Morálka kolísá v průběhu roku, může to ovlivnit volby či soudy, říká studie

Lidská morálka se chápe jako něco trvalého, pevného až žulově neměnného. Jenže nový výzkum, který analyzoval data čtvrt milionu lidí za jednu dekádu, ukázal proměnlivost morálních hodnot, a to v závislosti na ročních obdobích. Tyto výsledky mohou mít podle autorů studie závažné důsledky pro politiku, právo a zdravotnictví – včetně načasování voleb a soudních případů.

Přijímání některých morálních hodnot kolísá v závislosti na ročním období. Prokázal to výzkum ze Spojených států, ale podobné výsledky mají vědci už také z Kanady a Austrálie. „Morální hodnoty, které podporují skupinovou soudržnost, jsou u lidí silnější na jaře a na podzim než v létě a v zimě,“ shrnul hlavní autor práce Ian Hohm.

„Morální hodnoty jsou zásadní součástí toho, jak se lidé rozhodují a vytvářejí si názory, takže si myslíme, že to může mít celou řadu důsledků,“ doplňuje psycholog. Od roku 2009 shromažďoval jeho tým na speciální webové stránce výsledky průzkumu, který měřil, jak lidé podporovali pět morálních hodnot: loajalitu, autoritu, morální čistotu, starostlivost a spravedlnost.

Věrnost, autoritu a morální čistotu autoři studie označují za „svazující“ hodnoty. Právě tato „svatá trojice“ totiž podporuje dodržování skupinových norem a zajišťuje fungování společností. Úzce se také shodují s moderním politickým konzervatismem. Starostlivost a spravedlnost lze zase považovat za liberálnější hodnoty, které se zaměřují na individuální práva a blahobyt. Výzkumy prokázaly, že všechny tyto hodnoty usměrňují úsudek lidí o tom, co je správné, a co ne.

Jaro a podzim proti létu a zimě

Výzkumníci zjistili, že respondenti podporovali hodnoty silněji na jaře a na podzim, zatímco v létě a v zimě slaběji. Tento vzorec byl pozoruhodně stejný po celou dobu deseti let, kdy výzkum probíhal. Současně se ukázalo, že letní pokles podpory závazných morálních hodnot byl výraznější v oblastech s extrémnějšími sezónními klimatickými rozdíly.

Ale proč? Studie zjistila možnou souvislost mezi těmito sezónními morálními změnami a úrovní úzkosti. Ta se totiž také mění v závislosti na ročních obdobích. „Všimli jsme si, že úroveň úzkosti dosahuje vrcholu na jaře a na podzim, což se pozoruhodně dobře shoduje s obdobím, kdy lidé silněji podporují závazné hodnoty,“ vysvětluje další hlavní autor práce Mark Schaller. „Tato korelace naznačuje, že vyšší úzkost může lidi vést k tomu, aby hledali útěchu ve skupinových normách a tradicích, které závazné hodnoty podporují.“

Důsledky pro veřejný život

Zjištění mají podle autorů dalekosáhlé důsledky, mezi potenciální příklady patří například volby. Načasování voleb by mohlo mít vliv na jejich výsledky, protože změny morálních hodnot ovlivňují politické názory a chování. Rozdíly jsou sice malé, ale v řadě voleb rozhodují o vítězi doslova jen stovky hlasů.

Další možný dopad by mohla kolísavá morálka mít na právní rozsudky. Načasování soudních procesů a právních rozhodnutí by mohlo být ovlivněno sezónními rozdíly, protože ti, kteří podporují „závazné“ hodnoty, mají tendenci více trestat ty, kteří páchají trestné činy a porušují společenské normy.

Zajímavou možností je také vliv na zdravotnictví. Během pandemie covidu-19 byla míra, v jaké lidé dodržovali zásady společenského odstupu a nechali se očkovat, ovlivněna hlavně jejich morálními hodnotami. Poznání změn těchto hodnot v závislosti na ročním období by mohlo pomoci přizpůsobit účinnější zdravotní kampaně.

Výsledky podle vědců naznačují natolik silnou korelaci, že se vyplatí tento fenomén prostudovat hlouběji.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Brno je zřejmě starší, než se předpokládalo, ukazuje archeologický objev

Brno pravděpodobně vzniklo před rokem 1000 našeho letopočtu, zjistili archeologové Muzea města Brna. V laboratoři nechali otestovat lidskou kost nalezenou při dřívějších průzkumech na Starém Brně. Dosud konkrétní doklad o počátcích města chyběl.
před 11 mminutami

Vědci našli u Beninu korálové útesy. Čekali přitom, že jen zmapují „hřbitov“

Když se skupina francouzských mořských biologů vydávala zkoumat korálový útes poprvé popsaný v šedesátých letech minulého století, očekávala, že bude jen mapovat mrtvý ekosystém. Jenže badatelé naopak narazili na životem kypící oblast.
před 1 hhodinou

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
před 17 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.