Morálka kolísá v průběhu roku, může to ovlivnit volby či soudy, říká studie

Lidská morálka se chápe jako něco trvalého, pevného až žulově neměnného. Jenže nový výzkum, který analyzoval data čtvrt milionu lidí za jednu dekádu, ukázal proměnlivost morálních hodnot, a to v závislosti na ročních obdobích. Tyto výsledky mohou mít podle autorů studie závažné důsledky pro politiku, právo a zdravotnictví – včetně načasování voleb a soudních případů.

Přijímání některých morálních hodnot kolísá v závislosti na ročním období. Prokázal to výzkum ze Spojených států, ale podobné výsledky mají vědci už také z Kanady a Austrálie. „Morální hodnoty, které podporují skupinovou soudržnost, jsou u lidí silnější na jaře a na podzim než v létě a v zimě,“ shrnul hlavní autor práce Ian Hohm.

„Morální hodnoty jsou zásadní součástí toho, jak se lidé rozhodují a vytvářejí si názory, takže si myslíme, že to může mít celou řadu důsledků,“ doplňuje psycholog. Od roku 2009 shromažďoval jeho tým na speciální webové stránce výsledky průzkumu, který měřil, jak lidé podporovali pět morálních hodnot: loajalitu, autoritu, morální čistotu, starostlivost a spravedlnost.

Věrnost, autoritu a morální čistotu autoři studie označují za „svazující“ hodnoty. Právě tato „svatá trojice“ totiž podporuje dodržování skupinových norem a zajišťuje fungování společností. Úzce se také shodují s moderním politickým konzervatismem. Starostlivost a spravedlnost lze zase považovat za liberálnější hodnoty, které se zaměřují na individuální práva a blahobyt. Výzkumy prokázaly, že všechny tyto hodnoty usměrňují úsudek lidí o tom, co je správné, a co ne.

Jaro a podzim proti létu a zimě

Výzkumníci zjistili, že respondenti podporovali hodnoty silněji na jaře a na podzim, zatímco v létě a v zimě slaběji. Tento vzorec byl pozoruhodně stejný po celou dobu deseti let, kdy výzkum probíhal. Současně se ukázalo, že letní pokles podpory závazných morálních hodnot byl výraznější v oblastech s extrémnějšími sezónními klimatickými rozdíly.

Ale proč? Studie zjistila možnou souvislost mezi těmito sezónními morálními změnami a úrovní úzkosti. Ta se totiž také mění v závislosti na ročních obdobích. „Všimli jsme si, že úroveň úzkosti dosahuje vrcholu na jaře a na podzim, což se pozoruhodně dobře shoduje s obdobím, kdy lidé silněji podporují závazné hodnoty,“ vysvětluje další hlavní autor práce Mark Schaller. „Tato korelace naznačuje, že vyšší úzkost může lidi vést k tomu, aby hledali útěchu ve skupinových normách a tradicích, které závazné hodnoty podporují.“

Důsledky pro veřejný život

Zjištění mají podle autorů dalekosáhlé důsledky, mezi potenciální příklady patří například volby. Načasování voleb by mohlo mít vliv na jejich výsledky, protože změny morálních hodnot ovlivňují politické názory a chování. Rozdíly jsou sice malé, ale v řadě voleb rozhodují o vítězi doslova jen stovky hlasů.

Další možný dopad by mohla kolísavá morálka mít na právní rozsudky. Načasování soudních procesů a právních rozhodnutí by mohlo být ovlivněno sezónními rozdíly, protože ti, kteří podporují „závazné“ hodnoty, mají tendenci více trestat ty, kteří páchají trestné činy a porušují společenské normy.

Zajímavou možností je také vliv na zdravotnictví. Během pandemie covidu-19 byla míra, v jaké lidé dodržovali zásady společenského odstupu a nechali se očkovat, ovlivněna hlavně jejich morálními hodnotami. Poznání změn těchto hodnot v závislosti na ročním období by mohlo pomoci přizpůsobit účinnější zdravotní kampaně.

Výsledky podle vědců naznačují natolik silnou korelaci, že se vyplatí tento fenomén prostudovat hlouběji.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 7 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 9 hhodinami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
včera v 22:37

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
včera v 16:41

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
včera v 14:15

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
včera v 13:09

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
včera v 11:27

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
včera v 10:09
Načítání...