Všeobecná fakultní nemocnice v Praze

Koordinátoři péče více podporují rodiny s vážně nemocnými dětmi, které tak nepropadají systémem sociální ani zdravotní pomoci. Vyplývá to z pilotního projektu, který nyní po dvou letech končí. Mezi další zjištění patří například to, že podobná opora dosud chyběla. Data budou sloužit pro jednání se zdravotními pojišťovnami i ministerstvem zdravotnictví. Resort plánuje koordinátory zavést trvale. Rodinám zařizují mimo jiné komunikaci s úřady a nadacemi nebo zajišťují vyšetření, příspěvky či odlehčovací služby.

Karlovarský kraj se dočká komplexního onkologického centra, které zlepší dostupnost péče a omezí zdlouhavé cesty. Dohodu oznámili lékaři spolu s ministerstvem zdravotnictví, od ledna tak budou daná centra ve všech krajích. Na vyšší počty pacientů s nádory reaguje také nové pracoviště pražské Všeobecné fakultní nemocnice, jenž otevřelo moderní stacionář.

Tři lidé už ve Fakultní nemocnici Brno překročili hranici tří set odběrů krve. Nejvíce z nich má na svém kontě Roman Wolf, který jich absolvoval už 307. Podle primářky Transfuzního a tkáňového oddělení Hany Lejdarové však dárců postupně ubývá a udržet jejich registr je stále obtížnější. Za aktivního dárce je považován ten, kdo přišel alespoň jednou za poslední dva roky.

Přežít bez komplikací pro budoucí život mohou podle lékařů i děti matek, kterým odtekla plodová voda před 22. týdnem těhotenství. Právě na tyto případy se zaměřují porodníci a neonatologové z Všeobecné fakultní nemocnice (VFN). Jejich desetiletá studie ukázala, že více než šedesáti procentům dětí pomohli přežít bez závažných problémů. O tom, že existují možnosti dítě zachránit, podle lékařky z VFN Terezy Lamberské nevědí někdy ani zdravotníci. „Kdyby o tom věděli, mohli by nám je odeslat do péče,“ doplnila.

Fabryho chorobou trpí v tuzemsku podle odhadu asi tisíc lidí. Lékaři a vědci si dlouho mysleli, že má jedinou příčinu, teď ale tým pražských expertů našel i další. Objev přináší naději na možnou léčbu.

Češi vloni vsadili rekordních 983 miliard korun. Téměř sedmdesát miliard v hazardních hrách prohráli, vyplynulo z nových čísel Institutu pro regulaci hazardních her. Při sázení lidé většinou vkládají nižší sumy. V průměru se pohybují kolem stovky. Mnozí tak ale činí opakovaně, což má podle adiktologů stejně zničující dopady jako třeba závislost na drogách. Notoričtí hráči se potýkají s psychiatrickými diagnózami i vyšším rizikem sebevražd.

V části nemocnic se před koncem roku tenčí zásoby krve. Dárci navíc o svátcích odjíždějí a bývají také častěji nemocní. Třeba ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze mají u některých krevních skupin jen poloviční rezervu. V tamním registru se nachází přibližně osm tisíc dárců, potřebovali by jich ale dvojnásobek.

Alespoň jednu z neobvyklých sexuálních preferencí, které by mohly vést k nevyžádanému sexuálnímu kontaktu, má 8,8 procenta Čechů. Vyplývá to z průzkumu CzechSex, který uskutečnil Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) spolu se Sexuologickým ústavem Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN). Nejčastěji jde o preferenci ke znásilnění, znehybnění sexuálního objektu či nekonsenzuálnímu sadomasochismu.

Řada nemocnic se přes léto potýká s nedostatkem krevních zásob. Dárci často odběr odkládají kvůli plánovanému volnu i dovoleným. Často také kvůli tomu, že cestovali do exotických destinací, nesmí krev ještě měsíc po návratu darovat. Třeba oblastní nemocnice Kolín teď proto hlásí kritický nedostatek krve. Provoz zatím neomezila, hrozí ale rušení plánovaných zákroků.

Od začátku prázdnin už řešilo možnou otravu houbami třikrát více lidí než za stejnou dobu loni. Na toxikologické středisko se obrátilo 43 houbařů. Odborníci varují, aby se lidé vyhýbali sběru neznámých nebo podezřelých hub. Nejčastěji si lidé pletou jedlé houby jako bedly či žampiony s muchomůrkami. Důležité je podle odborníků také správné skladování hub a jejich příprava.

Lékaři v Česku vůbec poprvé provedli zákrok, který by mohl výrazně pomoci lidem s Parkinsonovou chorobou. Nemocí, jejíž hlavním příznakem je nekontrolovatelný třes, trpí v tuzemsku zhruba padesát tisíc lidí. Každým rokem navíc toto číslo narůstá. Lékařům se podařilo najít lepší místo na mozku, kam umístí speciální elektrodu, ta pak pomáhá třes končetin zvládat.

Rekreační sportovci, kteří se po zimní pauze vracejí k běhu nebo cyklistice, by v těchto dnech měli být opatrní. Výkyvy teplot typické pro jaro totiž zatěžují cévy a srdce, upozorňují kardiologové. Za výraznou dušností nebo tlakem na hrudi se mohou skrývat vážná onemocnění srdce, která se při běžné zátěži neobjeví.

Vážným průběhem zápalu plic trpí čím dál víc dětí v Česku. Shodují se na tom nemocnice, které ČT oslovila. Za zesílení agresivních projevů mohou především invazivní bakterie, které mají vyšší odolnost vůči očkování. Děti tak často končí na plicních ventilátorech nebo podstupují operace.

Většina pacientů, kterým nemocnice v prosinci odložily zákroky a vyšetření, už má náhradní termín. Těm zbývajícím ho lékaři dají vědět až po Novém roce, kdy se většina nemocnic plánuje vracet k běžnému provozu. Omezovat ho musely kvůli protestu šesti tisíc lékařů, kteří na začátku měsíce vypověděli přesčasy. Po dohodě s ministerstvem zdravotnictví výpovědi postupně stahují.

Česko je v půli prvního víkendu poznamenaného protestem v nemocnicích. Většina lékařů zatím výpovědi z přesčasů nestáhla. Čekají na závěry pondělní schůzky s ministrem zdravotnictví. Akutní péči se všem zařízením, která ČT oslovila, podařilo zajistit. V sobotu v nich ošetřovali hlavně úrazy spojené se zimním počasím.

Lékaři v nemocnicích zahájili v pátek protest a přestali sloužit dobrovolné přesčasy. Některá zařízení proto musela odložit plánovanou péči, jiná fungují prakticky bez omezení. Zástupci lékařů se ve čtvrtek dohodli s premiérem Petrem Fialou (ODS) na růstu mezd a platů. Pro příští rok jim nabídl téměř deset miliard korun. Protest ale lékaři chtějí odvolat až po podpisu dohody.

Nemocnice budou kvůli nedostatku lékařů od prosince omezovat provoz v různé míře. Ve velkých nemocnicích bude uzavřená část lůžek, ambulantní poradny a delší čekací doby očekávají na akutních příjmových ambulancích. V některých regionálních nemocnicích budou uzavřená celá oddělení, například ve Svitavách urologie, ORL a chirurgie. V různé míře bude omezená plánovaná péče kromě onkologických operací, někde i o více než 80 procent. Na tiskové konferenci Sekce mladých lékařů České lékařské komory (ČLK) to ve středu řekli zástupci nemocničních lékařů.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) po jednání se zástupci zdravotnických odborů oznámil, že slyšel odmítnutí svého návrhu. Nabízel navýšení odměn pracovníků ve zdravotnictví příští rok o 8,5 miliardy korun s růstem tarifů o pět procent. To byla podle ministra nejvyšší možná nabídka. Reagoval tím na protesty lékařů, část z nich odmítla od prosince sloužit přesčasy, chtějí tak podpořit své požadavky na změny v odměňování, vzdělávání a přesčasové práci. Česká lékařská komora (ČLK) a odbory podle prezidenta Milana Kubka trvají na sjednocení odměňování v nemocnicích a napojení základní mzdy lékaře na průměrnou mzdu. Další schůzka se má konat v pondělí.

České porodnice se ve čtvrtek, v předvečer Světového dne předčasně narozených dětí, zahalují do purpurové barvy. Upozorňují tím na nové přístupy, díky kterým matka a předčasně narozené dítě mohou být spolu, konkrétně na nové přístroje a důležitost takzvaného klokánkování, tedy pokládání nedonošených dětí na hrudník matky.

V tuzemsku se ve zdravotnictví čím dál častěji prosazují moderní technologie, jako jsou roboti a umělá inteligence. Pomáhají v současnosti například v diagnostice rakoviny. Lékaři je využívají hlavně tehdy, když nádory rostou na špatně dostupných místech.

Po covidu přibylo onkologicky nemocných pacientů, kteří se aktivně zajímají o možnosti léčby. Podle Nadace pro výzkum rakoviny ale informace častěji hledají na internetu a někteří mají tendenci podléhat dezinformacím. Reálné novinky v léčbě i výzkumu karcinomů představila konference pacientů s experty.

Řada Čechů se momentálně léčí s respiračními onemocněními, jako jsou nachlazení, chřipka, angína, ale také covid-19. Podle lékařů je však sezona těchto potíží teprve na začátku, její start lehce posunulo teplejší počasí. Lidé by však už teď měli podle odborníků dbát na prevenci, tedy mít dostatečný příjem vitaminů, omezit rizikové kontakty a v případě déletrvajících problémů vyhledat lékaře. Podle České lékařské komory je pak také vhodné nechat se naočkovat.

Podle odborníků mohou nové kroky v prevenci rakoviny děložního čípku, jako je rozšíření očkování nebo častější testování, ročně zabránit v Česku úmrtí tří set žen. Až osm set dalších nemusí vůbec onemocnět. V tiskové zprávě o tom během středy informovala Všeobecná fakultní nemocnice (VFN). Podle statistik v současné době onemocní asi 2700 žen ročně. Léčených a vyléčených je zhruba 31 tisíc.

Dospělé dle psychiatrů nyní trápí projevy deprese ještě častěji, než tomu bylo během pandemie covidu. Ukazuje to výzkum Všeobecné fakultní nemocnice (VFN). Asi čtvrtina lidí měla na jaře také vážné příznaky syndromu vyhoření, který může přerůst v depresi. Prevencí i samotným lékem na syndrom vyhoření je dle odborníků úprava životního stylu. To může pomoci i u lehkých depresí.