Muži trpí alergiemi častěji než ženy. Český výzkum našel příčinu

Novorození chlapci mají v porovnání s dívkami méně buněk klíčových pro rovnováhu imunitního systému. To je pravděpodobná příčina toho, proč muži trpí častěji alergiemi už v dětském věku. Vyplývá to z výzkumu pupečníkové krve novorozenců, který provedli vědci z Ústavu imunologie a mikrobiologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Zjištění by mohlo v budoucnu pomoci se screeningem a prevencí alergií.

„Výskyt alergických onemocnění roste, a tím i zatížení socio-ekonomických a zdravotnických systémů. Proto se mnoho vědců věnuje hledání způsobu, jak rozvoj alergie předvídat a případně mu zabránit,“ sdělil spoluautor výzkumu Viktor Černý k tomu, proč se tým zaměřil na novorozence. „Je to složité, protože alergie vznikají z různých důvodů. Víme ale, že prenatální období je v tomto ohledu zásadní,“ dodal vědec.

Chlapce alergie v dětství trápí častěji než dívky. Ženy naopak alergie více postihují v dospělosti. Studie podle expertů prokázaly u chlapců v předpubertálním věku vyšší výskyt jak respiračních, kožních nebo potravinových alergií, tak i prudkých reakcí organismu po kontaktu s alergenem.

Najít odlišnost, která to způsobuje, by tak mohlo znamenat objev parametru, na jehož základě by se zvýšené riziko alergie odhalilo. Pupečníková krev je pak podle Černého obzvlášť vhodný materiál k výzkumu, neboť ji lze získat šetrně hned po narození, aniž byl zatížen krevní oběh dítěte.

Jak vzniká alergie

Autoři studie, kterou publikoval časopis Biomedicines, se zaměřili na takzvané regulační T lymfocyty. Tyto buňky jsou podle vědců zásadní k udržení rovnováhy imunitního systému. Posuzují škodlivost cizorodých látek a zároveň tlumí imunitní reakci proti těm, které vyhodnotí jako neškodné. Pokud se to ale u potenciálního alergenu nepodaří, může vzniknout alergie.

Regulační T lymfocyty se dělí na přirozené a získané, které vzniknou až po setkání s vnějšími podněty. Děti mají zpočátku získaných mnohem méně než přirozených, neboť před narozením dochází k malému kontaktu s vnějším světem. Placenta a plod na druhou stranu nejsou sterilní, a regulační buňky tak vznikají i během vyzrávání imunity těsně před porodem a po něm.

„Právě těchto klíčových buněk jsme u novorozených chlapců zaznamenali menší množství než u děvčat. Jejich imunitní systém je tedy při příchodu na svět v tomto ohledu méně vyzrálý a to je zřejmě příčinou, proč u nich v předpubertálním věku o něco častěji vznikají alergie,“ uvedl Černý.

Podle týmu by právě počet a funkčnost těchto buněk mohly být ukazateli budoucího rizika rozvoje alergie. „Nejsme ovšem ve stadiu, kdy bychom tuto metodu mohli hned začít využívat. Na to je příliš komplikovaná a žádný rychlý test k dispozici v současnosti nemáme. Snažíme se pochopit mechanismy a zpřesnit naše poznání,“ uzavřel Černý.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Datli při bušení do dřeva hekají jako tenisté, aby se udrželi na stromě

Slyšet hekat datla je nemožné. Tyto zvuky přehlušuje bušení do kmene stromu, které může být hlasitější než pneumatické kladivo. Vědci teď popsali, jak je možné, že tito ptáci mohou udeřit až třicetkrát za jedinou sekundu.
před 13 hhodinami

Rok 2025 bude podle WMO druhý nebo třetí nejteplejší v dějinách měření

Řada minulých let patřila k těm nejteplejším za dobu, co se provádí měření. Série výjimečných teplot pokračovala i v roce 2025, který bude podle zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) o stavu globálního klimatu druhým nebo třetím nejteplejším rokem v historii.
před 16 hhodinami

750 milionů na českou vědu. Tři týmy získaly prestižní evropské granty

Překonat genetickou poruchu vedoucí k vážným onemocněním, zkoumat vztah systému politických stran a společenských konfliktů na Blízkém východě a v severní Africe a zjistit, co se stalo s Evropou po pádu Římské říše. To jsou cíle ERC Synergy grantů, které 6. listopadu získaly tři týmy z České republiky. Každý grant získal podporu zhruba dvou set padesáti milionů korun na šest let.
před 17 hhodinami

Při průzkumu D55 u Přerova našli archeologové pozůstatky pravěkých vesnic

Pozůstatky několika pravěkých osad, ale i významné nálezy staré až sedm tisíc let objevili archeologové při výzkumu před stavbou dálnice D55 mezi Kokory a Přerovem. Výzkum, který navazuje na skrývky ornice, odhalil přes tři sta archeologických objektů z období od mladší doby kamenné až po dobu železnou. Mezi nejzajímavější nálezy patří rozsáhlý takzvaný hliník ze střední doby bronzové a celý půdorys neolitické stavby, informoval Marek Kalábek z Archeologického centra Olomouc. Stavba druhé části této dálnice by měla začít příští rok.
před 18 hhodinami

Čeští vědci vylepšili nanomotor. Je to důležitý krok k molekulárním strojům

Čeští vědci udělali další krok v cestě k plně autonomním strojům velkým jako pouhé molekuly.
před 18 hhodinami

AI může zničit reklamní model internetu, varuje tvůrce webu

Multimiliardový reklamní model, na němž stojí ekonomika internetu, by se mohl rozpadnout kvůli rozmachu generativní umělé inteligence (AI) a takzvaných velkých jazykových modelů (LLM), jako je například ChatGPT. Na konferenci o AI pořádané deníkem Financial Times před tím varoval Tim Berners-Lee, tvůrce systému World Wide Web (WWW), na němž stojí internet.
před 19 hhodinami

Česko zalehla mlha. Meteorolog vysvětluje proč

„Jasno až polojasno, zpočátku místy mlhy nebo nízká oblačnost, která se ojediněle udrží do odpoledních hodin.“ Tak zní často předpověď počasí v tomto týdnu pro české území. Proč se nad tuzemskem právě v této době usadila mlha jako z hororu od Stephena Kinga?
před 20 hhodinami

Moderní léčba cystické fibrózy navrací pacientům normální život

Nový život, se kterým už ani nepočítali. Tak mluví pacienti s cystickou fibrózou o přínosech moderní léčby. Vrozená nemoc postihuje především dýchání a trávení. Dřív se tito lidé dožívali pětadvaceti let, dnes zakládají rodiny a budují kariéry. Jejich příběhy připomíná charitativní kalendář pacientské organizace. Upozorňuje i na ty, pro které účinné léky zatím nejsou.
před 22 hhodinami
Načítání...