Alergie

Zájem o tetování pih na obličej se v Česku stále zvyšuje. Oslovené tetovací salony i salony pro permanentní make-up se shodují, že zájem roste především u žen ve věku mezi osmnácti a pětatřiceti lety. Dermatologové ale upozorňují, že tetované pihy mohou ztížit diagnostiku pigmentových znamének.

V tuzemsku je málo alergologů. V celé zemi jich působí skoro 450, což nestačí. Téměř polovině lékařů s touto specializací je navíc přes šedesát let a řada z nich se chystá skončit. Nových je naopak málo. „Je to komplikovaný obor, vzdělání nějakou dobu trvá,“ uvedl ředitel Nemocnice Český Krumlov Vojtěch Remeň.

Nová studie ukázala, že změna lékařských doporučení týkajících se potravinových alergenů přinesla „ovoce“. Když rodiče se svými potomky přešli na potraviny obsahující alergeny ve správnou dobu, významně klesla pravděpodobnost, že se u dětí objeví alergie.

Evropský trh zaplavuje levné zboží z čínských e-shopů, což představuje problém pro české podnikatele i spotřebitele. Některé výrobky nesplňují zdejší normy a mohou být zdravotně závadné. Kontroly celníci provádějí jen namátkově. Například u bižuterie našli za poslední rok nesrovnalosti v desetině vzorků.

Vlivný americký lékařský časopis odmítl výzvu ministra zdravotnictví Roberta F. Kennedyho mladšího ke stažení rozsáhlé dánské studie, která zjistila, že hliníkové složky v očkovacích látkách nezvyšují zdravotní rizika pro děti.

S koncem klimatické zimy se nyní už objevuje určité množství vzdušných pylových alergenů, které u silně citlivých osob vyvolávají řadu potíží. Nejvýznamnějšími alergeny jsou pylová zrna lísky a olše. Lidí s alergiemi podle imunoložky a alergoložky Jitky Petanové jednoznačně přibývá. Příznaky by neměli podcenit a obrátit se na odborníka.

Armáda mění pravidla toho, koho uzná za zdravotně způsobilého ke službě. Řada adeptů dříve neuspěla a podle vojska zbytečně. Nová vyhláška je mírnější a jednodušší, ubýt má i byrokracie. Resort obrany tak pokračuje ve změnách, které mají podpořit nábor, ale také udržet zkušené vojáky. Upravit chce ještě benefity a podpořit jednotky, které se potýkají s podstavem.

Vodní záchranáři zasahují častěji než loni. Na sedmnácti přehradách už letos vyjeli k víc než tisícovce případů, což je o pětinu více než loni za celou letní sezonu. Přibylo topících se lidí, ale i alergických reakcí po bodnutí hmyzem. Pro bezpečný pobyt ve vodě stačí podle záchranářů dodržovat pravidla, například nechodit se koupat příliš rozehřátý nebo po jídle. Roli hraje i alkohol. Záchranáři také doporučují neplavat daleko od břehu nebo o samotě.

Letní vedra vybízejí k tomu, aby se člověk zchladil v rybníce nebo přehradě, bohužel ale také znamenají zvýšené riziko výskytu různých choroboplodných zárodků ve vodě, které mohou prázdniny ošklivě zkomplikovat. Nejčastěji hrozí střevní potíže nebo zánětlivá onemocnění uší a očí. Nezpůsobují je ale jen dobře známé sinice. Na první pohled člověk některé patogenní organismy pozná jen těžko, proto se vyplatí vždy sledovat aktuální informace hygieniků.

V Česku jsou přemnožené vosy i sršně, letos jich je mnohem víc než v minulých letech. Potvrzují to entomologové i záchranáři, kteří k lidem s alergickou reakcí vyjíždějí prakticky každý den. Hned dvakrát během 24 hodin musela zasahovat i horská služba, a to v Krkonoších a Beskydech. Násobně více výjezdů registrují také hasiči. Vosám či sršním se daří díky současnému teplému a suchému počasí. Prospěl jim i mírnější průběh zimy.

Záchranáři evidují nárůst výjezdů k pacientům s alergickou reakcí po bodnutí hmyzem. ČT to zjistila z dat poskytnutých záchrannými službami ze všech krajů Česka. Třikrát více výjezdů kvůli bodnutí hlásí záchranáři z Ústeckého kraje. Od letošního května vyjeli už ke 115 případům, loni to za stejné období bylo 34 událostí. Více než dvojnásobek výjezdů oznámila také záchranka Libereckého kraje. V Královéhradeckém kraji mají letos pětkrát více závažných reakcí po bodnutí, některé skončily i resuscitací.

Brazilští vědci vyvinuli funkční chléb, který může zabránit astmatu. Výsledky na laboratorních zvířatech jsou nadějné, badatelé by rádi začali potravinu testovat i na lidských dobrovolnících.

V některých lékárnách dál chybí inhalátory na akutní záněty dýchacích cest. Nedostatkový je často předepisovaný Ventolin i jeho alternativa Ecosal – s výrobcem tohoto léku přitom resort zdravotnictví dohodl navýšení dodávek minimálně na dvojnásobek roční spotřeby.

V Česku přibývá dětí, které ve školních jídelnách vyžadují speciálně upravené jídlo. I kvůli tomu jídelny v únoru obdržely od ministerstva zdravotnictví metodiku pro poskytování stravy, která je vhodná například pro diabetiky nebo celiaky. Alternativa k běžným obědům ale stále zůstává spíše výjimkou. Například v Pardubicích takto vaří jen na jedné základní škole a v jedné školce.

Na jaře na lidi působí spousta vlivů, jejichž kombinace způsobuje stav, který se označuje jako jarní únava. Tento problém sice nezabíjí, ale snižuje kvalitu života v době, kdy si mají lidé naopak užívat ožívající přírody.

Meruňky letos vykvetly už v pondělí 11. března. Za dobu pozorování od roku 1961 je to nejranější zaznamenaný termín. Dosud nejdříve to bylo 13. března v roce 2007, což bylo jedinkrát, co ke květu v první polovině března došlo. Podle bioklimatoložky z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe Lenky Bartošové jde o jednoznačný dopad nezvykle vysokých únorových teplot, které se po celý měsíc pohybovaly kolem deseti stupňů Celsia. Průměrný termín vykvetení je za sledované období 5. duben.

Česko v posledních dnech trápí sezona alergií. Protože začínají kvést trávy a obiloviny, většině alergiků začíná nejtěžší období. Sehnat lékaře je však složité, na vyšetření specialistou lidé čekají několik měsíců.

Až devadesát procent infekcí, které ve svých ordinacích řeší praktičtí lékaři, je podle lékařky Ludmily Bezdíčkové virových a antibiotika na ně nezabírají. Přesto stále někteří pacienti jejich předepsání vyžadují. Lékaři by měli preferovat ta úzkospektrální jako penicilin, na který není alergie tak častá, jak se lidé domnívají. Často jim je navíc diagnostikovaná nesprávně. Informovali o tom zástupci Státního zdravotního ústavu (SZÚ).

Novorození chlapci mají v porovnání s dívkami méně buněk klíčových pro rovnováhu imunitního systému. To je pravděpodobná příčina toho, proč muži trpí častěji alergiemi už v dětském věku. Vyplývá to z výzkumu pupečníkové krve novorozenců, který provedli vědci z Ústavu imunologie a mikrobiologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Zjištění by mohlo v budoucnu pomoci se screeningem a prevencí alergií.

V lékárnách napříč celým Českem chybějí některé druhy léků. Výpadky jsou často opakované. Některé medikamenty lze nahradit, na jiné ale pacienti musejí čekat, což prodlužuje a komplikuje léčbu. Ministerstvo zdravotnictví připravuje změnu, díky které by výpadky léků měly být pouze výjimečné.

Zvýšený počet výjezdů kvůli alergickým reakcím po bodnutí hmyzem evidují od začátku prázdnin zdravotnické záchranné služby téměř ve všech krajích. Podle zjištění ČT nejvíc případů zatím řešili jihočeští záchranáři, kteří vyjížděli ke 126 alergickým reakcím po vosím nebo včelím bodnutí. Zaznamenali jich tak zhruba o tři desítky více než loni. Například v Praze záchranáři zatím řešili asi padesát případů, oproti loňsku je to téměř trojnásobek.

Koróna na jasném nebi bez oblačnosti. Neříká náhodou meteorologický slovník, že koróna vzniká ohybem světla na kapičkách vody v oblacích? Rarita, kterou můžeme zahlédnout nejčastěji právě na jaře, ukazuje, že ve vzduchu jsou i jiné částečky, které dokážou přimět sluneční paprsky, aby se ohýbaly a vytvářely kolem slunečního disku soustředné kruhy: modré blíž ke slunci, červené nejdál. Pylová zrna mají podobnou velikost jako kapky vody v oblacích, tedy řádově desítky mikrometrů. A to je k tvorbě ohybových jevů ideální.

Pokud by se podařilo kočkám odstranit z těla geny, které vyrábí určitý protein, přestaly by u lidí tato domácí zvířata vyvolávat alergie. Týmu amerických genetiků se to teď v laboratorních podmínkách podařilo, k reálnému užití je ale ještě daleko.

Jaro pro miliony lidí po celém světě znamená příchod alergií. Kvůli klimatické změně ale pylová sezona bude intenzivnější, píše časopis National Geographic. Na oteplující se planetě se prodlužují vegetační období rostlin a s tím se zvyšují zdravotní rizika pro lidi alergické na pyly.