Na Adama a Evu čekejte oblevu. Tak zní jedna z velmi známých pranostik, která si všímá výskytu teplejšího počasí během vánočních svátků. Ostatně sousloví „vánoční obleva“ se v médiích vyskytuje velmi často a samozřejmě o ní mluví občas i meteorologové. Jak to s ní ale je? A opravdu o Vánocích teplejší perioda přichází tak často?
Bílé Vánoce v Česku nebyly už třináct let. Praha je zažila za poslední půlstoletí jen dvakrát
Fakt, že české Vánoce bývají často bez sněhu, vnímá většina lidí – realita totiž příliš neladí s klasickou představou bílých svátků, kterou vyvolávají zejména ladovské obrázky zasněžených vánočních vesnic. I pod jejich vlivem si řada lidí přeje, aby svátky konce roku přikryla sněhová pokrývka, která jim dodá určité tajemno a možná i klid, protože sníh výrazně tlumí šíření zvuku. Na druhou stranu, Vánoce bez sněhu znamenají bezpečnější cestování a zelená barva jehličnatých lesů působí uklidňujícím dojmem.
Sníh na Vánoce je zejména v nížinách Česka opravdu vzácným jevem, naposledy byly Vánoce na sněhu i na většině míst v nížinách v roce 2010. Uvážíme-li navíc slušnější výšku sněhu (alespoň pět centimetrů), která přetrvá po všechny tři sváteční dny a ne tedy jen sníh na Štědrý den ráno – tedy situaci, kterou můžeme vskutku označit za „pravé“ bílé Vánoce – půjde o ještě vzácnější událost.
V centru Prahy nastaly takové Vánoce od roku 1961 pouze dvakrát, v Olomouci pětkrát, v Teplicích šestkrát, v Pohořelicích na jižní Moravě, v Brně nebo Holešově a v Hradci Králové sedmkrát. S rostoucí nadmořskou výškou se zvyšuje pravděpodobnost takovéto podoby Vánoc, na Svratouchu na Českomoravské vrchovině se vyskytují zhruba jednou za dva roky a na Lysé hoře v Beskydech nenastaly pouze sedmkrát za posledních 63 let.
Není obleva jako obleva
Chybějící sníh ovšem ještě nutně nemusí znamenat výskyt oblevy. Otázka totiž zní, co je to vlastně obleva? Ukazuje se, že její definice není úplně jednoduchá a ani jednoznačná. Obvykle se za ni považuje poměrně náhlé a alespoň dvoudenní oteplení nad nulu, které se vyskytlo po souvislé vícedenní sérii celodenních mrazů, tedy po nepřerušeném období ledových dnů.
Další možnost je nazvat oblevou nástup období alespoň dvou po sobě jdoucích dní s průměrnou denní teplotou vzduchu nad nulou, kdy je navíc splněna podmínka, že buď alespoň v jednom z těchto dnů teplota neklesla pod nulu, nebo přesáhla pět stupňů Celsia. Aplikujeme-li toto kritérium striktně na tři sváteční dny, zjistíme, že se takováto obleva vyskytuje velmi vzácně. Nejčastěji to bylo v roce 2016 (a i to na pouhé třetině stanic v Česku), poté 1977 a 2012.
Pravděpodobnost bílých Vánoc
Druhá možnost je zaměřit se na výskyt sněhu, protože ten je pro řadu lidí významnějším projevem oblevy. V tomto ohledu můžeme za vánoční oblevu označit situaci, kdy před svátky leží alespoň jeden den pěticentimetrová sněhová pokrývka a po oba sváteční dny (Štědrý den a Boží hod) naopak není žádná. Nejčastěji se takováto obleva vyskytla v roce 1967 (na necelé polovině stanic), následně v letech 2004, 2009 a 2022. V minulém roce byla tato obleva výraznější, neboť 23. prosince leželo na více místech přes pět centimetrů sněhu, který ale vzápětí roztál.
Z výše uvedených dat je patrné, že vánoční obleva ve smyslu opravdové oblevy je spíš mýtus než realita založená na tvrdých datech. Rozpor s jejím všeobecným vnímáním coby častého jevu může mít do jisté míry i psychologickou povahu, kdy situaci bez sněhu mnoho lidí spojuje i s časem tání. Jenže pokud před Vánocemi nemrzlo, nemůže být o oblevě vlastně vůbec řeč. V prosinci totiž často panuje relativně teplé počasí, kdy sníh minimálně v nížinách neleží. A v souvislosti s probíhajícím oteplováním a změnou klimatu bude takováto podoba počasí stále častější.
Sníh na Štědrý den
Na závěr ještě pár zajímavých extrémních čísel. Nejvyšší vánoční teplota byla naměřena na Boží hod 1983 v Hrádku na Klatovsku (17,5 stupně Celsia), nejnižší pak tentýž den v roce 1961 v Brumově-Bylnici na Zlínsku (minus 32,4 stupně Celsia). Nejvíc sněhu leželo na Vrbatově boudě na Štěpána 1974, a to 218 centimetrů.
Velmi zajímavé jsou taky údaje z pražského Klementina, kde se pozoruje skoro 250 let. Nejvyšší sváteční teplotu tam naměřili shodně 25. 12. 1983 a 26. 12. 2015, a to 14,6 stupně Celsia. Naopak nejsilněji mrzlo na Štěpána v roce 1853, kde teplota klesla na minus 24,8 stupně. A z dnešního pohledu jako z jiného světa vypadají nejchladnější Vánoce z roku 1798 – průměrná teplota za všechny tři dny tehdy činila těžko uvěřitelných minus 18,1 stupně Celsia a průměr denních maxim pouhých minus 12,9 stupně. O takových třeskutých Vánocích můžeme nejen letos pouze snít.