Jarní únava existuje. Není to mýtus a nemá jedinou příčinu

Na jaře na lidi působí spousta vlivů, jejichž kombinace způsobuje stav, který se označuje jako jarní únava. Tento problém sice nezabíjí, ale snižuje kvalitu života v době, kdy si mají lidé naopak užívat ožívající přírody.

Každé jaro se příroda začíná probouzet. Květiny a keře rozkvetou pestrými barvami, stromy pučí a jak se dny prodlužují, lidé stále více vnímají slunce na obloze. Zima se sice ještě občas projeví vpády studeného vzduchu a sněhovými vločkami i v nížinách nebo nočními a ranními mrazy, o které ostatně v posledních dnech nebyla nouze, přesto se jarní počasí projevuje stále výrazněji.

Přesto v těchto týdnech mnoho lidí pociťuje intenzivní ospalost nebo únavu – ovlivňuje je takzvaná jarní únava. Řada lidí je unavená i přes dostatek spánku, někteří bojují se závratěmi, problémy s krevním oběhem, bolestmi hlavy a potížemi se soustředěním. Tyto příznaky se obvykle objevují po prvních teplých jarních dnech, tedy typicky od poloviny března do poloviny dubna. Jarní únava ale není nemoc, jde o projev toho, jak si lidský organismus zvyká na rychle se měnící podmínky počasí po zimě.

Jaro vystavuje organismus řadě výzev

Na jaře teploty často výrazně kolísají – není výjimkou chladné ráno s minimy kolem nuly a odpoledními teplotami blížícími se při slunečném počasí ke dvaceti stupňům. Letos sice studené a mrazivé počasí skončilo už v lednu, jsou ale roky, kdy je nástup jarního počasí mnohem výraznější.

Přesto v posledních týdnech zažíváme výraznější výkyvy počasí než třeba v únoru. Po víkendovém přechodu studené fronty se výrazně ochladilo, a tak páteční teplé odpoledne s až 20 stupni vystřídalo na mnoha místech mrazivé pondělní ráno. A další citelné ochlazení se rýsuje opět na nadcházející víkend.

Právě tyto teplotní výkyvy podpořené i střídáním tlakových níží a výší jsou jedním ze spouštěčů jarní únavy. Zatímco se cévy v chladu stahují, aby neztrácely moc tepla, s rostoucí venkovní teplotou se opět mírně rozšiřují. To způsobuje mírný pokles krevního tlaku, což může u některých lidí vést k únavě a závratím. Obecně s jarní únavou bojují více lidé s nižším krevním tlakem, což jsou častěji ženy než muži, případně starší občané.

Další příčinou je změna hormonální rovnováhy. Serotonin, takzvaný „hormon štěstí“, a melanin, který ovlivňuje spánek, si totiž prakticky docela konkurují. V zimě se tělo evolučně přepíná do úsporného režimu, kdy se zvýší produkce melatoninu, který se uvolňuje ve tmě. Tento hormon nám umožňuje klidný spánek. S prodlužováním dnů na jaře, které je právě v březnu nejrychlejší, se prudce zvyšuje intenzita světla, které podporuje produkci serotoninu odpovědného za dobrou náladu a podporuje naši aktivitu. Současně se omezí uvolňování melatoninu.

Nicméně trvá několik týdnů, než se hormonální rovnováha znovu ustaví. Vzniká tak dočasná nerovnováha mezi oběma „protivníky“, na kterou někteří lidé reagují únavou – někdo více, jiný méně. Nejpozději po měsíci by si ale lidské tělo mělo zvyknout na světlejší dny a kratší noci a jarní únava by měla odeznít.

Řešení existují

Každý samozřejmě může jarní únavu zvládat různě. Nicméně obecně lze doporučit více pobytu venku, zejména při slunečném počasí. Ale pozor – v dubnu už významně stoupá intenzita UV záření a je vhodné v poledních hodinách nepodceňovat jeho sílu.

Pomáhá také hodně pohybu na čerstvém vzduchu, i když zejména v chladnějších dnech to pro některé lidi znamená určitý boj se svým vnitřním slabším já. Přitom nemusí jít hned o běh, stačí klidně půlhodinová procházka, ideálně při slunečném počasí. Ostatně pravidelný pohyb je jedním z nejlepších nástrojů proti jarní únavě. A samozřejmě, pomáhá i otužování.

V neposlední řadě je vhodné zmínit také kvalitní stravu. V zimě často konzumujeme těžší jídla, což pak na jaře může mít dopad na fyzickou pohodu. Mnoho lidí v zimě nejí dostatek čerstvého ovoce a zeleniny – to vede k nedostatku cenných vitamínů a minerálů, které je tak vhodné na začátku jara dostatečně doplňovat.

Závěrem je vhodné zmínit ještě dva faktory, které k jarní únavě přispívají. U pylových alergiků se jedná právě o boj s alergií na jarní pyly. A u všech může být potenciálním problémem hodinový posun času, který nás čeká příští víkend. I tento „mini jet-lag“ může pro řadu lidí představovat určitý zdroj únavy. V takovém případě je vhodné na změnu času myslet s předstihem a postupně chodit dříve spát. A případně zlepšit zatemnění pokoje, neboť pronikání přirozeného světla v ranních hodinách brzdí produkci zmíněného hormonu spánku, melatoninu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 37 mminutami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánovčera v 10:11

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026
Načítání...