Vědci z Cambridge hlásí průlom. Vytvořili v laboratoři lidskou krev

Vědci z Cambridgeské univerzity vypěstovali v laboratoři biologické struktury podobné embryu, které dokázaly vyrábět lidské krevní buňky. Tento průlom otvírá nové možnosti pro regenerativní medicínu, která využívá vlastní buňky pacienta k opravě poškozených tkání, tvrdí autoři studie z Cambridge.

„Bylo vzrušující pozorovat, když se v misce objevila krvavě červená barva, která byla viditelná i pouhým okem,“ řekl výzkumník z Gurdonova institutu na Cambridgeské univerzitě Jitesh Neupane, který je hlavním autorem práce.

Cesta k umělé krvi

Lidské kmenové buňky používané k pěstování embryonálních struktur se dají vytvořit z jakékoli buňky v těle. To znamená, že tento postup by mohl také připravit cestu pro laboratorní výrobu lidské krve, která je plně kompatibilní s vlastním tělem pacienta. Jedná se o jeden ze svatých grálů medicíny – přes obrovský pokrok v mnoha oborech je totiž stále celá řada zákroků omezená množstvím dostupné krve od lidských dárců.

V této nejnovější studii vědci použili lidské kmenové buňky k replikaci některých buněk a struktur, které se obvykle objevují ve třetím a čtvrtém týdnu těhotenství. Neupane a jeho kolegové používají tento modelový systém k pochopení nejranějších fází vývoje srdce a krve.

Schopnost vytvářet krevní kmenové buňky v laboratoři má podle autorského týmu ale i další možná využití – jednoho dne může například umožnit léčbu pacientů, kteří potřebují transplantaci kostní dřeně. A to pomocí jejich vlastních buněk. Tento pokrok je nejnovějším v rychle se rozvíjející oblasti, ve které se modely embryí vytvářejí z kmenových buněk bez nutnosti použití vajíček nebo spermií, což umožňuje náhled do nejranějších fází vývoje člověka.

„I když se jedná stále o ranou fázi, schopnost produkovat lidské krevní buňky v laboratoři představuje významný krok směrem k budoucím regenerativním terapiím, které využívají vlastní buňky pacienta k opravě a regeneraci poškozených tkání,“ míní jeden z autorů studie Azim Surani z již zmíněného Gurdonova institutu.

Etický rozměr

Autoři výzkumu jsou si vědomi toho, že jejich výzkum by mohl být vnímán jako eticky sporný. „Existují jasná pravidla upravující modely lidských embryí založené na kmenových buňkách a veškerý výzkum modelující vývoj lidského embrya musí být před zahájením schválen etickými komisemi. Tato studie získala potřebná schválení a výsledná práce prošla recenzním řízením,“ ujišťují vědci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Příliš horko na život. Vlny veder zabíjejí v amazonských jezerech delfíny

Teploty vody v amazonském jezeře, kde žijí ohrožení kytovci, stouply během vln veder o deset stupňů. Zvířata nebyla schopná se tomu přizpůsobit a zemřela, stejně jako spousta ryb.
před 1 hhodinou

Chybí silné důkazy, že by paracetamol v těhotenství způsoboval autismus, říkají vědci

Paracetamol podle expertů zůstává i nadále nejlepším způsobem, jak se vypořádat se silnou horečkou v těhotenství. Nejsou totiž podle nich silné důkazy, že by způsoboval autismus u dětí. Zjistili ale také, proč se mohlo podle některých výzkumů zdát, že by mohla existovat souvislost mezi jeho užívání těhotnými a vznikem neurovývojových poruch.
před 2 hhodinami

Evropští astronauti by mohli v kosmu jíst hmyz. Startuje nový výzkum

Hmyz je natolik rozšířenou potravinou, že o něj projevila zájem – zatím jen v rámci studie – také Evropská kosmická agentura (ESA). Ta chce zkoumat, jestli by se nedal využít zejména na delších misích, kde astronauti potřebují dostatek kvalitních zdrojů energie.
před 5 hhodinami

MAPA: Silniční síť Římské říše byla výrazně delší, než se myslelo

Cesty využívané v antickém Římě měřily nejméně 299 tisíc kilometrů, což je zhruba o 100 tisíc kilometrů více, než uváděly předchozí práce archeologů a historiků, vyplývá z výzkumu, který tento týden zveřejnil vědecký časopis Nature. Ani toto číslo ale zřejmě není konečné, říká jeden z autorů, český vědec Adam Pažout z Autonomní univerzity v Barceloně. Mimo území Itálie pak často neplatí, že všechny cesty vedly do Říma.
před 6 hhodinami

Popularita dubajské čokolády, matchy a quinoy má stinnou stránku

Svět se nemůže nabažit potravin, jako je dubajská čokoláda, matcha nebo quinoa. Za oblíbeností těchto potravinových trendů se ale skrývá zásadní dopad na životní prostředí a místní producenty, napsal server stanice Deutsche Welle (DW).
před 6 hhodinami

Před sto lety vznikly jednotky SS. Zavraždily čtrnáct milionů lidí

Nacistické oddíly SS vznikly před sto lety jako osobní stráž Adolfa Hitlera a vedení nacistické strany NSDAP. Z malé bojůvky, složené především z urostlých boxerů a bitkařů z mnichovských hospod a barů, se během dvaceti let vytvořila elitní jednotka nacistické moci, která se stala symbolem teroru, vyvražďování i holocaustu. SS se podle některých údajů podílela na vyvraždění až čtrnácti milionů lidí. V norimberském procesu byla označena jako zločinecká organizace.
včera v 09:00

Jako ježek bez klece. Vědci hledají, jak opravdu vypadají černé díry

Přestože se už několik let daří získávat snímky černých děr, podle vědců to nejsou samotné díry, jen jejich stíny. Díky novým datům se pokoušejí vytvořit modely toho, jak by mohly tyto objekty vypadat.
8. 11. 2025

„Žádný kout planety nezůstane nedotčen.“ Summit v Brazílii se zabývá klimatem

V brazilském městě Belém začal ve čtvrtek dvoudenní summit před klimatickou konferencí OSN COP30, která se tam bude konat od 10. do 21. listopadu. Šéf OSN António Guterres na úvod summitu vyzval zejména bohaté země k rychlejším a účinnějším krokům proti globálnímu oteplování. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva při zahájení summitu vyzval k tomu, aby se méně peněz dávalo na války a více na ochranu životního prostředí.
7. 11. 2025
Načítání...