Etika

Švýcarské úřady na začátku tohoto týdne zatkly několik lidí, kteří podle prokuratury napomáhali k dokonání sebevraždy prostřednictvím nelegálního zařízení. To bylo ve Švýcarsku, které asistované umírání legalizovalo jako první na světě a poskytnutí pomoci a prostředků k umírání je v něm v souladu se zákonem, nasazeno vůbec poprvé a jeho propagátoři hovoří o poklidném odchodu ze života. Podle kritiků jde ale mimo jiné o spornou, nedostatečně popsanou a potenciálně trýznivou metodu umírání.

Lidská morálka se chápe jako něco trvalého, pevného až žulově neměnného. Jenže nový výzkum, který analyzoval data čtvrt milionu lidí za jednu dekádu, ukázal proměnlivost morálních hodnot, a to v závislosti na ročních obdobích. Tyto výsledky mohou mít podle autorů studie závažné důsledky pro politiku, právo a zdravotnictví – včetně načasování voleb a soudních případů.

Evropská unie má nová pravidla pro fungování umělé inteligence. Jejich vymezení přišlo ve správný čas, míní vedoucí Centra pro výzkum inovací a kyberpráva AV ČR Alžběta Solarczyk Krausová. Stanovena jsou podle ní zejména pro firmy a občanům Unie mají zajistit ochranu jejich práv. Programátor AI Tomáš Mikolov optimistický pohled nesdílí. „Budeme bránit uživatele – to jsou taková vzletná hesla,“ myslí si. Regulace podle něj vznikají na základě „fantastických představ politiků a byrokratů“.

Genetickým inženýrům se v Šanghaji povedlo výrazně zlepšit klonování. Doufají, že díky tomu budou moci tvořit desítky klonů laboratorních zvířat pro lékařské pokusy.

Pokud bychom se o něco měli zajímat, tak o oběti, o dopad na profese, které přišly do přímého kontaktu s tragickou střelbou na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, říká mediální analytik Filip Rožánek. Na analýzu toho, jak média zvládla událost pokrýt, je podle něj třeba delší časový odstup. Kritika by měla cílit na konkrétní chyby a média by neměla zapomínat na empatii, nabádá Rožánek. V podcastu Background ČT24 také zodpovídá otázku, zda on-line obsah bude v budoucnu plně v režii umělé inteligence, a zamýšlí se i nad tím, co mediální scénu čeká v tomto roce.

Izrael žádá po několika zahraničních médiích vysvětlení, jak je možné, že jejich fotoreportéři 7. října dokumentovali překvapivý útok teroristů z Hamásu na jih Izraele. Jeruzalém varoval, že by mohla být považována za spoluviníky trestných činů, píše izraelský deník The Times of Israel. Bezprostředně po začátku útoku byli na místě spolupracovníci agentur Reuters a AP, kteří své snímky dodávají i stanici CNN a deníku The New York Times. Média odmítají, že by o útoku věděla předem. CNN již s fotografem přerušila spolupráci.

Metoda CRISPR může změnit lidstvo a případně všechny další generace. Funguje jako nůžky, s nimiž je možné vystřihnout kousek genetické informace. Znamená to velké etické otázky, ale také velké příležitosti třeba v medicíně, kde se může podílet na léčbě dosud neléčitelných nemocí. Výrazně se na této metodě podílel i český vědec Martin Jínek. I o něm mluvila spoluautorka metody, která za svou práci získala Nobelovu cenu, Emmanuelle Charpentierová. Vědkyně poskytla obsáhlý rozhovor pořadu Hyde Park Civilizace.

Z neoficiálních údajů po celém světě vyplývá, že lidé vnímají dramatický úpadek morálky. Je to ale pravda? Na to se podívala mezinárodní studie, která prozkoumala stav v desítkách zemí celého světa, detailně se zaměřila na Spojené státy.

Biologové vytvořili syntetická lidská embrya s využitím kmenových buněk. Jde o zásadní průlom, ke vzniku embrya totiž nebylo potřeba vajíček ani spermií. Cílem je studium genetických poruch a příčin potratovosti. Výzkum vyvolal i negativní reakce expertů. Tvrdí, že jde o překročení hranic etiky.

Současnou pandemickou vlnu provází vzedmutí agrese proti zdravotníkům. Ke stupňování napětí jen přispívají sociální sítě, které konflikty ve společnosti prohlubují. Spor mezi zastánci a odpůrci vakcín na internetu teď například provází šíření příspěvků, které kritikům očkování přisuzují falešné výroky. Společnost se tak dál štěpí, uvedl komentátor Deníku N Petr Koubský. Podle přednosty Ústavu etiky na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy Marka Orko Váchy nemůže být lež v diskusi legitimním nástrojem. Koubský a Vácha byli hosty pořadu Události, komentáře.

Kvůli sílící epidemii vláda v demisi schválila další testování ve školách. S dalšími protiepidemickými opatřeními chce počkat až na názor dosavadní opozice. Uvažuje, že půjde rakouskou cestou a schválí také lockdown pro neočkované. Odborníci a politici se ale na takovém kroku neshodují, stejně jako na povinném očkování. Diskutovali o tom v Devadesátce ČT24.

V Česku je stále v porovnání s ostatními zeměmi nízká proočkovanost proti covidu-19. Cest, jak může stát k očkování přesvědčovat, je hned několik, a to jak pozitivných, tak i těch negativních. Etik a filozof z Ústavu státu a práva Akademie věd ČR David Černý v pořadu 90′ ČT24 zdůraznil, že v jisté situaci je třeba, aby individuální lidská práva ustoupila do pozadí a přednost dostal zájem společnosti.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) v pondělí seznámil veřejnost se stanoviskem Ústřední vojenské nemocnice, podle které nyní prezident Miloš Zeman není ze zdravotních důvodů schopen vykonávat pracovní povinnosti. I když je prezident hospitalizován už od 10. října, jednalo se o první informaci ohledně jeho zdravotního stavu. Prezidentská kancelář se ani po předchozí Vystčilově výzvě ke stavu prezidenta nevyjádřila. Pro etika Marka Orko Váchu je počínání Zemanových spolupracovníků „novým dnem“. Etik Jaromír Matějek zase chápe postoj prezidentovy rodiny a zdůrazňuje zachování důstojnosti pacienta.

Lidem s příjmem do sto tisíc korun nechce zvyšovat daň z příjmu žádná z osmi stran, jejichž zástupci přišli do předvolební superdebaty České televize. Většina stran připouští nanejvýš zavedení digitální daně, levicoví lídři se zmínili i o možnosti více zdanit lidi s příjmem přes sto tisíc měsíčně. O ekonomice a také kauze Pandora Papers diskutovali Andrej Babiš (ANO), Petr Fiala (SPOLU), Vojtěch Filip (KSČM), Jan Hamáček (ČSSD), Zuzana Majerová Zahradníková (Trikolora), Tomio Okamura (SPD), Vít Rakušan (PirátiSTAN) a Robert Šlachta (PŘÍSAHA).

Vědci z Číny a Spojených států vložili lidské kmenové buňky do embryí primátů a dokázali tak vypěstovat chimérická embrya, která udrželi při životě až 20 dní. Výzkum má navzdory etickým otázkám potenciál poskytnout nové poznatky o vývojové biologii a evoluci. Mohl by také pomoci při vývoji nových modelů lidské biologie i nemocí.

České nemocnice jsou na hraně svých kapacit, přesto každý pacient má nárok na péči. V době epidemie není tak důležitý věk pacientů, ale jestli má léčba smysl, vysvětlil Marek Orko Vácha, který vede Ústav etiky na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Všichni jsme si rovni a pacient dostává péči, která mu náleží, řekl v Devadesátce ČT24.

Pandemie nového koronaviru nepřinesla jen zátěž, ale také radost ze solidarity a poznání, že důležité věci přicházejí zdola. V Událostech, komentářích to řekl kněz, biolog a přednosta Ústavu etiky Marek Orko Vácha. Hájil také počáteční spory lékařů a vědců o vážnost situace s tím, že právě vzájemná kritika a kontrola je při hledání pravdivého výkladu zásadní.

Začátkem září novináři monitorovali demonstraci ekologických aktivistů u lomu Vršany na Mostecku. V momentě, kdy aktivisté vstoupili do lomu, většina novinářů zůstala stát. Někteří se ale vydali dál, zastavila je – opět jen některé – až výzva policistů, že do lomu platí zákaz vstupu a že mají místo opustit. Jak k takové situaci přistupovat z hlediska novinářské etiky? Podle odborníka na etiku médií Jana Motala z Masarykovy univerzity je potřeba každou takovou demonstraci posuzovat zvlášť. Připouští však, že novinář může stanovená pravidla porušit.

Kam až novinář může zajít, do jaké míry má být účastníkem akce, kdy už je reportování na hraně nebo za hranou zákona? Otázky, nad kterými řadu let diskutují mediální analytici. Teď znovu vyvstaly v terénu a odpovědi byly opět různé. Do konfliktu s policií se první zářijový víkend dostali tři novináři, kteří pokrývali dění kolem demonstrace ekologických aktivistů u lomu Vršany u Mostu. Dva z nich na výzvu lom opustili, třetí zůstala s demonstranty a jako s demonstrantkou s ní policisté zacházeli. Jaký postup byl správný? Tématu se věnoval nedělní Newsroom ČT24.

Přinášejí témata, na která slyší lidé nevěřící demokracii, tradičním médiím a tradičním politickým stranám. Vydávají zprávy bez kontextu, informace dostatečně neověřují a neodlišují fakta od názorů. To vše jsou podle odborníka na etiku médií z Masarykovy univerzity Jana Motala Parlamentní listy. Pro Newsroom ČT24 médium rozebíral, protože se začalo vážně mluvit o jeho možném prodeji. Souvislosti přinesl pořad v neděli.

Komunistický poslanec Zdeněk Ondráček ve své disertační práci užil pasáže z jiných zdrojů, aniž by je citoval. V pátek to potvrdila Univerzita Palackého v Olomouci (UP), kde politik před osmi lety získal doktorát. Z výsledku kontroly také vyplývá, že většinu teoretické části sestavil jako kompilát z poznatků, které byly v době vzniku práce známé. Poslanec nechce záležitost komentovat, probere ji prý s univerzitou, až obdrží výsledky. O titul přijít nemůže.

Majetek některých slovenských soudců neodpovídá jejich příjmům. Zjistila to analýza jejich majetkových přiznání za loňský rok. Pokud soudci nedokážou nesrovnalosti vysvětlit, může soudní rada požádat ministra spravedlnosti o zahájení disciplinárních řízení. Pro pořad Týden v justici to řekl člen slovenské soudní rady Pavol Žilinčík. Rada nechala přednostně analyzovat majetková přiznání těch soudců, kteří prokazatelně byli ve spojení s obviněným podnikatelem Marianem Kočnerem.

Přelomový proces kolem eutanazie začal v Nizozemsku – zemi, která volbu zemřít kdysi jako první umožnila. Obžalobě čelí lékařka, která ukončila život pacientky s těžkou demencí. Ta podle žalobců možná změnila názor, jenže to už lékařka neověřila. Teď čelí stíhání za vraždu. Prokuratura pro ni ale nežádá trest, spíše změny v zákonech. Jejich hranice, na rozdíl od života a smrti, prý zdaleka nejsou tak zřetelné.

Video z teroristického útoku na Novém Zélandu mohl vidět každý na Facebooku. Sám útočník ho tam nahrával v přímém přenosu. „Video je natočeno vlastně tak, že připomíná počítačové hry. Staví diváka do pozice střelce, takže se může ocitnout na jeho straně,“ popisuje odborník na etiku médií Jan Motal. Záznam je podle něj velmi nebezpečný a redakce by ho neměly dál šířit. Téma pro pořad Newsroom ČT24, který se bude vysílat od 22:02.