Vakcína

Lékaři letos evidují už 2880 případů žloutenky typu A, což je dvacetkrát více než loni a nejvíc od roku 1984. Zemřelo 31 lidí, loni dva, vyplývá z informací Státního zdravotního ústavu (SZÚ). V listopadu přibylo 505 nově diagnostikovaných, o 86 méně než v říjnu. Nejvíce nakažených, více než čtyřicet procent z celkového počtu, je v Praze. Za poslední týden jich v metropoli přibylo téměř padesát. Následují Středočeský a Moravskoslezský kraj.

Šéf amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) Marty Makary uvedl na stanici Fox News, že deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti covidu-19. Svědčí o tom podle něj data shromážděná za vlády předchozího prezidenta Joea Bidena. Podle deníku The New York Times (NYT) chtějí experti na veřejné zdraví data prověřit.

Při rutinní analýze odpadních vod v Hamburku odhalili epidemiologové částice viru poliomyelitidy, který způsobuje dětskou obrnu. Nemoc se zatím v zemi nešíří a riziko podle úřadů zůstává nízké.

V České republice se od začátku roku žloutenkou typu A nakazilo 2374 lidí, což je nejvíc od roku 1989. V Praze lékaři za poslední týden nahlásili 71 nových případů, od začátku roku jich je v metropoli 1010, informovala mluvčí pražské hygienické stanice Petra Batók. Za celý loňský rok bylo nemocných v Praze 37.

Žloutenka A dál sílí. Jen v Praze hygienici od začátku roku evidují přes 970 nakažených, z toho 170 dětí. Roste i zájem o vakcíny, na některých místech ale chybí. Podle dat resortu zdravotnictví se od začátku roku nechalo naočkovat 150 tisíc lidí. Oproti loňsku je to víc než dvojnásobek. Podle odborníků je vhodné nejen očkování, ale také pravidelné a důkladné mytí rukou.

V příštích pěti týdnech dorazí do Česka mimořádná dodávka 125 tisíc vakcín proti žloutence typu A pro děti i dospělé. Tento týden se do ordinací rozváží dalších dvacet tisíc dříve objednaných dávek, sdělil mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.

Že jednou přijde nějaká další pandemie, je téměř jisté. Dle epidemiologů představují největší riziko jednak koronaviry podobné covidu-19 a virům SARS nebo MERS, ale také chřipka. Konkrétně ptačí chřipka, která má poměrně vysokou smrtnost a vysokou úmrtnost, ale zatím se jí nepodařilo přeskočit na člověka. Virus se rychle mění, takže bránit se mu vakcínou není snadné. Evropští vědci ale zjistili, jak na tento problém vyzrát.

V USA probíhá tažení hnutí MAHA (Make America Healthy Again – Udělejme Ameriku opět zdravou) proti vědě, tvrdí analýza agentury Associated Press (AP). Ta odhalila, jak moc pronikají tyto snahy do tvorby zákonů v jednotlivých státech. Paralelně s těmito snahami ve Spojených státech pokračuje pokles proočkovanosti populace, což zjednodušuje šíření nakažlivých nemocí.

Případů žloutenky typu A zejména v Praze dále přibývá. V souvislosti s tím roste i zájem o očkování, který je až dvojnásobný. Zejména vakcín pro děti je však v některých zařízeních nedostatek. V nemocnici na Královských Vinohradech momentálně chybí. V očkovacím centru na Bulovce sice jsou, ale čekací doba je zhruba měsíc, v Motole pak mají kapacity volné hned. Větší výpadky hlásí ordinace mimo Prahu. Někteří lékaři proto posílají zájemce s receptem pro vakcínu přímo do lékárny. Podle resortu zdravotnictví je ale v distribuci ještě několik desítek tisíc dávek. Záleží na tom, jak se ordinace předzásobily. Státní ústav pro kontrolu léčiv musel kvůli zvýšenému zájmu o očkování zajistit mimořádnou dodávku vakcín, především pro děti. Dalších deset tisíc dávek očkovací látky má do Česka dorazit během několika dnů.

Nové vakcíny proti žloutence typu A jsou pro praktické lékaře nedostupné. O výpadku informuje na svém webu Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). Podle něj se jedná o výpadek vakcíny Avaxim 160 U, a to nejméně do 15. prosince. V případě vakcíny Havrix 1440 nejméně do března 2026. Ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že spolu se SÚKL situaci řeší. Nemoc se zatím šíří hlavně v Praze, kde za týden přibylo tolik případů jako za poslední tři roky dohromady.

Obyčejná vakcína proti covidu má podle nového výzkumu amerických vědců nezamýšlený účinek: pomáhá přežít lidem s některými typy rakoviny. Lékaři to prokázali pozorováním v praxi, ale vytvořili i teoretické vysvětlení.

Do konce září lékaři podle údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ) zaznamenali v Česku 1776 případů žloutenky typu A. Je to nejvyšší počet od roku 1996. Letos téměř čtyřicet procent případů bylo zachyceno v Praze, primátor Bohuslav Svoboda (ODS) situaci minulý týden označil jako lokální epidemii. Nemoc souvisí se špatnou hygienou. V souvislosti se žloutenkou typu A letos SZÚ eviduje 21 úmrtí, v září jich přibylo pět.

V Česku opět přibývá lidí nakažených covidem. Aktuálně nemoc testy prokázaly u více než 4200 pacientů, na začátku září přitom ještě nebylo nakažených ani 1500. Čísla však mohou být podle lékařů zkreslená, řada lidí se už totiž netestuje. Nemoc je typická nástupem horečky a únavou či ztrátou čichu. Nejrizikovější je pro lidi starší 65 let a také ty s dalšími chronickými obtížemi, u nichž často vyústí v zápal plic. Průběh leckdy zmírňuje očkování, které mají pacienti zdarma. Zájem o něj však aktuálně není velký.

Je polovina září a pomalu se rozbíhá sezona respiračních onemocnění. Typicky se jedná o nachlazení, chřipku, zánět průdušek, zápal plic, ale také covid. Nejčastěji se viry a bakterie, které tyto nemoci způsobují, šíří při kašli, kýchání nebo mluvení. Nakazit se ale člověk může i ve chvíli, kdy se dotkne kontaminovaných povrchů a pak si sahá na obličej. Vakcinologové vyzývají k podání některých očkovacích látek, které mohou ochránit zejména zranitelné skupiny.

Po deseti letech vývoje dokončili australští vědci očkování, které může zachránit koaly před nemocí, která decimuje jejich populaci.

Nemocí přenášených klíšťaty letos do konce srpna lékaři zachytili nejvíce za posledních deset let. Klíšťové encefalitidy bylo 517 případů, loni ve stejném období 490. Výrazně více bylo lymeské borreliózy, jen v srpnu přibylo 2646 případů. Loni jich bylo zhruba stejně za osm měsíců, v srpnu čtyřnásobně méně. Vyplývá to z dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Odborníci očekávají další nárůst na podzim kvůli houbařské sezoně.

Děti by už neměly dostávat očkování povinně, rodiče by měli mít právo rozhodovat o tom sami, navrhuje hlavní hygienik americké Floridy. Chce tak změnit pravidla platná desítky let. Mnozí odborníci takový krok kritizují jako ohrožení zdraví dětí.

Vakcína proti viru SARS-CoV-2 významně přispěla k ukončení pandemie covidu-19 po celém světě. Virus ale existuje i nadále. Pro rizikové skupiny obyvatelstva se proto stále doporučují pravidelné posilovací dávky. Mezi jednu z těchto skupin patřili i lidé pracující ve zdravotnictví. Od konce pandemie už ale uplynuly tři roky, takže situace je nyní odlišná. Vědci zkoumají, jestli je konkrétně u těchto lidí, kteří jsou jinak zdraví, nutné v pravidelném přeočkování pokračovat.

Proočkovanost proti některým nemocem se v tuzemsku zhoršuje. Třeba u spalniček klesla pod devadesát procent. Pomoci má chystaná národní strategie, jež počítá s rychlejším zaváděním plně hrazených očkování či zajištěním větší bezpečnosti. Návrh počítá i s pravidelnými průzkumy veřejného mínění o vakcinaci a s průběžným hodnocením imunity v populaci.

Experimentální očkovací látka proti dvěma druhům rakoviny dokázala při testování výrazně prodloužit délku dožití pacientů. Vědci proto projekt posouvají do další fáze a naznačují široké možné uplatnění.

Ezoterické a wellness hnutí vyvolává obavy z očkování, aby podpořilo prodej svých produktů. Situace se podle nového výzkumu značně zhoršila po pandemii covidu-19.

USA přestanou podporovat výzkum vakcín založených na principu mRNA. V Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou o změně hovořili epidemiolog Rastislav Maďar a předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. Podle Maďara se mRNA technologie jednoznačně osvědčila a na stejném principu budou vznikat i další vakcíny, mimo jiné i proti onkologickým nemocem. Co se povinného očkování týče, Šonka není příznivcem rozšiřování, zastává názor, že je třeba osvěty a zvyšování zdravotní gramotnosti, že očkování smysl má.

Z minulých desetiletí existuje spousta důkazů o bezpečnosti vakcín. Vzhledem k nové vlně obav z očkování ale přicházejí i nové studie. Jedna z nich nyní rodiče uklidňuje – hrozby spojované s hliníkem v očkovacích látkách jsou dle ní nesmyslné.

Spojené státy čelí největšímu šíření spalniček od začátku tohoto století. Píše to agentura AFP s odvoláním na údaje Univerzity Johnse Hopkinse. Podle ní se v USA od začátku letošního roku potvrdilo 1277 případů této nemoci. V souvislosti s ní už zemřeli tři lidé.