Jarní únava existuje. Není to mýtus a nemá jedinou příčinu

Na jaře na lidi působí spousta vlivů, jejichž kombinace způsobuje stav, který se označuje jako jarní únava. Tento problém sice nezabíjí, ale snižuje kvalitu života v době, kdy si mají lidé naopak užívat ožívající přírody.

Každé jaro se příroda začíná probouzet. Květiny a keře rozkvetou pestrými barvami, stromy pučí a jak se dny prodlužují, lidé stále více vnímají slunce na obloze. Zima se sice ještě občas projeví vpády studeného vzduchu a sněhovými vločkami i v nížinách nebo nočními a ranními mrazy, o které ostatně v posledních dnech nebyla nouze, přesto se jarní počasí projevuje stále výrazněji.

Přesto v těchto týdnech mnoho lidí pociťuje intenzivní ospalost nebo únavu – ovlivňuje je takzvaná jarní únava. Řada lidí je unavená i přes dostatek spánku, někteří bojují se závratěmi, problémy s krevním oběhem, bolestmi hlavy a potížemi se soustředěním. Tyto příznaky se obvykle objevují po prvních teplých jarních dnech, tedy typicky od poloviny března do poloviny dubna. Jarní únava ale není nemoc, jde o projev toho, jak si lidský organismus zvyká na rychle se měnící podmínky počasí po zimě.

Jaro vystavuje organismus řadě výzev

Na jaře teploty často výrazně kolísají – není výjimkou chladné ráno s minimy kolem nuly a odpoledními teplotami blížícími se při slunečném počasí ke dvaceti stupňům. Letos sice studené a mrazivé počasí skončilo už v lednu, jsou ale roky, kdy je nástup jarního počasí mnohem výraznější.

Přesto v posledních týdnech zažíváme výraznější výkyvy počasí než třeba v únoru. Po víkendovém přechodu studené fronty se výrazně ochladilo, a tak páteční teplé odpoledne s až 20 stupni vystřídalo na mnoha místech mrazivé pondělní ráno. A další citelné ochlazení se rýsuje opět na nadcházející víkend.

Právě tyto teplotní výkyvy podpořené i střídáním tlakových níží a výší jsou jedním ze spouštěčů jarní únavy. Zatímco se cévy v chladu stahují, aby neztrácely moc tepla, s rostoucí venkovní teplotou se opět mírně rozšiřují. To způsobuje mírný pokles krevního tlaku, což může u některých lidí vést k únavě a závratím. Obecně s jarní únavou bojují více lidé s nižším krevním tlakem, což jsou častěji ženy než muži, případně starší občané.

Další příčinou je změna hormonální rovnováhy. Serotonin, takzvaný „hormon štěstí“, a melanin, který ovlivňuje spánek, si totiž prakticky docela konkurují. V zimě se tělo evolučně přepíná do úsporného režimu, kdy se zvýší produkce melatoninu, který se uvolňuje ve tmě. Tento hormon nám umožňuje klidný spánek. S prodlužováním dnů na jaře, které je právě v březnu nejrychlejší, se prudce zvyšuje intenzita světla, které podporuje produkci serotoninu odpovědného za dobrou náladu a podporuje naši aktivitu. Současně se omezí uvolňování melatoninu.

Nicméně trvá několik týdnů, než se hormonální rovnováha znovu ustaví. Vzniká tak dočasná nerovnováha mezi oběma „protivníky“, na kterou někteří lidé reagují únavou – někdo více, jiný méně. Nejpozději po měsíci by si ale lidské tělo mělo zvyknout na světlejší dny a kratší noci a jarní únava by měla odeznít.

Řešení existují

Každý samozřejmě může jarní únavu zvládat různě. Nicméně obecně lze doporučit více pobytu venku, zejména při slunečném počasí. Ale pozor – v dubnu už významně stoupá intenzita UV záření a je vhodné v poledních hodinách nepodceňovat jeho sílu.

Pomáhá také hodně pohybu na čerstvém vzduchu, i když zejména v chladnějších dnech to pro některé lidi znamená určitý boj se svým vnitřním slabším já. Přitom nemusí jít hned o běh, stačí klidně půlhodinová procházka, ideálně při slunečném počasí. Ostatně pravidelný pohyb je jedním z nejlepších nástrojů proti jarní únavě. A samozřejmě, pomáhá i otužování.

V neposlední řadě je vhodné zmínit také kvalitní stravu. V zimě často konzumujeme těžší jídla, což pak na jaře může mít dopad na fyzickou pohodu. Mnoho lidí v zimě nejí dostatek čerstvého ovoce a zeleniny – to vede k nedostatku cenných vitamínů a minerálů, které je tak vhodné na začátku jara dostatečně doplňovat.

Závěrem je vhodné zmínit ještě dva faktory, které k jarní únavě přispívají. U pylových alergiků se jedná právě o boj s alergií na jarní pyly. A u všech může být potenciálním problémem hodinový posun času, který nás čeká příští víkend. I tento „mini jet-lag“ může pro řadu lidí představovat určitý zdroj únavy. V takovém případě je vhodné na změnu času myslet s předstihem a postupně chodit dříve spát. A případně zlepšit zatemnění pokoje, neboť pronikání přirozeného světla v ranních hodinách brzdí produkci zmíněného hormonu spánku, melatoninu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 9 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 12 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 15 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 22 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...