Komáři

Na Islandu zaznamenali první případ výskytu komára v přirozeném prostředí. Ostrov byl přitom spolu s Antarktidou jedním z posledních míst na světě bez přítomnosti komárů, napsala agentura AFP. Ukazuje to tak rychlost klimatických změn.

V nadcházejících letech by speciálně vyšlechtění komáři v Brazílii měli pomoci snížit počet případů horečky dengue. Podle agentury Reuters o tom informovala Wolbito do Brasil, největší farma na chov komárů na světě.

Studie, která vystavila účastníky hudebního festivalu hladovým komárům, popsala, že tento krvesajný hmyz preferuje mimo jiné lidi, kteří pijí pivo.

V Česku se trvale usadil komár japonský. Tento invazní druh je schopný přenášet virová onemocnění, jako jsou západonilská horečka, horečka dengue nebo chikungunya, uvádí Státní zdravotní ústav (SZÚ). Podle Jiřího Černého z České zemědělské univerzity (ČZU), který se na výzkumu podílel, nepředstavuje zatím komár japonský pro lidi v tuzemsku bezprostřední riziko.

Úřady v italském regionu Lazio, který zahrnuje Řím a jeho okolí, se snaží zabránit dalšímu šíření západonilské horečky. V provincii Latina zemřela seniorka, která se západonilskou horečkou nakazila v polovině tohoto měsíce. Ve vážném stavu jsou v provincii nejméně dva další nakažení muži. Nemoc se tam kvůli měnícímu se klimatu stává běžnou a rizikovější varianta viru už se objevuje i v částech Česka.

Švýcarské úřady schválily vůbec první lék vhodný pro léčbu malárie u novorozeňat a kojenců. Až dosud byl pro tuto věkovou skupinu používán přípravek určený pro starší děti, při jehož použití ale malým dětem hrozilo riziko předávkování.

Změna klimatu dopadá stále významněji nejen na lidi, ale i na jejich čtyřnohé mazlíčky. V některých případech jde o rizika podobná, ale někdy i poměrně odlišná. Dopad jednotlivých jevů se přitom napříč různými plemeny může i výrazněji lišit.

Vědci přišli se svérázným způsobem, jak bojovat proti nemocem šířeným komáry tropickými, jako jsou horečka dengue, virus zika nebo žlutá zimnice. Upravili totiž sluch samců tohoto druhu hmyzu tak, že komáři přestali slyšet samičky a nebyli proto schopni se s nimi spářit.

Biologové monitorují vývoj populace komárů na Olomoucku. Jejich aktivita se zvýšila nejen v důsledku zaplavených luk a polí po povodních, ale také z důvodu teplého podzimního počasí.

Studenti medicíny se mají na univerzitách učit o tom, jak klimatické změny ovlivňují naše zdraví. Jde o projekt pětadvaceti evropských fakult, které chtějí, aby se v nových učebních plánech objevilo více informací o nemocích typu malárie nebo o tom, jaké dopady na lidské zdraví mají vysoké teploty, informoval list The Guardian.

Komáří navigační systém dokáže poznat potravu na velkou vzdálenost a nesmírně přesně. Jejich „zaměřovač“, který je zavede ke krvi, kombinuje informace obrazové, chemické i teplotní. Tento nesmírně citlivý nástroj teď analyzovali vědci v nové studii. Popsali také, jak se člověk může „zahalit do pláště neviditelnosti“, aby komářímu apetitu unikl.

Hygienici zaznamenali na Olomoucku poprvé výskyt invazivního druhu komára Aedes japonicus (asijský keřový komár). Tito komáři jsou potenciálními šiřiteli některých onemocnění, v tuzemsku ale přenos nemocí z nich na člověka není evidován. Napadají však lidi a jsou aktivní ve dne a vpodvečer. V Evropě je výskyt tohoto druhu monitorován od roku 2000, v Česku byl poprvé potvrzen v roce 2021 ve dvou lokalitách blízko státní hranice na jižní Moravě a v jižních Čechách.

V Česku se přemnožili komáři, například na Třeboňsku jich je v letní sezoně nejvíc za poslední čtyři roky. Jejich líhnutí nahrálo vlhké a teplé jaro. Bodavý hmyz obtěžuje lidi v kempech, lesích a hlavně u vody, i repelenty pomáhají jen částečně. Situace se bude přitom zřejmě ještě zhoršovat.

Evropské zdravotní úřady varují před komáry. Nejnovější údaje ukazují, že přibývá nemocí, které tento bodavý hmyz přenáší – zejména se to týká horečky dengue ale také viru západonilské horečky.

Po letech sucha obce na Břeclavsku opět pociťují nápor komárů. V Kančí oboře mezi Břeclaví a Lednicí i v okolí obcí Lanžhot a Tvrdonice zaznamenali jihomoravští hygienici velmi vysokou až kalamitní aktivitu komárů. Mnohé tůně jsou ale již vyschlé, a tak se v nejbližší době nebudou objevovat noví komáři, řekl Oldřich Šebesta z protiepidemického odboru hygienické stanice.

Na Státní zdravotní ústav (SZÚ) se obrátila řada rodičů s podezřením, že „repelentní náramky“, které jsou podle výrobců určené pro osobní ochranu proti komárům a klíšťatům, příliš nefungují. Vědci čtyři běžné výrobky tohoto druhu prozkoumali a zjistili, že neposkytují žádnou ochranu.

Mytí mýdlem se může jevit jako rozumná strategie, jak se vyhnout pozornosti hmyzu. Podle vědců ale může jeho vůně naopak komáry přitahovat, protože když se neživí krví, doplňují příjem cukru nektarem. Vyplynulo to ze studie v odborném žurnálu iScience.

Podle nového výzkumu je zapotřebí začít hledat nové účinné látky proti komárům. Ty, které se používaly doposud, totiž přestávají účinkovat. Upozorňuje na to nová studie komárů z Vietnamu a Kambodže, kteří jsou vůči běžným insekticidům vysoce odolní.

Vědci z Rockefellerovy univerzity v New Yorku údajně našli mechanismus, pomocí kterého jsou komáři schopni vypátrat člověka vhodného ke štípnutí. Na rozdíl od většiny živočichů může tento hmyz vnímat pachy několika různými cestami. O studii informoval list The Guardian.

Nový objev entomologů by mohl ulevit od náletů snad nejobtížnějšího hmyzu – komárů. Vědci totiž zjistili, že barva oblečení může hrát roli v tom, jak moc člověk komáry přitahuje. Ignorují například bílou a zelenou, vyplývá ze studie výzkumníků z Washingtonské univerzity publikované tento měsíc v časopise Nature Communications.

Když vědci analyzovali videa komárů přenášejících horečku dengue, odhalili, že tento hmyz saje krev savců výrazně častěji než nenakažení komáři – podle nové studie to až ztrojnásobuje možnosti přenosu nemoci. Mezinárodní vědecký tým, který za prací stojí, tvrdí, že jejich zjištění by mohla pomoci s vyvinutím účinnějších strategií boje proti této smrtelné nemoci.

Boj s malárií dosáhl velkého milníku. Světová zdravotnická organizace (WHO) zařadila Čínu mezi země, kde se tato zákeřná nakažlivá nemoc již vůbec nevyskytuje. Čína s nemocí bojovala 70 let. V jiných částech světa ale hrozba nemoci přetrvává a se stoupajícími teplotami ve střední Evropě už obavy vyvolává i na Moravě.

Obyvatelé obcí především na Břeclavsku se potýkají s lokálními kalamitními výskyty komárů. Týká se to hlavně okolí lužních lesů, kde se na jaře rozlévá voda a tvoří se tůně. Ty poskytují dobré životní podmínky pro larvy komárů.

Nová studie naznačila, že asymptomatické děti infikované malárií mohou působit jako superpřenašeči, kteří nakazí celá hejna komárů. Podle vědců se jedná o znepokojivé zjištění. Hrozí totiž, že v místech, kde se nyní podařilo dostat nemoc pod kontrolu, se v případě ústupu od přísných preventivních opatření malárie opět rozšíří. Práce byla zveřejněna na stránkách Live Science.