Zima

Silničáři na Vysočině a v Plzeňském kraji používají od letošní zimní sezony nové informační systémy. Snadněji se díky nim dozví, kde hrozí náledí, a je proto potřeba poslat sypače. V Plzeňském kraji aplikace zpracovává údaje z meteostanic a předpovědi počasí. Model AI pak zobrazí pravděpodobnost nutnosti zimní údržby na konkrétním úseku silnice. Také kraj Vysočina využívá podobný systém. Jeho program sbírá data o počasí přímo ze sypačů, takže silničáři můžou lépe plánovat výjezdy a rychleji reagovat na změnu počasí. Pomáhají také data z meteostanic, které mají zabudovaná čidla ve vozovkách. Ta měří teplotu a vlhkost povrchu a dispečeři tak už nemusí vysílat sypače jen na kontrolní jízdu. Informace v tomto kraji navíc pomáhají také záchranářům, ale i běžným řidičům. Ti se dozvědí, kde se zrovna sypače pohybují.

Nebe bude v Česku do konce týdne převážně zatažené a mohou se objevit mlhy, mrholení i dešťové přeháňky. Přes den zřejmě teploty neklesnou pod nulu a koncem týdne mohou vystoupat až na devět stupňů Celsia. Ani v noci nebudou velké mrazy, ale při zmenšené oblačnosti mohou teploty klesnout na několik stupňů pod nulou. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Sníh a náledí představují pro lidi s postižením zásadní překážku. Lidé s omezenou schopností pohybu i nevidomí se kvůli špatně udržovaným chodníkům venku pohybují jen minimálně. Zimní podmínky jim ztěžují cestu do práce, k lékaři i k autu. Města přiznávají, že úklid všech komunikací včas nezvládají.

Sníh, který během týdne napadl, připravil podmínky pro zimní víkend. Předpověď meteorologů navíc slibuje, že tam, kde sníh je, tak zatím neroztaje. A na mnoha místech hor se navíc rozjela sněžná děla. O týden dřív než loni zahájila sezonu některá horská střediska. První sníh už přilákal také běžkaře na Vysočinu či na Šumavu, ale v národním parku si zatím musí vystačit jen s drobnými úseky, které obce většinou upravují skútrem. Postupně také přibývá míst, kam se dá vyrazit bruslit. Třeba v Brně se o víkendu otevřou velká tradiční kluziště, už se ale bruslí v centru přímo pod vánočním vyhlídkovým kolem.

Poprvé v této zimní sezoně v Česku výrazněji sněžilo i mimo pohraniční horské oblasti, ve výškách už kolem pěti set metrů nad mořem. V Brdech, které se rozkládají na území Plzeňského a Středočeského kraje, napadlo přes noc až pět centimetrů sněhu, uvedl ráno Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Do terénu musely vyrazit sypače, řidiči projíždějící touto oblastí by měli být maximálně opatrní. Při teplotách kolem nuly ale bude sníh rychle mizet.

Konec října je obdobím zvýšeného zájmu o nákup zimních pneumatik. Prodejci říkají, že přibývá lidí, kteří zvažují a také pořizují celoroční variantu obutí svých vozů, která je určena na všechna čtyři roční období. Na takových gumách lze jezdit i v zahraničí – za předpokladu, že vyhovuje vzorek, jinak hrozí vyšší pokuty než v Česku. Na hory je ale odborníci nedoporučují. Tam by lidé měli vyjíždět s vyloženě zimním obutím. Pravidlo zimních pneumatik platí od začátku listopadu do konce března.

S blížící se zimou chystají města nová veřejná kluziště. Některé radnice dávají přednost umělému ledu, který je mimo jiné energeticky méně náročný. Umělé kluziště vznikne například v Ústí nad Labem nebo Frýdku-Místku. I pražské Vršovice budou mít nové kluziště, zůstávají ale u klasické ledové plochy.

Česko je připravené na zimu. Plynové zásobníky jsou podle ministerstva průmyslu a obchodu aktuálně naplněné zhruba z 96 procent, tedy ještě více, než byly loni ve stejném čase. To odpovídá 3,3 miliardy kubíků plynu. Ačkoliv by toto množství vydrželo při průměrné spotřebě asi na půl roku, v zimním období se využití výrazně zvyšuje. Plyn by tak vystačil jen na devadesát dnů, a to jak pro domácnosti, tak pro průmysl.

Na tibetských svazích Mount Everestu uvěznila sněhová bouře asi dvě stě lidí v horolezeckých táborech, jeden člověk zemřel na podchlazení. V okolí východní strany hory probíhají záchranné práce, napsala stanice BBC s odvoláním na čínská média. Stovky místních vesničanů a záchranné týmy byly nasazeny k odklízení sněhu, který blokuje přístup do oblasti v nadmořské výšce přes 4900 metrů. Podle místních médií bylo prozatím zachráněno 350 lidí.

Zahájení topné sezony se blíží. Domácnosti se zásobují palivy, objednávají revize kotlů a některé už změnily dodavatele energií. Úspory mohou být i v řádech tisíců ročně. Nejvíc domácností, konkrétně přes 1,7 milionu, využívá dálkové teplo – ať už z tepláren nebo společných kotelen. Na horkovody se připojují města i některé developerské projekty a domy. Roste také obliba sdílení energií.

Čekací doby na servis komínů a kotlů se prodlužují. Důvodem je nadcházející topná sezona, kterou provází také častější kontroly kotlů a komínů před zimou. Revize mohou odhalit nedostatky, které zvyšují výkon, mohou být i příčinou vážné poruchy. Kontrola kotle trvá zhruba hodinu, záleží však na typu kotle a míře jeho znečištění.

Lidé v Panamském zálivu byli zvyklí, že se vždy v létě ochladí voda a s tím připlave i spousta ryb. Na takzvaný upwelling, výstupné proudění, ale letos oproti dějinné pravidelnosti nedošlo. Na jevu je přitom závislá řada ekosystémů i obživa místních obyvatel.

Poptávka po palivovém dřevu letos opět roste. Potvrzují to vlastníci lesů i prodejci. Češi si už začali dělat zásoby na zimu. Dochází jim totiž takzvané kůrovcové dřevo, kterým se před lety zásobili. Největší zájem je podle prodejců o dřevo naštípané, které firmy dovezou až na dvůr a kupci si ho jen složí. Menší zájem je o stromy v lese, které si musí lidé pokácet a zpracovat sami.

Ačkoliv nejvíce zákazníků tuhá paliva shání až těsně před topnou sezonou, některé domácnosti si zásoby dělají už nyní, v létě. Sází na výhodnější ceny, které do zimy už asi jen porostou. Rozvoz ale komplikuje déšť, který některá místa znepřístupňuje. Řada rodin už také vyměnila kotle a například uhlí už tak k vytápění nepotřebuje. Naopak roste zájem o dřevo, mezi nejoblíbenější paliva patří brikety či pelety do automatických kotlů.

V době, kdy se Evropa i USA potýkají s vlnou veder, řeší Jižní Amerika opačný extrém – na kontinentu se prudce ochladilo a lidé čelí nebývale mrazivému počasí. Na situaci upozornila agentura Reuters.

Po teplém čtvrtku a pátku beze srážek se v Česku na víkend výrazně ochladí s tím, jak do Evropy začne od severu proudit arktický vzduch. Teploty přes den se budou o víkendu držet i hluboko pod deseti stupni Celsia, v noci může mrznout. Přeháňky mohou být i sněhové. Podobné to bude i na začátku příštího týdne, teplejší počasí by se mohlo začít vracet od středy, předpovídá Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

Nebe v Česku se bude v prvním dubnovém týdnu postupně vyjasňovat, přeháněk bude ubývat. Teploty přes den porostou, v pondělí by maxima neměla přesáhnout dvanáct stupňů Celsia, v pátek bude i dvacet stupňů. Na víkend se však obloha zatáhne a opět se ochladí.

Do Česka se vrátilo zimní počasí, které zkomplikovalo situaci hlavně na horských silnicích. Po ránu byly na většině míst teploty pod nulou a na mnoha místech nasněžilo, například v oblasti Krkonoš, Jeseníků a také Beskyd. Studená fronta přinese na začátku tohoto týdne podle meteorologů zřejmě poslední sněhové vločky v této zimě i do nejnižších poloh. Teploty ale postupně porostou, vyjasní se a o víkendu na některých místech naměří i osmnáct stupňů Celsia.

Habry v Lanžhotě na Břeclavsku letos znovu vyrašily velmi brzy při porovnání s údaji z pravidelného pozorování od roku 1951. V posledních dvaceti letech se datum rašení posunulo proti 50. a 60. letům minulého století v průměru o čtrnáct dnů. V posledních třech letech ale rašily extrémně brzy a posun proti průměru činil téměř měsíc.

Tepelné hospodářství v Hradci Králové rozesílá obyvatelům a institucím přeplatky za teplo za minulý kalendářní rok. Jejich celková výše je přes sto milionů korun. Například v panelovém domě se sto dvaceti byty dostanou vlastníci zpět přeplatek celkem šest set tisíc korun. Ředitelství policie ušetřilo milion tři sta tisíc tisíc, vězeňská služba přes tři sta tisíc. Loňská zima patřila k mírným a městský distributor tepla významně ušetřil.

Teplejší počasí táhne včely z úlů, a to o něco dříve než obvykle. Mají za sebou ale náročné období, kvůli poměrně mírné zimě se mezi nimi rozšířili paraziti a infekce – například hniloba včelího plodu nebo varoáza. V důsledku toho zahynuly tisíce včel. Hospodáři proto očekávají, že medu bude méně, což se odrazí v jeho ceně. Včelaření se v Česku aktuálně věnuje přes 65 tisíc lidí a ročně včely vyprodukují průměrně deset tisíc tun medu.

Letošní zima se v Česku zapíše jako nadprůměrně teplá a srážkově podprůměrná. V české krajině je nyní vody nedostatek a nemá příliš šanci se doplit – sníh totiž leží jen na horách. Ještě horší je ale situace u našich východních sousedů, na Slovensku.

O víkendu nastane meteorologické jaro. Končící zima přitom byla opět teplotně nadprůměrná – podle předběžných odhadů zhruba o jeden stupeň. Sněhu bylo málo a v únoru skoro nepršelo. Na některých místech se tak už teď začíná projevovat sucho, které se může prohlubovat. Podle předpovědi bude i březen teplý a chudý na srážky.

V Česku se v závěru týdne ochladí, průměr nejvyšších denních teplot se bude pohybovat kolem pěti stupňů Celsia a v noci bude mrznout, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), podle níž se sněhové přeháňky mohou vyskytnout i v nižších polohách. Začátkem příštího týdne se má začít oblačnost zmenšovat, sněžit by mělo už jen ojediněle a teploty budou nejspíš pozvolna stoupat.