Plodnost

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.

Tuzemská společnost se co do své velikosti a síly neobnovuje. K několika letům klesající porodnosti a plodnosti přibyl nyní i propad salda migrace, kdy se víc lidí ze země vystěhovalo, než kolik se do ní přistěhovalo. Tématu příčin, dopadů a řešení demografického regresu se věnuje nová epizoda pořadu ekonomické publicistiky ČT Bilance s podtitulem Proč se nerodí děti.

Míra plodnosti ve Spojených státech v roce 2024 klesla na historické minimum, necelých 1,6 dítěte na ženu. S odvoláním na nově zveřejněná data o tom ve čtvrtek informovala agentura AP, podle níž administrativa prezidenta Donalda Trumpa chystá opatření, která by měla počet dětí naopak zvýšit.

Chipsy, hamburgery, slazené nápoje, ale i spousta dalších průmyslově zpracovaných potravin může způsobovat řadu civilizačních chorob a také významně přispívat k obezitě. Vědci v řadě nových studií popisují nejen dopady, ale také příčiny toho, proč je tento druh potravy tak zdraví škodlivý.

Čeští vědci popsali dosud neznámou, ale zásadní roli jednoho genu při zrání vajíček a udržení plodnosti. Studie dokazuje, že odstranění tohoto genu ve vajíčkách vede k úplné neplodnosti myších samiček v důsledku selhání vaječníků. Výsledky naznačují i obdobnou funkci tohoto genu u lidských vajíček. Objev přináší nový pohled na jednu z nejčastějších příčin ženské neplodnosti.

V Česku se loni narodilo nejméně dětí v historii země – bylo jich zhruba 84 300. Vedoucí katedry demografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Jiřina Kocourková označuje propad za „dramatický“. Je za ním prý změna reprodukčních plánů i ekonomická nejistota. Česko prý zažívá stejně intenzivní pokles porodnosti a plodnosti jako v 90. letech po listopadové revoluci a změně režimu.

Páry, které touží po rodině, se stále častěji potýkají s reprodukčními problémy. Mnoho z nich to zprvu pokládá za ženský problém, polovinu případů ale způsobuje špatná kvalita mužských spermií. Za posledních padesát let došlo k poklesu mužské plodnosti, počet spermií ve vzorcích klesl v průměru o polovinu. Problému se začíná věnovat více pozornosti až nyní.

Takzvaní influenceři se stali v posledních letech fenoménem sociálních sítí. Propagují celou řadu přípravků, a protože jsou pro svou cílovou skupinu velmi důvěryhodní, marketingově to velmi dobře funguje. Vědci v nové studii ale varují, že když influenceři propagují prostředky související se zdravím, bývají jejich doporučení spíše nebezpečná než užitečná.

Německým biologům se podařilo pomocí vylepšené technologie nafilmovat, jak vypadá okamžik, kdy se vajíčko uvolní z folikulu, specializovaného útvaru ve vaječníku. Doufají, že jejich zobrazovací technika by mohla pomoci v řadě oblastí.

Čínská vláda se rozhodla „bojovat“ s klesající plodností žen a jako už několikrát v minulosti se snaží vklínit do jejich rozhodování o mateřství. Úředníci ženám neváhají telefonovat, pokládat intimní otázky a dokonce i krátce po narození dítěte klepat na dveře. Vivian Wangová z New York Times (NYT) navštívila porodnice i úřad vlády pro plánování rodičovství v Pekingu a Nankingu a přinesla autentické svědectví.

Více než 55 procent vzorků spermatu z francouzské kliniky pro léčbu neplodnosti obsahovalo vysoké množství glyfosátu, nejběžnějšího prostředku na hubení plevele na světě. Ukázala to nová studie, která vyvolává další otázky ohledně dopadu této chemické látky na reprodukční zdraví a celkovou bezpečnost, napsal zpravodajský server The Guardian.

Přes pět tisíc dětí přijde v Česku každý rok na svět díky pomoci lékařů s početím. Že zájem o umělé oplodnění roste, je podle nich dáno i tím, že lidé rodičovství odkládají a o svou plodnost se nezajímají včas. Míní, že chybí osvěta, která by se měla soustředit například na vysokoškoláky.

Poprvé za téměř tři století se mění čelo pomyslného žebříčku nejlidnatějších zemí planety. Podle analytiků z Organizace spojených národů (OSN) má Indie v těchto dnech dosáhnout počtu 1,42 miliardy obyvatel, a předstihnout tak Čínu. Ekonomové rovněž předpovídají, že tato země, kde je polovina obyvatel mladších třiceti let, bude v příštích letech nejrychleji rostoucí velkou ekonomikou světa.

Ženy s vyššími hladinami takzvaných věčných chemikálií v krvi mají o čtyřicet procent nižší šanci otěhotnět do jednoho roku od prvního pokusu o početí potomka. Vyplývá to z první známé studie o vlivu perfluorovaných a polyfluorovaných látek (PFAS) na plodnost žen.

Lepšímu pochopení lidské plodnosti by mohl pomoci málo pravděpodobný tvor. Drobný východoafrický hlodavec rypoš lysý totiž podle nové studie představuje mezi savci výjimku – za celý život nikdy nepřestane být plodným.

Takzvaná úhrnná plodnost, tedy počet dětí, které žena za život přivede na svět, v Česku v posledním desetiletí rostla. Loni se dostala na hodnotu 1,83, a byla tak nejvyšší od roku 1992. Česká republika se v minulém roce zařadila v Evropě ke státům s nejvyšší plodností, uvedla Magdalena Báštecká z oddělení demografické statistiky Českého statistického úřadu (ČSÚ). Plodnost patří na rozdíl od porodnosti, kdy se sleduje počet a podíl narozených v populaci, k analytickým údajům.

Židovským ženám v Izraeli se rodí víc dětí než izraelským muslimkám. Poprvé to ukázala čísla statistiků za loňský rok. Vrcholí tak demografická revoluce, která může mít zásadní dopady na tamní politiku i na izraelsko-palestinský konflikt. V Izraeli, prakticky jako v jediné vyspělé zemi světa, totiž neklesá plodnost.

Prudce jedovatý plyn sirovodík, správněji sulfan, ostře páchnoucí po zkažených vejcích, chrání spermie savců, včetně člověka, před vážným poškozením. Zjistili to vědci z Biomedicínského centra plzeňské Lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Na výzkumu role sulfanu v plodnosti samců spolupracují se španělskými odborníky z Universidad de Castilla-La Mancha.

Na zhoršení kvality spermatu a poklesu mužské plodnosti se z běžných látek nejvíce podepisují plasty, dioxiny a paracetamol, který je běžnou součástí léků proti bolesti. Zjistila to nová studie vědců z univerzit v Londýně a Kodani, která vyšla v časopise Environment International. Pokles plodnosti podle autorů naznačuje úzkou vazbu mezi lidským zdravím a kvalitou životního prostředí v širokém smyslu slova.

Klesající porodnost může souviset se znečištěním, které je důsledkem spalování fosilních paliv. Dokazuje to nový dánský výzkum, který se pokusil shrnout všechny známé informace o tomto fenoménu.

Vědcům se podařilo identifikovat téměř tři sta genů, které ovlivňují délku reprodukce u žen. U myší dokonce dokázali dobu plodnosti významně prodloužit úspěšnou manipulací s vybranými geny z této skupiny. Jejich výsledky přinášejí nejen nové potenciální cíle léčby neplodnosti u lidí, ale i zlepšení předpovědi nástupu brzké menopauzy u žen. Do rozsáhlého výzkumu se zapojilo na 180 institucí z celého světa včetně českých vědců z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd ČR.

Klesající počet spermií u mužů a změny v sexuálním vývoji „ohrožují přežití lidstva“ a vedou ke krizi plodnosti. Ve své nové knize to napsala Shanna Swanová, reprodukční specialistka z newyorské lékařské fakulty Icahn School of Medicine at Mount Sinai. Podle ní představuje nadcházející krize plodnosti globální hrozbu, jež je srovnatelná s nebezpečím, které přináší klimatické změny.

V Číně se loni narodilo nejméně dětí za posledních sedm desetiletí. Porodnost v nejlidnatější zemi světa klesla pod úroveň států západní Evropy nebo Severní Ameriky. Komunistické vedení přemýšlí, jak omladit populaci a udržet ekonomickou výkonnost země stále založenou na početné pracující třídě.

Množství spermií u mužů ve vyspělých zemích klesá. A snižuje se nejen jejich kvantita, ale také jejich kvalita, říká vedle zahraničních studií i výzkum z Brna. Odborníci hledají příčiny této změny jak v chemii, tak i v dalších oblastech.