Morálka kolísá v průběhu roku, může to ovlivnit volby či soudy, říká studie

Lidská morálka se chápe jako něco trvalého, pevného až žulově neměnného. Jenže nový výzkum, který analyzoval data čtvrt milionu lidí za jednu dekádu, ukázal proměnlivost morálních hodnot, a to v závislosti na ročních obdobích. Tyto výsledky mohou mít podle autorů studie závažné důsledky pro politiku, právo a zdravotnictví – včetně načasování voleb a soudních případů.

Přijímání některých morálních hodnot kolísá v závislosti na ročním období. Prokázal to výzkum ze Spojených států, ale podobné výsledky mají vědci už také z Kanady a Austrálie. „Morální hodnoty, které podporují skupinovou soudržnost, jsou u lidí silnější na jaře a na podzim než v létě a v zimě,“ shrnul hlavní autor práce Ian Hohm.

„Morální hodnoty jsou zásadní součástí toho, jak se lidé rozhodují a vytvářejí si názory, takže si myslíme, že to může mít celou řadu důsledků,“ doplňuje psycholog. Od roku 2009 shromažďoval jeho tým na speciální webové stránce výsledky průzkumu, který měřil, jak lidé podporovali pět morálních hodnot: loajalitu, autoritu, morální čistotu, starostlivost a spravedlnost.

Věrnost, autoritu a morální čistotu autoři studie označují za „svazující“ hodnoty. Právě tato „svatá trojice“ totiž podporuje dodržování skupinových norem a zajišťuje fungování společností. Úzce se také shodují s moderním politickým konzervatismem. Starostlivost a spravedlnost lze zase považovat za liberálnější hodnoty, které se zaměřují na individuální práva a blahobyt. Výzkumy prokázaly, že všechny tyto hodnoty usměrňují úsudek lidí o tom, co je správné, a co ne.

Jaro a podzim proti létu a zimě

Výzkumníci zjistili, že respondenti podporovali hodnoty silněji na jaře a na podzim, zatímco v létě a v zimě slaběji. Tento vzorec byl pozoruhodně stejný po celou dobu deseti let, kdy výzkum probíhal. Současně se ukázalo, že letní pokles podpory závazných morálních hodnot byl výraznější v oblastech s extrémnějšími sezónními klimatickými rozdíly.

Ale proč? Studie zjistila možnou souvislost mezi těmito sezónními morálními změnami a úrovní úzkosti. Ta se totiž také mění v závislosti na ročních obdobích. „Všimli jsme si, že úroveň úzkosti dosahuje vrcholu na jaře a na podzim, což se pozoruhodně dobře shoduje s obdobím, kdy lidé silněji podporují závazné hodnoty,“ vysvětluje další hlavní autor práce Mark Schaller. „Tato korelace naznačuje, že vyšší úzkost může lidi vést k tomu, aby hledali útěchu ve skupinových normách a tradicích, které závazné hodnoty podporují.“

Důsledky pro veřejný život

Zjištění mají podle autorů dalekosáhlé důsledky, mezi potenciální příklady patří například volby. Načasování voleb by mohlo mít vliv na jejich výsledky, protože změny morálních hodnot ovlivňují politické názory a chování. Rozdíly jsou sice malé, ale v řadě voleb rozhodují o vítězi doslova jen stovky hlasů.

Další možný dopad by mohla kolísavá morálka mít na právní rozsudky. Načasování soudních procesů a právních rozhodnutí by mohlo být ovlivněno sezónními rozdíly, protože ti, kteří podporují „závazné“ hodnoty, mají tendenci více trestat ty, kteří páchají trestné činy a porušují společenské normy.

Zajímavou možností je také vliv na zdravotnictví. Během pandemie covidu-19 byla míra, v jaké lidé dodržovali zásady společenského odstupu a nechali se očkovat, ovlivněna hlavně jejich morálními hodnotami. Poznání změn těchto hodnot v závislosti na ročním období by mohlo pomoci přizpůsobit účinnější zdravotní kampaně.

Výsledky podle vědců naznačují natolik silnou korelaci, že se vyplatí tento fenomén prostudovat hlouběji.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Doporučujeme

Nářečí má na mozek podobně pozitivní vliv jako cizí jazyk, tvrdí němečtí vědci

Učení se cizím jazykům bystří mozek a udržuje ho v kondici, to samé ale platí i pro dialekty. Tvrdí to vědci z univerzity v západoněmeckém Marburgu, kteří takovou studii zveřejnili v odborném magazínu Nature Scientific Reports, jak upozornila regionální veřejnoprávní stanice MDR.
17. 7. 2026

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.