Michal Žák, zak

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.

Teploty na některých místech kolem Středozemního moře se v nedávné době přehouply přes 45 stupňů Celsia, výjimečně se přiblížily i k padesátce. Rekordní byla i teplota mořské vody. Vedra mají závažné dopady na zdraví lidí, energetiku či ekosystémy.

Erupce sopky Hunga Tonga–Hunga Ha’apai (HT), která se odehrála 15. ledna 2022, byla naprosto jedinečnou a bezprecedentní událostí ve známých dějinách. Podle studie zveřejněné před pár dny v prestižním mezinárodním časopise, na které se podílel i český klimatolog Aleš Kuchař, způsobil tento jev mimo jiné i prodloužená období nízkých teplot v Evropě během následující zimy a jara.

Duben je měsíc, ve kterém se na našem území můžou objevit jak dny, ve kterých počasí připomíná ještě uplynulou zimu, tak naopak dny, kdy se už o slovo hlásí blížící se léto. Ostatně proměnlivosti dubnového počasí si všímá i nejedna lidová pranostika. Za všechny zmiňme například tuto: „V tomto měsíci jest obyčejně mnoho silných větrů, nato hned sníh, déšť, kroupy, slunečnost, a proto stále proměnitelné povětří, že se sotva v celém roku takové nalézá“. Proč je tedy právě dubnové počasí tak proměnlivé a nestálé?

Nebe nad lidskými hlavami může být nekonečně rozmanité. A to hlavně díky oblakům. Ty nabývají velice pestrých tvarů a podob a díky různému nasvícení sluncem nabízejí i velmi širokou paletu barev.

Hurikány získávají svou energii z oceánu. Odebírají z něj teplo a tím pohánějí svůj ničivý pohyb. A protože letos mají oceány nejvyšší teplotu v dějinách měření, přibývá obav z toho, jak silná bude hurikánová sezona.

Protože jsou Velikonoce pohyblivý svátek, mohou se teploty během nich pohybovat nejen v jarních mezích, ale snadno se přikloní i k létu, anebo naopak vrátí k zimě.

Na jaře na lidi působí spousta vlivů, jejichž kombinace způsobuje stav, který se označuje jako jarní únava. Tento problém sice nezabíjí, ale snižuje kvalitu života v době, kdy si mají lidé naopak užívat ožívající přírody.

Pranostiky jsou vlastně předpovědi počasí, které vycházejí ze staleté historické zkušenosti – ty první u nás pocházejí nejméně ze 16. století. Současné počasí ale ukazuje, že pro poznání dnešních trendů nefungují, klima se už příliš změnilo.

Nejsilnější bouře minimálně za třicet let – tak hovoří o hluboké tlakové níži pojmenované Ingunn norští meteorologové. Ingunn zasáhla nejvíc centrální části Norska v širším okolí města Trondheim, a dále region ostrovů Lofoty v pobřežních oblastech za polárním kruhem.

Emise skleníkových plynů z různých oblastí lidské činnosti se v posledních dekádách dostávají pod stále pečlivější dohled a také jejich měření i analýza se zlepšují a zpřesňují. V jedné oblasti lidského konání je ale toto vyčíslení poměrně komplikované. Jde o dopady armádních operací a válečných konfliktů. Tato problematika vystoupila do popředí v souvislosti s válkou na Ukrajině a v posledních měsících rezonuje i ve spojení s konfliktem v Pásmu Gazy.

Rok 2024 bude nutně velmi teplý – už jen proto, že rekordně teplý byl i ten loňský. Silný vliv bude sice mít i nadále fenomén El Niño, ale hlavní budou klimatické změny.

O víkendu se prudce ochladí. Od neděle budou panovat celodenní mrazy, v noci teploty klesnou až k patnácti stupňům pod nulou. Během týdne se pak ale začne pomalu oteplovat.

V posledních letech zažíváme v souvislosti s prohlubující se změnou klimatu stále častější výskyt extrémních jevů. Nicméně jeden extrém, který Česko zažilo v minulém století, dosud překonán nebyl. V těchto dnech je to právě 45 let, kdy Československo zažilo naprosto bezprecedentní ochlazení. Během několika hodin, často navíc v průběhu silvestrovské noci, teplota spadla z hodnot kolem 10 stupňů nad nulou hluboko pod bod mrazu. Co se vlastně tehdy odehrávalo z meteorologického pohledu?

Na Adama a Evu čekejte oblevu. Tak zní jedna z velmi známých pranostik, která si všímá výskytu teplejšího počasí během vánočních svátků. Ostatně sousloví „vánoční obleva“ se v médiích vyskytuje velmi často a samozřejmě o ní mluví občas i meteorologové. Jak to s ní ale je? A opravdu o Vánocích teplejší perioda přichází tak často?