Zima

Obyvatelé města Pokrovsk v Doněcké oblasti denně čelí hrozbě ruských útoků, ale také následkům zimy a nefunkční infrastruktury. Jeho obyvatelé si teplo zajišťují často improvizovanými zdroji, což ale přináší větší riziko požárů. Ve městě natáčel štáb ČT se zpravodajkou Darjou Stomatovou.

Horská služba v celém Česku doplňuje a opravuje tyče, které pomáhají lidem s orientací v mlze nebo při sněžení na hřebenech. V posledních letech přibývá pátracích akcí po ztracených turistech. Záchranáři tyče zatloukají hlavně tam, kde se cesty ztrácí i pod slabou vrstvou sněhu. Toto značení doplňují i strážci národních parků. Kromě toho mění i běžné turistické značky a informace o dočasných klidových územích.

Do měst u ukrajinské fronty se pomalu vkrádá třetí válečná zima. Úřady odpojují obce od centrálního topení a dodávek vody, aby mrazy neponičily infrastrukturu. Lidé nakupují dřevo, brikety a pece. Nejhorší bude zima pro staré lidi, kteří přišli o domov, odmítají odjet a sami se o sebe nepostarají. Mezi nimi je i paní Tamara, se kterou v Lymanu natáčela Darja Stomatová.

S nástupem chladného počasí začínají Češi topit. Naplno se rozjedou i některé lokální teplárny, které zatím dodávaly teplo jen v ranním a večerním čase. Odborníci připomínají, že při dodržování určitých pravidel lze snížit celkové náklady na vytápění až o desetinu, a to především v době velkých teplotních výkyvů.

Už sedm tisíc nocleženek nakoupili letos Češi pro lidi bez domova. Armáda spásy, která projekt organizuje už podeváté, začne vouchery potřebným rozdávat od listopadu. Poukázka na nocleh zajistí klientům nejen ubytování během chladných dnů, ale také teplé jídlo i pomoc sociálního pracovníka. V loňské sezoně se jich povedlo vybrat až třicet tisíc.

Ruské síly dál zvyšují tlak ve směru na strategicky klíčový Pokrovsk, který je označován za bránu do Doněcké oblasti. V troskách jsou obytné domy, průmyslové objekty i silniční most na hlavním tahu. Pětina obyvatel ve městě zůstává i přesto, že chybí pitná voda a často i elektřina. Situaci v ostřelovaném městě mapoval štáb České televize.

Padesát tisíc korun. Tolik činí dar pro každou rodinu, které povodně zničily obytnou část domova. Takových rodin je přes 3800 a humanitární organizace mezi ně rozdělují na dvě stě milionů. Shromáždily je z darů zaslaných po zářijové pohromě, která poničila města a vesnice například na Jesenicku. Měsíc po povodních zasažené oblasti stále trápí řada problémů. Ať už se jedná o přetíženost techniků a kominíků, nebo o vážně poškozenou infrastrukturu.

Česko začalo čerpat plyn ze zásobníků skoro o měsíc dřív než loni. Minulá topná sezona byla totiž extrémně teplá a dvě třetiny domácností díky tomu dostávají zpět přeplatky na energiích. Letos se to už opakovat nemusí.

Počasí o víkendu bude proměnlivé, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Denní teploty mohou vystoupat ještě k patnácti stupňům Celsia, v sobotu ráno ale hrozí přízemní mrazíky.

Po oteplení v první polovině týdne se od pátku do Česka opět vrátí chladnější počasí. Do čtvrtka se teploty přes den budou pohybovat až kolem dvaceti stupňů Celsia, ranní mlhy se někde udrží po většinu dne. Od pátku teplotní maxima klesnou k patnácti stupňům. Pršet bude výjimečně, o víkendu ale může na hřebenech nejvyšších hor i sněžit, vyplývá z týdenní předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Pěstitelé ovoce mohou získat mimořádnou podporu téměř půl miliardy korun za škody, které jim způsobily jarní mrazy. Vláda schválila příslušný program, uvedl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Ovocnáři podle něj budou moct začít o podporu žádat nejpozději 15. října, termín pro podání žádostí bude do 31. října. Peníze se budou vyplácet od prosince, zemědělci by je měli dostat nejpozději do konce ledna příštího roku.

Léto sice ještě neskončilo, netopýři však už teď hledají teplejší útočiště. Každý rok koncem srpna se tito savci snaží dostat do bytů, domů či kanceláří a zahnízdit tam na zimní období. Lidé jim to navíc usnadňují, stačí totiž jenom na štěrbinu pootevřené okno. Na pomoc často vyjíždějí posádky ze záchranných stanic. Odborníci upozorňují, aby se lidé nesnažili netopýry sami odchytit, můžou totiž přenášet řadu nemocí.

Počet úmrtí v důsledku veder se může v Evropě do konce století ztrojnásobit. Počty budou disproporčně růst v zemích na jihu Evropy, jako je Itálie, Řecko a Španělsko, zjistila nová studie.

Lidská morálka se chápe jako něco trvalého, pevného až žulově neměnného. Jenže nový výzkum, který analyzoval data čtvrt milionu lidí za jednu dekádu, ukázal proměnlivost morálních hodnot, a to v závislosti na ročních obdobích. Tyto výsledky mohou mít podle autorů studie závažné důsledky pro politiku, právo a zdravotnictví – včetně načasování voleb a soudních případů.

Česko tento týden čeká ještě několik mrazivých nocí, varoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Mrazy mohou poškodit především ovocné stromy, vinnou révu a vzešlou zeleninu. Na části území bude také sněžit, ve středu se může sníh přechodně objevit dokonce i ve středních a nižších polohách.

Většinu pracovního týdne vydrží v Česku chladné počasí. Přes den teploty nepřekročí deset stupňů Celsia, v noci a k ránu bude dál mrznout, ve vyšších polohách sněžit. Až před víkendem se začne oteplovat, v neděli se už teploty budou pohybovat kolem dvaceti stupňů a začátkem příštího týdne dál porostou, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Počasí v Česku zůstane oblačné a chladné až do příštího týdne, o víkendu teploty nepřesáhnou devět stupňů Celsia. Noci na pátek, neděli a pondělí budou mrazivé, podobně jako noc na čtvrtek, kdy teploměr ukázal až osm stupňů pod nulou. Zima může poškodit zeleninu nebo kvetoucí ovocné stromy, varoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Přeháňky budou i smíšené a sněhové, v některých dnech i v nižších polohách.

Česko zažilo mrazivou noc. Teplota klesala k minus dvěma až minus pěti stupňům. Na horách bylo ještě chladněji. Rokytská slať na Šumavě, která je známou mrazovou kotlinou, zaznamenala teplotu minus 15 stupňů Celsia. Informoval o tom v úterý ráno Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové už v pondělí varovali, že hrozí škody na kvetoucích ovocných stromech.

Silnice, která vede kolem přehrady Souš v Jizerských horách, zůstává zavřená. Liberečtí krajští silničáři ji zavírají vždy, když nasněží – kvůli ochraně pitné vody ji nemohou v zimě udržovat. Nyní už jsou sněhu jen nepatrné zbytky, přesto zůstává nad Desnou spuštěná závora, která brání průjezdu. Silničáři to vysvětlují předpovědí počasí, podle níž by ještě mohlo nasněžit. Pro řidiče to znamená, že když jedou třeba z Tanvaldu nebo Harrachova do Hejnic či Frýdlantu, výrazně si zajedou. Horskou silnici využívají turisté, ale i lidé, kteří jezdí do práce či za příbuznými.

Letošní zima by mohla být podle odhadů klimatologů jednou z nejteplejších, více při ní pršelo a sníh tál. Začátek prosince byl studenější než dlouhodobý normál, celkově byl ale tento měsíc teplejší, než bývá zvykem. Leden byl průměrný a teploty v první polovině února jsou zatím vysoce nadprůměrné. Tento měsíc ale zatím neskončil, upozornil Peter Huszár z Katedry fyziky atmosféry na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy.

Zima roku 1929 byla ta nejhorší, jakou Československo zažilo – 11. února to je přesně 95 let, kdy byl v Litvínovicích u Českých Budějovic naměřen absolutní rekord minimální teploty vzduchu na území Česka, a to minus 42,2 stupně Celsia. Na základě statistické analýzy českobudějovické teplotní řady meteorologové odhadují, že pravděpodobnost výskytu tak nízké teploty je jednou za tisíc let.

Uplynulých dvanáct měsíců bylo o víc než jeden a půl stupně teplejších než v době před začátkem průmyslové revoluce. Je to vůbec poprvé, kdy se globální teplota za celý rok dostala nad tuto hranici. S extrémy v počasí byli lidé konfrontováni celý minulý rok a nyní oteplování potvrzují i data. Od začátku roku je také možné sledovat to, že po ochlazení sotva na průměrné teploty následuje prudká obleva. Sníh, jako viditelný symbol zimy, je tak v přírodním stavu jen v nejvyšších polohách hor. S jeho nedostatkem se aktuálně potýkají i v Alpách. Detailní snímky z družice ukazují, že údolí jsou často úplně bez sněhu a podle odhadů bude při celkovém oteplení o dalšího půl stupně bez přírodního sněhu až polovina všech ski areálů v Evropě.

Na západě Čech se v noci a v neděli dopoledne mohou tvořit mrznoucí mlhy, případně slabá námraza. Vliv na to bude mít postupné slábnutí větru. Na východě Čech a v severozápadní polovině Moravy a Slezska má v sobotu ale stále hodně foukat. Informoval o tom Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

V severozápadních Čechách mohou v noci na neděli teploty klesat pod minus dvanáct stupňů Celsia, varoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Upozornil i na to, že v pondělí se zejména ve východní polovině republiky mohou objevit mrznoucí srážky a ledovka. Ve Frýdlantském výběžku, na severní Moravě a ve Slezsku bude foukat silný vítr s nárazy až sedmdesát kilometrů v hodině.