Očkování proti covidu děti chrání, zjistil Kennedyho úřad. Přesto ho už nedoporučuje

Nová zpráva amerických Středisek pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) pojmenovává, jak účinná je ochrana dětí před nemocí covid-19, pokud se nechají očkovat aktuální verzí vakcíny – oproti těm, které očkované nejsou.

V polovině prosince vydal americký úřad CDC zprávu o tom, jak účinné je očkování proti nemoci covid-19 pro děti. Tato skupina má sice obecně nižší riziko těžkého průběhu, ale tyto případy nejsou ani zdaleka vyloučené – ročně jich jsou jen v USA desítky tisíc.

Vědci z CDC zjistili, že v minulé sezoně měly děti očkované proti této chorobě „podstatně nižší riziko, že kvůli ní budou muset navštívit pohotovost nebo zařízení urgentní péče.“

Převedeno do řeči čísel: vakcína byla na 76 procent účinná v tom, že před výše zmíněnou návštěvou zdravotnického zařízení ochránila zdravé děti ve věku devíti měsíců až čtyř roků a na 56 procent byla účinná v ochraně pěti- až sedmnáctiletých. Vědci přitom jako očkované brali ty děti, které dostaly toho roku aktualizovanou vakcínu pro sezonu 2024/2025, a srovnávali je se všemi ostatními skupinami.

Účinnost vakcín kolem pětasedmdesáti procent ukazuje celá řada studií, naposledy velká francouzská analýza, která prozkoumala zdravotní záznamy téměř třiceti milionů dospělých lidí.

Výzkum CDC vycházel z velmi robustního vzorku: analyzoval údaje o 98 tisících dětí, které se s covidem dostaly na výše uvedená oddělení v době mezi létem 2024 a 2025 – tedy během loňské sezóny respiračních onemocnění. Vědci přitom sledovali asi 250 zdravotnických zařízení v devíti státech USA, což mělo zajistit studii dostatečnou pestrost, která měla vyloučit možné lokální vlivy v některých státech. Všechny děti byly očkované vakcínami na principu mRNA.

Výsledky jsou podle autorů zprávy přesvědčivým důkazem o tom, že očkování plní úlohu, pro kterou bylo vytvořené. Tedy nikoliv zabránit nákaze, ale učinit průběh nemoci méně těžkým. „V populaci, kde mají někteří lidé už dřívější ochranu z předchozích očkování, nákazy samotnou nemocí, nebo obého, vakcína na sezonu 2024/2025 poskytovala dětem další ochranu před návštěvou ambulance nebo urgentní péče (spojenou s covidem) ve srovnání s těmi, kdo aktuální očkování nedostali,“ uvádí zpráva, která visí na stránkách CDC.

Doporučení expertů

V loňské respirační sezoně bylo očkování proti covidu v USA doporučené všem Američanům ve věku nad šest let. CDC toto doporučení zveřejnila poté, co jí ho navrhl expertní panel ACIP, který sdružuje nezávislé odborníky na vakcinaci. Poté, co staronový prezident Donald Trump jmenoval ministrem zdravotnictví Roberta Kennedyho mladšího, nechal tento muž spojený s protiočkovacím (antivaxerským) hnutím celou tuto expertní skupinu nahradit lidmi, které dle řady amerických médií sám vybral.

Jedním z prvních kroků nově jmenované skupiny, v níž už v drtivé většině nejsou zastoupeni specialisté na očkování, byla právě změna doporučení vakcinace pro děti.

Nyní totiž CDC přestala očkování dětem proti covidu doporučovat, místo toho říká, že „vakcinování dětí ve věku od šesti měsíců do sedmnácti let by mělo být založené na sdíleném klinickém rozhodování mezi rodinami a jejich poskytovateli jejich zdravotní péče.“ Hlavní americká odborná společnost péče o děti toto doporučení nerespektuje a nadále rodiče nabádá, aby své ratolesti nechali i nadále očkovat.

Nová zpráva tuto změnu postoje zachycuje. „Dopad, jaký bude mít změna od obecného doporučení k individuálnímu rozhodování na efektivitu očkování dětí, není jasný. Zdůrazňuje to důležitost dalšího sledování účinnosti vakcín,“ konstatují autoři analýzy.

Antivaxerské hnutí u moci

 Ministr Kennedy působil celé roky v hnutí, které bývá označované za antivaxerské. To nechce nutně vakcinaci zakazovat, ale vyjadřuje k němu dlouhodobě nedůvěru a snaží se, aby se zmenšila role státu a expertů a aby obecně děti dostávaly očkování spíše méně a později a také víc podle přání jejich zákonných zástupců.

Od nástupu do funkce Kennedy přesně tímto směrem americké zdravotnictví tlačí, v čemž má i přímou podporu prezidenta Trumpa. Bývalí zaměstnanci CDC, kteří museli úřad buď opustit nuceně, nebo odešli sami, protože se se změnami neztotožnili, varují před dopady, jaké bude mít takto nastavený „kurz“ na americké veřejné zdraví.

Pobouření mezi nimi vyvolalo v poslední době především osobní rozhodnutí Kennedyho, aby CDC změnila informace na svých internetových stránkách, které říkaly, že očkování nezpůsobuje autismus, na tvrzení, že není dostatek důkazů o tom, že vakcinace autismus nezpůsobuje. Proti této změně přístupu se na začátku prosince ohradila i Světová zdravotnická organizace.

Prezident Trump také Kennedyho pověřil, aby CDC přehodnotilo očkovací kalendář. A to poté, co ACIP doporučil zásadní změny v tom, jak se má očkovat vakcínami proti hepatitidě B.

Vysoce postavený zástupce Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) Vinay Prasad zase bez jakýchkoliv důkazů (s odkazem na databázi VAERS, která ale zahrnuje jen podezření, která navíc může psát úplně kdokoliv – pozn. redakce) veřejnosti sdělil, že po očkování proti covidu v USA zemřelo nejméně deset dětí. Tento úřad nyní pracuje na tom, aby zjistil, kolik těchto úmrtí mělo být. Prasad také tvrdil, že covid pro děti nikdy nepředstavoval smrtelnou hrozbu a že jeho dopady byly srovnatelné s jinými respiračními viry, proti nimž se pravidelně neočkuje.

Nová zpráva se ochraně před hospitalizací nevěnuje. Vědci k tomu neměli dostatek dat, protože děti se (nejen v USA) už proti covidu běžně neočkují – aktuální vakcínu jich dostalo asi jen třináct procent.

Děti ale prokazatelně covidem trpí – je to statisticky poměrně vzácné, ale děje se to. Dle údajů CDC to byla během sezony 2023/2024 přibližně jedna hospitalizace na 1900 dětí. To v součtu znamená, že během roku bylo s covidem ve Spojených státech hospitalizováno asi 38 tisíc dětí. Kojenci nakažení tímto virem jsou navíc druhou nejpravděpodobněji hospitalizovanou věkovou skupinou – hned po seniorech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lesy má sledovat „Velký bratr“. Drony, AI a senzory jim mohou dát šanci proti změně klimatu

Technologie umělé inteligence (AI) by v budoucnu mohla pomoci z fotek velmi podrobně analyzovat stav lesů. Nástroj, na jehož vývoji se podílí tým vědců z brněnského pracoviště Výzkumného ústavu pro krajinu, propojuje drony, laserové skenování objektů, AI a pokročilé modely růstu lesních porostů. Výsledkem má být systém schopný vyhodnocovat stav lesa až na úroveň jednotlivých stromů. A současně má předvídat jeho budoucí vývoj v podmínkách měnícího se klimatu.
před 1 hhodinou

Bahenní proudy u bahenních sopek nevznikají při jediné erupci, popsali i čeští vědci

Kilometrové bahenní proudy u některých z největších bahenních sopek na světě nevznikají během jediné silné erupce, jak se dosud předpokládalo. Vyplývá to ze studie mezinárodního týmu vědců, na které se podíleli i tuzemští odborníci. Nový výzkum bahenní sopky Lokbatan v Ázerbájdžánu ukazuje, že se celé bahenní těleso může po mnoho let pomalu plazit krajinou podobně jako ledovec a každá nová erupce znovu uvádí do pohybu jeho starší části.
před 18 hhodinami

Počet potvrzených případů eboly v Kongu přesáhl tisíc

Počet potvrzených případů eboly v Kongu přesáhl tisícovku. K nedělnímu večeru oznámily místní úřady 1003 nakažených a 254 zemřelých, informovala v pondělí agentura Reuters. V sobotní aktualizaci konžská vláda sdělila, že počet potvrzených případů činí 956 a počet úmrtí 247.
před 21 hhodinami

Čeští archeologové se snaží překonat Egejské moře ve člunu vydlabaném z kmenu

V Egejském moři v řeckém přístavu Alexandrupole začala expedice Monoxylon experimentálních archeologů z východních Čech.
před 23 hhodinami

Sledujte v mapě, jak padají teplotní rekordy

V Česku o víkendu převládají teploty, které jsou spojené spíše s červencem. Až do pondělního večera trvá varování před vysokými teplotami. Už od pátku padají teplotní rekordy.
19. 6. 2026Aktualizováno21. 6. 2026

VideoNová aplikace pomůže odhalit poruchy paměti

Nová aplikace pomáhá rozpoznat první příznaky demence. Nástroj vyvinutý českými specialisty využívá umělou inteligenci. Test na počítači nebo tabletu zabere jen kolem deseti minut. Podle odborníků lidé potíže s pamětí podceňují a přičítají je stárnutí. Přitom může jít o projevy, které postupně vedou k rozvoji demence. S tou podle odhadů žije jen v České republice přes sto tisíc lidí a počet dál poroste. Pokud program poukáže na možný problém, mělo by následovat podrobnější vyšetření praktickým lékařem, geriatrem nebo přímo v neurologické ambulanci. Nejčastějším typem demence je Alzheimerova nemoc.
21. 6. 2026

Doplňky s omega-3 kyselinami zřejmě mozek před Alzheimerem nechrání

Za miliardu dolarů se dá pořídit třeba vojenská ponorka nebo významnější kosmická mise. Anebo se za tuto částku dá pořídit rybí olej. Právě miliardu dolarů za tento přípravek utratí ročně Američané – hlavně proto, aby se ochránili před dopady stárnutí na mozek. Omega-3 mastné kyseliny, jež jsou v rybím oleji obsažené, prokazatelně pronikají do mozku. Jenže nová studie zpochybňuje, že by tam mohly mít silnější pozitivní vliv.
21. 6. 2026

Čeští vědci úpravou RNA opravili poruchu, která krade zrak

Výzkumný tým z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd vedený Davidem Staňkem vyvinul experimentální RNA terapii schopnou opravit genetickou poruchu spojenou s retinitis pigmentosa – dědičným onemocněním sítnice, které postupně vede ke ztrátě zraku.
20. 6. 2026
Načítání...