Vědci geneticky sebrali komárům sluch. Vyvolali tak u nich impotenci

Vědci přišli se svérázným způsobem, jak bojovat proti nemocem šířeným komáry tropickými, jako jsou horečka dengue, virus zika nebo žlutá zimnice. Upravili totiž sluch samců tohoto druhu hmyzu tak, že komáři přestali slyšet samičky a nebyli proto schopni se s nimi spářit.

Komáři se páří za letu a samci se při pronásledování samičky spoléhají právě na sluch –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ samička je totiž láká tlukotem křídel. Vědci z Kalifornské univerzity se při experimentu zaměřili na změnu proteinu trpVa. Ten je podle nich zřejmě nezbytný pro sluch komárů. Účinek tohoto zákroku byl „absolutní“, tvrdí odborníci. Samci totiž nenavázali žádný fyzický kontakt se samicemi, a to ani po třech dnech, co s nimi byli zavření ve stejném boxu.

Neurony, které normálně zaznamenávají zvuk, u geneticky upravených komárů nereagovaly na letové tóny nebo údery křídel potenciálních partnerek. Oproti tomu nezmutovaní samci se rychle a opakovaně spářili se samičkami, přičemž téměř všechny oplodnili.

„Studie poskytuje první přímý molekulární test, který naznačuje, že sluch je pro rozmnožování komárů skutečně nejen důležitý, ale i nezbytný. Bez schopnosti samců slyšet –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a bez možnosti s pomocí sluchu pronásledovat –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ by komáří samičky mohly vyhynout,“ řekl Joerg Albert, odborník na páření komárů z univerzity v německém Oldenburgu, který se na studii nepodílel.

Zásah do sluchu je podle Alberta slibnou cestou pro kontrolu komářích populací a tuto metodu je třeba studovat. Dodal, že další zkoumanou možností je vypouštění sterilních samců v oblastech, kde se vyskytují ohniska nemocí šířených komáry.

Komár tropický ročně nakazí asi 400 milionů lidí. Přestože čeleď komárovitých přenáší nemoci, je důležitou součástí potravního řetězce pro ryby, netopýry, ptáky a žáby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nelétaví papoušci téměř vyhynuli, jejich počet se podařilo zčtyřnásobit

O jediném nelétavém druhu papouška na světě se dříve předpokládalo, že je odsouzen k vyhubení. Kakapo soví je totiž příliš těžký, pomalý a naneštěstí pro něj i příliš chutný na to, aby přežil v blízkosti predátorů, které do jeho původního domova přinesli na svých lodích Evropané. K rozmnožování navíc přistupuje neobvykle lehkovážně, píše agentura AP. Novozélanďané ale vynakládají velké úsilí na jeho záchranu.
před 20 hhodinami

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
1. 3. 2026

Trump nařídil úřadům ukončit využívání AI od Anthropicu

Americký prezident Donald Trump nařídil federálním úřadům postupně ukončit využívání technologií umělé inteligence (AI) od firmy Anthropic. Učinil tak poté, co společnost odmítla ustoupit americkému ministerstvu obrany ve sporu o bezpečnost využívání AI pro vojenské účely. Americké ministerstvo obrany podotklo, že pokud firma nepřistoupí na jeho žádost, bude považována za „riziko pro dodavatelský řetězec“ a riskuje ztrátu státní zakázky v hodnotě 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun).
27. 2. 2026Aktualizováno28. 2. 2026

Čeští vědci jako první popsali na Marsu masivní výboj připomínající blesk

Čeští vědci ukázali, že v atmosféře Marsu dochází k elektrickým výbojům podobným bleskům. Čtyřčlennému výzkumnému týmu z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR se to povedlo zjistit na základě měření americké sondy Maven.
27. 2. 2026
Načítání...