Vědci z Cambridge hlásí průlom. Vytvořili v laboratoři lidskou krev

Vědci z Cambridgeské univerzity vypěstovali v laboratoři biologické struktury podobné embryu, které dokázaly vyrábět lidské krevní buňky. Tento průlom otvírá nové možnosti pro regenerativní medicínu, která využívá vlastní buňky pacienta k opravě poškozených tkání, tvrdí autoři studie z Cambridge.

„Bylo vzrušující pozorovat, když se v misce objevila krvavě červená barva, která byla viditelná i pouhým okem,“ řekl výzkumník z Gurdonova institutu na Cambridgeské univerzitě Jitesh Neupane, který je hlavním autorem práce.

Cesta k umělé krvi

Lidské kmenové buňky používané k pěstování embryonálních struktur se dají vytvořit z jakékoli buňky v těle. To znamená, že tento postup by mohl také připravit cestu pro laboratorní výrobu lidské krve, která je plně kompatibilní s vlastním tělem pacienta. Jedná se o jeden ze svatých grálů medicíny – přes obrovský pokrok v mnoha oborech je totiž stále celá řada zákroků omezená množstvím dostupné krve od lidských dárců.

V této nejnovější studii vědci použili lidské kmenové buňky k replikaci některých buněk a struktur, které se obvykle objevují ve třetím a čtvrtém týdnu těhotenství. Neupane a jeho kolegové používají tento modelový systém k pochopení nejranějších fází vývoje srdce a krve.

Schopnost vytvářet krevní kmenové buňky v laboratoři má podle autorského týmu ale i další možná využití – jednoho dne může například umožnit léčbu pacientů, kteří potřebují transplantaci kostní dřeně. A to pomocí jejich vlastních buněk. Tento pokrok je nejnovějším v rychle se rozvíjející oblasti, ve které se modely embryí vytvářejí z kmenových buněk bez nutnosti použití vajíček nebo spermií, což umožňuje náhled do nejranějších fází vývoje člověka.

„I když se jedná stále o ranou fázi, schopnost produkovat lidské krevní buňky v laboratoři představuje významný krok směrem k budoucím regenerativním terapiím, které využívají vlastní buňky pacienta k opravě a regeneraci poškozených tkání,“ míní jeden z autorů studie Azim Surani z již zmíněného Gurdonova institutu.

Etický rozměr

Autoři výzkumu jsou si vědomi toho, že jejich výzkum by mohl být vnímán jako eticky sporný. „Existují jasná pravidla upravující modely lidských embryí založené na kmenových buňkách a veškerý výzkum modelující vývoj lidského embrya musí být před zahájením schválen etickými komisemi. Tato studie získala potřebná schválení a výsledná práce prošla recenzním řízením,“ ujišťují vědci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 12 hhodinami

Německé letiště se potýká s malárií

Dosavadní dopad ohniska malárie, které se objevilo na frankfurtském letišti v Německu, čítá šest nakažených a dva mrtvé. Epidemiologové se pokoušejí přijít na to, jak se nákaza na místě rozšířila.
včera v 14:42

Ruští vyděrači obelhali agenta AI. Ten pro ně napadl několik firem

Varování expertů na internetovou bezpečnost se vyplnila. Agentura Reuters popsala, jak skupina rusky hovořících zločinců zneužila komerčně dostupný model agentské umělé inteligence (AI) k útoku na řadu zahraničních společností.
včera v 11:42

Letošní hurikánová sezona je zatím bez hurikánů. Meteorolog vysvětluje proč

Tropický Atlantik je na konci srpna nezvykle klidný. Od začátku letošní hurikánové sezony se v něm vytvořily pouze tři pojmenované tropické bouře – Arthur, Bertha a Cristobal – a ani jedna z nich nedosáhla síly hurikánu. Z hlediska celkové energie tropických cyklon je letošní začátek sezony dokonce nejslabší za téměř čtyři desetiletí. Přitom zrovna přichází období, kdy by měl tropický Atlantik začít naopak naplno ožívat. Co se v Atlantiku letos děje?
včera v 10:37

Podívejte se na fotky částečného zatmění Měsíce

Na noční obloze nad značnou částí Evropy se v pátek nad ránem dalo pozorovat téměř úplné zatmění Měsíce. K tomuto jevu dochází, když se Země ocitne mezi Sluncem a Měsícem a vrhá svůj stín na Měsíc.
včera v 08:20

Ve Španělsku ukradli druhý největší pravěký zlatý poklad Evropy

Na jihovýchodě Španělska v regionu Valencie ve čtvrtek časně ráno zloději ukradli soubor artefaktů považovaných za jednu z nejcennějších sbírek zlatých předmětů z doby bronzové v Evropě, informuje agentura AFP a místní média. Zatím není zcela jasné, jak velkou část tohoto takzvaného Pokladu z Villeny zloději ukradli.
27. 8. 2026

Katastrofu v Nepálu způsobil kolaps ledovce, přispěla i změna klimatu

Hlavní příčinou ničivé povodňové vlny, která v Nepálu připravila o život stovky lidí, je kolaps ledovce, na který se zřítil obrovský skalní masiv. Záchranáři dál pátrají po pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti zemí.
27. 8. 2026

Proč jsou alpské sesuvy stále intenzivnější a nepředvídatelnější

Vysoko v horách může náhlý liják během několika minut proměnit klidný svah nebo údolí v bouřlivou řeku bahna a kamenů. A podle předpovědí budou tyto intenzivní lijáky stále častější. Ředitel nového švýcarského výzkumného ústavu zabývajícího se horskými riziky hovořil s portálem Swissinfo o tom, jak klimatická krize mění povahu rizik v Alpách.
27. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.