Dopady klimatické změny se mají objevit v učebnicích lékařských fakult

Studenti medicíny se mají na univerzitách učit o tom, jak klimatické změny ovlivňují naše zdraví. Jde o projekt pětadvaceti evropských fakult, které chtějí, aby se v nových učebních plánech objevilo více informací o nemocích typu malárie nebo o tom, jaké dopady na lidské zdraví mají vysoké teploty, informoval list The Guardian.

„Změna klimatu nutně nevede ke vzniku nových nemocí. Zhoršuje ale dopady těch, které už existují,“ řekla lékařka Camille Huserová z Glasgowské univerzity. „Cukrovku si většina lidí s globálním oteplováním nespojí, ale její příznaky se zhoršují a dochází k dalším komplikacím právě pod vlivem klimatických změn,“ dodala.

Na místech pro ně dosud neobvyklých se také začínají objevovat komáři, kteří přenášejí malárii nebo horečku dengue. Extrémní vedra a znečištěné ovzduší mohou významně ovlivnit průběh rakoviny, srdečních a ledvinových potíží nebo duševních onemocnění. Antimikrobiální rezistence, při které se patogeny vyvíjejí tak, že odolávají dosavadním lékům, se také prohlubuje v důsledku tohoto vývoje.

I proto se 25 lékařských fakult po celé Evropě rozhodlo, že do učebních plánů zavedou více hodin, kdy se studenti budou seznamovat s dopady klimatických změn na naše zdraví. Naučí se mimo jiné léčit pacienty tak, aby možná co nejméně zatěžovali životní prostředí. Například klasické inhalátory využívané při léčbě astmatu vypouštějí skleníkové plyny, inhalátory se suchým práškem jich ale uvolňují méně.

Vzdělávání o nové výzvě

Fakulty, které spolu na toto téma spolupracují, vytvořily Evropskou síť pro vzdělávání v oblasti klimatu a zdraví (Enche). Jedná se o první takový pokus na evropské úrovni. Enche bude usilovat i o to, aby se klimatická krize stala povinnou součástí vzdělávání všech lékařů.

Podobný projekt už vznikl na Kolumbijské univerzitě v New Yorku. Enche, která mimo jiné sdružuje univerzity z Británie, Francie, Itálie, Slovinska či Polska, tak bude fungovat jako jeho regionální pobočka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 19 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 20 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 22 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 23 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 23 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...