Jarní únava existuje. Není to mýtus a nemá jedinou příčinu

Na jaře na lidi působí spousta vlivů, jejichž kombinace způsobuje stav, který se označuje jako jarní únava. Tento problém sice nezabíjí, ale snižuje kvalitu života v době, kdy si mají lidé naopak užívat ožívající přírody.

Každé jaro se příroda začíná probouzet. Květiny a keře rozkvetou pestrými barvami, stromy pučí a jak se dny prodlužují, lidé stále více vnímají slunce na obloze. Zima se sice ještě občas projeví vpády studeného vzduchu a sněhovými vločkami i v nížinách nebo nočními a ranními mrazy, o které ostatně v posledních dnech nebyla nouze, přesto se jarní počasí projevuje stále výrazněji.

Přesto v těchto týdnech mnoho lidí pociťuje intenzivní ospalost nebo únavu – ovlivňuje je takzvaná jarní únava. Řada lidí je unavená i přes dostatek spánku, někteří bojují se závratěmi, problémy s krevním oběhem, bolestmi hlavy a potížemi se soustředěním. Tyto příznaky se obvykle objevují po prvních teplých jarních dnech, tedy typicky od poloviny března do poloviny dubna. Jarní únava ale není nemoc, jde o projev toho, jak si lidský organismus zvyká na rychle se měnící podmínky počasí po zimě.

Jaro vystavuje organismus řadě výzev

Na jaře teploty často výrazně kolísají – není výjimkou chladné ráno s minimy kolem nuly a odpoledními teplotami blížícími se při slunečném počasí ke dvaceti stupňům. Letos sice studené a mrazivé počasí skončilo už v lednu, jsou ale roky, kdy je nástup jarního počasí mnohem výraznější.

Přesto v posledních týdnech zažíváme výraznější výkyvy počasí než třeba v únoru. Po víkendovém přechodu studené fronty se výrazně ochladilo, a tak páteční teplé odpoledne s až 20 stupni vystřídalo na mnoha místech mrazivé pondělní ráno. A další citelné ochlazení se rýsuje opět na nadcházející víkend.

Právě tyto teplotní výkyvy podpořené i střídáním tlakových níží a výší jsou jedním ze spouštěčů jarní únavy. Zatímco se cévy v chladu stahují, aby neztrácely moc tepla, s rostoucí venkovní teplotou se opět mírně rozšiřují. To způsobuje mírný pokles krevního tlaku, což může u některých lidí vést k únavě a závratím. Obecně s jarní únavou bojují více lidé s nižším krevním tlakem, což jsou častěji ženy než muži, případně starší občané.

Další příčinou je změna hormonální rovnováhy. Serotonin, takzvaný „hormon štěstí“, a melanin, který ovlivňuje spánek, si totiž prakticky docela konkurují. V zimě se tělo evolučně přepíná do úsporného režimu, kdy se zvýší produkce melatoninu, který se uvolňuje ve tmě. Tento hormon nám umožňuje klidný spánek. S prodlužováním dnů na jaře, které je právě v březnu nejrychlejší, se prudce zvyšuje intenzita světla, které podporuje produkci serotoninu odpovědného za dobrou náladu a podporuje naši aktivitu. Současně se omezí uvolňování melatoninu.

Nicméně trvá několik týdnů, než se hormonální rovnováha znovu ustaví. Vzniká tak dočasná nerovnováha mezi oběma „protivníky“, na kterou někteří lidé reagují únavou – někdo více, jiný méně. Nejpozději po měsíci by si ale lidské tělo mělo zvyknout na světlejší dny a kratší noci a jarní únava by měla odeznít.

Řešení existují

Každý samozřejmě může jarní únavu zvládat různě. Nicméně obecně lze doporučit více pobytu venku, zejména při slunečném počasí. Ale pozor – v dubnu už významně stoupá intenzita UV záření a je vhodné v poledních hodinách nepodceňovat jeho sílu.

Pomáhá také hodně pohybu na čerstvém vzduchu, i když zejména v chladnějších dnech to pro některé lidi znamená určitý boj se svým vnitřním slabším já. Přitom nemusí jít hned o běh, stačí klidně půlhodinová procházka, ideálně při slunečném počasí. Ostatně pravidelný pohyb je jedním z nejlepších nástrojů proti jarní únavě. A samozřejmě, pomáhá i otužování.

V neposlední řadě je vhodné zmínit také kvalitní stravu. V zimě často konzumujeme těžší jídla, což pak na jaře může mít dopad na fyzickou pohodu. Mnoho lidí v zimě nejí dostatek čerstvého ovoce a zeleniny – to vede k nedostatku cenných vitamínů a minerálů, které je tak vhodné na začátku jara dostatečně doplňovat.

Závěrem je vhodné zmínit ještě dva faktory, které k jarní únavě přispívají. U pylových alergiků se jedná právě o boj s alergií na jarní pyly. A u všech může být potenciálním problémem hodinový posun času, který nás čeká příští víkend. I tento „mini jet-lag“ může pro řadu lidí představovat určitý zdroj únavy. V takovém případě je vhodné na změnu času myslet s předstihem a postupně chodit dříve spát. A případně zlepšit zatemnění pokoje, neboť pronikání přirozeného světla v ranních hodinách brzdí produkci zmíněného hormonu spánku, melatoninu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
před 12 hhodinami

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
před 15 hhodinami

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
před 16 hhodinami

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
před 19 hhodinami

Astronaut Svoboda poletí na ISS v roce 2027, oznámil Babiš

Projekt Česká cesta do vesmíru v pondělí prezentoval vývoj příprav české mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a avizuje klíčové milníky pro rok 2027. Tiskové konference v pražském planetáriu se zúčastnili premiér Andrej Babiš (ANO), ministři Karel Havlíček (ANO), Robert Plaga (za ANO) a Jaromír Zůna (za SPD), budoucí astronaut Aleš Svoboda, astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Andreas Mogensen a další.
8. 6. 2026Aktualizováno8. 6. 2026

Vědci přejmenovali syndrom, který ničí ženské zdraví. Může to změnit přístup i léčbu

Lékaři po jedenácti letech studie změnili název syndromu, který trápí asi deset procent žen. Doufají, že by to mohlo změnit nejen stigmatizaci těchto problémů, ale také jim pomoci k účinnější léčbě.
8. 6. 2026

Svoboda roky trénoval. Ve vesmíru provede řadu experimentů

Aleš Svoboda poletí do vesmíru nejen jako pasažér, ale přímo jako pilot. Jako špičkový pilot stíhacích letadel k tomu má ty nejlepší předpoklady. Jeho mise ale nebude spočívat jen v řízení. Svoboda hlavně bude dohlížet na celou řadu vědeckých experimentů.
8. 6. 2026

Psychická pohoda českých dětí se zhoršuje. Šťastně se cítí polovina

Psychická pohoda dětí a dospívajících v tuzemsku se zhoršuje, šťastně se cítí asi polovina z nich. Více než 60 procent dětí zároveň tráví on-line více času, než by chtěly, vyplývá z průzkumu Mladé hlasy 2026, jehož hlavní závěry nyní odborníci představili v Praze na konferenci zaměřené na duševní zdraví. Výzkum UNICEF ČR realizuje od roku 2001, letos se konal poosmé. Zapojilo se do něj 1012 dětí ve věku od devíti do 17 let.
8. 6. 2026
Načítání...