Dopady klimatické změny se mají objevit v učebnicích lékařských fakult

Studenti medicíny se mají na univerzitách učit o tom, jak klimatické změny ovlivňují naše zdraví. Jde o projekt pětadvaceti evropských fakult, které chtějí, aby se v nových učebních plánech objevilo více informací o nemocích typu malárie nebo o tom, jaké dopady na lidské zdraví mají vysoké teploty, informoval list The Guardian.

„Změna klimatu nutně nevede ke vzniku nových nemocí. Zhoršuje ale dopady těch, které už existují,“ řekla lékařka Camille Huserová z Glasgowské univerzity. „Cukrovku si většina lidí s globálním oteplováním nespojí, ale její příznaky se zhoršují a dochází k dalším komplikacím právě pod vlivem klimatických změn,“ dodala.

Na místech pro ně dosud neobvyklých se také začínají objevovat komáři, kteří přenášejí malárii nebo horečku dengue. Extrémní vedra a znečištěné ovzduší mohou významně ovlivnit průběh rakoviny, srdečních a ledvinových potíží nebo duševních onemocnění. Antimikrobiální rezistence, při které se patogeny vyvíjejí tak, že odolávají dosavadním lékům, se také prohlubuje v důsledku tohoto vývoje.

I proto se 25 lékařských fakult po celé Evropě rozhodlo, že do učebních plánů zavedou více hodin, kdy se studenti budou seznamovat s dopady klimatických změn na naše zdraví. Naučí se mimo jiné léčit pacienty tak, aby možná co nejméně zatěžovali životní prostředí. Například klasické inhalátory využívané při léčbě astmatu vypouštějí skleníkové plyny, inhalátory se suchým práškem jich ale uvolňují méně.

Vzdělávání o nové výzvě

Fakulty, které spolu na toto téma spolupracují, vytvořily Evropskou síť pro vzdělávání v oblasti klimatu a zdraví (Enche). Jedná se o první takový pokus na evropské úrovni. Enche bude usilovat i o to, aby se klimatická krize stala povinnou součástí vzdělávání všech lékařů.

Podobný projekt už vznikl na Kolumbijské univerzitě v New Yorku. Enche, která mimo jiné sdružuje univerzity z Británie, Francie, Itálie, Slovinska či Polska, tak bude fungovat jako jeho regionální pobočka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zemřel uznávaný fyzikální chemik Pavel Jungwirth

Zemřel mezinárodně uznávaný fyzikální chemik a popularizátor vědy Pavel Jungwirth, bylo mu 60 let. Ústav organické chemie a biochemie (ÚOCHB) Akademie věd, kde působil, uvedl, že tragicky zahynul ve čtvrtek 23. července. Upřímnou soustrast pozůstalým vyjádřila jeho alma mater Univerzita Karlova, na Jungwirtha jako na špičkového vědce a skvělého člověka vzpomínali na sociálních sítích také mnozí jeho kolegové, studenti a přátelé.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Rusko-americká posádka po osmi měsících na ISS přistála v Kazachstánu

Po osmi měsících na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) dva ruští kosmonauti a jeden americký astronaut bezpečně přistáli v kazašské stepi, informují tiskové agentury. Rusové Sergej Kuď-Sverčkov a Sergej Mikajev spolu s Američanem Chrisem Williamsem hladce přistáli pomocí padáků v lodi Sojuz MS-28 jihovýchodně od kazachstánského města Žezkazgan.
včera v 13:26

Šaman od Stonehenge byl ve skutečnosti kovářka. Analýza DNA přepsala známý nález

Mohyla šamana objevená jen šestnáct kilometrů od Stonehenge, patří už dvě stě let k nejslavnějším archeologickým objevům Velké Británie. Nová analýza ale odhalila, že v ní nebyl uložen šaman. A dokonce ani muž.
včera v 10:00

Astrofyzici zřejmě rozlouskli záhadu podivných rudých teček z počátku času

Před třemi lety se podařilo Vesmírnému dalekohledu Jamese Webba podívat do tak velké vzdálenosti, že v podstatě pozoroval dobu jen asi 600 milionů let po vzniku vesmíru, tedy relativně krátce po Velkém třesku.
25. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.