Vážným průběhem zápalu plic trpí čím dál víc dětí v Česku. Shodují se na tom nemocnice, které ČT oslovila. Za zesílení agresivních projevů mohou především invazivní bakterie, které mají vyšší odolnost vůči očkování. Děti tak často končí na plicních ventilátorech nebo podstupují operace.
Děti napadá agresivní zápal plic. Invazivní bakterie a viry prolamují očkování
S těžkým průběhem nemoci u svého syna má zkušenosti i Jiří z Prahy. „Syn měl přes týden vysoké horečky a kašlal tak, jak jsme ho nikdy kašlat neslyšeli. Na plicích při první návštěvě u doktorky ještě nic neměl. Až na pohotovosti lékařka zjistila nález a rentgen ho potvrdil. Syn měl virový zápal plic,“ popisuje muž.
Ve vážném stavu byl také novorozenec ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. Ten se nakazil zápalem plic při porodu od své matky. Následně ho lékaři napojili na ventilátory, před pár dny dítě nemocnice propustila.
Bakterie a viry se adaptují
S agresivním zápalem plic se ale potýkají i další nemocnice, vůbec nejvíc ty v metropoli a ve velkých městech. „U dětí dokumentujeme větší počet pneumokokových zápalů plic spojených s rozpadem plicní tkáně a s pohrudničním výpotkem,“ popisuje mluvčí Fakultní nemocnice Olomouc Adam Fritscher.
Během rozpadu tkáně mají pacienti velké potíže při vydechování. Velmi často je tedy nutné podstoupit kyslíkovou terapii nebo operaci. S vodou na plicích trpí pacienti nejen při vydechování, ale také při nadechování. Léčba je pak podobná jako při rozpadu tkáně.
Příčinou, proč se počet operačních zákroků v těchto dnech stále zvyšuje, jsou především invazivní bakterie pneumokoka a také řada virů. Očkování proti zápalu plic pokrývá třináct druhů pneumokoků. V populaci jich je ale podle vedoucího lékaře pediatrické kliniky ve Fakultní nemocnici Motol Václava Kouckého daleko více. Účinnost očkování se snižuje také kvůli změně a adaptaci jednotlivých bakterií a virů. Nově je k dispozici očkování, které pokrývá patnáct druhů pneumokoků.
