Zima strana 5 z 5

Vláda by mohla příští týden zaúkolovat některého z ministrů opravou slavných chátrajících Žižkových kasáren v Terezíně. Prezident Miloš Zeman během návštěvy Ústeckého kraje navrhl, aby si rozsáhlý areál vzala zpět armáda. Terezín sám na opravu za miliardu nemá.

Ruské útoky mají za cíl donutit Ukrajinu, aby místo do protiofenzivy investovala více do ochrany infrastruktury, uvedli ve svém pravidelném hodnocení války na Ukrajině američtí analytici z Institutu pro studium války (ISW). Jen během soboty Moskva vypálila zejména na energetické objekty čtyřicet raket a vyslala 16 dronů. Bez proudu se po útocích ocitlo 1,4 milionu domácností.

Ruské ostřelování drasticky ochromilo ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského bylo v zemi za poslední týden zničeno třicet procent elektráren, což způsobilo „masivní výpadky proudu“. Některé vládní zdroje dokonce uvádí, že bylo poškozeno až čtyřicet procent energetické infrastruktury. Ukrajinská státní energetická společnost byla proto ve čtvrtek nucena zavést úsporný režim. Politici zároveň apelovali, aby lidé snížili spotřebu elektřiny.

Země Severoatlantické aliance a další spojenci potvrdili, že jsou připraveni dodávat Ukrajině další zbraně k obraně proti stupňující se ruské agresi. Po schůzce zástupců pěti desítek zemí v bruselském sídle NATO to řekl americký ministr obrany Lloyd Austin. Během jednání kontaktní skupiny vedené Spojenými státy řada zemí slíbila nejrychlejší možné dodávky protivzdušných systémů, dělostřelecké techniky či dalších zbraní, které se Kyjevu nedostávají. Ruské útoky, které v posledních dvou dnech zabily nejméně devatenáct lidí a zasáhly asi třetinu ukrajinské energetické infrastruktury, podle Austina zesílily odhodlání USA pomáhat napadené zemi.

Jaká bude letošní zima, zajímá nejen politiky a energetiky, ale každého, kdo musí platit účty za plyn a elektřinu. Výhled se pokoušejí meteorologové zjistit už nyní – a začínají vždy pohledem do Tichého oceánu na chování jevu La Niňa.

Pokud přestane proudit plyn z Ruska do Evropy, je Česká republika s kapacitami plynu, které má zajištěné, schopna při běžných průměrných teplotách pokrýt zcela bezproblémově chod domácností a firem zhruba do srpna příštího roku. Počítá se přitom s požadovanými úsporami spotřeby plynu ve výši patnácti procent. Informovali o tom společně ředitel odboru hospodářské politiky ministerstva financí David Prušvic a šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS).

Letošní vysoké teploty a nedostatek vláhy ohrožují nejenom jehličnaté, ale už i listnaté stromy. Rozsáhlé schnutí listnatých lesů v Chřibech na Kroměřížsku a Uherskohradišťsku odhalil letecký průzkum Arcibiskupských lesů. Četné dubové a bukové partie jsou bez listí a už na začátku srpna vypadají jako na podzim. Stromy tak reagují na dlouhodobý nedostatek srážek.

Česko se připravuje na zimu a možné přerušení dodávek ruského plynu. Už splnilo unijní cíl a naplnilo plynem přes 80 procent zásobníků. Podle ministra průmyslu Jozefa Síkely (za STAN) pomohly dodávky suroviny z Norska. Stát pořídil i zkapalněný plyn. Dál platí, že v případě výpadku mají domácnosti přednost před firmami.

Ukrajinská vláda rozhodla o povinné evakuaci obyvatel z Doněcké oblasti, přípravy na ni už začaly. Vláda zajistí logistiku a vše uhradí, lidi ale žádá o součinnost. V pravidelném nočním projevu to v sobotu oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Ani velcí predátoři nemohou odolávat klimatickým změnám, pokud jsou dost velké a rychlé. Ukazuje to příklad psů hyenovitých, kteří se v Africe začali chovat se zvyšujícími se teplotami jinak než v minulosti. Avšak tento pokus o adaptaci podle nové studie neuspěl.

La Niña je velmi silný přirozený meteorologický jev, který má rozsáhlé dopady na velké části planety. Jenže v posledních letech se chová znečekaně – objevuje se mnohem častěji, než by se dalo očekávat, a také bývá hodně silný. Jeho projevem je například megasucho na západě USA, které ohrožuje tamní zemědělství.

Evropská unie nechce stavět vzdušné zámky, takže nemůže garantovat levné energie pro nadcházející zimu, lidé ale budou mít čím topit a budou mít dostatek potravin. V rozhovoru s německou mediální skupinou RND to prohlásila místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Slovenské ministerstvo hospodářství v pátek informovalo, že Slovensko důsledky částečného embarga na dovoz ruské ropy do Evropské unie pocítí nejhůře z členských zemí EU. Evropská unie definitivně schválila šestý balík sankcí v pátek. Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov prohlásil, že Severoatlantická aliance by měla v debatách o své strategii na dalších deset let zvážit, zda Ukrajině neudělit „de facto“ členství spíše než „de iure“.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) představil plán na dostatečné naplnění zásobníků s plynem před nadcházející zimou. Ty se podle něj plní velmi rychle. Zásobníky jsou v současnosti naplněny z více než čtyřiceti procent, řekl Síkela. Česko podle něj bude v nákupech pokračovat, ministr počítá se zřízením postu státního obchodníka s energiemi, který má zvýšit bezpečnost.

Aprílové počasí znamená, že se střídají dešťové srážky, slunečno, ale klidně se mohou objevit i krupky nebo sníh. To všechno se může změnit i v horizontu pouhých několika hodin. A přesně takového počasí se dočkáme o Velikonocích.

V noci na pátek napadlo na severu Olomouckého kraje až patnáct centimetrů sněhu. Návrat zimy pocítili obyvatelé Jesenicka i návštěvníci hor. Na hřebenech stále sněží a do toho silně fouká, řekl dispečer jesenické horské služby Jaroslav Komárek. Kvůli novému sněhu jsou v pohotovosti silničáři, na Jesenicku mají v terénu veškerou techniku a pokračují v zimní údržbě. Silnice jsou sjízdné, pokrývá je však rozbředlá sněhová vrstva a je potřeba počítat se zvýšenou opatrností. Sněžit má podle meteorologů i o víkendu.

Řada lidí si všimla, že i když během uplynulých dní byla jasná obloha, za letadly se téměř netvořily dobře známé kondenzační čáry. Vysvětlení poskytuje prostá fyzika.

Meteorologická zima, která před pár dny skončila, byla velmi teplá. V celorepublikovém průměru byla o víc než 2 °C teplejší, než je dlouhodobý průměr. Výrazně teplejší byla zima v nižších polohách, zato na horách šlo spíš o zimu teplotně průměrnou nebo jen mírně nadprůměrnou.

Polární vír, který během zimy významněji ovlivňuje počasí v Evropě i v severní Americe, by měl s blížícím se jarem za normálních okolností slábnout. Letos se ale zatím chová podivně a zesiluje. Teplota ve středu tohoto atmosférického jevu klesá až k rekordně nízkým hodnotám. To by mohlo znamenat prodloužení zimního počasí až do jarních měsíců.

Zatímco severní polovinu Evropy stále svírá zima, na jihu už krajina čelí problému spíše teplejších měsíců – suchu. V Portugalsku dokonce museli odstavit několik vodních elektráren. Úřady pro jistotu zavedly na další dva roky přísná pravidla na ochranu pitné vody. A extrémní nedostatek srážek trápí i podhorské oblasti Itálie.

Počasí posledních dvou týdnů ukazuje svoji turbulentní tvář. Nad naším územím se střídají jednotlivé frontální systémy, které přicházejí vesměs od severozápadu až západu, a kromě velké oblačnosti a srážek s sebou občas přinášejí i silný vítr. A nejen to, v předminulém týdnu byla dokonce dvakrát situace s častějším výskytem bouřek. Lednové, nebo obecněji spíš zimní bouřky sice nejsou v Česku nic až tak výjimečného, ale letošní první měsíc byl na jejich výskyt neobvykle bohatý.

Pololetní a jarní prázdniny se už blíží a na horách konečně začíná přibývat sněhu. Podle předpovědi by mohl vydržet i v průběhu února; meteorologové navíc očekávají, že od čtvrtka bude na horách znovu sněžit.

Od roku 1961 ubylo v Česku každou dekádu v průměru 4,7 mrazových dnů, tedy takových, kdy se minimální denní teplota dostane pod bod mrazu. Zatímco v letech 1961 až 1970 jich bylo každý rok průměrně 126,5, mezi lety 2011 až 2020 jen 99,8, přičemž v tomto desetiletí byl úbytek nejrychlejší –⁠ proti předchozí dekádě chybělo jedenáct mrazových dnů, řekl Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Klimatologové předpokládají s ohledem na klimatické změny pokračování trendu, který má dopad na přírodu i život obyvatel.

V okolí Prahy i v neděli pokračovalo pátrání po medvědovi, který se hledá už od pátku. Svědek zvíře údajně v neděli viděl v Brandýse nad Labem-Staré Boleslavi. V okolí města dokonce létal i vrtulník s termovizí, doposud se ale žádné stopy po medvědovi najít nenašlo. Do akce se podle policejního mluvčího Pavla Truxy zapojili také místní myslivci.

Nejméně 22 lidí, včetně deseti dětí, zemřelo v autech cestou do oblíbeného sportovního střediska na severu Pákistánu, kde napadlo nezvyklé množství sněhu. Lidé přes noc uvízli ve svých vozech kvůli sněhové bouři a teplota prudce klesla. Většina obětí zemřela na podchlazení, někteří zřejmě na otravu oxidem uhelnatým. Informovaly o tom agentury DPA a AP s odvoláním na pákistánské úřady.