Vědci z Cambridge hlásí průlom. Vytvořili v laboratoři lidskou krev

Vědci z Cambridgeské univerzity vypěstovali v laboratoři biologické struktury podobné embryu, které dokázaly vyrábět lidské krevní buňky. Tento průlom otvírá nové možnosti pro regenerativní medicínu, která využívá vlastní buňky pacienta k opravě poškozených tkání, tvrdí autoři studie z Cambridge.

„Bylo vzrušující pozorovat, když se v misce objevila krvavě červená barva, která byla viditelná i pouhým okem,“ řekl výzkumník z Gurdonova institutu na Cambridgeské univerzitě Jitesh Neupane, který je hlavním autorem práce.

Cesta k umělé krvi

Lidské kmenové buňky používané k pěstování embryonálních struktur se dají vytvořit z jakékoli buňky v těle. To znamená, že tento postup by mohl také připravit cestu pro laboratorní výrobu lidské krve, která je plně kompatibilní s vlastním tělem pacienta. Jedná se o jeden ze svatých grálů medicíny – přes obrovský pokrok v mnoha oborech je totiž stále celá řada zákroků omezená množstvím dostupné krve od lidských dárců.

V této nejnovější studii vědci použili lidské kmenové buňky k replikaci některých buněk a struktur, které se obvykle objevují ve třetím a čtvrtém týdnu těhotenství. Neupane a jeho kolegové používají tento modelový systém k pochopení nejranějších fází vývoje srdce a krve.

Schopnost vytvářet krevní kmenové buňky v laboratoři má podle autorského týmu ale i další možná využití – jednoho dne může například umožnit léčbu pacientů, kteří potřebují transplantaci kostní dřeně. A to pomocí jejich vlastních buněk. Tento pokrok je nejnovějším v rychle se rozvíjející oblasti, ve které se modely embryí vytvářejí z kmenových buněk bez nutnosti použití vajíček nebo spermií, což umožňuje náhled do nejranějších fází vývoje člověka.

„I když se jedná stále o ranou fázi, schopnost produkovat lidské krevní buňky v laboratoři představuje významný krok směrem k budoucím regenerativním terapiím, které využívají vlastní buňky pacienta k opravě a regeneraci poškozených tkání,“ míní jeden z autorů studie Azim Surani z již zmíněného Gurdonova institutu.

Etický rozměr

Autoři výzkumu jsou si vědomi toho, že jejich výzkum by mohl být vnímán jako eticky sporný. „Existují jasná pravidla upravující modely lidských embryí založené na kmenových buňkách a veškerý výzkum modelující vývoj lidského embrya musí být před zahájením schválen etickými komisemi. Tato studie získala potřebná schválení a výsledná práce prošla recenzním řízením,“ ujišťují vědci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
před 34 mminutami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 18 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 20 hhodinami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
17. 12. 2025
Načítání...