Americké úřady odmítly posoudit mRNA vakcínu proti chřipce

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) odmítl posoudit žádost farmaceutické společnosti Moderna o schválení její nové vakcíny proti chřipce. Píší o tom agentury s odvoláním na úterní oznámení společnosti.

Úřad sdělil Moderně, že její žádost neobsahovala „adekvátní a dobře kontrolovanou“ studii. Kontrolní skupina podle něj neodrážela „nejlepší dostupný standard péče ve Spojených státech v době studie“. Moderna upozornila, že FDA nevyjádřila obavy ohledně bezpečnosti nebo účinnosti samotného přípravku.

Deník The Washington Post informoval o tom, že Moderna až doposud měla od FDA pozitivní zpětnou vazbu a zamítnutí ji překvapilo. „Šokující je, že v žádném okamžiku nikdo neřekl, že není adekvátní provést klinickou studii tak, jak to bylo projednáno s agenturou,“ řekl CNN prezident Moderny Stephen Hoge.

Nahrávám video

Americké ministerstvo zdravotnictví a sociálních služeb konstatovalo, že „FDA se obecně nevyjadřuje k regulačním sdělením“. Podle CNN je tato situace výjimečná – ze dvou a půl tisíce žádostí jich takhle dopadla pouhá čtyři procenta.

O vakcíně a testu

Moderna srovnala novou vakcínu založenou na principu mRNA se standardní vakcínou proti sezonní chřipce Fluarix. Do studie zahrnula 40 700 osob. Cílem bylo prokázat bezpečnost a účinnost experimentální mRNA vakcíny. FDA s tímto plánem souhlasila už v dubnu 2024, ale navrhla doplnění – přála si, aby se mRNA přípravek srovnával navíc se schválenou vysokodávkovou chřipkovou vakcínou pro osoby starší 65 let. To Moderna udělala.

Testy ukázaly, že mRNA vakcína proti chřipce vykazovala u dospělých starších padesáti let účinnost o přibližně 27 procent vyšší než vakcína Fluarix a je účinná i bezpečná i ve srovnání s druhou vyžadovanou látkou.

Během prázdnin FDA vzkázala Moderně, že by mohlo dojít k významnému problému s údaji. Teď agentura studii zcela odmítla podpisem Vinaye Prasada, ředitele Centra pro hodnocení a výzkum biologických látek FDA, které dohlíží na regulaci vakcín.

Prasad byl otevřeným kritikem reakce vlády na pandemii covidu-19, do FDA byl jmenován po druhém nástupu Donalda Trumpa do prezidentského úřadu, kdy ho tam přivedl ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší. Na konci loňského roku Prasad bez podrobností veřejně prohlásil, že vakcíny proti covidu-19 způsobily smrt deseti dětí, a uvedl, že agentura změní proces schvalování vakcín.

Poprvé úspěch, podruhé omezování

Rychlý vývoj vakcín na principu mRNA proti covidu-19, které vznikly už během pandemie v rámci Operace Warp Speed, označila tehdejší administrativa Donalda Trumpa za obrovský úspěch. Prezident doslova řekl, že „vakcína ukončí pandemii“.

Trumpova druhá vláda ale naopak podporu technologie mRNA výrazně omezila. Ministerstvo zdravotnictví a sociálních služeb v srpnu zrušilo dvaadvacet projektů v hodnotě půl miliardy dolarů zaměřených na vývoj vakcín na bázi mRNA s tvrzením, které je v rozporu s důkazy, že „tyto vakcíny neposkytují účinnou ochranu proti infekcím horních cest dýchacích, jako jsou covid a chřipka“.

Hlavní výhodou nové vakcíny měla být její rychlost. V současnosti se musí látky pro chřipkové vakcíny vybírat už skoro rok předem. Vakcíny mRNA se dají vyrábět mnohem rychleji, takže lze vyčkat až na poslední chvíli, kdy se bude vědět, jaký druh chřipky se nejvíc šíří, a začít s výrobou až několik měsíců před chřipkovou sezonou. A to by logicky vedlo k lepší ochraně.

Co bude dál

Aktuální zamítnutí ještě nemusí znamenat úplný konec vakcíny. Přezkoumání ze strany FDA je pozastaveno, Moderna čeká na schůzku a další pokyny od agentury. Mezitím se ale tato vakcína možná prosadí v dalších zemích. „Očekáváme, že první schválení přijde pravděpodobně v Evropě, a to ještě letos,“ předeslal Hoge. „Bude to tedy významný milník,“ věří.

Agentura AP označila toto pozastavení schvalování za další krok Trumpovy administrativy směřující k omezování očkování. Spojené státy v lednu snížily počet doporučených vakcín pro americké děti a rodičům už neposkytují žádné jasné pokyny například u očkování proti chřipce či rotavirům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

El Niño je tady. Ještě zesílí a přinese extrémní počasí, varuje WMO

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se v tropickém Pacifiku vyvinuly podmínky jevu El Niño. Vědci předpovídají, že v nadcházejících měsících rychle zesílí, čímž se v mnoha částech světa zvýší pravděpodobnost výskytu vln veder, sucha, silných srážek a dalších extrémních povětrnostních jevů.
před 2 hhodinami

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
před 5 hhodinami

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 21 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 23 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
včera v 12:33

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
včera v 10:33

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánovčera v 07:45

Evropský pohled