Zima strana 3 z 5

Při náhlém oteplení ve vyšších vrstvách atmosféry se často rozvlní polární vír, což vede ke vpádům arktického vzduchu na jih – včetně Česka. Přestože bulvární média varují před touto „bestií z východu“, v únoru zřejmě nic takového nehrozí.

O nadcházejícím víkendu teploty v noci klesnou slabě pod bod mrazu, přes den vystoupají maximálně k pěti až sedmi stupňům Celsia nad nulu, vyplývá z předpovědi počasí Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Srážek má být v příštích dnech málo, slabě sněžit by mělo v pátek, a to jen ojediněle. Postupně se nejspíš začne obloha vyjasňovat.

Tento týden bude v Česku přes den nejvýše osm stupňů Celsia. V noci bude mrznout, teploty možná spadnou až na minus devět stupňů, vyplývá z týdenní předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Nejtepleji bude do středy, kdy bude také jasno. Zbytek týdne pak bude zatažený a i přes den se mohou teploty pohybovat kolem nuly.

Díry na silnicích se nejvíc objevují na přelomu zimy a jara. Podle nových vědeckých poznatků mají ale jinou příčinu, než se běžně předpokládá. Podle expertů totiž není viníkem rozpínání objemu vody při jejím zamrzání, ale jev zvaný kryosukce.

Podle nové studie extrémní teploty připraví o život v Evropě do konce století až 2,3 milionu lidí. Vědci navrhují adaptační i mitigační strategie – tedy jednak lepší přizpůsobení se horku, ale také snížení emisí.

Během čtvrtka budou teploty v Česku stoupat ještě k deseti stupňům Celsia. Na víkend se ale vrátí zima, i přes den bude jen těsně nad nulou a hlavně v neděli bude místy sněžit. Nebe bude dál převážně oblačné, maximálně polojasné. V noci bude mrznout, může se tvořit náledí, vyplývá z týdenní předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Ve východní polovině Čech se navíc může v pátek ráno tvořit slabá ledovka.

Nebe v Česku má být dál zatažené, slunce se ukáže spíš jen na horách. Vyplývá to z předpovědi na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). V noci bude podle předpovědi mrznout, teploty přes den se budou na počátku týdne držet kolem nuly, od čtvrtka se začne oteplovat. O víkendu mohou maxima dosáhnout až devíti stupňů Celsia.

O víkendu se mírně oteplí, denní teploty mohou dosáhnout až šesti stupňů Celsia. Tam, kde se udrží nízká oblačnost, ale bude jen kolem nuly. Inverzní počasí v Česku vydrží týden, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

V celém Česku od pondělního večera do úterního dopoledne hrozí náledí. Na Vysočině a východě Zlínského kraje mohou teploty v noci a v úterý ráno klesnout pod minus 12 stupňů Celsia. Od poloviny týdne se začne oteplovat.

Ježky, netopýry i další živočišné druhy mate mírná zima s teplotními výkyvy. Vycházejí ze svých zimovišť a hledají si potravu, případně mnohem běžněji trpí na napadení parazity. České televizi to potvrdily záchranné stanice evidující zvýšení počtu přijatých zvířat zmíněných druhů, které lidé nacházejí čím dál častěji. Na problematiku upozorňují i přírodovědci z českých univerzit nebo organizace Nyctalus zabývající se ochranou netopýrů.

Začátku sněžení předcházela extrémní změna počasí, která přišla během čtvrtečního večera a noci. Na mnoha místech se ochladilo o osm stupňů během jedné, maximálně dvou hodin. Někde ale byla podle meteorologů změna počasí ještě rychlejší a výraznější. Třeba na hřebenech Beskyd během dvaceti minut teplota klesla o více než deset stupňů a déšť rychle přešel ve sněžení. Fronta, která ochlazení přinesla, přešla přes Česko během sedmi hodin.

Průběh letošní zimy v Česku zatím milovníky sněhu a mrazivého počasí zřejmě moc netěší. Opakující se vpády teplého vzduchu omezují délky studených období spíš jen na několik dnů. To rozsáhlé oblasti Spojených států naopak zažívají od začátku roku teplotně výrazně podprůměrné počasí. Kvůli změně tryskového proudění tam mohou padat teplotní rekordy, zejména v jižních státech, kam začne pronikat chladný vzduch z Arktidy.

Před čtyřiceti lety, 7. ledna 1985, zasáhla Československo a celou oblast střední Evropy šestidenní vlna silných mrazů v důsledku proniknutí velmi studeného vzduchu od severovýchodu. Druhá vlna extrémně chladného počasí přišla od 11. do 13. února téhož roku. Při obou mrazivých vlnách se teploty několik dní držely kolem minus třiceti stupňů Celsia.

Sněhová bouře zasáhla sever, centrální i východní část Spojených států, pro zhruba 60 milionů obyvatel vydaly tamní úřady varování. USA může postihnout největší sněžení za poslední desetiletí, očekávají se také velmi nízké teploty. Polární vzduch se podle předpovědí přesune přes středoatlantické státy na východě USA až na Floridu, kde jsou rovněž očekávány mrazy. Krizový stav vyhlásilo sedm států, zrušeny byly už tisíce letů.

V důsledku stále teplejších zim tají sněhové závěje, v nichž tuleni kroužkovaní saimaaští vychovávají svá mláďata. Skupina dobrovolníků proto z odklizeného sněhu u finského jezera Saimaa navršuje hromady sněhu, aby si v nich tuleni mohli vyhloubit své nory, napsal deník The Guardian.

Podle varování Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se v noci na úterý a v úterý bude tvořit námraza. Výstraha na náledí platí od pondělního večera do úterního rána pro celou zemi. Počasí se na začátku nového roku podle ČHMÚ v Česku výrazně změní. Ve čtvrtek 2. ledna dorazí studená fronta, která ukončí inverzi panující v zemi několik posledních dní.

Jednodenní lyžařské zájezdy si stále drží oblibu mezi českými lyžaři. České televizi to potvrdila více než desítka cestovních kanceláří a agentur, které tyto zájezdy organizují. Kromě tradičních tuzemských destinací se jejich nabídka stále častěji rozšiřuje o zahraniční střediska. Jednodenní výlety lákají mimo jiné i tím, že odpadá nutnost řešit ubytování, což znamená úsporu nákladů.

Letošní Vánoce zřejmě budou na řadě míst bílé. Na Štědrý den by mělo od středních poloh sněžit, zařadí se tak pravděpodobně mezi nejchladnější Štědré dny za posledních šestnáct let, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na síti X a v týdenní předpovědi počasí. Z dlouhodobého výhledu počasí vyplývá, že chladnější než předchozí dny by pravděpodobně měly být celé následující čtyři týdny.

S Vánocemi se pojí představa šťastného a veselého období, kdy si lidé užívají darů, rodiny a dobrého jídla. Jenže ve skutečnosti jde o období, ve kterém je nejvíce infarktů a mrtvic. Tvrdí to zpráva Americké kardiologické asociace. Podle ní se v posledních dvou prosincových týdnech prudce zvyšuje počet infarktů a mrtvic, přičemž dnem s nejvyšším počtem srdečních příhod je 25. prosinec.

Letošní Vánoce budou ve znamení počasí, které se zřejmě nebude vymykat tak výrazně dlouhodobému průměru jako třeba v loňském roce. Tehdy Česko zažilo masivní oblevu s deštěm, která způsobila zimní povodně poměrně nebývalého rozsahu. Letošní teploty by na Štědrý den měly být lehce nad nulou, pak se bude zřejmě jen zvolna oteplovat. Vánoce ale mohou mít i mnohem odlišnější podobu.

Během příštích deseti let chce ministerstvo životního prostředí upustit od vytápění uhlím v rodinných domech, náhradou mají být kotle na biomasu nebo tepelná čerpadla. Jak domácnosti a velké firmy ovlivňují to, co Češi dýchají, a jakým způsobem pomohly kotlíkové dotace, díky kterým si lidé mohli pořídit ekologičtější zdroj tepla? I tom diskutovali v pořadu Zkraje starosta Ludgeřovic Daniel Havlík (SOCDEM), podnikatel Jan Světlík, vědec Jiří „Smokeman“ Horák, ředitel odboru ochrany ovzduší ministerstva životního prostředí Kurt Dědič, novinář Jan Brož a ředitel obecně prospěšné společnosti Čisté nebe Ondřej Daněk.

Dlouhé roky byly symbolem českých Vánoc pohlednice Josefa Lady. Děti i dospělí na nich tráví Štědrý den v závějích sněhu, vánicích a někdy také bruslí nebo se koulují. Jenže růst teplot způsobil, že na většině území Česka je takové prožití Vánoc už velmi nepravděpodobné.

Převážně zataženo zůstane v Česku do konce týdne, vyjasnit se může na horách. Meteorologové očekávají místy mlhavá rána s mrznoucím mrholením. Ojediněle i zasněží, v neděli se mohou objevit sněhové přeháňky a srážky smíšené i v nížinách. Vyplývá to z týdenní předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). V příštím týdnu se oteplí a nejvyšší denní teploty se dostanou k deseti stupňům Celsia.

Sníh, teploty pod nulou, ale třeba i náhlá obleva komplikují majitelům vysoušení domů po povodních. Vlhké zdi mohou vlivem stále silnějších mrazů popraskat. Postižené stavby proto také stále objíždějí statici.