Vědci z Cambridge hlásí průlom. Vytvořili v laboratoři lidskou krev

Vědci z Cambridgeské univerzity vypěstovali v laboratoři biologické struktury podobné embryu, které dokázaly vyrábět lidské krevní buňky. Tento průlom otvírá nové možnosti pro regenerativní medicínu, která využívá vlastní buňky pacienta k opravě poškozených tkání, tvrdí autoři studie z Cambridge.

„Bylo vzrušující pozorovat, když se v misce objevila krvavě červená barva, která byla viditelná i pouhým okem,“ řekl výzkumník z Gurdonova institutu na Cambridgeské univerzitě Jitesh Neupane, který je hlavním autorem práce.

Cesta k umělé krvi

Lidské kmenové buňky používané k pěstování embryonálních struktur se dají vytvořit z jakékoli buňky v těle. To znamená, že tento postup by mohl také připravit cestu pro laboratorní výrobu lidské krve, která je plně kompatibilní s vlastním tělem pacienta. Jedná se o jeden ze svatých grálů medicíny – přes obrovský pokrok v mnoha oborech je totiž stále celá řada zákroků omezená množstvím dostupné krve od lidských dárců.

V této nejnovější studii vědci použili lidské kmenové buňky k replikaci některých buněk a struktur, které se obvykle objevují ve třetím a čtvrtém týdnu těhotenství. Neupane a jeho kolegové používají tento modelový systém k pochopení nejranějších fází vývoje srdce a krve.

Schopnost vytvářet krevní kmenové buňky v laboratoři má podle autorského týmu ale i další možná využití – jednoho dne může například umožnit léčbu pacientů, kteří potřebují transplantaci kostní dřeně. A to pomocí jejich vlastních buněk. Tento pokrok je nejnovějším v rychle se rozvíjející oblasti, ve které se modely embryí vytvářejí z kmenových buněk bez nutnosti použití vajíček nebo spermií, což umožňuje náhled do nejranějších fází vývoje člověka.

„I když se jedná stále o ranou fázi, schopnost produkovat lidské krevní buňky v laboratoři představuje významný krok směrem k budoucím regenerativním terapiím, které využívají vlastní buňky pacienta k opravě a regeneraci poškozených tkání,“ míní jeden z autorů studie Azim Surani z již zmíněného Gurdonova institutu.

Etický rozměr

Autoři výzkumu jsou si vědomi toho, že jejich výzkum by mohl být vnímán jako eticky sporný. „Existují jasná pravidla upravující modely lidských embryí založené na kmenových buňkách a veškerý výzkum modelující vývoj lidského embrya musí být před zahájením schválen etickými komisemi. Tato studie získala potřebná schválení a výsledná práce prošla recenzním řízením,“ ujišťují vědci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejhorší vzduch je v Pákistánu a Bangladéši. Česko je na tom průměrně

Nejznečištěnější vzduch na světě má podle švýcarské analýzy Pákistán. Koncentrace jemných částic v ovzduší tam překročila doporučené hodnoty Světové zdravotnické organizace (WHO) až třináctkrát. Česko se umístilo přibližně v polovině žebříčku.
před 2 hhodinami

Asi jsme našli kostru d'Artagnana, oznámili francouzští archeologové

Kostra nalezená při opravách kostela v Maastrichtu může patřit slavnému francouzskému mušketýrovi d'Artagnanovi, informovala agentura AFP s odkazem na místní média. Šlechtic, který se stal předobrazem pro titulní postavu románu Tři mušketýři spisovatele Alexandra Dumase staršího, zemřel v nizozemském městě před více než 350 lety.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Rusko připravuje vlastní Starlink, využívat ho bude i armáda

Rusko připravuje vlastní satelitní internet. Společnost Bjuro 1440, která má projekt Rassvet na starosti, tento týden oznámila, že na oběžnou dráhu bylo vyneseno prvních šestnáct družic určených pro obdobu komunikačního systému Starlink společnosti SpaceX. Podle médií i expertů bude Moskva systém využívat i pro vojenské účely.
před 15 hhodinami

Brněnská botanická zahrada nasadila proti škůdcům dravá slunéčka

Botanická zahrada v Brně zahájila přechod na biologickou ochranu rostlin. Ve sklenících nově proti červcům nasadila dravá slunéčka, která škůdce aktivně vyhledávají a požírají. Důvodem změny je klesající účinnost chemických postřiků – červci si vůči nim postupně vytvořili odolnost.
před 17 hhodinami

Ultrazpracované potraviny poškozují plodnost, naznačuje výzkum

Čokoládové tyčinky, zmrzlina, slazené nápoje, sladké pečivo, chipsy, uzeniny, salámy, kuřecí nugetky – to všechno jsou takzvané ultrazpracované potraviny (UPF). Ty dnes tvoří v Evropě asi polovinu potravy a podle nové studie mohou mít vliv na početí i těhotenství. Souvisí nejen se sníženou plodností u mužů, ale také se zpomaleným růstem raných embryí a menšími žloutkovými váčky, které jsou pro raný embryonální vývoj nezbytné.
před 18 hhodinami

Vědci poprvé natočili, jak vorvaň dává hlavičku

Dospělý vorvaň může vážit až 52 tun. Když plnou rychlosti narazí do nějakého jiného tvora nebo objektu, může to být hodně bolestivé. O tomto chování vědci zatím slyšeli jen nepotvrzené historky, teď ho ale poprvé nafilmovali ve vysoké kvalitě.
před 21 hhodinami

Moře u Špicberků může stvořit bakterie vzdorující antibiotikům

Výzkum usazenin na dně u norského souostroví Špicberky odhalil obrovské množství mikroskopického života, včetně organismů s geny, které umožňují vznik i přenos odolnosti proti většině známých antibiotik.
před 22 hhodinami

Sítě místo spánku. Studie zkoumala, jak se u dětí zvyšuje pravděpodobnost budoucí deprese

V poslední době rychle přibývá výzkumů, které popisují, jaký vliv mají sociální sítě na děti. Další kamínek do mozaiky poznání tohoto jevu přinesla nová studie z Velké Británie, která naznačuje, proč vznikají po nadměrném užívání těchto médií duševní problémy.
včera v 07:33
Načítání...