Očkování proti covidu děti chrání, zjistil Kennedyho úřad. Přesto ho už nedoporučuje

Nová zpráva amerických Středisek pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) pojmenovává, jak účinná je ochrana dětí před nemocí covid-19, pokud se nechají očkovat aktuální verzí vakcíny – oproti těm, které očkované nejsou.

V polovině prosince vydal americký úřad CDC zprávu o tom, jak účinné je očkování proti nemoci covid-19 pro děti. Tato skupina má sice obecně nižší riziko těžkého průběhu, ale tyto případy nejsou ani zdaleka vyloučené – ročně jich jsou jen v USA desítky tisíc.

Vědci z CDC zjistili, že v minulé sezoně měly děti očkované proti této chorobě „podstatně nižší riziko, že kvůli ní budou muset navštívit pohotovost nebo zařízení urgentní péče.“

Převedeno do řeči čísel: vakcína byla na 76 procent účinná v tom, že před výše zmíněnou návštěvou zdravotnického zařízení ochránila zdravé děti ve věku devíti měsíců až čtyř roků a na 56 procent byla účinná v ochraně pěti- až sedmnáctiletých. Vědci přitom jako očkované brali ty děti, které dostaly toho roku aktualizovanou vakcínu pro sezonu 2024/2025, a srovnávali je se všemi ostatními skupinami.

Účinnost vakcín kolem pětasedmdesáti procent ukazuje celá řada studií, naposledy velká francouzská analýza, která prozkoumala zdravotní záznamy téměř třiceti milionů dospělých lidí.

Výzkum CDC vycházel z velmi robustního vzorku: analyzoval údaje o 98 tisících dětí, které se s covidem dostaly na výše uvedená oddělení v době mezi létem 2024 a 2025 – tedy během loňské sezóny respiračních onemocnění. Vědci přitom sledovali asi 250 zdravotnických zařízení v devíti státech USA, což mělo zajistit studii dostatečnou pestrost, která měla vyloučit možné lokální vlivy v některých státech. Všechny děti byly očkované vakcínami na principu mRNA.

Výsledky jsou podle autorů zprávy přesvědčivým důkazem o tom, že očkování plní úlohu, pro kterou bylo vytvořené. Tedy nikoliv zabránit nákaze, ale učinit průběh nemoci méně těžkým. „V populaci, kde mají někteří lidé už dřívější ochranu z předchozích očkování, nákazy samotnou nemocí, nebo obého, vakcína na sezonu 2024/2025 poskytovala dětem další ochranu před návštěvou ambulance nebo urgentní péče (spojenou s covidem) ve srovnání s těmi, kdo aktuální očkování nedostali,“ uvádí zpráva, která visí na stránkách CDC.

Doporučení expertů

V loňské respirační sezoně bylo očkování proti covidu v USA doporučené všem Američanům ve věku nad šest let. CDC toto doporučení zveřejnila poté, co jí ho navrhl expertní panel ACIP, který sdružuje nezávislé odborníky na vakcinaci. Poté, co staronový prezident Donald Trump jmenoval ministrem zdravotnictví Roberta Kennedyho mladšího, nechal tento muž spojený s protiočkovacím (antivaxerským) hnutím celou tuto expertní skupinu nahradit lidmi, které dle řady amerických médií sám vybral.

Jedním z prvních kroků nově jmenované skupiny, v níž už v drtivé většině nejsou zastoupeni specialisté na očkování, byla právě změna doporučení vakcinace pro děti.

Nyní totiž CDC přestala očkování dětem proti covidu doporučovat, místo toho říká, že „vakcinování dětí ve věku od šesti měsíců do sedmnácti let by mělo být založené na sdíleném klinickém rozhodování mezi rodinami a jejich poskytovateli jejich zdravotní péče.“ Hlavní americká odborná společnost péče o děti toto doporučení nerespektuje a nadále rodiče nabádá, aby své ratolesti nechali i nadále očkovat.

Nová zpráva tuto změnu postoje zachycuje. „Dopad, jaký bude mít změna od obecného doporučení k individuálnímu rozhodování na efektivitu očkování dětí, není jasný. Zdůrazňuje to důležitost dalšího sledování účinnosti vakcín,“ konstatují autoři analýzy.

Antivaxerské hnutí u moci

 Ministr Kennedy působil celé roky v hnutí, které bývá označované za antivaxerské. To nechce nutně vakcinaci zakazovat, ale vyjadřuje k němu dlouhodobě nedůvěru a snaží se, aby se zmenšila role státu a expertů a aby obecně děti dostávaly očkování spíše méně a později a také víc podle přání jejich zákonných zástupců.

Od nástupu do funkce Kennedy přesně tímto směrem americké zdravotnictví tlačí, v čemž má i přímou podporu prezidenta Trumpa. Bývalí zaměstnanci CDC, kteří museli úřad buď opustit nuceně, nebo odešli sami, protože se se změnami neztotožnili, varují před dopady, jaké bude mít takto nastavený „kurz“ na americké veřejné zdraví.

Pobouření mezi nimi vyvolalo v poslední době především osobní rozhodnutí Kennedyho, aby CDC změnila informace na svých internetových stránkách, které říkaly, že očkování nezpůsobuje autismus, na tvrzení, že není dostatek důkazů o tom, že vakcinace autismus nezpůsobuje. Proti této změně přístupu se na začátku prosince ohradila i Světová zdravotnická organizace.

Prezident Trump také Kennedyho pověřil, aby CDC přehodnotilo očkovací kalendář. A to poté, co ACIP doporučil zásadní změny v tom, jak se má očkovat vakcínami proti hepatitidě B.

Vysoce postavený zástupce Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) Vinay Prasad zase bez jakýchkoliv důkazů (s odkazem na databázi VAERS, která ale zahrnuje jen podezření, která navíc může psát úplně kdokoliv – pozn. redakce) veřejnosti sdělil, že po očkování proti covidu v USA zemřelo nejméně deset dětí. Tento úřad nyní pracuje na tom, aby zjistil, kolik těchto úmrtí mělo být. Prasad také tvrdil, že covid pro děti nikdy nepředstavoval smrtelnou hrozbu a že jeho dopady byly srovnatelné s jinými respiračními viry, proti nimž se pravidelně neočkuje.

Nová zpráva se ochraně před hospitalizací nevěnuje. Vědci k tomu neměli dostatek dat, protože děti se (nejen v USA) už proti covidu běžně neočkují – aktuální vakcínu jich dostalo asi jen třináct procent.

Děti ale prokazatelně covidem trpí – je to statisticky poměrně vzácné, ale děje se to. Dle údajů CDC to byla během sezony 2023/2024 přibližně jedna hospitalizace na 1900 dětí. To v součtu znamená, že během roku bylo s covidem ve Spojených státech hospitalizováno asi 38 tisíc dětí. Kojenci nakažení tímto virem jsou navíc druhou nejpravděpodobněji hospitalizovanou věkovou skupinou – hned po seniorech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci vysvětlili „problém první noci“

Radost z cestování může mnohdy pokazit první noc na novém místě. Člověk se převaluje, má divoké sny, vzbudí ho každé šustnutí a ani druhý den si kvůli nevyspalosti moc neužije. Druhá noc už zpravidla bývá mnohem lepší. Tento fenomén se odborně označuje jeho „problém první noci“. Vědci teď exaktně popsali, v čem spočívá.
před 15 hhodinami

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
před 17 hhodinami

Brzký nástup jara může přinést problémy, varují fenologové

Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po historicky nejteplejším únoru. Oznámili to vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Podle nich to prokazuje fakt, že habry obecné u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily v pondělí 9. března, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska.
před 18 hhodinami

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
9. 3. 2026

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
9. 3. 2026

Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.
9. 3. 2026

Čeští vědci testují léčbu deprese u lidí s roztroušenou sklerózou psychedeliky

S roztroušenou sklerózou žije na světě odhadem 2,9 milionu lidí, počet případů dlouhodobě roste. V Česku se s tímto onemocněním léčí více než dvacet tisíc lidí. Řadu z nich postihují příznaky deprese nebo úzkosti. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) teď začali přijímat dobrovolníky do studie PsyPal. Ta zkoumá možné léčebné využití psilocybinu při léčbě deprese právě při onemocnění roztroušenou sklerózou.
9. 3. 2026

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
9. 3. 2026
Načítání...