Na začátku letošního roku přibylo v Česku kromě černého kašle i spalniček, svrabu, záškrtu, legionelózy a objevily se i neštovice mpox, dříve známé jako opičí neštovice. Vyplývá to z informací Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Podle Svazu zdravotních pojišťoven je proti některým ze sílících nemocí povinné očkování, jehož obcházení oslabuje kolektivní imunitu.
V Česku přibývá spalniček, svrabu nebo záškrtu. Pojišťovny apelují na očkování
V prvním čtvrtletí onemocnělo čtrnáct lidí spalničkami, kterých v předchozích letech byly jednotky případů nebo žádné. Svrab, který se šíří kontaktem s kůží, oblečením či ložním prádlem, dostalo 2700 lidí, počty případů rostou od roku 2020.
Přibylo také nákaz legionelózou, která se drží v potrubí, pokud se voda neohřívá na více než sedmdesát stupňů Celsia, a šíří se ve vodě. Nákaza může způsobovat těžké zápaly plic, hygienici proto doporučují nesnažit se peníze za energie šetřit na ohřevu vody. Loni bylo za celý rok 340 případů, letos jen v prvním čtvrtletí již 104.
Neštovicemi mpox se od ledna do března nakazilo čtrnáct lidí. Nákaza, která se nejčastěji přenáší pohlavně, se projevuje vyrážkou, často v oblasti genitálií, a příznaky podobnými chřipce.
Očkováním ke kolektivní imunitě
Státní zdravotní ústav uvedl, že je více důvodů, proč se nakažlivé nemoci v současnosti více šíří. U těch, proti kterým existuje očkování, odborníci mluví o nižší ochotě nechat děti očkovat, ale i o jiném složení vakcín. Vliv má podle odborníků u některých nemocí také to, že se s nimi populace ani lékaři nesetkávají často a někdy trvá dlouho, než se je podaří správně diagnostikovat. Postupný nárůst je také potřeba vnímat v kontextu covidové pandemie a s ní souvisejících restrikcí, které šíření některých nemocí na čas zastavily.
Svaz zdravotních pojišťoven upozornil i na to, že se infekce snáze šíří, když se mnoho lidí snaží vyhýbat povinné vakcinaci. „Od určitého stupně proočkovanosti funguje kolektivní imunita. Čím je nemoc nakažlivější, tím víc očkovaných lidí musí být očkováno, aby kolektivní imunita vznikla. Zatímco u dětské obrny stačí 80 procent proočkovanost, u jiných onemocnění musí být vyšší, například u spalniček je to 95 procent,“ vysvětlila expertka svazu Ludmila Plšková.
S věkem podle ní klesá imunita, zhruba sedm procent lidí očkování odmítá a u některých nemocí, jako je například tuberkulóza, je podle ní vidět i vliv migrace. „V každém případě je nutné počítat s tím, že pokud bude proočkovanost v populaci klesat, budeme se s některými nemocemi setkávat častěji, než jsme byli dosud zvyklí,“ doplnila.
Povinné a vymáhané například pro přijetí do mateřské školy s výjimkou posledního ročníku je očkování u hexavakcínou proti dětské obrně, tetanu, záškrtu, černému kašli, žloutence B a onemocněním způsobeným bakterií Haemophillus influenzae typu b a vakcínou proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím.
Alespoň jednu dávku hexavakcíny mělo předloni 96 procent narozených dětí. U přeočkování čtyřkombinací proti záškrtu, černému kašli, tetanu a dětské obrně v pěti a deseti letech se proočkovanost pohybuje mezi 86 až devadesáti procenty populačního ročníku. U nepovinných očkování, která často nejsou plně hrazená z veřejného zdravotního pojištění, je proočkovanost nižší. U pneumokoků a meningokoků 70 až 75 procent, u lidského papilomaviru sedmdesát procent u dívek a 43 procent u chlapců, u klíšťové encefalitidy čtyřicet procent.
