Dopady klimatické změny se mají objevit v učebnicích lékařských fakult

Studenti medicíny se mají na univerzitách učit o tom, jak klimatické změny ovlivňují naše zdraví. Jde o projekt pětadvaceti evropských fakult, které chtějí, aby se v nových učebních plánech objevilo více informací o nemocích typu malárie nebo o tom, jaké dopady na lidské zdraví mají vysoké teploty, informoval list The Guardian.

„Změna klimatu nutně nevede ke vzniku nových nemocí. Zhoršuje ale dopady těch, které už existují,“ řekla lékařka Camille Huserová z Glasgowské univerzity. „Cukrovku si většina lidí s globálním oteplováním nespojí, ale její příznaky se zhoršují a dochází k dalším komplikacím právě pod vlivem klimatických změn,“ dodala.

Na místech pro ně dosud neobvyklých se také začínají objevovat komáři, kteří přenášejí malárii nebo horečku dengue. Extrémní vedra a znečištěné ovzduší mohou významně ovlivnit průběh rakoviny, srdečních a ledvinových potíží nebo duševních onemocnění. Antimikrobiální rezistence, při které se patogeny vyvíjejí tak, že odolávají dosavadním lékům, se také prohlubuje v důsledku tohoto vývoje.

I proto se 25 lékařských fakult po celé Evropě rozhodlo, že do učebních plánů zavedou více hodin, kdy se studenti budou seznamovat s dopady klimatických změn na naše zdraví. Naučí se mimo jiné léčit pacienty tak, aby možná co nejméně zatěžovali životní prostředí. Například klasické inhalátory využívané při léčbě astmatu vypouštějí skleníkové plyny, inhalátory se suchým práškem jich ale uvolňují méně.

Vzdělávání o nové výzvě

Fakulty, které spolu na toto téma spolupracují, vytvořily Evropskou síť pro vzdělávání v oblasti klimatu a zdraví (Enche). Jedná se o první takový pokus na evropské úrovni. Enche bude usilovat i o to, aby se klimatická krize stala povinnou součástí vzdělávání všech lékařů.

Podobný projekt už vznikl na Kolumbijské univerzitě v New Yorku. Enche, která mimo jiné sdružuje univerzity z Británie, Francie, Itálie, Slovinska či Polska, tak bude fungovat jako jeho regionální pobočka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před třiceti lety poprvé zabečel klonovaný tvor. A rozjel obří byznys

Ve skotském Roslinově ústavu přišlo 5. července 1996 na svět zvíře, jehož narození znamenalo velký vědecký úspěch, zároveň ale otevřelo řadu otázek. Ovečka Dolly byla totiž prvním živočichem naklonovaným z dospělé buňky savce a metoda, díky níž se narodila, je teoreticky použitelná i v případě člověka. Asi nejznámější ovčí celebrita ovšem na výjimečnost možná doplatila, a to o půlku kratším životem ve srovnání s obyčejnými ovcemi. Ovečka byla utracena ve věku šesti let v polovině února 2003.
před 34 mminutami

Tesáky pavouků mají delší historii, než se myslelo. Vědci je našli u tvora starého půl miliardy let

Kousnutí pavouka, klíštěte nebo štíra může být bolestivé, a dokonce může člověku přinést ve výjimečných případech smrt. Paleontologové teď rozkryli evoluční příběh jejich tesáků.
včera v 08:45

VideoLetní obloha nabízí krásu i poučení. Astronom radí, co pozorovat

Začátek července přichází s kombinací teplých večerů, jasné oblohy a volného času. Astronom Pavel Suchan doporučuje, kam v této době na noční obloze hledět, aby se člověk něco dozvěděl o vesmíru a viděl to nejzajímavější, co letní obloha nabízí.
3. 7. 2026

Robotický tahač letí zachránit teleskop NASA, který se rychle blíží k Zemi

Do vesmíru bylo v pátek vysláno trojramenné robotické vesmírné plavidlo, které má zachránit dalekohled amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) dříve, než by mohl shořet v zemské atmosféře. Napsala o tom agentura AP.
3. 7. 2026

El Niño je tady. Ještě zesílí a přinese extrémní počasí, varuje WMO

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se v tropickém Pacifiku vyvinuly podmínky jevu El Niño. Vědci předpovídají, že v nadcházejících měsících rychle zesílí, čímž se v mnoha částech světa zvýší pravděpodobnost výskytu vln veder, sucha, silných srážek a dalších extrémních povětrnostních jevů.
3. 7. 2026

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
3. 7. 2026

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
3. 7. 2026

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
2. 7. 2026

Evropský pohled