Čokoládové tyčinky, zmrzlina, slazené nápoje, sladké pečivo, chipsy, uzeniny, salámy, kuřecí nugetky – to všechno jsou takzvané ultrazpracované potraviny (UPF). Ty dnes tvoří v Evropě asi polovinu potravy a podle nové studie mohou mít vliv na početí i těhotenství. Souvisí nejen se sníženou plodností u mužů, ale také se zpomaleným růstem raných embryí a menšími žloutkovými váčky, které jsou pro raný embryonální vývoj nezbytné.
Zdraví muže a ženy, kteří se chtějí stát rodiči, má dopady nejen na pravděpodobnost úspěchu reprodukce, ale také na zdravý vývoj jejich potomka. Faktorů, které v tom hrají roli, je spousta, nejvíc prozkoumaný je negativní dopad alkoholu a nikotinu. Ale zatím se vědci téměř nevěnovali tomu, jaký vliv mají vysoce zpracované potraviny konzumované rodiči.
„I když jsou v naší stravě tak běžné, o jejich možném vztahu k plodnosti a ranému vývoji člověka se toho ví velmi málo,“ uvedla pediatrička a docentka vývojové epidemiologie na Lékařském centru Erasmovy univerzity v Rotterdamu v Nizozemsku Romy Gaillardová, která studii vedla.
- Pro průmyslově zpracované potraviny se používá také označení ultrazpracované nebo terciárně zpracované potraviny. Jde o pokrmy, které jsou komerčně vyrobené průmyslovým zpracováním potravinových surovin – cílem jejich výroby je zjednodušit a především zlevnit nejen jejich výrobu, ale hlavně ukládání, přepravu a také přípravu. Mnohdy jsou i výrazně chuťově upravované. Dají se dlouhodobě skladovat, jednoduše se připravují (například ohřevem v mikrovlnné troubě) a většinou jsou levné, a tedy hodně prodávané.
Toto téma se přitom stává stále důležitějším, protože lidé těchto potravin spotřebovávají stále víc. Jsou totiž navržené a průmyslově vyrobené tak, aby chutnaly a snadno se konzumovaly, a to nikoliv s ohledem na kvalitu a nějakou výživovou hodnotu. Zaplavily hlavně bohaté země, kde už někde tvoří až polovinu všech potravin, které tam lidé za den snědí.
Citlivý výzkum
Všechny výzkumy a studie, které se nějak týkají lidského rozmnožování, jsou velmi citlivé, a to z důvodu ohrožení matky i dítěte. Vědci proto zpravidla volí jen takzvané observační studie – vyberou si nějaké předem vybrané skupiny lidi a pak sledují, jak se chovají.
Gaillardová a její kolegové analyzovali 831 žen a 651 mužských partnerů, kteří byli součástí studie Generation R Study Next. Páry byly do studie zařazeny v období před početím nebo během těhotenství v letech 2017 až 2021.
Vědci hodnotili stravu rodičů pomocí dotazníku na počátku těhotenství, přibližně ve dvanáctém týdnu. Ukázalo se, že průměrný podíl ultrazpracovaných potravin v té době byl u žen 22 procent celkového příjmu potravy a u mužů to bylo 25 procent. Díky rozsáhlosti této studie měli ale autoři analýzy přístup také k celé řadě informací o zdravotním stavu mužů i žen. Díky tomu byli schopní zjistit, jaké dopady má, když lidé jedí těchto potravin více, nebo méně.
Dopady jsou silné
„Zjistili jsme, že konzumace ultrazpracovaných potravin u žen nesouvisela jednoznačně s rizikem snížené plodnosti a dobou do otěhotnění, ale byla spojena s mírně menším růstem embrya a velikostí žloutkového váčku v sedmém týdnu těhotenství,“ uvedli vědci. Tyto rozdíly v raném vývoji sice byly malé, ale z hlediska výzkumu a na populační úrovni jsou důležité, tvrdí. Poprvé totiž prokázali, že konzumace ultrazpracovaných potravin není důležitá pouze pro zdraví matky, ale může souviset i s vývojem potomka.
Studie prokázala také dopady na muže. „U mužů jsme pozorovali, že vyšší konzumace těchto nezdravých potravin souvisela s vyšším rizikem snížené plodnosti a delší dobou do dosažení těhotenství, ale ne s předčasným vývojem embrya,“ uvedli. Tato souvislost se podle nich dá vysvětlit citlivostí spermií na složení stravy, u matek jde zase vysledovat vliv potravy na prostředí v děloze, ve kterém se embryo vyvíjí od počátku života.
Studie naznačuje, že strava s nízkým obsahem ultrazpracovaných potravin by byla nejlepší pro oba partnery, a to nejen pro jejich vlastní zdraví, ale také pro jejich šance na otěhotnění a zdraví jejich nenarozeného dítěte.
Slabiny výzkumu
Studie sice poprvé ukazuje, že konzumace ultrazpracovaných potravin je u mužů i žen je spojená s narušením plodnosti a má zřejmě i jistý vliv na raný vývoj dítěte, má ale spoustu omezení, která jsou pro pochopení důležitá. Vycházejí z povahy observační studie – ta sice ukazuje souvislosti, ale nemůže prokázat přímou příčinnou souvislost. Právě proto se všude používá slovo „naznačuje“ – vědci to předpokládají, ale nemají pro to dostatečně silné přímé důkazy.
Je zapotřebí dalšího výzkumu, aby bylo možné pozorování zopakovat u různých populací a studovat potenciální biologické mechanismy, které tomuto účinku podléhají, tvrdí vědci. Jejich výzkum totiž nedokázal například odpovědět na to, co konkrétně je na ultrazpracovaných potravinách tak škodlivé. Je to fakt, že jsou nutričně prázdné, nebo jde o vyšší obsah nějakých chemických látek v nich? Nebo to může souviset s tím, že tyto potraviny bývají balené v plastových obalech, takže jich vnášejí víc do těla? Na to by měly odpovědět další výzkumy.
