Malárie

Lékaři poprvé narazili v Africe na případy, kdy malárie odolává léku artemisininu u dětí s vážným onemocněním. Je to problém především proto, že právě toto léčivo je tím hlavním v boji proti smrtící nemoci.

Světová zdravotnická organizace (WHO) v neděli oznámila, že udělila Egyptu certifikát země bez malárie. Vymýcení nemoci, která se v této severoafrické zemi vyskytovala od nepaměti, označila za historické.

Studenti medicíny se mají na univerzitách učit o tom, jak klimatické změny ovlivňují naše zdraví. Jde o projekt pětadvaceti evropských fakult, které chtějí, aby se v nových učebních plánech objevilo více informací o nemocích typu malárie nebo o tom, jaké dopady na lidské zdraví mají vysoké teploty, informoval list The Guardian.

Evropské zdravotní úřady varují před komáry. Nejnovější údaje ukazují, že přibývá nemocí, které tento bodavý hmyz přenáší – zejména se to týká horečky dengue ale také viru západonilské horečky.

Celosvětový boj proti malárii učinil krok kupředu, když Kamerun jako první na světě zahájil očkovací program proti této nemoci přenášené komáry. Napsala to agentura Reuters, podle které by měl projekt ročně zachránit desítky tisíc dětských životů v celé Africe.

V Africe podle nové studie zemřelo na bakterie odolné vůči antibiotikům za jeden rok více než čtvrt milionu lidí a další milion úmrtí byl s tímto problémem známým jako antimikrobiální rezistence (AMR) spojený. Světová zdravotnická organizace pokládá situaci za bezprecedentní hrozbu.

Endemická lepra na Floridě, hrozba desítek tisíc případů spalniček v Londýně a tisíc nemocných se syfilis v Česku. To není úryvek z viktoriánského románu, ale obraz západního světa ve druhé dekádě jednadvacátého století. Klesající proočkovanost dětí, změny v chování a stravovacích návycích – a samozřejmě klimatické změny – přispěly situaci, kdy se nebezpečné nemoci, o nichž se myslelo, že jsou odsunuty do historie, vrátily do zemí, které je dříve prakticky vymýtily, napsal server Politico. K tomu se přidává stále větší odolnost bakterií vůči antibiotikům, což znamená, že jedno z nejvíce převratných léčiv za posledních sto let je ohroženo.

Podle čísel hygieniků si lidé vozí z dovolených dvakrát tolik nemocí ve srovnání s loňským rokem. Podle nich je to hlavně návratem k cestování po covidových letech. Nejčastěji se turisté nakazí střevními infekcemi. Vzrostl i počet pacientů s malárií nebo horečkou dengue.

Mezi ruskými vojáky v Chersonské oblasti a na Krymu vypukla po zničení Kachovské přehrady epidemie cholery, tvrdí ukrajinské partyzánské hnutí Ateš. Podle něj to omezuje ruské bojové schopnosti v oblasti. Ruská armáda kvůli šíření nákazy očkuje vojáky, tvrdí také Ateš. Šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov uvedl, že Rusko bezprostředně před protržením přehrady stáhlo z okupované elektrárny své vojáky.

Ghana jako první země světa schválila používání vysoce účinné vakcíny proti malárii, uvedl  list The Guardian. Látka vyvinutá na Oxfordské univerzitě byla ve výzkumu účinná u 77 procent testovaných lidí. Světová zdravotnická organizace (WHO), podle které v roce 2021 čelila riziku nakažení malárií polovina světové populace, požaduje účinnost alespoň 75 procent. Většina obětí nemoci jsou děti do pěti let. V roce 2021 na malárii podle odhadů WHO zemřelo na 619 tisíc lidí.

Vědci vyvinuli látku proti smrtícímu cizopasníkovi, který napadá lidský mozek a v 97 procentech případů člověka usmrtí. Odborníci látku úspěšně otestovali na myších. Výzkum provedl mezinárodní tým parazitologů a chemiků z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a z Biotechnologického ústavu Akademie věd v centru Biocev. Vědci zároveň objevili potenciálně průlomové látky, které by mohly být použity k léčbě malárie či spavé nemoci.

Brazílie pokračuje v evakuaci původních obyvatel Janomamů na severu země. Na podvýživu a malárii tam jen za minulý rok zemřelo na sto dětí. Úřady vyhlásily v největší domorodé rezervaci v zemi stav nouze. Za šířením nemocí a narůstajícím počtem mrtvých stojí podle nich nelegální těžba zlata. Nová levicová vláda mluví o genocidě a bývalého pravicového prezidenta Jaira Bolsonara obviňuje z přehlížení kritické situace.

Světová zdravotnická organizace (WHO) varovala před tím, že základní přípravky používané proti malárii přestávají fungovat. Přišla proto s novou strategií boje proti této nebezpečné nemoci.

Rozsáhlé povodně, které sužují Pákistán, už si vyžádaly více než patnáct set obětí. V postižených oblastech se navíc šíří nemoci. Za jediný den vyhledalo pomoc lékařů kvůli infekčním a vodou přenášeným chorobám více než devadesát tisíc lidí.

Malárie napadá a zabíjí nejen člověka, ale také zvířata. I když je u řady druhů úmrtnost na toto onemocnění nízká, kolonie tučňáků postihuje velmi tvrdě a v řadě případů je může zcela zdecimovat. Tučňáci totiž nejsou malárii evolučně přizpůsobeni. Nasazení antimalarik je u nich navíc problematické.

Světová zdravotnická organizace (WHO) podpořila plošné očkování proti malárii. Podle organizace tento krok zachrání několik desetitisíců afrických dětí ročně. Vakcínu schválenou v roce 2019 v pilotním projektu dosud obdrželo přes dva miliony dětí v Ghaně, Keni a Malawi.

Hlavním nástrojem boje proti malárii v Africe je používání rychlých diagnostických testů, které jsou součástí strategie „testovat-léčit-sledovat“. Vědci, kteří ve východoafrické Etiopii prozkoumali vzorky krve od více než dvanácti tisíc osob, teď ale zjistili, že testy přehlédly téměř deset procent případů malárie způsobených parazitem Plasmodium falciparum.

Boj s malárií dosáhl velkého milníku. Světová zdravotnická organizace (WHO) zařadila Čínu mezi země, kde se tato zákeřná nakažlivá nemoc již vůbec nevyskytuje. Čína s nemocí bojovala 70 let. V jiných částech světa ale hrozba nemoci přetrvává a se stoupajícími teplotami ve střední Evropě už obavy vyvolává i na Moravě.

Britští vědci ohlásili slibný výsledek výzkumu vakcíny proti malárii. Látka, kterou vyvíjí skupina Oxfordské univerzity, byla účinná u 77 procent účastníků testů. Malárie každoročně zabije 400 tisíc lidí, nejčastěji děti ze subsaharské Afriky.

Šíření nákazy koronavirem se v Indii od počátku pandemie dělo poněkud odlišně od dalších států. V zemi bylo nejdříve málo případů a byla premiantem světa, aby se posléze dostala na přední příčky žebříčků nakažených. Jen o pár měsíců později se ale situace výrazně zlepšila. V dubnu 2021 už ovšem počty nakažených opět dosahují astronomických výšin a vědci se tak ptají, co za podivným vývojem v zemi stojí.

Malárie je nemoc, která ročně zabíjí přibližně 435 tisíc lidí, nejčastěji v rovníkové Africe. Vzhledem ke klimatickým změnám se ale šíří stále více i na sever. Nyní vědci popsali, že její původci, parazitičtí prvoci, procházejí mutacemi, které jim dávají schopnost odolávat lékům.

Nová studie naznačila, že asymptomatické děti infikované malárií mohou působit jako superpřenašeči, kteří nakazí celá hejna komárů. Podle vědců se jedná o znepokojivé zjištění. Hrozí totiž, že v místech, kde se nyní podařilo dostat nemoc pod kontrolu, se v případě ústupu od přísných preventivních opatření malárie opět rozšíří. Práce byla zveřejněna na stránkách Live Science.

Rozsáhlý výzkum prokázal, že je možné pomocí genetického inženýrství zničit populace komárů, kteří přenáší malárii. Tým vědců z londýnské Imperial College London v laboratoři změnil geny komárů Anopheles gambiae tak, že ztratili schopnost se rozmnožovat.

Vědci z wuchanského a čínského vojenského ústavu už v únoru uvedli, že účinným způsobem, jak koronavirus zvládnout, může být přípravek chlorochin využívaný k léčbě malárie. Jako o nadějném o něm už mluví také francouzští lékaři a italští experti a ve čtvrtek 19. března ho jako jeden z nejúčinnějších označil také americký prezident Donald Trump.