Morálka kolísá v průběhu roku, může to ovlivnit volby či soudy, říká studie

Lidská morálka se chápe jako něco trvalého, pevného až žulově neměnného. Jenže nový výzkum, který analyzoval data čtvrt milionu lidí za jednu dekádu, ukázal proměnlivost morálních hodnot, a to v závislosti na ročních obdobích. Tyto výsledky mohou mít podle autorů studie závažné důsledky pro politiku, právo a zdravotnictví – včetně načasování voleb a soudních případů.

Přijímání některých morálních hodnot kolísá v závislosti na ročním období. Prokázal to výzkum ze Spojených států, ale podobné výsledky mají vědci už také z Kanady a Austrálie. „Morální hodnoty, které podporují skupinovou soudržnost, jsou u lidí silnější na jaře a na podzim než v létě a v zimě,“ shrnul hlavní autor práce Ian Hohm.

„Morální hodnoty jsou zásadní součástí toho, jak se lidé rozhodují a vytvářejí si názory, takže si myslíme, že to může mít celou řadu důsledků,“ doplňuje psycholog. Od roku 2009 shromažďoval jeho tým na speciální webové stránce výsledky průzkumu, který měřil, jak lidé podporovali pět morálních hodnot: loajalitu, autoritu, morální čistotu, starostlivost a spravedlnost.

Věrnost, autoritu a morální čistotu autoři studie označují za „svazující“ hodnoty. Právě tato „svatá trojice“ totiž podporuje dodržování skupinových norem a zajišťuje fungování společností. Úzce se také shodují s moderním politickým konzervatismem. Starostlivost a spravedlnost lze zase považovat za liberálnější hodnoty, které se zaměřují na individuální práva a blahobyt. Výzkumy prokázaly, že všechny tyto hodnoty usměrňují úsudek lidí o tom, co je správné, a co ne.

Jaro a podzim proti létu a zimě

Výzkumníci zjistili, že respondenti podporovali hodnoty silněji na jaře a na podzim, zatímco v létě a v zimě slaběji. Tento vzorec byl pozoruhodně stejný po celou dobu deseti let, kdy výzkum probíhal. Současně se ukázalo, že letní pokles podpory závazných morálních hodnot byl výraznější v oblastech s extrémnějšími sezónními klimatickými rozdíly.

Ale proč? Studie zjistila možnou souvislost mezi těmito sezónními morálními změnami a úrovní úzkosti. Ta se totiž také mění v závislosti na ročních obdobích. „Všimli jsme si, že úroveň úzkosti dosahuje vrcholu na jaře a na podzim, což se pozoruhodně dobře shoduje s obdobím, kdy lidé silněji podporují závazné hodnoty,“ vysvětluje další hlavní autor práce Mark Schaller. „Tato korelace naznačuje, že vyšší úzkost může lidi vést k tomu, aby hledali útěchu ve skupinových normách a tradicích, které závazné hodnoty podporují.“

Důsledky pro veřejný život

Zjištění mají podle autorů dalekosáhlé důsledky, mezi potenciální příklady patří například volby. Načasování voleb by mohlo mít vliv na jejich výsledky, protože změny morálních hodnot ovlivňují politické názory a chování. Rozdíly jsou sice malé, ale v řadě voleb rozhodují o vítězi doslova jen stovky hlasů.

Další možný dopad by mohla kolísavá morálka mít na právní rozsudky. Načasování soudních procesů a právních rozhodnutí by mohlo být ovlivněno sezónními rozdíly, protože ti, kteří podporují „závazné“ hodnoty, mají tendenci více trestat ty, kteří páchají trestné činy a porušují společenské normy.

Zajímavou možností je také vliv na zdravotnictví. Během pandemie covidu-19 byla míra, v jaké lidé dodržovali zásady společenského odstupu a nechali se očkovat, ovlivněna hlavně jejich morálními hodnotami. Poznání změn těchto hodnot v závislosti na ročním období by mohlo pomoci přizpůsobit účinnější zdravotní kampaně.

Výsledky podle vědců naznačují natolik silnou korelaci, že se vyplatí tento fenomén prostudovat hlouběji.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 2 hhodinami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 3 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
před 20 hhodinami

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
před 22 hhodinami

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
včera v 10:32

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
včera v 07:30

Astronaut Svoboda poletí na ISS v roce 2027, oznámil Babiš

Projekt Česká cesta do vesmíru v pondělí prezentoval vývoj příprav české mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a avizuje klíčové milníky pro rok 2027. Tiskové konference v pražském planetáriu se zúčastnili premiér Andrej Babiš (ANO), ministři Karel Havlíček (ANO), Robert Plaga (za ANO) a Jaromír Zůna (za SPD), budoucí astronaut Aleš Svoboda, astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Andreas Mogensen a další.
8. 6. 2026Aktualizováno8. 6. 2026

Vědci přejmenovali syndrom, který ničí ženské zdraví. Může to změnit přístup i léčbu

Lékaři po jedenácti letech studie změnili název syndromu, který trápí asi deset procent žen. Doufají, že by to mohlo změnit nejen stigmatizaci těchto problémů, ale také jim pomoci k účinnější léčbě.
8. 6. 2026
Načítání...