První dítě ze zmrazeného embrya v Česku přišlo na svět v Ústavu pro péči a matku v pražském Podolí, a to před třiceti lety. Nyní to patří mezi nejčastější metody umělého oplodnění. Asistovaná reprodukce v Česku předchází pěti procentům všech porodů.
Po umělém oplodnění přišla 5. ledna 1993 na svět zdravá dívka. Měřila 54 centimetrů a vážila něco málo přes tři a půl kilogramu. Byl to úspěch pro tým odborníků z porodnice v pražském Podolí a šťastný okamžik pro ženu, která se zde dlouhodobě léčila.
„Léčila se pro poruchu plodnosti, myslím, jedenáct let a tohle dítě po rozmrazení embryí vzniklo po velmi dlouhé přípravě, asi po sedmi měsících,“ připomíná vedoucí pracoviště IVF centra Podolí Jitka Řezáčová.
Před třiceti lety program vedl ve spolupráci s embryology lékař Tonko Mardešič. Za tu dobu podle něj obor prošel zásadním vývojem. Nyní již jde o rutinní postup, míní. „Máme více těhotenství po přenosu rozmrazených embryí než těch čerstvých,“ uzavírá.
Dokládají to i data z posledních let. V Česku se ročně rodí až šest tisíc dětí některou z metod asistované reprodukce. „Nejčastější důvod je, že máme vyšší počet embryí, která jsou vysoce kvalitní, která když zamrazím, tak šance na jejich rozmrazení a použití je přes devadesát procent,“ nastínila Řezáčová.
Metoda umožňuje embrya schovat na později nebo před zavedením do těla matky provést důkladné genetické vyšetření. „Tekutý dusík má teplotu minus 196 stupňů, což je tak nízká teplota, že tam neprobíhá žádná chemická reakce, žádná enzymatická reakce,“ popisuje vedoucí embryoložka Ústavu pro péči o matku a dítě Jana Rutarová. Embryo se tak dá skladovat po libovolně dlouhou dobu.
