Vakcína

Od konce dubna hygienici evidují v Ostravě přes čtyřicet nakažených žloutenkou typu A, v drtivé většině případů jde o děti. Jedná se o nejvyšší počet případů nákazy za posledních deset let. Zatím není možné přesně říci, kde se lidé nakazili, z informací, které má ČT k dispozici z Fakultní nemocnice Ostrava, vyplývá, že to mohlo být na Slovensku. Nemoc se v Ostravě šíří hlavně v městské části Přívoz. Hygienici nadále trasují kontakty nakažených, zatím bylo vytrasováno asi čtyři sta lidí.

Farmaceutická společnost Moderna oznámila, že vytvořila vakcínu, která v jedné injekci přináší ochranu jak proti chřipkovému viru, tak i proti viru SARS-CoV-2. Podle výsledků třetí fáze testování má vyšší účinnost než vakcíny zaměřené na jeden nebo druhý typ viru.

Až donedávna se horečka Oropouche šířila jen na omezeném území Jižní Ameriky. Letos se ale objevily tisíce případů v Brazílii, nemoc se rozšířila na Kubu a lékaři popsali první případ v Itálii.

V Česku jsou podle ministerstva zdravotnictví desítky tisíc dětí, které nejsou očkované proti spalničkám. Například z ročníku 2020 jich eviduje více než 14 tisíc, které do dvou let věku vakcínu nedostaly. Země tak nedosahuje potřebné proočkovanosti přes 95 procent, v roce 2020 byla jen 87 procent, uvedli zástupci resortu a lékaři. Letos se nemocí nakazilo 28 lidí, téměř polovina těchto případů souvisí s nákazou jednoho neočkovaného dítěte v zahraničí. Loni úřady evidovaly jednoho nemocného, v roce 2019 jejich počet přesáhl pět set. Další nárůst odborníci očekávají na podzim.

První personalizovaná mRNA vakcína určená k léčbě pacientů s rakovinou kůže snižuje podle studie výrazným způsobem riziko úmrtí a recidivy nemoci, což lékaři označují za „velmi působivé“ výsledky.

Světová zdravotnická organizace (WHO) tento týden oznámila, že v Mexiku zemřel člověk na ptačí chřipku. V tomto případě to nebylo na silně nakažlivý kmen H5N1, ale na příbuzný H5N2, který až doposud nikdy člověka nenakazil.

Objev monoklonálních látek proti sezonní chřipce by mohl změnit to, jak se proti této rozšířené chorobě už desítky let bojuje. Vědci věří, že budou účinnějším a elegantnějším řešením než současné léky i vakcíny.

Že očkování zachraňuje lidské životy, je dobře známé. Ale mnohem hůř se už popisuje, kolik životů. Teď se to pokusil spočítat mezinárodní vědecký tým složený z expertů na medicínu, statistiku a ekonomii. Výsledky popsal v odborném časopise The Lancet.

Během pandemie covidu-19 se technologie mRNA vakcíny ukázala jako bezpečná a rychle aplikovatelná. A teď se zkouší i proti dalším onemocněním – například proti melanomu. První studie proběhly úspěšně, a proto teď vědci očkování testují na větším vzorku pacientů.

Norští epidemiologové zkoumali, jestli může očkování proti koronaviru nějak snížit pravděpodobnost vzniku takzvaného dlouhého covidu. Výsledky studie provedené na celé populaci severské země ukázaly, že v tomto ohledu pomáhá už jedna dávka vakcíny.

Epidemiolog a bývalý šéf resortu zdravotnictví Roman Prymula v Otázkách Václava Moravce kritizoval nedávno odvolanou hlavní hygieničku Pavlu Svrčinovou za podle něj nedostatečnou aktivitu směrem k černému kašli. Podle současného ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) Svrčinová reprezentuje „historický“ proud hygieny, její nástupce má prý ke svým povinnostem přistupovat moderněji. Válek zároveň bez bližších podrobností řekl, že v úterý představí prezidentovi Petru Pavlovi strategii rozvoje zdravotnictví.

Už šest lidí se letos nakazilo meningokovou bakterií a skončilo v nemocnici. Devatenáctiměsíční neočkovaný chlapec zemřel. Po covidovém útlumu očekávají specialisté nárůst podobných případů. U rizikové skupiny adolescentů teď pojišťovny rozšířily úhradu vakcín.

Evropský týden očkování letos připadá na období od 21. do 27. dubna. Jeho cílem je zvýšení povědomí o důležitosti očkování a podpora imunizačních programů po celé Evropě. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) na brífinku k akci řekl, že očkování je jednou z nejdůležitějších věcí, které zejména děti chrání před vážnými nemocemi. Evropská iniciativa je součástí snah Unie o zlepšení veřejného zdraví a ochranu občanů před infekcemi. Proti černému kašli se podle ministerstva zdravotnictví letos nechalo očkovat proti loňsku za stejné období šestinásobně víc dospělých. Trend nárůstu počtu případů černého kašle ale dál pokračuje. Od začátku týdne do středečního poledne jich nově přibylo 956, řekla také ředitelka SZÚ Barbora Macková. Od začátku roku tak počet případů překročil deset tisíc.

Kakaovníky v Africe trpí virem, který snižuje celosvětovou úrodu čokolády. Řešení je složité a nákladné, proto věda hledá levnější a účinnější možnosti, jak šíření nemoci zamezit.

O tom, jestli si budou těhotné ženy a další dospělí dál platit za vakcínu proti černému kašli, se rozhodne nejdřív v červnu. Národní imunizační komise (NIKO) způsob úhrady totiž projedná až na svém řádném, dlouho naplánovaném zasedání šestého června, potvrdil ČT mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob. Původně se podle resortu mělo mimořádné setkání NIKO, klíčového orgánu v oblasti očkování, konat kvůli zhoršující se epidemiologické situaci už v dubnu. Podle mluvčího Jakoba rozhodnutí nesvolat NIKO v tomto mimořádném termínu učinila hlavní hygienička a předsedkyně NIKO Pavla Svrčinová.

Do Česka dorazila druhá mimořádná dodávka vakcín proti černému kašli. Společnost Sanofi přivezla z Kanady dvacet tisíc dávek očkovací látky, která je primárně určená pro očkování dospělých. V tomto týdnu by měla dorazit mimořádná dodávka vakcín také z Francie, konkrétně 78 tisíc kusů. Kvůli vysokému počtu případů černého kašle se letos nechalo přeočkovat už víc než 45 tisíc lidí, loni jich bylo za celý rok zhruba 24 tisíc.

Za týden v Česku přibylo podle statistik Státního zdravotního ústavu (SZÚ) 1494 případů černého kašle. Jde o nejvyšší týdenní nárůst od začátku letošního roku. Od ledna lékaři evidují celkem 7888 nakažených. Více nemocných bylo naposledy na konci padesátých let minulého století, krátce po zahájení očkování proti této nemoci. Vakcíny jsou v současné době jen pro těhotné, tento týden dorazí dle ministerstva zdravotnictví devadesát tisíc nových z Kanady a Francie.

Některé nemocnice přeočkovávají své zaměstnance proti černému kašli. Například Fakultní nemocnice Hradec Králové vakcínu nabízí přednostně zdravotníkům, kteří pracují s dětmi, své zdravotníky očkuje i pražská Fakultní nemocnice v Motole. Tato zařízení nejvíce ohroženému personálu vakcínu hradí, jinde to ale není pravidlem, jak zjistila ČT z odpovědí patnácti českých nemocnic.

Na začátku letošního roku přibylo v Česku kromě černého kašle i spalniček, svrabu, záškrtu, legionelózy a objevily se i neštovice mpox, dříve známé jako opičí neštovice. Vyplývá to z informací Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Podle Svazu zdravotních pojišťoven je proti některým ze sílících nemocí povinné očkování, jehož obcházení oslabuje kolektivní imunitu.

Za týden přibylo 1100 nových případů černého kašle, jde letos o druhý nejvyšší týdenní nárůst. Celkem lékaři od začátku roku evidují 6397 nakažených, informoval Státní zdravotní ústav (SZÚ). Podle údajů ze zdravotnických ročenek bylo více případů na českém území jen v roce 1959, tedy rok po zahájení povinného očkování.

Ve Fakultní nemocnici Hradec Králové (FN HK) zemřelo dítě nakažené černým kašlem, jeho zdravotní stav komplikovaly další infekce. Zřejmě několikatýdenní pacient byl na Dětskou kliniku FN HK přeložen z jiné nemocnice v kritickém stavu, řekl mluvčí hradecké fakultní nemocnice Jakub Sochor. Úmrtí potvrdil i resort zdravotnictví. Už dříve s černým kašlem zemřeli dva senioři. Do konce dubna podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) dorazí do Česka více než sto tisíc vakcín proti černému kašli.

Případů černého kašle bylo podle údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ) letos do konce března 5297. Z dat zdravotnických ročenek vyplývá, že více případů za celý rok bylo jen ve třech letech těsně po zahájení očkování v roce 1958, v roce 1960 jich bylo 5568.

Vyšetřováním obvinění, která souvisejí s vyjednáváním mezi šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a šéfem farmaceutické společnosti Pfizer Albertem Bourlou o vakcínách proti covidu-19, se začal zabývat Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO), informoval server Politico s odvoláním na mluvčího prokuratury v belgickém Lutychu. Úřad případ v posledních měsících převzal od belgických žalobců, kteří šéfku EK vyšetřovali kvůli „zasahování do veřejných funkcí, ničení SMS, korupci a střetu zájmů“, vyplývá z právních dokumentů.

V Česku v únoru zemřel člověk nakažený černým kašlem. Byl ve věku 55 až 64 let, uvedl Státní zdravotní ústav ve své pravidelné zprávě. Mluvčí Krajské hygienické stanice Královéhradeckého kraje Veronika Krejčí upřesnila, že šlo o muže z hradeckého kraje, který zemřel 10. února a měl i další vážná onemocnění. Onemocnění černým kašlem nebylo bezprostřední příčinou jeho úmrtí. Od začátku roku SZÚ eviduje 3101 případů této nemoci. Proti předchozím letům jí výrazně přibylo, letošní počty jsou nejvyšší za posledních 60 let.