Všeobecná fakultní nemocnice v Praze

Řada nemocnic se přes léto potýká s nedostatkem krevních zásob. Dárci často odběr odkládají kvůli plánovanému volnu i dovoleným. Často také kvůli tomu, že cestovali do exotických destinací, nesmí krev ještě měsíc po návratu darovat. Třeba oblastní nemocnice Kolín teď proto hlásí kritický nedostatek krve. Provoz zatím neomezila, hrozí ale rušení plánovaných zákroků.

Od začátku prázdnin už řešilo možnou otravu houbami třikrát více lidí než za stejnou dobu loni. Na toxikologické středisko se obrátilo 43 houbařů. Odborníci varují, aby se lidé vyhýbali sběru neznámých nebo podezřelých hub. Nejčastěji si lidé pletou jedlé houby jako bedly či žampiony s muchomůrkami. Důležité je podle odborníků také správné skladování hub a jejich příprava.

Lékaři v Česku vůbec poprvé provedli zákrok, který by mohl výrazně pomoci lidem s Parkinsonovou chorobou. Nemocí, jejíž hlavním příznakem je nekontrolovatelný třes, trpí v tuzemsku zhruba padesát tisíc lidí. Každým rokem navíc toto číslo narůstá. Lékařům se podařilo najít lepší místo na mozku, kam umístí speciální elektrodu, ta pak pomáhá třes končetin zvládat.

Rekreační sportovci, kteří se po zimní pauze vracejí k běhu nebo cyklistice, by v těchto dnech měli být opatrní. Výkyvy teplot typické pro jaro totiž zatěžují cévy a srdce, upozorňují kardiologové. Za výraznou dušností nebo tlakem na hrudi se mohou skrývat vážná onemocnění srdce, která se při běžné zátěži neobjeví.

Vážným průběhem zápalu plic trpí čím dál víc dětí v Česku. Shodují se na tom nemocnice, které ČT oslovila. Za zesílení agresivních projevů mohou především invazivní bakterie, které mají vyšší odolnost vůči očkování. Děti tak často končí na plicních ventilátorech nebo podstupují operace.

Většina pacientů, kterým nemocnice v prosinci odložily zákroky a vyšetření, už má náhradní termín. Těm zbývajícím ho lékaři dají vědět až po Novém roce, kdy se většina nemocnic plánuje vracet k běžnému provozu. Omezovat ho musely kvůli protestu šesti tisíc lékařů, kteří na začátku měsíce vypověděli přesčasy. Po dohodě s ministerstvem zdravotnictví výpovědi postupně stahují.

Česko je v půli prvního víkendu poznamenaného protestem v nemocnicích. Většina lékařů zatím výpovědi z přesčasů nestáhla. Čekají na závěry pondělní schůzky s ministrem zdravotnictví. Akutní péči se všem zařízením, která ČT oslovila, podařilo zajistit. V sobotu v nich ošetřovali hlavně úrazy spojené se zimním počasím.

Lékaři v nemocnicích zahájili v pátek protest a přestali sloužit dobrovolné přesčasy. Některá zařízení proto musela odložit plánovanou péči, jiná fungují prakticky bez omezení. Zástupci lékařů se ve čtvrtek dohodli s premiérem Petrem Fialou (ODS) na růstu mezd a platů. Pro příští rok jim nabídl téměř deset miliard korun. Protest ale lékaři chtějí odvolat až po podpisu dohody.

Nemocnice budou kvůli nedostatku lékařů od prosince omezovat provoz v různé míře. Ve velkých nemocnicích bude uzavřená část lůžek, ambulantní poradny a delší čekací doby očekávají na akutních příjmových ambulancích. V některých regionálních nemocnicích budou uzavřená celá oddělení, například ve Svitavách urologie, ORL a chirurgie. V různé míře bude omezená plánovaná péče kromě onkologických operací, někde i o více než 80 procent. Na tiskové konferenci Sekce mladých lékařů České lékařské komory (ČLK) to ve středu řekli zástupci nemocničních lékařů.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) po jednání se zástupci zdravotnických odborů oznámil, že slyšel odmítnutí svého návrhu. Nabízel navýšení odměn pracovníků ve zdravotnictví příští rok o 8,5 miliardy korun s růstem tarifů o pět procent. To byla podle ministra nejvyšší možná nabídka. Reagoval tím na protesty lékařů, část z nich odmítla od prosince sloužit přesčasy, chtějí tak podpořit své požadavky na změny v odměňování, vzdělávání a přesčasové práci. Česká lékařská komora (ČLK) a odbory podle prezidenta Milana Kubka trvají na sjednocení odměňování v nemocnicích a napojení základní mzdy lékaře na průměrnou mzdu. Další schůzka se má konat v pondělí.

České porodnice se ve čtvrtek, v předvečer Světového dne předčasně narozených dětí, zahalují do purpurové barvy. Upozorňují tím na nové přístupy, díky kterým matka a předčasně narozené dítě mohou být spolu, konkrétně na nové přístroje a důležitost takzvaného klokánkování, tedy pokládání nedonošených dětí na hrudník matky.

V tuzemsku se ve zdravotnictví čím dál častěji prosazují moderní technologie, jako jsou roboti a umělá inteligence. Pomáhají v současnosti například v diagnostice rakoviny. Lékaři je využívají hlavně tehdy, když nádory rostou na špatně dostupných místech.

Po covidu přibylo onkologicky nemocných pacientů, kteří se aktivně zajímají o možnosti léčby. Podle Nadace pro výzkum rakoviny ale informace častěji hledají na internetu a někteří mají tendenci podléhat dezinformacím. Reálné novinky v léčbě i výzkumu karcinomů představila konference pacientů s experty.

Řada Čechů se momentálně léčí s respiračními onemocněními, jako jsou nachlazení, chřipka, angína, ale také covid-19. Podle lékařů je však sezona těchto potíží teprve na začátku, její start lehce posunulo teplejší počasí. Lidé by však už teď měli podle odborníků dbát na prevenci, tedy mít dostatečný příjem vitaminů, omezit rizikové kontakty a v případě déletrvajících problémů vyhledat lékaře. Podle České lékařské komory je pak také vhodné nechat se naočkovat.

Podle odborníků mohou nové kroky v prevenci rakoviny děložního čípku, jako je rozšíření očkování nebo častější testování, ročně zabránit v Česku úmrtí tří set žen. Až osm set dalších nemusí vůbec onemocnět. V tiskové zprávě o tom během středy informovala Všeobecná fakultní nemocnice (VFN). Podle statistik v současné době onemocní asi 2700 žen ročně. Léčených a vyléčených je zhruba 31 tisíc.

Dospělé dle psychiatrů nyní trápí projevy deprese ještě častěji, než tomu bylo během pandemie covidu. Ukazuje to výzkum Všeobecné fakultní nemocnice (VFN). Asi čtvrtina lidí měla na jaře také vážné příznaky syndromu vyhoření, který může přerůst v depresi. Prevencí i samotným lékem na syndrom vyhoření je dle odborníků úprava životního stylu. To může pomoci i u lehkých depresí.

Nová metoda zachraňuje děti, které přišly na svět předčasně a váží třeba jen půl kilogramu. Zavádí ji pražská porodnice U Apolináře. Díky resuscitačnímu lůžku se zásadní úkony vykonají hned po porodu přímo u matky. Tím se snižuje riziko komplikací – třeba krvácení do mozku u nedonošence.

V Praze se v úterý otevřelo nové výukové pracoviště Kliniky paliativní medicíny. Výuka začne v říjnu a zájemci se mohou přihlásit i on-line. V posledních pěti letech roste zájem pacientů a jejich rodin o pomoc v závěru života.

Přes sto tisíc českých dětí a mladistvých pije nadměrné množství alkoholu a čtyřicet tisíc dospívajících kouří, upozorňují odborníci. Pomoci by měly on-line vzdělávací kurzy pro pediatry, gynekology a zdravotní sestry působící v těchto oborech. Kurzy pomohou lékařům rozpoznat a zachytit závislosti u dětí a mladistvých při běžné preventivní prohlídce, novinářům to řekli zástupci 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. On-line kurzy by měly začít v září a říjnu letošního roku.

V navrhovaném konsolidačním balíčku by mohlo dojít k dalším změnám. Koalice nyní diskutuje o výši nově zaváděné spotřební daně na elektronické cigarety. Část vládních stran navrhuje menší zatížení. Původní plán počítal s deseti korunami na mililitr, což by mohlo produkty až dvojnásobně zdražit. Třeba hnutí STAN chce taxu snížit na méně než polovinu. Odkazuje přitom i na situaci v sousedních zemích.

V českých lékárnách i nadále chybí některé léky. Nedostatková jsou antibiotika s penicilinem, sirupy proti horečce nebo přípravky pro léčbu průjmových onemocnění. Některá léčiva by se podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) měla objevit až koncem ledna. Problém je nově také s léčivými přípravky pro pacienty s Parkinsonovou chorobou. Týká se to těch s látkou levodopa, které užívají skoro všichni s touto nemocí.

V letních měsících se některé nemocnice opakovaně potýkají s nedostatkem krve, shání proto nové dárce. Vysoká spotřeba krevních přípravků je způsobena i vyšším počtem prázdninových úrazů. Navíc řada pravidelných dárců je na dovolené nebo musí dodržet lhůtu, během které na odběr nesmí. To se týká třeba těch, kteří se vrátili z některých zahraničních destinací nebo měli klíště.

Z nemocnic a ordinací dětských lékařů by měly zmizet reklamy na náhražky mateřského mléka. Navrhuje to novela zákona, kterou připravují ministerstva zdravotnictví a průmyslu. Předlohu pošlou do připomínkového řízení na podzim. Podpořit chtějí přirozené kojení. Umělé výživě dává v současné době v Česku přednost víc než čtvrtina žen.

Podle Psychiatrické kliniky pražské Všeobecné fakultní nemocnice se zhruba každý čtvrtý Čech potýká se syndromem vyhoření. Čísla se zvýšila po covidu a se zhoršením ekonomické situace. Příčinou podle odborníků nebývá jen pracovní vyčerpání, ale jakákoliv dlouhodobá zátěž.