Morálka kolísá v průběhu roku, může to ovlivnit volby či soudy, říká studie

Lidská morálka se chápe jako něco trvalého, pevného až žulově neměnného. Jenže nový výzkum, který analyzoval data čtvrt milionu lidí za jednu dekádu, ukázal proměnlivost morálních hodnot, a to v závislosti na ročních obdobích. Tyto výsledky mohou mít podle autorů studie závažné důsledky pro politiku, právo a zdravotnictví – včetně načasování voleb a soudních případů.

Přijímání některých morálních hodnot kolísá v závislosti na ročním období. Prokázal to výzkum ze Spojených států, ale podobné výsledky mají vědci už také z Kanady a Austrálie. „Morální hodnoty, které podporují skupinovou soudržnost, jsou u lidí silnější na jaře a na podzim než v létě a v zimě,“ shrnul hlavní autor práce Ian Hohm.

„Morální hodnoty jsou zásadní součástí toho, jak se lidé rozhodují a vytvářejí si názory, takže si myslíme, že to může mít celou řadu důsledků,“ doplňuje psycholog. Od roku 2009 shromažďoval jeho tým na speciální webové stránce výsledky průzkumu, který měřil, jak lidé podporovali pět morálních hodnot: loajalitu, autoritu, morální čistotu, starostlivost a spravedlnost.

Věrnost, autoritu a morální čistotu autoři studie označují za „svazující“ hodnoty. Právě tato „svatá trojice“ totiž podporuje dodržování skupinových norem a zajišťuje fungování společností. Úzce se také shodují s moderním politickým konzervatismem. Starostlivost a spravedlnost lze zase považovat za liberálnější hodnoty, které se zaměřují na individuální práva a blahobyt. Výzkumy prokázaly, že všechny tyto hodnoty usměrňují úsudek lidí o tom, co je správné, a co ne.

Jaro a podzim proti létu a zimě

Výzkumníci zjistili, že respondenti podporovali hodnoty silněji na jaře a na podzim, zatímco v létě a v zimě slaběji. Tento vzorec byl pozoruhodně stejný po celou dobu deseti let, kdy výzkum probíhal. Současně se ukázalo, že letní pokles podpory závazných morálních hodnot byl výraznější v oblastech s extrémnějšími sezónními klimatickými rozdíly.

Ale proč? Studie zjistila možnou souvislost mezi těmito sezónními morálními změnami a úrovní úzkosti. Ta se totiž také mění v závislosti na ročních obdobích. „Všimli jsme si, že úroveň úzkosti dosahuje vrcholu na jaře a na podzim, což se pozoruhodně dobře shoduje s obdobím, kdy lidé silněji podporují závazné hodnoty,“ vysvětluje další hlavní autor práce Mark Schaller. „Tato korelace naznačuje, že vyšší úzkost může lidi vést k tomu, aby hledali útěchu ve skupinových normách a tradicích, které závazné hodnoty podporují.“

Důsledky pro veřejný život

Zjištění mají podle autorů dalekosáhlé důsledky, mezi potenciální příklady patří například volby. Načasování voleb by mohlo mít vliv na jejich výsledky, protože změny morálních hodnot ovlivňují politické názory a chování. Rozdíly jsou sice malé, ale v řadě voleb rozhodují o vítězi doslova jen stovky hlasů.

Další možný dopad by mohla kolísavá morálka mít na právní rozsudky. Načasování soudních procesů a právních rozhodnutí by mohlo být ovlivněno sezónními rozdíly, protože ti, kteří podporují „závazné“ hodnoty, mají tendenci více trestat ty, kteří páchají trestné činy a porušují společenské normy.

Zajímavou možností je také vliv na zdravotnictví. Během pandemie covidu-19 byla míra, v jaké lidé dodržovali zásady společenského odstupu a nechali se očkovat, ovlivněna hlavně jejich morálními hodnotami. Poznání změn těchto hodnot v závislosti na ročním období by mohlo pomoci přizpůsobit účinnější zdravotní kampaně.

Výsledky podle vědců naznačují natolik silnou korelaci, že se vyplatí tento fenomén prostudovat hlouběji.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ebola v Evropě není velkou hrozbou, ukazují zkušenosti

Pacient, který může mít ebolu a bude hospitalizovaný v Česku, může vyvolávat obavy. Ale zkušenosti naznačují, že kvalitní přijatá opatření i samotné vlastnosti viru dokáží šíření nemoci účinně zabránit.
před 8 hhodinami

Příznaky Alzheimera odhalí rychlý test. Zkuste si ho

První příznaky demence může odhalit nový test kognitivních funkcí, jako je paměť nebo porozumění. Ve věku 65 až 80 let je teď součástí preventivní prohlídky u praktického lékaře, dostupný je i na internetu. Trvá jen několik minut, informovala Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP).
před 10 hhodinami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánovčera v 18:41

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
včera v 13:58

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
včera v 13:00

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
včera v 10:19

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
včera v 08:20

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
včera v 06:30
Načítání...