Změny klimatu zabíjejí hlavně mladé, ukázala studie

Až doposud se předpokládalo, že globální oteplování přinese více úmrtí seniorů. Podle nového výzkumu, který zkoumal reálná data, nikoliv modely, ale hůř dopadá na mladé.

Klima na Zemi se za posledních 150 let výrazně oteplilo a příčinou je zejména lidská aktivita. A tato změna má v mnoha ohledech na lidstvo negativní dopad. To je základ, ze kterého se lze odrazit pro popis konkrétního problému – a tím je nadúmrtnost, kterou způsobují vedra spojená s oteplováním.

Předpokládané dopady klimatických změn řeší vědci z mnoha oborů, včetně těch medicínských. Vliv horka na lidský organismus má totiž negativní dopady na zdraví. Celá řada studií, které se tomuto tématu věnovaly, uvádí, že extrémními vedry jsou a budou ohroženi zejména senioři. Jenže nový výzkum, který sledoval reálná data, zjistil pravý opak.

Studie vznikla v Mexiku a sledovala data o hospitalizacích a úmrtích v této zemi. Ukázala, že 75 procent úmrtí v důsledku horka připadá na mladší 35 let, přičemž významný podíl tvoří lidé v „nejlepším věku“ mezi osmnácti až 35 lety.

„Je to překvapení. Jedná se o fyziologicky nejodolnější lidi v populaci,“ prohlásil spoluautor studie Jeffrey Shrader z Centra pro ekonomiku a politiku životního prostředí, které je součástí Klimatické školy Kolumbijské univerzity.

Práce i sport

Analýza zjistila, že v letech 1998 až 2019 v zemi ročně zemřelo v důsledku horka přibližně 3300 lidí. Z toho téměř třetina připadala na osoby ve věku osmnáct až 35 let, což je číslo, které zdaleka neodpovídá předpokladům. Velmi ohrožené jsou také děti mladší pěti let, zejména kojenci. Překvapivě nejméně úmrtí v důsledku horka utrpěli lidé ve věku padesát až sedmdesát let.

„Předpokládáme tak, že s oteplováním klimatu bude úmrtí v důsledku horka stoupat a nejvíce budou trpět mladí lidé,“ konstatoval spoluautor studie R. Daniel Bressler z Kolumbijské univerzity.

Podle vědců může mít tento nečekaný výsledek rovnou několik příčin. Mladí dospělí totiž nejčastěji pracují venku, a to v oborech, kde je nejvíc fyzické práce – tedy v zemědělství a stavebnictví. A to znamená, že právě oni jsou nejvíc vystaveni dehydrataci a úpalu. V Mexiku chybí v řadě továren klimatizace, takže i tamní podmínky představují zdravotní hrozbu.

Mladí dospělí se také častěji věnují namáhavým venkovním sportům, dodávají vědci.

Zranitelnost kojenců a malých dětí byla pro autory už menším překvapením. Rychleji absorbují teplo a nemají tak vyvinutou schopnost ochlazovat se pocením; stačí jim tedy kratší pobyt na slunci nebo v extrémním horku a jejich organismus to nezvládne.

Navíc nemají tak vyvinutý imunitní systém, takže hůře zvládají nemoci spojené s vedrem.

Načítání...

Starší umírali spíše na mírný chlad

Na základě stejných údajů o denních teplotách a úmrtnosti vědci zjistili, že starší lidé neumírali převážně na horko, ale spíše na mírný chlad. Mexiko totiž sice je převážně tropické a subtropické, ale má mnoho klimatických pásem včetně oblastí s vysokou nadmořskou výškou, kde může být relativně chladno.

Přes veškerou pozornost, která je věnována nebezpečí globálního oteplování, tento rozsáhlý výzkum ukázal, že v současné době je na světě stále hlavní příčinou úmrtí způsobeného teplotou chlad, nikoliv teplo. Podíl úmrtí v důsledku horka ale stoupá a očekává se, že tento trend bude pokračovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 19 hhodinami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 20 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...