Mezi lidmi bez domova je mnoho těch, kteří mají závažný zdravotní handicap. Někteří jsou odkázáni na invalidní vozík. Najít pro ně ubytování je těžké. Klasické ubytovny a azylové domy je většinou ubytovat nedokážou – nejsou bezbariérové a nemají potřebný personál. Existují sice specializované ubytovny, ale těch je málo. A tak musí vozíčkáři bez domova často nocovat v mrazivých dnech na ulici. Pro 168 hodin s nimi natáčela Darina Vlková.
168 hodin: Najít zázemí pro bezdomovce na vozíku je těžké. Ubytovny mají schody, nebo dlouhé pořadníky
Zima letos přišla poměrně pozdě, ale přesto dřív než 1. prosince, kdy pražský magistrát otevřel zimní ubytovny pro lidi bez domova. Potom se podařilo najít zázemí v teple i pro lidi, kteří nejsou pohybliví, často jsou na invalidním vozíku a nedokážou překonat třeba schody. Podle metodika charitativního spolku Naděje Jakuba Dutky má vážné handicapy, které znemožňují jejich umístění v rámci obvyklých sociálních služeb, 36 procent lidí bez domova.
Že je takřka nemožné najít pro vozíčkáře bez domova teplý nocleh, si koncem listopadu, kdy se již ochladilo a nasněžilo, vyzkoušel bezdomovec Vasil, který kvůli omrzlinám přišel o nohy, a obyvatel pražského Proseka Tomáš Dejmek, jenž se mu snažil pomoci. Měsíc obcházel ubytovny v okolí, ale jeho úsilí bylo marné. „Je to bariérové nebo pořadník na tři měsíce,“ shrnul výsledky. Vasila nakonec bral na noc domů, dokud se neotevřely zimní ubytovny.
Vasil i mnoho dalších bezdomovců s handicapem se nyní před zimou ukryje. Ale jen do 31. března. Tehdy se zimní ubytovny zase zavřou.