Kennedy tlačil na stažení studie o bezpečnosti vakcín. Časopis odmítl

Vlivný americký lékařský časopis odmítl výzvu ministra zdravotnictví Roberta F. Kennedyho mladšího ke stažení rozsáhlé dánské studie, která zjistila, že hliníkové složky v očkovacích látkách nezvyšují zdravotní rizika pro děti.

Kennedy podle agentury Reuters už delší dobu šíří pochybnosti o bezpečnosti a účinnosti vakcín a jako ministr zdravotnictví také narušil proces federální vlády týkající se doporučování očkování. Zcela také zablokoval státní financování mRNA vakcín. Nedávná zpráva v médiích uvádí, že zvažuje, že by zahájil přezkum vakcín obsahujících hliník, které podle něj souvisejí s autoimunitními onemocněními a alergiemi.

Studie, která byla financována dánskou vládou a vyšla v červenci v časopise Annals of Internal Medicine, analyzovala celostátní registr a data více než 1,2 milionu dětí za více než dvě desetiletí. Nenašla žádné důkazy o tom, že by hliník v těchto vakcínách způsoboval zvýšené riziko autoimunitních, atopických nebo alergických poruch nebo narušení neurologického vývoje. O této studii ČT24 informovala zde:

Tato práce je zdaleka nejlepším dostupným důkazem ohledně bezpečnosti hliníku ve vakcínách, uvedl pro Reuters Adam Finn, odborník na očkování dětí ve Velké Británii a pediatr na Univerzitě v Bristolu, který se na studii nepodílel. „Je to solidní, rozsáhlý soubor dat a ta data mají vysokou kvalitu,“ řekl.

Ministerské námitky a vědecká reakce

Kennedy popsal výzkum jako „klamnou propagandistickou akci farmaceutického průmyslu“ a v podrobném komentáři zveřejněném 1. srpna na nezávislém webu zaměřeném na klinický výzkum TrialSite News napsal, že autoři studie ji „pečlivě navrhli tak, aby nezjistili žádné škodlivé účinky“. Současně vyzval časopis, aby studii „okamžitě stáhl“. Vědeckou práci kritizoval také na platformě X.

„Nevidím žádný důvod pro stažení,“ oponovala v rozhovoru pro Reuters Christine Laineová, šéfredaktorka časopisu a profesorka medicíny na Thomas Jefferson University. Časopis plánuje reagovat na kritiku, kterou článek na svém webu obdržel, uvedla vědkyně, nicméně nemá v úmyslu reagovat přímo na Kennedyho článek, který nebyl časopisu předložen.

Hlavní autor studie Anders Peter Hviid, vedoucí oddělení epidemiologického výzkumu ve Statens Serum Institut v Dánsku, práci obhájil v odpovědi, kterou zveřejnil také na TrialSite. Napsal, že žádná z kritik předložených Kennedym nebyla podstatná, a kategoricky popřel jakékoli podvody, které naznačil ministr.

„Jsem zvyklý na kontroverze kolem studií o bezpečnosti vakcín – zejména těch, které se týkají autismu, ale zatím jsem nebyl terčem politické osobnosti tímto způsobem,“ uvedl Hviid v e-mailové odpovědi agentuře Reuters. „Mám důvěru v naši práci a v naši schopnost reagovat na kritiku naší studie.“

Kennedy měl vůči studii rovnou několik kritických připomínek. Ta hlavní se týkala toho, že neobsahovala takzvanou kontrolní skupinu. Kennedy má za to, že autoři záměrně vyloučili různé skupiny dětí, aby se vyhnuli prokázání souvislosti mezi hliníkem a zdravotními problémy a že práce neobsahovala surová data.

Hviid na kritiku uvedl, že některé body se týkaly volby designu studie, o které je podle něj rozumné diskutovat, ale jiné vyvrátil, včetně toho, že studie byla cíleně navržena tak, aby nenašla žádnou souvislost. Ve skutečnosti, jak upozornil, byl její design založen na studii vedené Matthew Daleyem, pediatrem v Kaiser Permanente Colorado, která souvislost prokázala a kterou Kennedy citoval ve svém článku.

Kontrolní skupina nebyla vytvořena, protože v Dánsku jsou pouze dvě procenta dětí neočkovaných, což je příliš malý počet na smysluplné srovnání, dodal Hviid. Data jsou k dispozici pro analýzu výzkumníkům, ale data na individuální úrovni nejsou podle dánského práva zveřejňována, dodal.

Další významní skeptici vůči očkování, včetně zástupců antivaxerské organizace Children's Health Defense, kterou Kennedy dříve vedl, kritizovali studii přímo na stránkách, kde vyšla.

Lidé z TrialSite naopak obhajovali studii z hlediska jejího rozsahu, transparentnosti údajů a financování, přičemž uznali omezení jejího designu, což potvrdili i někteří externí vědci. Laineová uvedla, že ačkoli některé z otázek, které Kennedy ve svém článku nastolil, mohou zdůrazňovat přijatelné omezení studie, „neznamenají, že její výsledky jsou neplatné, a neexistují žádné důkazy o vědeckém pochybení“.

O stažení nerozhoduje politik, říká editorka

Laura Simmonsová, editorka popularizačního webu IFLS, která dříve pracovala jako editorka odborného vědeckého žurnálu, uvedla, že autoři sporného článku ho už doplnili o revidovaná data – v první zveřejněné verzi byla v doplňkových materiálech chyba. „Jedná se o snadno opravitelnou chybu, která nemá vliv na závěry článku, nijak nezpochybňuje integritu autorů, je to prostě jen jednoduchá chyba. Oznámení o opravě je zveřejněno a všichni můžeme pokračovat ve svých životech,“ konstatovala Simmonsová.

Pokud by v článku byly nalezené opravdu vážné chyby, jako je třeba manipulace s daty nebo závažná chyba v experimentech, která by mohla zneplatnit závěry, může podle ní vydavatel opravdu rozhodnout, že článek bude stažen: to se stalo například u slavné Wakefieldovy studie, která nepravdivě popisovala příčiny autismu.

„Stažení je velkým rozhodnutím, stejně jako vydání článku není bráno na lehkou váhu. Mezinárodní výbor editorů lékařských časopisů (ICMJE), který vydává doporučení týkající se etiky publikování, navrhuje, že ke stažení by mělo být přistoupeno ideálně se souhlasem každého autora, ale v některých případech může časopis rozhodnout sám. Každopádně ke stažení nedochází na základě jedné náhodné žádosti politika,“ dodává editorka.

Americké ministerstvo zdravotnictví vzkázalo agentuře Reuters, že k výrokům Kennedyho „nemá žádné další komentáře“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 4 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 6 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 7 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 9 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled