denních teplotách a úmrtnosti vědci zjistili, že starší lidé neumírali převážně na horko, ale spíše na mírný chlad. Mexiko totiž sice je převážně tropické a subtropické, ale má mnoho klimatických pásem včetně oblastí s vysokou nadmořskou výškou, kde může být relativně chladno.

Přes veškerou pozornost, která je věnována nebezpečí globálního oteplování, tento rozsáhlý výzkum ukázal, že v současné době je na světě stále hlavní příčinou úmrtí způsobeného teplotou chlad, nikoliv teplo. Podíl úmrtí v důsledku horka ale stoupá a očekává se, že tento trend bude pokračovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Experimentální terapie zachránila v USA život chlapci s pokročilou rakovinou jater

Genetická úprava vlastních imunitních buněk patří mezi nejmodernější lékařské metody. Přes její novost i experimentální status přináší spoustu úspěchů. Teď oznámili další pokrok američtí pediatři.
před 22 hhodinami

Vědci objevili nový druh kočky. Měří půl metru a žije v Bolívii

Před deseti lety zavolali bolivijské bioložce Paole Nogales-Ascarrunzové z jedné rezervace. Oznámili jí, že našli opravdu divnou kočku, kterou původně ještě jako kotě našel místní muž a myslel si, že je to obyčejná kočka domácí. Když si uvědomil, že je to divoká šelma, informoval úřady. Vědci, kteří tvora zkoumali, ho teď popsali jako dosud neznámý druh kočkovité šelmy.
18. 9. 2026

Severokorejské jaderné testy probudily spící seismologické zlomy

Vědci ze tří čínských univerzit popsali, že Severní Korea způsobila svými podzemními testy atomových zbraní nečekaně silné dopady. Otřesy nepřestávají dodnes, a to přesto, že se poslední taková zkouška odehrála už roku 2017.
18. 9. 2026

Vědci v Česku poprvé chytili největšího netopýra Evropy

Česká zoologická společnost oznámila, že se jejím vědcům podařilo odchytit netopýra obrovského. O jeho občasném výskytu na českém území sice věděli už řadu let, ale snaha o přímé pozorování byla nesmírně složitá. Tento druh může mít rozpětí křídel až půl metru.
18. 9. 2026

El Niño dál zesiluje. Letos je jiné

El Niño roku 2026 patří mezi ty nejsilnější v dějinách pozorování. Navíc se ale rozvíjí v mnohem teplejším světě, než byl ten při minulých extrémních epizodách tohoto jevu. Vědci předpokládají, že také jeho dopady proto mohou být letos velmi odlišné.
18. 9. 2026

Tajné náklady a rušení družic. Vesmírné zbrojní závody sílí

Sdělení Spojených států ohledně rozmístění zbraní na oběžné dráze odstartovalo novou éru militarizace vesmíru, míní experti. Nečekaný krok podle nich ukazuje, že závody ve zbrojení zrychlují. USA mají nejspíš v kosmu systémy elektronického boje, protože kinetické zbraně za sebou zanechávají nebezpečný odpad. Washington chce vyslat vzkaz Rusku a Číně, která ve velkém modernizuje své síly.
18. 9. 2026

Všechny římské cesty nevedly do Říma. Klíčová byla i Konstantinopol, naznačuje výzkum

Před rokem zveřejnila skupina vědců největší mapu silniční sítě starověkého Říma. Poprvé zobrazili alespoň náznak skutečného rozsahu fenoménu, který na dva tisíce let spojil Evropu. Od té doby data analyzují a nyní tým, v němž hrál významnou roli český vědec Adam Pažout, zveřejnil první výsledky. Naznačují, že celá řada dosavadních poznatků o římských silnicích je možná mylná.
17. 9. 2026Aktualizováno17. 9. 2026

Ministerstvo zdravotnictví odmítá přijít o výzkum, přesun navrhuje resort průmyslu

Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhuje od roku 2028 přesun zdravotnického výzkumu z resortu zdravotnictví pod Technologickou agenturu ČR (TAČR). Návrh potvrdilo ministerstvo zdravotnictví, se změnou ale nesouhlasí.
17. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.