Embryo

Vědci z brněnského vědeckého institutu CEITEC dokázali v minulosti precizně popsat vývoj chrupavčité tkáně u myší. Teď tyto zkušenosti využili při ještě ambicioznějším úkolu: udělat to stejné u lidských embryí.

Páry, které nemohou mít děti přirozenou cestou, se často obracejí na náhradní matky, aby jejich embrya donosily. Dříve byla největším evropským trhem pro takzvané náhradní rodičovství Ukrajina, s válkou se ale situace zkomplikovala, zájemci proto svou pozornost obrátili k zemím dál na východ, jako je například Gruzie.

Mezinárodnímu vědeckému týmu BioRescue se poprvé podařilo úspěšně vložit embryo do těla nosorožčí samice. Metodu, která vychází z lidské asistované reprodukce, odborníci vyzkoušeli s embryem nosorožce bílého jižního. Chtějí ji ale využít pro záchranu kriticky ohroženého nosorožce bílého severního.

Japonským vědcům se na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) podařilo při prvním experimentu svého druhu za podmínek mikrogravitace vypěstovat myší embrya, která se normálně vyvíjela. Studie naznačuje, že by mohlo být možné, aby se lidé ve vesmíru rozmnožovali.

Česká vědkyně, která studuje genetické nůžky, popisuje naděje i rizika spojená s genovou terapíí. Jde podle ní o technologii, která má potenciál zásadně změnit svět a zbavit lidstvo spousty nemocí, s nimiž dosud muselo žít. Připouští ale také, že technologie genové editace mohou znamenat hrozbu.

Vědci vypěstovali v prasatech lidské ledviny. Věří, že by to mohlo otevřít dveře novému věku transplantační medicíny, popsali v odborném žurnálu Cell Stem Cell.

Vědcům se podařilo vytvořit zatím nejdokonalejší lidská embrya čistě z buněk, aniž by se na jejich vzniku nějak podílel muž a žena. Jejich vývoj ukončili po dvou týdnech. Doufají, že tyto modely pomohou s poznáním vzniku života a také při odhalování zdravotních problémů.

Už několik kvalitních výzkumů varovalo před tím, že když je lidský plod vystavený konopí přes jeho matku ještě před porodem, může to bránit normálnímu růstu. Zatím ale chybí informace o tom, jak velký vliv má marihuana v tomto období na dlouhodobý vývoj mozku. Vědci teď přinesli první analýzu, v níž před užíváním konopí v těhotenství varují. A současně přinášejí i první doporučení pro případnou léčbu.

Biologové vytvořili syntetická lidská embrya s využitím kmenových buněk. Jde o zásadní průlom, ke vzniku embrya totiž nebylo potřeba vajíček ani spermií. Cílem je studium genetických poruch a příčin potratovosti. Výzkum vyvolal i negativní reakce expertů. Tvrdí, že jde o překročení hranic etiky.

V Británii se narodily první děti vytvořené experimentální technikou kombinující genetickou informaci tří dárců, která má zabránit tomu, aby zdědily vzácné genetické choroby. Potvrdil to britský úřad pro lidskou fertilizaci a embryologii (HFEA), podle nějž jde o méně než pět dětí, ale další podrobnosti neposkytl, aby ochránil identitu rodin.

První dítě ze zmrazeného embrya v Česku přišlo na svět v Ústavu pro péči a matku v pražském Podolí, a to před třiceti lety. Nyní to patří mezi nejčastější metody umělého oplodnění. Asistovaná reprodukce v Česku předchází pěti procentům všech porodů.

Tým vědců z konsilia BioRescue vedeného Safari Parkem Dvůr Králové nad Labem vytvořil takzvané primordiální (prvotní) zárodečné buňky z kmenových buněk severního bílého nosorožce. Jsou předchůdkyněmi vajíček a spermií, uvedli zástupci Safari Parku Dvůr Králové. Označili to za významný krok k záchraně druhu, na kterém mají zásluhu hlavně odborníci z univerzity v Ósace. Dosud se toho nikdy nepodařilo dosáhnout u tak velkých savců.

Je jim přesně třiadvacet dní, jejich životní příběh však začal o třicet let dříve. Dvojčata Lydia a Timothy se narodila z vajíček oplodněných a následně zmrazených v roce 1992. V době, kdy byly děti počaty, bylo jejich současnému adoptivnímu otci pouhých pět let. Třetí z nenarozených dětí tento experiment nepřežilo.

Před provedením potratu budou muset být ženy v Maďarsku obeznámeny s projevy životních funkcí embrya ve svém břiše. Podle agentury DPA to znamená, že si nejdříve budou muset poslechnout tlukot jeho srdce. Vyplývá to z nařízení ministra vnitra Sándora Pintéra, které se v maďarské sbírce zákonů objevilo v pondělí a vstoupí v platnost ve čtvrtek.

Během dvou zákroků mezi říjnem 2021 a únorem 2022 se týmu BioRescue podařilo vytvořit dvě nová embrya severního bílého nosorožce, čímž se jejich celkový počet zvýšil na čtrnáct.

Paleontologové našli zatím nejlépe zachované embryo dinosaura. Je staré 72 až 66 milionů let a podle autorů objevu vrhá nové světlo na souvislost mezi chováním moderních ptáků a dinosaurů.

Mohutné kly jsou pro slony obvykle výhodou. Umožňují jim dostat se k vodě, strhávat větve nebo kůru ze stromů, aby se dostali k potravě, ale také se hodí jako zbraň při bojích o samice. Jenže v době, kdy je hlavním nepřítelem slona lidský pytlák, se tyto přerostlé zuby stávají slonům přítěží, ukazuje nový výzkum.

Floridský republikánský poslanec Webster Barnaby předložil návrh zákona, který by v tomto americkém státě zakázal interrupce po šestém až osmém týdnu těhotenství a umožnil žalovat lékaře, kteří zákrok provedou. Informuje o tom agentura Reuters. Podle ní je návrh první snahou napodobit podobný potratový zákon, který nově platí v Texasu.

Vědcům se podařilo identifikovat téměř tři sta genů, které ovlivňují délku reprodukce u žen. U myší dokonce dokázali dobu plodnosti významně prodloužit úspěšnou manipulací s vybranými geny z této skupiny. Jejich výsledky přinášejí nejen nové potenciální cíle léčby neplodnosti u lidí, ale i zlepšení předpovědi nástupu brzké menopauzy u žen. Do rozsáhlého výzkumu se zapojilo na 180 institucí z celého světa včetně českých vědců z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd ČR.

Na smíru a odškodnění se dohodly obě strany sporu v případu záměny embryí při umělém oplodnění na klinice Reprofit v Brně. Oznámily to ve středu u brněnského městského soudu. Jednání mělo trvat dva měsíce, uzavřít dohodu ale nakonec trvalo déle. Částku a bližší podrobnosti účastníci sporu zveřejnit odmítli.

Mezinárodnímu vědeckému týmu se na přelomu března a dubna podařilo vytvořit další čtyři embrya nosorožců bílých severních ohrožených vyhynutím. Vědci tak mají devět zmrazených embryí. Odebírání vajíček a vytváření embryí je součástí projektu záchrany nosorožců bílých severních umělou reprodukcí. Fatu a Nájin, poslední dvě samice tohoto druhu na planetě, žijí v rezervaci Ol Pejeta v Keni. Obě patří Zoo Dvůr Králové, která o vytvoření dalších embryí  informovala.

Vědci z Číny a Spojených států vložili lidské kmenové buňky do embryí primátů a dokázali tak vypěstovat chimérická embrya, která udrželi při životě až 20 dní. Výzkum má navzdory etickým otázkám potenciál poskytnout nové poznatky o vývojové biologii a evoluci. Mohl by také pomoci při vývoji nových modelů lidské biologie i nemocí.

Rozhodnutí polského ústavního soudu o zákazu téměř všech potratů přimělo mnohé Polky v tíživé situaci hledat řešení za hranicemi. S cestou na české kliniky jim pomáhá řada neziskových organizací. Představitelka jedné z nich Katarzyna Byrteková v Událostech, komentářích zdůraznila právo ženy na rozhodnutí o vlastním těle i o morální otázce, kdy se z embrya stává bytost. Poděkovala za zájem o lidská práva v Polsku.

Vědcům a ochranářům, kteří se snaží o záchranu nosorožců bílých severních pomocí metod umělé reprodukce, se na konci roku 2020 povedlo vytvořit dvě nová embrya tohoto zvířete.