Vědci geneticky sebrali komárům sluch. Vyvolali tak u nich impotenci

Vědci přišli se svérázným způsobem, jak bojovat proti nemocem šířeným komáry tropickými, jako jsou horečka dengue, virus zika nebo žlutá zimnice. Upravili totiž sluch samců tohoto druhu hmyzu tak, že komáři přestali slyšet samičky a nebyli proto schopni se s nimi spářit.

Komáři se páří za letu a samci se při pronásledování samičky spoléhají právě na sluch –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ samička je totiž láká tlukotem křídel. Vědci z Kalifornské univerzity se při experimentu zaměřili na změnu proteinu trpVa. Ten je podle nich zřejmě nezbytný pro sluch komárů. Účinek tohoto zákroku byl „absolutní“, tvrdí odborníci. Samci totiž nenavázali žádný fyzický kontakt se samicemi, a to ani po třech dnech, co s nimi byli zavření ve stejném boxu.

Neurony, které normálně zaznamenávají zvuk, u geneticky upravených komárů nereagovaly na letové tóny nebo údery křídel potenciálních partnerek. Oproti tomu nezmutovaní samci se rychle a opakovaně spářili se samičkami, přičemž téměř všechny oplodnili.

„Studie poskytuje první přímý molekulární test, který naznačuje, že sluch je pro rozmnožování komárů skutečně nejen důležitý, ale i nezbytný. Bez schopnosti samců slyšet –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a bez možnosti s pomocí sluchu pronásledovat –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ by komáří samičky mohly vyhynout,“ řekl Joerg Albert, odborník na páření komárů z univerzity v německém Oldenburgu, který se na studii nepodílel.

Zásah do sluchu je podle Alberta slibnou cestou pro kontrolu komářích populací a tuto metodu je třeba studovat. Dodal, že další zkoumanou možností je vypouštění sterilních samců v oblastech, kde se vyskytují ohniska nemocí šířených komáry.

Komár tropický ročně nakazí asi 400 milionů lidí. Přestože čeleď komárovitých přenáší nemoci, je důležitou součástí potravního řetězce pro ryby, netopýry, ptáky a žáby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 11 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 23 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
včera v 11:03

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánovčera v 07:34
Načítání...