Úřady schválily první lék proti malárii pro malé děti

Švýcarské úřady schválily vůbec první lék vhodný pro léčbu malárie u novorozeňat a kojenců. Až dosud byl pro tuto věkovou skupinu používán přípravek určený pro starší děti, při jehož použití ale malým dětem hrozilo riziko předávkování.

Nový lék by se mohl dostat do Afriky, kde se vyskytuje valná většina případů malárie, v řádu týdnů, a to převážně na neziskovém základě, napsal web stanice BBC.

Nový lék známý pod jménem Coartem Baby byl vyvinut pro děti vážící méně než čtyři a půl kilogramu. Léčba určená pro starší děti představuje pro nejmladší děti riziko, protože funkce jejich jater se stále vyvíjejí a jejich těla na lék reagují odlišným způsobem. Firma Novartis lék vyvinula ve spolupráci s neziskovou organizací Medicines for Malaria Venture.

Půl milionu mrtvých ročně

V roce 2023 zaznamenala Světová zdravotnická organizace (WHO) v 83 zemích světa 263 milionů případů malárie a 597 tisíc úmrtí v důsledku tohoto onemocnění. Právě africký region je podle organizace malárií postižen nejvíce. V roce 2023 na něj připadlo 94 procent všech případů a 95 procent všech úmrtí, přičemž 76 procent úmrtí v tomto regionu bylo v kategorii dětí mladších pěti let.

Malárie je infekční onemocnění, jehož původce přenášejí samičky komárů rodu anopheles. Tito komáři obvykle na člověka útočí od soumraku do úsvitu. Nemoc napadá červené krvinky a jejím hlavním projevem je horečka. Malárie se dá vyléčit, pokud se s léčbou začne okamžitě. Smrtelné nebezpečí představuje hlavně právě pro malé děti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Šestina amerických dětí užívajících léky proti obezitě trpí nedostatkem živin

Léky jako Ozempic nebo Wegovy, tedy přípravky na bázi GLP-1, zásadně změnily to, jak se léčí obezita. Po celém světě se ukazuje, že umí zásadně snížit hmotnost u lidí, kterým nepomáhají žádné jiné metody. A několik let se už také nasazují na léčbu dětí. Nová americká studie ale ukazuje, že právě u dětí by lékaři měli začít dávat více pozor.
před 58 mminutami

Trojice českých vědců dostala cenu za objev nového druhu magnetů

Cenu Europhysics Prize 2026 Evropské fyzikální společnosti za mimořádný přínos ve fyzice kondenzovaných látek dostali Libor Šmejkal, Jairo Sinova a Tomáš Jungwirth za objev altermagnetismu, třetí základní třídy magnetismu. Je to poprvé, co tuto významnou cenu obdrželi čeští vědci.
před 2 hhodinami

Čeští vědci chtějí vyvinout přístroj, který má hledat život na měsíci Saturnu

Čeští vědci z Heyrovského ústavu Akademie věd chtějí společně s kolegy z Německa a Francie vyvinout přístroj, který by byl součástí chystané evropské mise k měsíci Saturnu, k Enceladu. Hmotnostní spektrometr by měl zvládnout určit chemické složení materiálu z gejzírů, které tryskají z měsíce. Vědci by díky tomu mohli podrobněji zkoumat, zda se v něm nacházejí organické a další molekuly důležité pro vznik života.
před 4 hhodinami

Americká armáda už masivně využívá AI. A chybuje

Několik případů z poslední doby ukázalo zásadní rizika, která souvisejí s přechodem americké armády na systémy ovládané umělými inteligencemi (AI). Přesto Pentagon do této technologie investuje stále víc kvůli zásadním výhodám, které na bojišti přináší.
před 5 hhodinami

Lidstvo překročilo sedm z devíti mezí bezpečné planety. Stav se nadále zhoršuje, říká nová zpráva

Němečtí vědci už řadu let sledují devět nejdůležitějších oblastí, které tvoří základ obyvatelnosti Země. Pokud dojde k překročení hranice v jakékoliv oblasti, nevěstí to nic dobrého. Podle aktuální zprávy už došlo k prolomení těchto mezí u sedmi oblastí.
včera v 14:03

Na Sumatře zbývají necelé tři tisíce slonů. Ohrožují je lesní požáry

Slony sumaterské, kteří patří mezi kriticky ohrožené druhy, ještě více ohrožují požáry, jež zničily stovky tisíc hektarů jejich přirozeného prostředí na indonéském ostrově Sumatra. Od června do začátku září bylo ve 21 oblastech výskytu slonů sumaterských zaznamenáno více než 4500 ohnisek požárů. Za stejné období v Indonésii shořelo více než 560 tisíc hektarů plochy, uvedla nevládní organizace Geopix, kterou citovala agentura AFP.
včera v 10:19

Hlad, nemoci i násilí dozorců, popsali archeologové podmínky v gulagu

Plzeňští archeologové zkoumají bývalý gulag na území současného Kazachstánu. Na deseti kilometrech čtverečních tam ve dvaceti budovách v extrémních podmínkách kazašské stepi žilo a pracovalo dvacet tisíc politických vězňů.
21. 9. 2026

Řeč mohla vzniknout povídáním u ohnišť, představili antropologové hypotézu

Vznik lidské komunikace pomocí slov, vět a příběhů podle nové vědecké úvahy nesouvisí tolik s obstaráváním potravy, ale spíše s podmínkami, které panovaly kolem pravěkých ohnišť.
21. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.