Vakcína

Před pěti lety se začal poprvé šířit virus způsobující nemoc covid-19. Když Světová zdravotnická organizace 5. května roku 2023 vyhlásila konec pandemie, označila za klíčovou roli vakcín. Do té doby bylo podáno víc než třináct miliard dávek.

V Česku by podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) měla být v řádu několika týdnů dostupná vakcína proti nové variantě covidu-19 KP.2. Od začátku očkování stály covidové vakcíny přes osmnáct miliard korun, zvažuje se i další společný nákup evropských zemí. Ministr také hovořil o tom, že chce na jednání ministrů zdravotnictví EU prosazovat evropské pobídky pro výrobu léků na území Unie, podmínkou má být i výzkum a klinické studie ve členských státech. Má podporu devatenácti zemí, řekl v pondělí před odletem do Bruselu.

„Bude tady s námi velmi dlouho, pokud ne už navždy,“ řekl v pátek ve vysílání ČT24 o onemocnění covid-19 epidemiolog Roman Prymula. Věří ale, že nezmutuje do podoby „mnohem dramatičtějšího klinického průběhu“. V Česku podle něj dochází v posledních týdnech ke značnému poklesu nových případů. „Počet úmrtí denně je kolem jednoho, maximálně dvou, což znamená, že data jsou výrazně nižší, než byla před nějakými pěti nebo šesti týdny,“ konstatoval Prymula. V neděli uběhne přesně pět let od nahlášení prvního případu nákazy člověka novou formou koronaviru.

Ze známých koronavirů má MERS nejvyšší smrtnost. Podlehlo mu více než třicet procent nakažených, ale lékaři proti němu zatím neměli ani specifický lék, ani očkování. Němečtí vědci teď vakcínu konečně testují.

S chladným počasím vzrostl zájem lidí o očkování proti covidu-19. Některá centra v nemocnicích hlásí plné čekárny, uvítala by proto větší zapojení praktiků. Očkování je totiž možné jak v centrech zdravotnických zařízení, tak u praktických lékařů. Kvůli náročné administrativě to ale může být někde problém.

Pokud by se podařilo urychlit výrobu mRNA pro očkování, pak by to mohlo zrychlit reakci na případnou budoucí pandemii. A právě to se nyní podařilo japonským vědcům.

Nakládání s látkami typu kratom nebo konopí s nízkým obsahem účinné složky THC bude mít zřejmě od prosince nová pravidla, jež mimo jiné omezí jejich prodej. Přinese je novela o návykových látkách, kterou Senát schválil. Novelu, jež má ochránit před rizikovými látkami s psychomodulačními a psychoaktivními účinky především děti, nyní dostane k podpisu prezident. Horní komora parlamentu zároveň pokládá za znepokojivé stále vysoké tempo růstu státního dluhu, jak na ně upozornil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve své výroční zprávě za loňský rok.

Dva lidé podstoupili v Hamburku vyšetření kvůli podezření na nákazu životu nebezpečnou krvácivou horečkou marburg, ve čtvrtek se u nich ale onemocnění nepotvrdilo. Kvůli podezření bylo ve středu několik hodin zavřené jedno z nástupišť hamburského hlavního nádraží, píšou německá média. Podle hamburského sociálního úřadu pracovala jedna z vyšetřovaných osob nedávno ve Rwandě v nemocnici, v níž se léčili lidé nakažení právě tímto virem, uvedla agentura DPA.

S nástupem podzimu jsou na vzestupu respirační onemocnění a očekává se jejich sezona. Jedná se o běžné nachlazení, rýmu či zánět průdušek, ale i vážnější nemoci jako covid-19 nebo chřipku. Desítky virů se podle primáře infekčního oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem Pavla Dlouhého chovají různě. Některé se usadí v nose, některé v hrdle a jiné postupují hlouběji do průdušek nebo do plic. Dlouhý doporučuje obezřetnost zejména starším lidem a těm, kteří trpí nějakým chronickým onemocněním. Zvážit by měli očkování.

Pozitivní test na covid-19 mělo podle statistik ministerstva zdravotnictví (MZd) v září zatím více než 10 tisíc lidí, téměř každý třetí testovaný pro zjištění diagnózy. Více nemocných bylo naposledy na začátku letošního roku. Podle údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ) začalo od září přibývat obecně akutních respiračních infekcí (ARI), kam kromě covidu-19 započítávají lékaři i chřipku nebo další sezonní onemocnění.

Ve Rwandě od úterý naočkovali několik set lidí proti mpox v rámci první očkovací kampaně proti tomuto virovému onemocnění v Africe, uvedla agentura AFP. Rwanda už podle agentury AP obdržela tisíc dávek vakcíny od Nigérie na základě dohody mezi oběma zeměmi. Statisíce vakcín ze zahraničí plánují od října podávat v nejpostiženější oblasti na africkém kontinentě, sousedním Kongu.

Světová zdravotnická organizace (WHO) vzhledem k rostoucím počtům koronavirových infekcí vyzvala k očkovacím kampaním u rizikových skupin. Proočkovanost starších lidí a zdravotnického personálu podle ní znepokojivě poklesla. V Česku je proočkovanost proti covidu i nižší než proti chřipce. Podle předsedy České vakcionologické společnosti Romana Chlíbka, jsou ze současné situace znepokojeny země s dvojnásobnou proočkovaností, proto by Česko mělo na problém reagovat také.

Od brzkého rána do odpoledních tří hodin místního času platil klid zbraní v centrální části Pásma Gazy, kde začalo masivní očkování dětí proti obrně. Příměří se vztahuje jen na tuto část enklávy. Za devět dnů má dostat vakcínu 640 tisíc dětí mladších deseti let. Očkovací kampaň bude pokračovat v dalších dnech na jiném místě. Tento měsíc byl na palestinském území zaznamenán první případ dětské obrny po 25 letech. Nemoc způsobuje ochrnutí končetin.

Tuzemští vědci vyvinuli individuálně připravované protinádorové vakcíny pro děti s vysoce rizikovými druhy rakoviny, dříve za podobnou léčbou musely obvykle cestovat do zahraničí. O studii prokazující jejich účinnost, kterou letos v létě otiskl mezinárodní odborný časopis Journal of Cancer, v úterý informoval Národní ústav pro výzkum rakoviny (NÚVR).

Ve Švédsku byl prokázán jeden případ nákazy nemocí mpox, dříve známé jako opičí neštovice, a to závažnější variantou viru označovanou jako Clade I. Ve čtvrtek to oznámil švédský ministr zdravotnictví Jakob Forssmed, informovala agentura Reuters. Je to první případ mimo Afriku. Ve středu Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila celosvětové ohrožení veřejného zdraví v souvislosti s výskytem mpox. V Česku je vakcín proti mpox dostatek, uvedlo české ministerstvo zdravotnictví.

Parazitologové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy se zapojili do špičkového mezinárodního výzkumu, který chce vyvinout co nejlepší systém pro testování vakcín proti leishmanióze, zákeřnému parazitárnímu onemocnění.

Ve Spojených státech se nadále šíří mezi dobytkem i drůbeží virus vysoce nakažlivé ptačí chřipky, konkrétně jde o kmen H5N1. Až doposud se tam vždy nakazil jen jednotlivec, teď ale úřady odhalily poprvé celou skupinu infikovaných.

Od začátku pandemie se výrazně snížilo riziko, že se u člověka nakaženého virem SARS-CoV-2 rozvine takzvaný dlouhý covid. Popsali to vědci z Washingtonovy univerzity, podle nichž v tom hrálo zásadní roli očkování.

Státní zástupce poslal k soudu bývalou novinářku Janu Peterkovou. Viní ji ze šíření poplašné zprávy kvůli výroku, že po nástupu Petra Pavla na Hrad bude vyhlášen válečný stav a mobilizace. ČT to potvrdila obvodní státní zástupkyně pro Prahu 5 Hana Vrbová. Peterkové hrozí až pětileté vězení, protože za stejný trestný čin už byla pravomocně odsouzena. Žena vinu odmítá. Jde tak už o druhou obžalobu, které čelí. V prvním případě byla potrestaná za výroky z doby koronavirové pandemie.

Od konce dubna hygienici evidují v Ostravě přes čtyřicet nakažených žloutenkou typu A, v drtivé většině případů jde o děti. Jedná se o nejvyšší počet případů nákazy za posledních deset let. Zatím není možné přesně říci, kde se lidé nakazili, z informací, které má ČT k dispozici z Fakultní nemocnice Ostrava, vyplývá, že to mohlo být na Slovensku. Nemoc se v Ostravě šíří hlavně v městské části Přívoz. Hygienici nadále trasují kontakty nakažených, zatím bylo vytrasováno asi čtyři sta lidí.

Farmaceutická společnost Moderna oznámila, že vytvořila vakcínu, která v jedné injekci přináší ochranu jak proti chřipkovému viru, tak i proti viru SARS-CoV-2. Podle výsledků třetí fáze testování má vyšší účinnost než vakcíny zaměřené na jeden nebo druhý typ viru.

Až donedávna se horečka Oropouche šířila jen na omezeném území Jižní Ameriky. Letos se ale objevily tisíce případů v Brazílii, nemoc se rozšířila na Kubu a lékaři popsali první případ v Itálii.

V Česku jsou podle ministerstva zdravotnictví desítky tisíc dětí, které nejsou očkované proti spalničkám. Například z ročníku 2020 jich eviduje více než 14 tisíc, které do dvou let věku vakcínu nedostaly. Země tak nedosahuje potřebné proočkovanosti přes 95 procent, v roce 2020 byla jen 87 procent, uvedli zástupci resortu a lékaři. Letos se nemocí nakazilo 28 lidí, téměř polovina těchto případů souvisí s nákazou jednoho neočkovaného dítěte v zahraničí. Loni úřady evidovaly jednoho nemocného, v roce 2019 jejich počet přesáhl pět set. Další nárůst odborníci očekávají na podzim.

První personalizovaná mRNA vakcína určená k léčbě pacientů s rakovinou kůže snižuje podle studie výrazným způsobem riziko úmrtí a recidivy nemoci, což lékaři označují za „velmi působivé“ výsledky.