Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
S věkem žen klesá jejich reprodukční schopnost. U starších vajíček se častěji objevuje poškození DNA a chyby v dělení chromozomů, což zvyšuje riziko takzvaných aneuploidií – tedy poruch počtu chromozomů. Ty mohou způsobit zastavení vývoje embrya nebo vést k závažným genetickým poruchám, jako je například Downův syndrom. Český tým zjistil, že poškození, která se v oocytech při stárnutí hromadí, se ovšem dají napravit.
Je to důležité proto, že v celém světě, Česko nevyjímaje, stále roste průměrný věk rodiček – a čím starší ženy rodí, tím větší je u nich pravděpodobnost, že budou mít jejich potomci nějaké vývojové poruchy.
Důležité je zmínit, že výzkum zatím probíhal jen na myších – ale studovaly se mechanismy, které jsou u lidí i myší velmi podobné, což nabízí naději, že se povede výsledky potvrdit později také u člověka. Analýza vajíček provedená u starších myších samic odhalila výrazně vyšší míru poškození DNA – asi 70 procent chromozomů neslo známky dvojitých zlomů, zatímco u mladých myší to bylo jen kolem šestnácti procent.
Vědci vystavili jádra starých oocytů (samičích pohlavních buněk) prostředí mladých vajíček zbavených jejich DNA. Mladé buňky obsahují opravné mechanismy, které jsou ve stárnoucích oocytech výrazně oslabené. V prostředí mladých vajíček se tak poškození DNA ve starých vajíčkách výrazně snížilo.
Takto omlazená vajíčka dokázala podle výsledků studie pokračovat ve vývoji až k narození zdravých mláďat se stejnou úspěšností jako u mladých jedinců.
Stárnutí vajíček není neměnná danost
„Naše výsledky ukazují, že stárnutí oocytů není nezvratné a že kvalitu vajíček lze v zásadě obnovit. Poprvé jsme experimentálně prokázali, že starší oocyt dokáže v mladém buněčném prostředí znovu nastartovat mechanismy oprav DNA a správného dělení chromozomů,“ shrnula Fulková.
Na objevu je zajímavé také to, že přes svůj potenciálně zásadní význam vznikl vlastně náhodou. A to při zkoumání 3D struktury buněčného jádra v projektu podpořeném Grantovou agenturou ČR. Následně vědci nápad rozvinuli v projektu Budoucnost asistované reprodukce programu Strategie AV21 ve spolupráci s Výzkumným ústavem živočišné výroby v Praze a univerzitami v Teramu a Curychu.
Podle autorů práce zásadně mění dosavadní představy o stárnutí pohlavních buněk, což by mělo mít i ryze praktické využití. Vědci věří, že se otevírá prostor pro výzkum buněčných terapií, které by v budoucnu mohly snížit riziko chromozomálních vad u embryí, zvýšit úspěšnost asistované reprodukce či přispět k záchraně ohrožených druhů.
